(15.10 hodin)
(pokračuje Opálka)
A tak máme před sebou sjednocený požadavek dvou skupin - zástupců osob zdravotně postižených a zástupců zaměstnavatelů zdravotně postižených promítnutý tentokrát v návrhu Senátu. Dovolím si proto ještě uvést před hlasováním některá fakta v číslech, která nelze zpochybnit.
Tak tedy: K 31. 7. tohoto roku byly evidovány na Úřadu práce České republiky ve sledovaných ohrožených skupinách následující počty nezaměstnaných: Invalidní důchod 1 - 28 661. Invalidní důchod 2 - 14 621. Invalidní důchod 3 - 273. Celkem invalidní důchody 43 552. To jsou ti, kteří berou invalidní důchody kromě podpory v nezaměstnanosti, platu nebo jiných dávek. Nezaměstnaní mladí do 24 let - 33 543. Pečující o děti do 15 let - 55 902. Padesát plus, tzn. senioři - 106 807.
Předseda PSP Jan Hamáček: Já se omlouvám, pane poslanče. Prosím o klid v sále. Děkuji.
Poslanec Miroslav Opálka: Já vám děkuji, pane předsedo, ale myslím si, že to je zbytečné.
Celkem tedy ti bez příjmů v počtu 196 244. A k tomu je třeba poznamenat, že nezaměstnaných registrovaných déle než pět měsíců bylo ze všech skupin 176 732 občanů. To vše jsou skupiny hodné podpory a výjimečná přednost pro jednu skupinu tedy znamená jakousi, ať chceme, nebo nechceme, diskriminaci těch dalších skupin, a proto je tak složité na lékárnických váhách ty přístupy vážit.
A nyní ještě pár informací, abyste byli v obraze. Invalidních důchodů 1, kde je ztráta pracovní schopnosti předpokládaná 35 až 49 %, máme 159 316, průměrný důchod činí 5 911, ze státního rozpočtu v roce 2015 šlo 12 mld. Invalidní důchod 2, ztráta pracovní schopnosti se předpokládá 50 až 69 %, jejich počet je 66 232, průměrný důchod 6 662, ze státního rozpočtu v roce 2015 šlo 6 mld. Invalidní důchod 3, ztráta pracovní schopnosti nad 70 %, počet 191 638, průměrný důchod 10 262 korun, ze státního rozpočtu na tyto důchody v roce 2015 šlo 25 mld.
Musím konstatovat, že příspěvek státu se neřídí tím, koho upřednostnit. Například osobám v 1. a 2. stupni invalidity či zaměstnancům se změněnou pracovní schopností se nedopočítává doba nezaměstnanosti do nároku na starobní důchod. Proto bychom měli tyto upřednostnit, neboť ztrácí na možnosti mít solidní starobní důchod. Na druhé straně u invalidních důchodů 3. stupně se i nezaměstnanost započítává jako odpracovaná léta, ale tam ta podpora naše je nejvyšší.
V podstatě stát neovlivňuje výši příjmů osob zdravotně postižených. Jen stanovil minimální a zaručené mzdy a platy. Hradí však jejich náklady ve výši 75 %, nejvýše však do zákonem stanovené právě diskutované výše. Za méně produktivní invalidní důchod 3. skupiny má však zaměstnavatel vyšší přepočet ukazatelů pro náhradní plnění s možností snížení výše své daně - a to je to zásadní, to je, oč tu běží.
Co říci závěrem. Mám za to, že pokud vláda nedokázala v této oblasti předlohu lépe legislativně, ale i rozpočtově zpracovat a předložit, nepředložila spravedlivější diferenciaci, o které se již dlouho mluví, což již víceméně nemíním rozebírat, mělo by být především na koaliční většině, který návrh v této Poslanecké sněmovně projde. Já vám jen přeji při hlasování šťastnou ruku a děkuji vám - těm, kteří poslouchali - za pozornost.
Jelikož toto bylo zřejmě mé poslední vystoupení z tohoto místa, čehož jsem si vždy velmi považoval, přeji vám na rozloučenou hodně štěstí, zdraví a úspěchů. Děkuji. (Potlesk napříč sálem.)
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Slovo má pan ministr financí.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, to, co teď řeknu, v žádném případě není útok na zdravotně postižené. Děláme pro ně málo. Měli bychom to dělat systémově, a ne salámovou metodou a nepřímo. Já jsem byl jediný ministr vlády, který hlasoval proti zvyšování minimální mzdy, protože jsem si vědom všech důsledků, které to bude mít. Toto je jedním z důsledků. Dopad na státní rozpočet, pokud budete hlasovat pro senátní verzi, je půl miliardy. Dovolil bych si upozornit, že v návrhu státního rozpočtu na nic takového není pamatováno. A chtěl bych upozornit zejména poslance sociální demokracie, že pokud trvají na tom, že se budou zvyšovat platy v tom rozsahu, který navrhují, že hlasování pro takovéto požadavky dělá ten jejich návrh naprosto, ale naprosto nerealistický.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Dále do rozpravy? Paní ministryně? Pokud si přejete vystoupit, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Já bych k tomu jenom podotkla, že asi chceme, aby v této zemi lidé s určitými znevýhodněními pracovali. A my tím vlastně ten trh práce podporujeme. Podporujeme to, aby ti lidé byli zaměstnáni v chráněných dílnách, a ne aby jenom seděli doma a pobírali invalidní důchody. A to si myslím, že je docela důležité.
A co se týče platů, já si vždycky říkám, co asi bychom jako vláda měli dělat teď v době ekonomického růstu. Protože předtím byla krize a všichni jsme tak nějak akceptovali, že se platy ve veřejné sféře nezvyšují, že se nezvyšovala minimální mzda. I když s tou mírou toho nenavyšování jsme jako sociální demokraté ani tehdy nesouhlasili. Ale budiž. Ale teď jsme v období ekonomického růstu, takže já si nedovedu představit, že bych jako členka vlády nenavrhovala růst minimální mzdy. Protože jestli chceme tady skončit s tím, že Česká republika je zemí levné práce, tak opravdu nevím, kdy jindy, když ne teď. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Fakticky pan ministr financí.
Ministr financí ČR Ivan Pilný Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, já jenom zopakuji argumenty k té minimální mzdě. Jednou z těch konsekvencí je právě to, co dnes projednáváme. Na trhu práce už jsou jenom lidé, kteří pracovat nechtějí, kteří pracovat nemohou, anebo kteří se pohybují v šedé ekonomice. Když se někdo pohybuje v šedé ekonomice, je mu úplně jedno, kolik je minimální mzda, protože zaměstnán prostě být nechce. To na ten poměr nezaměstnanosti nemá žádný vliv. Mimochodem predikce nezaměstnanosti na rok 2019 je 2,9 %. To je katastrofa. ***