(15.20 hodin)
(pokračuje Ondráček)
Jsem tedy rád, že vyšetřovací komise byla ustanovena, že pracovala a že došla k nějakým závěrům, které si, vážené kolegyně a vážení kolegové, můžete v závěrečném hodnocení přečíst. Pro mě je nejpodstatnější to první sdělení, ke kterému komise dospěla, že k únikům dochází a nejsme schopni jim spolehlivě čelit. Bude tedy na nás, abychom se snažili najít takové řešení, nebo na vás, kdo zde budete v příštím volební období, aby k tomu nedocházelo.
Pokud vezmu další informace, které jsou zde uvedeny, hovoří se zde o nevhodném výkladu veřejného zájmu v přípravném řízení, a kdy tento veřejný zájem má převyšovat neveřejnost přípravného řízení trestního. Pokud vezmeme trestní řízení jako celek, má určité fáze, a fáze přípravného řízení trestního je ze zákona neveřejná. O tom zde Martin Plíšek hovořil. V tu dobu se informace o trestním řízení, o osobě, proti níž se trestní řízení vede, a je jedno, jestli ji nazýváme podezřelou, nebo již obviněnou, nebo obžalovanou, nemají sdělovat a má se ctít presumpce neviny, včetně ochrany dalších osob, které jsou s trestním řízením spjaty. Ovšem výkladem, judikáty došlo k tomu, že v určitých případech je potřeba toto prolamovat a že existuje takzvaný přece veřejný zájem a že veřejnost - a Martin Plíšek, předseda vyšetřovací komise, zde o tom hovořil, o rozdílu mezi veřejným a soukromým zájmem. Veřejný zájem někdy říká, že veřejnost má právo být informovaná o tom, že je starosta obce, poslanec, senátor, člen vlády nebo někdo jiný, veřejně známá osoba, herec trestně stíhán. Já se ptám, proč ten veřejný zájem má být v tomto a nemá být veřejnost... nebo resp. veřejný zájem je prolamován v tomto, když by měl být prolamován úplně někde jinde.
A když se podívám třeba na interní akt z řízení, kterým je závazný pokyn policejního prezidenta č. 94 z 24. dubna roku 2017, který se jmenuje o poskytování informací veřejnosti prostřednictvím sdělovacích prostředků, tak se v článku pět dozvíme, což je odepření poskytnutí informací, že pracovníci uvedení v článku dvě, to znamená tiskoví a tak dále, odepřou poskytnutí informace, jestliže by poskytnutí informace mohlo být k újmě na právech osoby, o níž se informace poskytují, zejména na právu na zachování lidské důstojnosti, nebo k neoprávněnému zásahu do soukromého a osobního života. No to přeci je ta informace, kterou bychom poskytovat neměli, protože pokud o někom z vás sdělím informaci, že je prověřován například z trestného činu, kdy obětí bylo nezletilé děvče nebo nezletilý chlapec někde na dětském táboře, nebo v době, kdy poslanec ještě nebyl poslancem a působil ve škole daleko před vznikem jeho mandátu, tak ho to určitě poškozuje. (V sále je velký hluk.) A nevím, proč informace tohoto charakteru mají být ve veřejném zájmu sdělovány. Ale na druhou stranu se dozvíme, že při poskytování informací o osobách... (Řečník se odmlčel pro hluk v sále.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Kolegyně, kolegové, prosím o klid ve sněmovně.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo.
Naopak se z tohoto interního aktu dozvíme, že při poskytování informací o osobách se neuvádí jejich rasová příslušnost nebo jiné skutečnosti způsobilé navodit rasovou nesnášenlivost nebo negativní emoce vůči cizincům, národnostním, etnickým nebo jiným menšinám. Tyto informace můžeme sdělit pouze tehdy, je-li to důležité, nezbytné pro dosažení účelu trestního řízení nebo při účelu pátrání.
Takže pokud v určitém městě se muž XYZ anebo s dalšími pěti křestními jmény dopustí sexuálního trestného činu, policie nás bude pouze informovat, že se toho dopustil muž ve věku 18 až 30 let, a tím to končí. Možná z nich dostaneme, že se jednalo o cizince. My nemůžeme znát, že to je osoba, která má určitou příslušnost k určitému etniku. Nemůžeme vědět, že se jedná například o osobu, která přišla v rámci migrační vlny do Spolkové republiky Německo, Francie nebo jiného západního státu a v rámci jemu přidělených dokladů putuje v rámci schengenského prostoru. My na to nemáme právo, protože to přeci není veřejný zájem a převyšuje soukromý zájem na ochraně osobních údajů této osoby.
Ale veřejný zájem je to, vědět, že pan starosta, že pan poslanec, že herec, že ministr vlády je podezřelý ze spáchání nějakého trestného činu nebo cokoli jiného, a docílíme toho tak, že když to nejsme schopni říct veřejně, možná přes policii, tak tuto informaci dáme všehoschopným médiím a ta to náležitě umí využít. Musím říct, že kdysi platilo u policie takové pravidlo, a taky jsem se s ním setkal, že když nemůžu dosáhnout účelu trestního řízení formou prověřování a vyšetřování, tak tuto informaci poskytnu médiím a alespoň toho člověka vyválím v blátě a dehonestuji. Je to zvláštní forma, ale bohužel takové formy se dějí.
Z navrhovaných opatření, která vyšetřovací komise předkládá, u některých mám své pochybnosti. Určitě budu souhlasit s návrhem usnesení, které by zpřísnilo skutkovou podstatu trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a dalo kvalifikovanou skutkovou podstatu, pokud se úřední osoba dopustí zneužití pravomoci vyzrazení informace, které se dozvěděla v souvislosti s výkonem svého povolání, a vznikne tím škodlivý následek. Určitě to je kvalifikovaná skutková podstata a myslím si, že si zaslouží nejenom naše opovržení. Já bych takovou úřední osobu bez milosti propustil, bez nároku na vše, ne že bych ho jenom trestně stíhal a počkal bych, jestli si stihne dát žádost o ukončení služebního, nebo pracovního poměru v případě, že by se jednalo nepříslušníka, nebo státního zástupce, nebo někoho jiného. Prostě bych ho vyhodil bez nároku na všechno. Protože jedině bez tvrdých postihů takovýchto lidí, kteří mají stát na straně práva a spravedlnosti, ale za cokoli, a nebudu zde nikoho obviňovat, za cokoli se postaví na hranu zákona nebo na jeho druhou stranu, si nemůžeme vážit. A myslím si, že bychom měli takové lidi odsuzovat nejenom morálně, ale i trestněprávně se všemi důsledky s tím spjatými.
Pak jsou tady zajímavá usnesení, například v tom, kde se hovoří o tom nezveřejňování informací v průběhu trestního řízení. Ale tam narážíme na ten proces, musíme přesně odlišovat ty jednotlivé fáze, a v tom přípravném řízení trestním, které je už dneska neveřejné, tam na to musíme důsledně dbát. Ale v případě řízení před soudem máme přesně stanovené mantinely, které informace nesdělujeme - například řízení proti, nebo tam, kde bychom způsobili oběti, nebo popřípadě mladistvému vyzrazení. Ale i tam si umím představit prolomení tohoto, protože je-li pachatelem osoba mladší 15 let, pardon, 18 let, ale klidně i 15 let, a dopustí se zvlášť závažného zločinu, anebo i zločinů, tak si myslím, že i veřejný zájem by měl být na tom, aby občané, veřejnost byli informování, jaký člověk ve společnosti je. Takže v tomto případě my ho stále chráníme, ale já bych klidně tu informaci dal, protože si myslím, že veřejný zájem by měl být o tom vědět, kdo je mým sousedem a co hrozí nejen mně, popřípadě mým blízkým daném okruhu. ***