(16.20 hodin)
(pokračuje Luzar)
Já si dovolím ještě citovat pár ekonomických čísel, protože vím, že je tady zastoupena docela velká oblast ekonomů, a budu citovat ekonomické dopady dohody CETA na Českou republiku.
Ano, hovoří se o Evropské unii, hovořilo se tady hodně o zájmech českých ekonomických subjektů. Znovu upozorňuji, že se nejedná o výmysl levicových teoretiků, ale o seriózní studii Technické univerzity v Liberci - možná čest jejich památce, nevím, ale doufám, že i příště dostanou nějakou takovouto zakázku analyzovat takovéto smlouvy. Protože odvedli opravdu dobrý kus práce a zaslouží si ocenění.
Kanada je na žebříčku zemí podle hrubého domácího produktu v paritě kupní síly sestaveném Světovou bankou na 17. místě. Její souhrnná ekonomická výkonnost dosahuje 1 588 mld. USD a je srovnatelná se Španělskem. Tříčtvrtinová ve srovnání s Itálií, 60% oproti Francii nebo Velké Británii a zhruba dvoupětinová ve srovnání s Německem. Česká ekonomika je podle tohoto ukazatele 4,7krát menší než ta kanadská. V paritě kupní síly je 339 mld. USD, hrubý domácí produkt celé Evropské unie činí 19 138 mld. USD.
Co vede tak obrovského ekonomického molocha uzavírat tak zvláštní smlouvu? Neříkám, že nevýhodnou, říkám zvláštní smlouvu s takovým malým ekonomickým trpaslíkem. Proč? To bude otázka, kterou budu klást možná trošku častěji, než bude mnohým posluchačům milo.
Hrubé exporty z Kanady do Česka představují 0,06 % celkových kanadských hrubých vývozů. Jinými slovy, Kanada s Českou republikou obchoduje v úrovni 0,06 % - pane ministře, zase k těm číslům, která jste chtěl slyšet. Hrubé importy z České republiky do Kanady jsou pak 0,11 % celkových kanadských hrubých dovozů. Čili pro Kanadu jsme opravdu marginální dovozce. Ono je to taky způsobeno geografickou vzdáleností, řekněme si, co za tím je.
Zajímavý je údaj - podíl kanadských komodit na celkovém dovozu Evropské unie činí pouhých 1,6 %, přibližně 27 mld. eur. Během posledních deseti let s výjimkou roku 2011 byla zahraniční bilance obchodu vždy přebytková ve prospěch Evropské unie. Tady bych viděl motivaci Kanady. Ano, proto Kanada a kanadská vláda má takový tah na branku, aby se přijala tato smlouva. Chce zlepšit svoji obchodní bilanci zcela logicky. To my chceme taky. Ale proč my, kteří z toho máme v uvozovkách prospěch, přistupujeme na takovouto smlouvu a vlastně si bereme budoucí prospěch a zbavujeme se ho? Opět proč?
Hovořilo se tu o clech. Byl to zajímavý údaj. Cla na ostatní zboží jsou již nyní velmi nízká. Cla Evropské unie na kanadské dovozy představují přibližně 1,94 % hodnoty dováženého kanadského zboží, zatímco kanadská cla na zboží z Evropské unie činí v průměru 2,42 % hodnoty dovážených výrobků. Tato čísla hovoří sama za sobe o tom, jak je tato smlouva velice výhodná, jak tady zaznělo. Já bych řekl, že marginálně výhodná. Jestli se jedná o úsporu z 2,4 procentního bodu na 2,2, 2,1% bodu - to bych řekl, že je statistická výchylka sezónního dovozu nebo vývozu. Přesto je to zdůrazňováno jako základní tah na branku, jako základní premisa, proč tu smlouvu musíme uzavřít. Kanada nám přece umožní, abychom dováželi a vyváželi bez cel a ušetříme. Ano, ušetříme, ale z celkových čísel je to opravdu marginální procento, které se na tom vůbec nepodílí.
Jak vidíte, přeskakuji stránky. (Listuje stránkami zprávy.) Opravdu nechci citovat z té 150stránkové analýzy, ale chci vás seznámit pouze s věcmi, které považuji za důležité.
Pro oblast veřejných zakázek, která otevírá kanadský trh až na provinční úroveň a deklaruje transparentní a nediskriminační přístup k veřejným zakázkám, který evropským a potažmo českým uchazečům skýtá lepší přístup k veřejným zakázkám, než mají například účastníci států NAFTA. Krásné konstatování. Já bych tady dodal, že je to jeden z těch důvodů, proč je NAFTA momentálně nefunkční a proč americký prezident chce revizi NAFTA.
A jestliže máte dlouholetou smlouvu se svými obchodními partnery na americkém kontinentu, která se jmenuje NAFTA, a spolupracujete - a asi výhodně, když je nám to tak předkládáno - a teď se chystáte uzavřít konkurenční smlouvu s Evropskou unií za podmínek, které jsou vůči stávající smlouvě, kterou máte se svými dlouholetými partnery, nevýhodné - není to trošku podraz mezi partnery NAFTA, který Kanada předvádí? Nám by to vadit nemuselo. Otázka je, jak se ti dva partneři, to znamená Mexiko a Spojené státy, na toto budou tvářit a jak budou upravovat své bariéry vůči Evropské unii a dovozu, když Kanada chce zvýhodnit Evropskou unii oproti svým historickým a tradičním partnerům na stejném kontinentu. Jsou to otázky k zamyšlení a možná i někoho přesvědčí, že tato smlouva má úplně jiný cíl, než je nám deklarováno.
Zajímavé je - v kapitole přeshraniční obchod službami v CETA, oblast audiovizuální služby, oblast autorských práv obecně, nás v této části staví do jedné řady s Piráty, kteří tuto oblast mají docela dobře zpracovanou. Proto se nechci vkrádat do jejich volebního programu. Musím jim ale říci, že ano, nejsou osamoceni v této oblasti autorských práv, kdo se bojí této transatlantické dohody.
Kromě toho, že Evropská unie vylučuje audiovizuální služby a Kanada vylučuje kulturní průmysl, jsou rovněž z působnosti této kapitoly vyňaty finanční služby a služby letecké dopravy s několika podstatnými výjimkami, jako jsou pozemní odbavování, marketing, opravy a údržba letadel, služby rezervačního systému. Jinými slovy, a dostanu se k tomu, až budu projednávat samotnou smlouvu - upozorňuji, že momentálně jsme pořád u té studie -, toto je ta smlouva potom samostatná, taky pěkně olístečkována, k ní se ještě dostanu. Je výjimka.
Tato smlouva je na jedné třetině tohoto svazku. Zbytek tohoto svazku jsou výjimky z této smlouvy, které si jednotlivé členské státy Evropské unie vyjednaly. Důvod, proč tak udělaly - o tom budu hovořit, až budu projednávat tento materiál. Dle mého názoru tady Česká republika usnula a ošidila budoucnost, která se už nebude moci dát napravit, pokud tuto smlouvu schválíme. Dostanu se k této věci dále.
Co považuji za určitou věc, která je možná tou červenou nitkou, která se vine potřebností této smlouvy a kterou najdete i v té smlouvě TTIP, je ustanovení týkající se investic, především pak články 8.10, 8.11, 8.12, 8.13, 8.14, 8.16 a 8.17. Ty články mají název zacházení s investory a se zahrnutými investicemi, náhrada škod, vyvlastnění, převody, postoupení práv, odepření výhod a formální požadavky.***