Úterý 5. září 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Radek Vondráček)
4.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních
podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv
a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb.
/sněmovní tisk 699/11/ - vrácený Senátem
Jak jistě víte, tímto bodem jsme se už zabývali, a to 28. června 2017 na 59. schůzi, kdy jsme tento bod přerušili v rozpravě. Já poprosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele - pan poslanec Kudela? Půjdete za navrhovatele? Pana ministra jsem ještě před chvilkou viděl... Nevadí. Takže pan poslanec Kudela a pan senátor Jaroslav Větrovský, je přítomen? Není. Případně senátor Canov? Nejsou.
Připomínám, že Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy a usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 699/12. Ptám se, zda mají zájem vystoupit zpravodajové - za ústavněprávní výbor? Je to pan poslanec Farský, toho zde nevidím. Za výbor pro veřejnou správu pan poslanec Jan Klán má zájem o vystoupení k tomuto bodu. Prosím, pane zpravodaji.
Poslanec Jan Klán: Ještě jednou děkuji za slovo. Hezké odpoledne. Vážený pane místopředsedo, vládo, dámy a pánové, dovolte, abych řekl několik slov k jistému evergreenu v této Poslanecké sněmovně, a tímto evergreenem je registr smluv. Tato verze, která přišla ze Senátu už před více jak půl rokem, tady nastartovala jistý střet mezi těmi, kteří určitým způsobem ochraňují národní a státní podniky, a mezi, řekněme si to na rovinu, neziskovou organizací Rekonstrukce státu.
Paradoxem doby je, že ani v jedné verzi registru smluv nejsou zahrnuty neziskové organizace jakožto příjemci veřejných peněz. Nebojím se říct, jedni z největších příjemců veřejných peněz. My jsme tady na toto téma mnohokrát, mnohokrát mluvili. Mně to přijde líto, že v registru sami nejsou, dokonce ani za to nebojovali, aby tam byli, aby se ten proces nějakým způsobem zprůhlednil. Místo toho se vždycky říkalo: Musí tam být státní podniky, protože ty peníze někam utíkají. Ale státní podnik, národní podnik nebo podniky vlastněné obcemi působí na trhu v konkurenci. A já jsem tady jednou, nebo nejednou říkal, že registr smluv je nástroj kapitalistické konkurence pro oslabení pozice národního státu, národního státu, právě proto, aby oslaboval, účelově oslaboval některé fáze nebo některé podniky vlastněné právě státem. To si tady bohužel nechtěl nikdo připustit.
Samozřejmě našla se určitá varianta registru smluv, kterou jsme tady schvalovali na myslím předminulé schůzi, kde jsme našli určitý kompromis, kdy samozřejmě ty státní podniky budou chráněny právě na trhu, protože já mám oprávněnou obavu, že samozřejmě se jedná o takovou jakoby plíživou privatizaci státu. Registr smluv samozřejmě bude oslabovat pozici národního státu, ať bude v jakékoliv verzi. Stát funguje s registrem smluv a fungoval i bez něj.
Nicméně všichni musíte pochopit, že žijeme v drtivé konkurenci a stát by si měl chránit svá zlatá vejce. Jak to dopadlo, už jsme mnohokrát také viděli, že zlatá vejce třeba rozprodal nebo nějakým způsobem byly tyto podniky oslabeny. Už jsem tady mnohokrát mluvil o různých příkladech, například ze Spojených států, kdy společnost Walmart účelově oslabovala pozice své konkurence tím, že prodávala třeba výrobky pod cenou po nějakou dobu, a pak tu konkurenci zlikvidovala. Jablkem sváru se v registru smluv stal národní podnik Budvar. Ano, jediný národní podnik, který vaří pivo. Už jsem tady taky říkal, že Anheuser-Busch mlsně kroužil v tom, aby ho nějakým způsobem vzal pod sebe. A co bychom z toho měli? Naprosto nic. Samozřejmě někdo se tomu může smát, že tyto úvahy jsou neopodstatněné, ale bohužel jsou opodstatněné.
Můžu tady říci, že poslanecký klub KSČM bude hlasovat pro sněmovní verzi registru smluv, tohoto, který tady máme momentálně, tady jak nám svítí na tabuli, ten, co tady máme předložen. Senátní verze je podle našeho názoru nefunkční. Podle našeho názoru sněmovní verze více ochraňuje právě národní a státní podniky tím, že je bude vyjímat z působnosti registru smluv. Myslím si, že je to klasický střet tady na poli Poslanecké sněmovny. Já jsem od začátku kritikem zavádění registru smluv, nijak se tím netajím. Budu jejím kritikem myslím pořád, protože podle mého názoru nesníží to riziko korupce, které tady je deklarováno, a na některých billboardech to dokonce jaksi duchovní otec toho registru smluv prohlašuje, že se sníží korupce. Ale podle mého názoru k tomu nedojde, ale naopak dojde k oslabení pozice národního státu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Zpravodajem hospodářského výboru byl pan poslanec Stupčuk. Ptám se, jestli má zájem o vystoupení? (Nemám.) Nemá. Budeme pokračovat v přerušené rozpravě a hlásí se pan poslanec Kudela, kterému tímto dávám slovo.
Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolím si použít slova pana předsedajícího schůze. Všichni tušíme, že s registrem smluv je potřeba něco udělat. Tímto zahajoval jednu debatu nad touto problematikou.
Varianta, která odešla z Poslanecké sněmovny, byla upravena Senátem a cítili jsme, že ani jedna z těchto variant není zrovna nejlepší. Proto Sněmovna 28. června letošního roku projednala sněmovní tisk 1124, který řešil právě problematiku registru smluv, do které byly třeba zakomponovány strategické zájmy státu v podobě nakládání se strategickými surovinami a zásobami státu. Tento sněmovní tisk 1124 byl postoupen Senátu 29. 6. Senát k němu nepřijal usnesení. Byl postoupen prezidentu republiky a ten jej 1 8. 2017 podepsal a novela zákona o registru smluv vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 249/2017. Považuji tedy tuhle vratku tohoto sněmovního tisku 699 ze Senátu již za bezpředmětnou, a proto doporučuji Poslanecké sněmovně, abychom zamítli obě dvě varianty, jak senátní, tak i poslaneckou. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se, jestli má ještě někdo zájem vystoupit v rozpravě k tomuto bodu? Jestliže ne, tak rozpravu končím. A přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tentokrát na mě nikdo kartičkou nemává... tak mám odhlásit, nemám odhlásit? Tak nebudeme odhlašovat.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb., podle sněmovního tisku 699/11, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 699/12."
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 17. Přihlášeno je 138 poslanců, pro nikdo, proti 87. Tento návrh byl zamítnut. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.
Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny a k přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Kvorum máme nastaveno.
Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv (zákon o registru smluv), ve znění zákona č. 298/2016 Sb., ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu podle sněmovního tisku 699/11.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti?
Je to hlasování číslo 18. Přihlášeno je 137 poslanců, pro 26, proti 55. Tento návrh byl zamítnut.
Konstatuji, že jsme návrh zákona nepřijali. Tím končím tento bod a děkuji vám.
Otevírám další bod, kterým je bod číslo
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.