(14.50 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Zpráva také obsahuje komparaci zahraniční úpravy trestní odpovědnosti při poskytování vyšetřovací a trestněprocesní dokumentace, a to včetně posouzení úlohy žurnalistiky. Tady bych odkázal skutečně na analýzy Parlamentního institutu, protože jsou vám dostupné a jsou obsaženy v té zprávě, tak pro úsporu času nebudu číst.
Nicméně co také velmi ovlivnilo práci komise, byl rozsudek Evropského soudu pro lidská práva, jeho velkého senátu, ze dne 29. března 2016 ve věci Bédat proti Švýcarsku.
Ačkoliv Evropský soud pro lidská práva podtrhuje, že tisk hraje v demokratické společnosti zásadní roli, když plní funkci tzv. hlídacího psa demokracie, a jeho úkolem je zprostředkovávat informace o všech věcech veřejného zájmu, současně také zdůrazňuje, že tisk nesmí překročit jisté hranice, a to zejména v souvislosti s pověstí a právy ostatních a v souvislosti s ochranou důvěrných informací. Ochrana podle článku 10 úmluvy poskytnutá novinářům je podmíněna tím, že jednají v dobré víře s cílem poskytovat přesné a spolehlivé informace v souladu s principy odpovědné žurnalistiky, které zahrnují i zákonnost jednání novináře, což je při posuzování, zda novinář jednal zodpovědně, důležitým hlediskem, i když samozřejmě ne rozhodujícím. Vždy musí být šetřeno právo každého na spravedlivý proces, které v trestních věcech zahrnuje právo na nestranný soud a právo na presumpci neviny. Evropský soud pro lidská práva dále zopakoval, že je třeba, aby novináři měli při komentování probíhajících trestních řízení na paměti, že meze povoleného informování nelze vztahovat na zprávy, které by mohly, ať už úmyslně, nebo neúmyslně, zasáhnout právo osoby na spravedlivý proces nebo narušit důvěru veřejnosti v roli soudů v trestním soudnictví.
Evropský soud pro lidská práva připomíná, že v případě posuzování konfliktu mezi dvěma právy, která podle úmluvy požívají stejnou ochranu - mám na mysli tedy právo na informace versus právo na spravedlivý proces -, je nutné poměřovat tyto konkurující si zájmy. Jelikož mají členské státy lepší povědomí o reáliích vlastní společnosti, jsou vnitrostátní soudy lépe předurčeny k posouzení správné rovnováhy mezi řešenými zájmy. Proto mají jednotlivé státy v záležitostech spadajících pod článek 10 úmluvy prostor pro uvážení při posuzování nezbytnosti a rozsahu zásahu do svobody projevu.
Evropský soud pro lidská práva stanovil kritéria pro vnitrostátní orgány při poměřování rozhodných zájmů, tzn. právo informovat veřejnost, právo veřejnosti být informovaná versus autorita a nestrannost soudní moci, účinné vyšetřování trestných činů a právo obviněného na presumpci neviny a ochranu jeho soukromého života a stanovení nezbytnosti zásahu v případech týkajících se porušení ochrany informací o trestním řízení ze strany novináře.
Jedná se tedy o zjištění a posouzení následujících skutečností:
a) jak novinář získal předmětné informace,
b) obsah zveřejnění,
c) přispění zveřejnění k diskusi ve veřejném zájmu,
d) vliv zveřejnění na trestní řízení,
e) zásah do soukromého života obviněného.
Závěrem Evropský soud pro lidská práva apeluje v případě potrestání novináře na přiměřenost sankce.
Nyní tedy bod V zprávy, což je závěrečné vyhodnocení.
1) Souhrnné zjištění: podle současného nastavení kontrolních mechanismů jak z hlediska zákonných a podzákonných obecně závazných norem, tak i z hlediska norem interních nelze spolehlivě vyšetřit nezákonné informační toky mezi stranami trestního řízení a sdělovacími prostředky.
2) Absentuje patřičná právní úprava informačního styku orgánů činných v trestním řízení se sdělovacími prostředky, zejména evidenční povinnost takového jednání s možností zpětné kontroly a odhalování možné delikvence, tzn. neoprávněných úniků informací z trestního řízení.
3) Absentuje jasná právní úprava vylučující kolizi věcné a místní příslušnosti prověřování trestné činnosti neoprávněných úniků ze spisů mezi GIBS a státním zastupitelstvím.
4) Judikatorně došlo k výraznému a nevhodnému posunu směrem od neveřejnosti přípravného řízení a dochází k nevhodnému výkladu veřejného zájmu v přípravném řízení, tzn., že to je příslušná judikatura zejména k zákonu 106 o svobodném přístupu k informacím.
5) Absentuje právní úprava ochrany osobnostních práv a osobních údajů při nakládání s informacemi z trestního řízení ve vztahu ke sdělovacím prostředkům.
Bod 6 obsahuje vybraná usnesení komise. Musím dodat, že v tuto chvíli již avizuji přihlášku do rozpravy, protože ta vybraná usnesení komise v tuto chvíli nebudu číst z toho důvodu, že budou obsažena v návrhu usnesení pro Poslaneckou sněmovnu, která přednesu nejdříve tedy v obecné, a pak se k němu přihlásím v podrobné rozpravě.
Mohu také konstatovat, že závěrečná zpráva vyšetřovací komise byla přijata jednomyslně, my si skutečně uvědomujeme ten neblahý důsledek neoprávněných úniků z vyšetřovacích spisů. Jenom dodávám, že pakliže byla nějaká očekávání, že budeme vyšetřovat každou jednu konkrétní kauzu, tak musím říci, že jsme u těch kauz, o kterých jsem tady hovořil, dostali jasnou informaci v tom smyslu, že je šetří a prověřují k tomu kompetentní orgány. Dodávám také, že komise nemusela přistoupit k tomu, k čemu třeba došly některé jiné vyšetřovací komise, že by na někoho podávala trestní oznámení.
Takže bych chtěl v závěru svého vystoupení poděkovat ještě jednou všem členům vyšetřovací komise za aktivitu, za účast na jednáních během těch necelých dvou měsíců, za jejich podíl při přípravě závěrečné zprávy a hlásím se do rozpravy, kde navrhnu příslušná usnesení, která vycházejí ze závěrů vyšetřovací komise. Pro tuto chvíli vám děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré odpoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji panu předsedovi vyšetřovací komise za jeho závěrečnou zpráv a její odůvodnění. Ještě než zahájím rozpravu, konstatuji, že došly dvě omluvy předsedovi Poslanecké sněmovny, a to pana poslance Jaroslava Klašky od 14 do 15 hodin, a od 14 do 18 hodin se omlouvá pan poslanec Tomio Okamura.
Otevírám rozpravu. Mám do ní přihlášku samozřejmě pana předsedy komise, pana Kudely, ale s přednostním právem se hlásil pan ministr Pelikán, který tady není, takže panu poslanci Kudelovi teď udělím slovo, a stane se tím pádem zpravodajem k tomuto tisku. On je člen komise, to se nedá nic dělat. Budete sledovat rozpravu, pane poslanče. Prosím, máte slovo.
Poslanec Petr Kudela: Dobrý den, pane předsedající. Dámy a pánové, všichni přítomní, správně potrestaná aktivita, dobře mi tak.
Oficiální název a zadání je vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny k prověření, zda nedocházelo k protiprávnímu jednání v souvislosti s možným neoprávněným získáváním spisů orgánů činných v trestním řízení nebo informací z těchto spisů a zda informace takto získané nebyly zneužívány k ovlivňování politické soutěže nebo destabilizaci demokratického právního státu. ***