(14.40 hodin)
(pokračuje Okamura)
Dále jsem si nechal vytáhnout čísla třeba jenom za Plzeňský kraj, což je středně velký kraj. Takže jenom za loňský rok řešili protiprávní jednání policisté jenom na ubytovnách, kde jsou ubytováni zahraniční dělníci, 701krát. To znamená v průměru 2krát denně. Z toho konkrétně trestných činů bylo 108. A to říkám, že je tam 312 ubytoven. To znamená, je to v podstatě každá třetí záležitost.
A já bych chtěl tedy říci, že my v SPD v této věci navrhujeme, protože vy řešení evidentně nemáte, vaše vláda ani ČSSD, abychom zavedli rotační systém. To znamená, aby tady zahraniční pracovníci a cizinci rotovali bez možnosti trvalého pobytu, podmíněné konkrétním pracovním místem, konkrétně zaměstnavatele, který by měl plnou odpovědnost. Jakýkoliv přestupek či trestný čin by znamenal okamžité vyhoštění. Pochopitelně zákaz slučování rodin. Prosazujeme nulovou toleranci nezákonné migrace a pochopitelně i nezákonné překročení státní hranice musí být trestný čin, a nikoliv přestupek jako dnes.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Jako další vystoupí paní poslankyně Věra Kovářová. Připraví se paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci kritické situace, pokud jde o kapacity mateřských škol ve Středočeském kraji. Z mapování absorpční kapacity vyplývá obrovský převis připravených projektů. Ilustrativní jsou čísla. Z celkového objemu 77 projektů ve výši 1 miliardy 237 milionů korun mohou být podpořeny jen projekty za cca 300 milionů korun. Ve Středočeském kraji zůstane více než 60 projektů v celkovém objemu cca 937 milionů korun, které jsou připraveny k realizaci, ale nemají zajištěny finanční zdroje. Zdůrazňuji, že jsou to projekty připravené k realizaci.
Stávající situace je prostě neúnosná. Kapacity mateřských škol nedostatečné. Jak ji hodlá řešit tato vláda? Je možné využít evropské peníze? Je možné navýšit či zřídit národní dotační tituly? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Jana Fischerová. Připraví se pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím.
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, obracím se na vás ve věci novelizace nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, navyšující platové tarify zaměstnanců v kultuře, nepedagogických pracovníků v regionálním školství, dále sociálních pracovníků, pracovníků v sociálních a komunálních službách a zdravotnického personálu. Tato novela vstoupí v platnost za dva dny. Opravdu, za dva dny. Částečně mezitím došlo ke kompenzaci, např. v oblasti sociálních služeb. Mohu zmínit i dopravu, na platy řidičů. Ale vůbec žádné zdroje nešly ze státního rozpočtu k navýšení platů zaměstnanců v kultuře. Sama vím, jak v této kultuře pracují lidé většinou vysokoškolsky vzdělaní, a navýšení platu jim samozřejmě přeji. Ale apeluji na to proto, protože podobně jako Asociace krajů ČR a předsednictvo Svazu měst a obcí ČR, aby byla vždy povinnost vyčlenit pro územní samosprávné celky ze státního rozpočtu finanční prostředky, které plně pokryjí každé nařízení vlády upravující platy. Ale aby tomu tak bylo vždy od 1. 1. následujícího roku. Jde o to, aby ony územně samosprávní celky nemusely hledat uprostřed roku dostatečné finanční zdroje na pokrytí zákonných povinností.
A proto se vás, vážený pane premiére, ptám, jak a kdy toto budete opravdu už konečně řešit a kdy přijmete účinná opatření? Děkuji také za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: A já vám děkuji za vaši interpelaci. Nyní vystoupí pan poslanec Miroslav Opálka. Připraví se pan poslanec Ludvík Hovorka se dvěma interpelacemi. Prosím.
Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane předsedo.
Vážený pane předsedo vlády, 7. června jste v bodě 351 jednání Poslanecké sněmovny hovořil o tom, jak vláda plní programové prohlášení a že uskuteční razantní krok ve prospěch odměňování zaměstnanců v sociálních službách. Musím konstatovat, že řada pracovníků v sociálních službách nevnímá rozdíly mezi platy a mzdami, i když jejich nominální rozdíly tvoří až 2 tisíce korun. O to větší bude jejich rozčarování, když se 1. července ukáže, že navýšení bude i přes apel paní ministryně na hejtmany z 9. června velmi diferencované.
Hovořil jste mj. o zajištění prostředků na dofinancování sociálních služeb. Tyto však reálně tvoří pouhých 60 % potřeby krajů. Zvýšení tabulkových platů jen konečně doběhne v řadě případů zaručenou úroveň minimální mzdy, kterou již zaměstnavatelé platí, a část bude realizována na úkor nenárokových složek. Zvýšení tak bude nižší než ohlášených 23 % a v neziskovém sektoru, který nemá solventní zřizovatele, rezervy nejsou žádné. Plánování mzdových nákladů v neziskovkách na tento rok se připravovalo vloni a bez signálu na razantní změnu. Dle mých informací mají smůlu především pracovníci, kteří jsou zařazeni do individuálních projektů krajů financovaných z prostředků Evropského sociálního fondu.
Moje prvá otázka tedy zní, zda metodika, kterou vytváří příslušný odbor MPSV, použít vyrovnávací platbu je právně čistá a nemůže narazit. Ona totiž naráží již na finanční limity, které zřejmě nebyly dobře propočítány, a mohlo by prý dokonce dojít k porušení evropské legislativy nedovolenou podporou.
Pane předsedo, všichni pracovníci sociálních služeb jsou potřební. Co hodláte s jejich nerovnoprávným postavením udělat? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. A nyní vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka, který má dvě interpelace. Prosím.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, několik občanů se na mě obrátilo s dotazem, co mají společného Parlamentní listy s Parlamentem České republiky. Vysvětloval jsem jim, že nic. A našel jsem si na Wikipedii oficiální hodnocení Parlamentních listů. Cituji: "Parlamentní listy jsou internetový diskusní, zpravodajský a komentátorský portál působící od roku 2008. Dříve vycházely také jako tištěný měsíčník vydávaný od roku 2003 postupně čtyřmi různými komerčními vydavateli. K roku 2016 jej vydává firma Our Media a. s., v níž drží 70% podíl senátor a majitel hazardní skupiny SYNOT Ivo Valenta. V obecném diskursu patří Parlamentní listy mezi média viněná z proruské propagandy v Česku, studie Masarykovy univerzity u nich potvrdila používání manipulativních technik, jako např. nálepkování a vyvolávání negativních emocí, jako je strach. Jsou také považovány za zdroj fake news."
Já bych se chtěl zeptat, jestli pokládáte za správné a přípustné, aby kdokoliv v České republice mohl využívat ve svém názvu přídomek deníku, týdeníku nebo zpravodajského serveru parlamentní, poslanecký, senátní nebo vládní. Děkuji za případnou odpověď.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane poslanče. Prosím, můžete pokračovat ve své další interpelaci.
Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane premiére, v souvislosti s odchodem Velké Británie z EU se rozhořel mezi zbylými členskými zeměmi boj o nové sídlo dvou evropských agentur. Členské země, které se chtějí ucházet o Evropskou lékovou agenturu a Evropský orgán pro bankovnictví, musejí podat přihlášku do 31. července. Žádná země ale nemůže hostit obě agentury současně. Evropská léková agentura, EMA, a Evropský orgán pro bankovnictví, EBA, zaměstnávají v Londýně více než tisíc lidí.
Británie doufala, že si po odchodu z EU agentury podrží. EU ale letos v dubnu řekla, že počítá s jejich přesunem na území EU. Rozhodnutí má padnout nejdříve v říjnu. Česká republika se rozhodla usilovat o Evropský orgán pro bankovnictví, pro jehož získání má podle vlády lepší pozici. Větší zájem ale panuje podle serveru Politico o agenturu EMA, která schvaluje léky pro celý unijní trh a zaměstnává téměř 900 lidí. ***