(17.10 hodin)
(pokračuje Klán)
Takže tam došlo k nějaké změně, ale když to v roce 2015 bylo v mezirezortním připomínkovém řízení, tak § 6 odst. 1 zněl: "Cílem vnitřního řízení a kontroly je chránit veřejné prostředky a zajistit, aby s nimi bylo nakládáno účelně, hospodárně a efektivně." V zákoně se dále psalo v té době: "Správce veřejného rozpočtu, veřejný subjekt a příjemce veřejné finanční podpory jsou povinni předcházet jednání v rozporu s cílem vnitřního řízení a kontroly.". V § 16 odst. 1 se psalo: "Předběžné hodnocení podle odstavce 1 zahrnuje posouzení: a) podle potřeby, která má být uspokojena, a údajů, které ji prokazují; b) možných variant uspokojení dané potřeby ve vztahu k cíli řízení a kontroly veřejných financí; c) očekávaných výsledků a dopadů.
Tady si, dámy a pánové, všimněte, že předběžné hodnocení, čili analýza právě ex ante neboli předběžná kontrola, či také nazýváno audit ex ante, prověřuje vazbu na potřebu. Potřebou se v tomto případě rozumí uspokojení společenské poptávky, která má být uspokojena ve veřejném zájmu. Je tedy prověřována v kritériu účelnosti.
Já nevím, co se na Ministerstvu financí stalo, že z toho vznikl takovýto paskvil, který je teď tady zamítnut Senátem, a já se tomu nedivím, protože ti starostové z toho musí být vyděšeni. Když jsem také jednal se starosty, tak mě prosili, abychom ten zákon vůbec nepřijímali, protože ne že by narostla byrokracie - to slovo byrokracie je trošičku jako byro, jako úřad - ale naroste neúměrně papírování. Těch papírů bude tolik, že starosta bude natolik zahlcen, že mám obavu, že starostu nebude chtít už vůbec nikdo dělat. Jenom proto, že se to tímhle pádem ztíží. A ten zákon to opravdu bude ztěžovat! Říkám, já nemám problém s tou analýzou nebo nějakým způsobem kontrolou ex ante, ale udělejme to, prosím vás, pořádně. A Ministerstvo financí to podle mého názoru úplně odfláklo!
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců KSČM.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Vilímec, po něm pan poslanec... (Posl. Vilímec mění svou přihlášku na řádnou.) Řádně. Tak nejprve pan poslanec Novotný, po něm řádně pan poslanec Vilímec.
Poslanec Martin Novotný: Kolegyně a kolegové, já zkusím co nejlidovějším jazykem. Sedí tady spousta starostů ať už současných, nebo bývalých. Ti z nás, kteří to dělali, tak jsme měli nějaké ekonomické odbory nebo finanční, podle toho, jak se to na jaké obci jmenuje. Je to hodně feminizované většinou, těžko se tam shání nějaký chlap, aby tam pracoval za ty peníze. A teď si představte, že ty ženské, v tom nejlepším slova smyslu, dělají ty příkazce operace a závěrečné schvalovatele. Schvalovatele akcí, které rozhodla rada obce nebo zastupitelstvo podle různých úrovní a objemů rozpočtového výdaje. A tito ověřovatelé v tuto chvíli mají posoudit nezbytnost operace ke splnění úkolu správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu. Jak to budou dělat? Tak si dají před sebe programové prohlášení rady té obce, města, kde politické strany říkají, že ten chodník je potřeba spravit. A co když si tam dají ještě třeba vyjádření opozičního subjektu, který říká, že to je ten nejhloupější možný výdaj a že je potřeba dělat úplně něco jiného?
Já si nedovedu představit, jak to ty dámy z účtárny, zrovna tenhle paragraf, budou naplňovat. Bude to buď naprosto formální, anebo toho někdo zneužije a udělá z toho velkou politickou hru. Jednoduchý příklad ze života. Intenzivně si představuji svoji bývalou vedoucí ekonomického odboru, jak posuzuje, jestli rozhodnutí rady města v té či oné věci, třeba ve stomilionové investici té či oné, je v souladu s tím, co má dělat obec, a přestože jí opozice říká, že to je naprosto špatně a že je zločin to udělat, a koalice říká, že to je správné. Toto my teď po ní chceme, po těchto lidech! Je to absolutní popření logiky fungování samosprávy. Lidé z Ministerstva financí říkají: ale to přeci oni nebudou dělat. Ale ta větička v tom zákoně říká, že to mají dělat. Máme tu větičku brát vážně, nebo ona tam není? Nebo máme brát vážně to ujištění zástupců Ministerstva financí, že oni to budou posuzovat jenom formálně? Já tomu prostě nevěřím, a proto pro to nemůžu hlasovat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu kolegovi. A ještě pan ministr s faktickou poznámkou. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, tento zákon byl projednáván dlouhou dobu v Legislativní radě vlády, byly tam desítky připomínek. Předpokládám, nebo jsem si jist, že celá řada připomínek, které jsou tady teď vznášeny, když nám to vrátil Senát, byla prostě projednána. Byla projednávána odborníky, byla projednána ve třech výborech Poslanecké sněmovny, byla projednána ve výboru Senátu. Mně je velice líto, že teprve když nám to vrátil Senát, tak se k těm připomínkám znova vracíme. Legislativní rada vlády tady není. Připomínky, které byly vyjádřeny, byly jich desítky, tady bychom museli znova projednávat.
Já jako ministr financí cítím plnou odpovědnost za ten zákon, protože jsem ve funkci. Nezáleží na tom, jestli jsem byl jeho autorem, nebo jestli jsem byl - což jsem nebyl - při projednávání ve výborech, protože ministr financí nejsem (jsem nebyl?), ale cítím za něj odpovědnost, a pokud Poslanecká sněmovna teď po mnoha měsících se dopracovala k tomu, že ten zákon má zásadní vady, tak nemá smysl, abychom se vraceli k nějakým připomínkám, které už byly Legislativní radou vlády dávno vyvráceny. Pokud prostě v Poslanecké sněmovně není konsenzus na to, abychom ten zákon, který byl velmi podrobně projednáván, přijali, tak nemá smysl, abychom se tady utápěli v detailech. Pojďme tedy hlasovat a další Sněmovna nebo další vláda přinese devátý pokus tento zákon změnit, protože ta nutnost tady opravdu je.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi. Pan poslanec Vilímec s řádnou přihláškou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, já to nebudu nijak prodlužovat. Přečetl jsem si podrobnou diskuzi v Senátu, která byla k tomuto zákonu a i ke změnovému zákonu. Senát se skutečně podrobně zabýval na plénu návrhy těchto zákonů. Musím říci, že zde v Poslanecké sněmovně, a to prostě musím konstatovat, těmto zákonům minimálně na plénu nebyla věnována taková politická a věcná pozornost, jakou by si zřejmě zasloužily. Samozřejmě projednávalo se to ve výborech, ale na plénu ta diskuze nebyla až tak výrazná.
Já jsem se osobně setkal s několika pracovními verzemi této předlohy jako předseda finanční komise Svazu měst a obcí a seznamoval jsem se, tak jak byly připomínkovány z pohledu Svazu měst a obcí, teď tedy se budu spíš na to dívat z pohledu komunální sféry. Ač je namístě konstatovat, a to tady řečeno nebylo, že poslední vládní verze - a ono vládních verzí bylo několik - předložená do Poslanecké sněmovny je určitě z pohledu obcí přijatelnější než ty verze původní, tak mnohé věci tohoto návrhu, a tady to bylo vzpomenuto, určitě budou činit, pokud ten návrh by byl schválen, problémy a usilovat o jeho schválení za každou cenu na konci volebního období by se podle mého názoru nevyplatilo. A říkám to i z toho pohledu, že osobně jsem na výborech, nebo na výboru rozpočtovém prosadil některé změny, i dokonce takové, které zčásti napravují ve změnovém zákoně vyložené chyby a nedotaženosti v novele zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který se přijímal v souvislosti s rozpočtovou zodpovědností. Z tohoto pohledu mě mrzí, že když ten zákon spadne, tak i tyto věci, které je potřeba napravit, napraveny nebudou. Ale rozumím většině argumentů senátorů. Tento zákon samozřejmě žádné duplicity externích kontrol neodstraňuje, jde vlastně tedy o jakýsi zákon o vnitřním auditu, přičemž v některých případech i po mnoha provedených změnách - a připomínek bylo hodně, a tady úplně nepotřebuji dělat advokáta Ministerstvu financí, nemyslím si, že by k tomu pracovníci Ministerstva financí přistupovali nějak odmítavě -, ale i po těch změnách přesto tvar zákona není uspokojivý. ***