(9.20 hodin)
(pokračuje Kaňkovský)
Právě z těchto důvodů byla u obou diskutovaných ustanovení doplněna formulace "pokud není výrobcem stanoveno jinak". Tato formulace podtrhuje odpovědnost výrobce za jeho výrobek, přičemž mu dává možnost, aby v konkrétním případě u některého specifického zdravotnického prostředku upravil obecné požadavky dané zákonem. Zde ale musím zdůraznit, že toto musí být v souladu s ostatními ustanoveními zákona o zdravotnických prostředcích a dalších souvisejících právních předpisů. Jiný význam tato změna nemá a nelze tak bod číslo 6 § 65 a 4 § 66 vytrhovat z kontextu celého znění zákona.
Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, dovoluji si vás zdvořile požádat, abyste podpořili tuto novelu zákona o zdravotnických prostředcích ve znění mnou předložených dvou jednoduchých pozměňovacích návrhů uvedených pod písm. B, kdy první je legislativně technického charakteru a druhý upravuje nabytí účinnosti zákona. Jsem přesvědčen, že jinou cestou nedosáhneme zjednodušení provádění servisu a instruktáží u zdravotnických prostředků tak, abychom na jedné straně zajistili maximální bezpečnost pacientů a na straně druhé nekladli zbytečně vysoké materiální, personální a ekonomické nároky na poskytovatele zdravotních služeb.
Děkuji vám za pozornost a za vaši podporu.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a otevírám rozpravu. Mám do ní dvě přihlášky. Nejprve paní poslankyně Pastuchová a potom pan ministr zdravotnictví.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Já bych se ráda vyjádřila ještě jednou ke svému pozměňovacímu návrhu, který jsem předložila, který tady komentoval kolega Kaňkovský. Já jsem za tuto novelu velice ráda, protože jsem dlouho pracovala na postu bezpečnostně technických kontrol a sama jsem vystudovala pár semestrů biomedicínského inženýra.
Já jsem zkusila novelu rozvolnit ještě více, kdy jsem opravdu zadala to, aby přístroje bezpečnostně technických kontrol skupiny 1, což jsou například polohovací lehátka, sprchovací lůžka, polohovací křesla, lampy, zdroje světla, myčky, dezinfektory, negatoskopy, antidekubitní matrace, mohl vlastně kontrolovat a tuto kontrolu dělat biomedicínský inženýr, který vlastně ten obor, máme ho na technické univerzitě v Liberci, je tady na ČVUT v Praze, a myslím si, že právě tomuto oboru toto spadá. Chtěla jsem tím i ušetřit nemalé finanční prostředky zdravotnickým zařízením, protože kdo objednává vétékáčka, tak ví, kolik tyto náklady činí. Platíme servismanům dopravu, ubytování, hodinovou sazbu, a ta je opravdu vysoká. Takže já jsem tímto svým pozměňovacím návrhem chtěla ještě doplnit kolegu Kaňkovského s tím, že Ministerstvo zdravotnictví mi odůvodnilo svůj nesouhlas s tím, že tento pozměňovací návrh je duplicitní právě s kolegou Kaňkovským. Tedy jsem se zeptala Ministerstva zdravotnictví, když je duplicitní, proč mají tedy ke mně negativní postoj. Řekli mi, že jedinou výjimkou tam je, že vlastně bude muset výrobce souhlasit s tím, že by to ta nemocnice dělala. A v tom je ten kámen úrazu - protože proč by to ten výrobce dělal, když je to jeho byznys? Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. S faktickou poznámkou pan navrhovatel.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážené paní kolegyně, vážení páni kolegové, já bych jenom krátce reagoval na kolegyni Janu Postuchovou. Je to spíš odborná diskuse. Ten rozdíl tam je ještě jiný. Je tam právě rozdíl v tom, že to rozvolnění u paní kolegyně Jany Pastuchové zahrnuje i zdravotnické prostředky třídy jedna s měřicí funkcí. A v tom si myslím, že je ten faktický kámen úrazu. A pokud se týká... pokud výrobce, nebude uvedeno jinak, já jsem to tady zdůvodňoval, to je záležitost forenzní. Jsem zástupce nemocnice, která používá doopravdy stovky těch zdravotnických prostředků, samozřejmě různých rizikových kategorií, ale v těch kauzách, které dneska jsou hlavně v občanskoprávní rovině, se dneska skutečně ta objektivní zodpovědnost provozovatele zdravotnického zařízení zkoumá, a zkoumá se velmi podrobně. Zkoumá se, jakým způsobem byl ten dohled zařízen. A pokud my sejmeme z výrobce část jeho odpovědnosti, tak je to pro ta zdravotnická zařízení velmi rizikové. Je potřeba se taky dívat, že jsme upravovali i sankční ustanovení, a právě ten bod 4 § 66 a bod 6 § 65 v těch sankcích není uvedený.
To znamená, zdravotnická zařízení mají samozřejmě na výběr, jak budou postupovat, ale je potřeba je chránit z hlediska těch forenzních dopadů a ty forenzní dopady pak mohou mít někdy mnohem vyšší náklady než náklady na bezpečnostně technické kontroly. A hlavně se to nevylučuje. My neříkáme, že to teď nebudou smět dělat. Oni to budou smět dělat. Pouze v určitých případech může zástupce výrobci říci, že u tohoto specifického výrobku to stanoví jinak, ale musí přitom dodržet dikci ostatních ustanovení zákona.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana ministra a po něm vystoupí pan ministr Heger.
Ministr zdravotnictví ČR Miloslav Ludvík Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych se k tomuto návrhu pana poslance Kaňkovského, kterým se novelizuje zákon o zdravotnických prostředcích týkající se servisu zdravotnických prostředků, také velmi rád vyjádřil velmi rychle. Pouze stručně v návaznosti na slova pana poslance bych si dovolil připomenout, že ten návrh zákona má zjednodušit poskytovatelům zdravotních služeb, nemocnicím zajištění provádění servisu, čili odborné úpravy, údržby atd., protože ta současná úprava je omezující v tom směru, že servis může provádět pouze zástupce soukromého nebo daného subjektu, který dané zdravotnické prostředky tomu poskytovateli dodává. Návrh rozšiřuje pravomoc provádět servis zdravotnických prostředků i na poskytovatele zdravotních služeb a jeho zaměstnance. Když to přeložím, tak některé údržbové práce, typicky servisní na rentgenu nebo některé opravy apod., už si bude moct dělat nemocnice vlastními silami, čili vlastními kvalifikovanými zaměstnanci, a nebude k tomu muset používat někdy neskutečně drahý servis, který někdy dodavatelé umí neskutečným způsobem nadcenit. Stejný problém je v případě tzv. zavedení pracovníků do praxe, nebo instruktáže, kdy v podstatě mnohdy stačí proškolit jednoho pracovníka tou firmou a ten už proškoluje všechny ostatní. V tomto případě musí neustále platit zase firmě, která s oblibou pošle technika klidně ze Spojených států, naúčtuje to komplet všechno. Tohle tomu má v podstatě zabránit.
Já musím opravdu z pohledu Ministerstva zdravotnictví říct, že navržená úprava je žádoucí. Já bych tomuto návrhu velmi rád vyslovil podporu. Je to věc, kterou sám kritizuji ze své praxe už někdy od roku 2010, nebo déle.
Výbor pro zdravotnictví, pokud vím, doporučil 14. června, aby se sněmovním tiskem 1020 Sněmovna vyslovila souhlas. Pokud vím, tak 5. září byly dány pozměňovací návrhu k poslaneckému návrhu pana poslance Kaňkovského, který v podstatě spočívá ve dvou legislativně technických úpravách. Tam bych stejně ve shodě s výborem zaujal doporučující stanovisko i já.
Co se týče pozměňovacího návrhu paní poslankyně Pastuchové, tak já jsem stejně ve shodě s garančním výborem, který stanovisko nepřijal, a Ministerstvo zdravotnictví navíc vyslovuje spíše nesouhlas s tímto pozměňovacím návrhem. Důvod je ten, že ten návrh je opravdu neurčitý, paní poslankyně, pardon, prostřednictvím pana předsedajícího, poněkud vágní a do jisté míry duplicitní. Takže musím říct, že by mohl přinést určitou míru nejistoty. Já bych v této chvíli přece jenom trval na tom meritu věci, které je v návrhu stanoveno, a to je ta schopnost poskytovatele, aby byl opravdu osvobozen od někdy devastující finanční náročnosti servisních a ostatních služeb. Takže fakt, že návrh, který je obsažený v tisku 1020, ponechává výrobci, tedy osobě výlučně zodpovědné za jakost daného zdravotnického prostředku, může určit míru požadavků na osoby provádějící bezpečnostně technickou kontrolu, přece jenom považuji za krok, který povede k vyšší míře zajištění pacientů, protože nám by se zase na druhou stranu mohlo stát, že by nám výrobci začali tvrdit, že zodpovědnost je přijímána zdravotnickým zařízením i za případné vady nebo chyby těch výrobků.***