(15.50 hodin)
(pokračuje Láska)
Druhý velmi diskutovaný bod je takzvané odstranění přiměřenosti zásahů Ministerstva vnitra do soukromí cizince. Když ho přeložím velmi krátce, tak on zní vcelku logicky. Je to zhruba o tom, že když cizinec, který se zdržuje na území České republiky, spáchá trestný čin, bude automaticky ukončen jeho pobyt. Dodneška tomu bylo tak, že ten pobyt mohl být ukončen, ale muselo se sledovat, jestli ten zásah, řekněme toto ukončení pobytu, není nepřiměřený zásah do jeho soukromí, do jeho rodinných poměrů. Jak říkám, zní to vcelku logicky. Někdo chce u nás žít, nerespektuje naše právo, spáchá trestný čin, tak ať jde. Ale to je trošku zjednodušené. Zamyslete se prosím nad tím, co všechno v České republice může být trestným činem. Vzpomeňte si na stříkání tykadel na billboardu - trestný čin. Být ten člověk cizinec, vyhostili bychom ho. Z poslední doby, natáčení jiného člověka, který sprejoval cosi na zeď - trestný čin. Nakreslení siluety člověka při demonstraci na chodníku - trestný čin. Nedávno se dokonce projednával případ, kdy jako trestný čin bylo hodnoceno, když člověk vystrčil holý zadek na projíždějící vojenský konvoj.
Zkrátka trestný čin můžete spáchat velmi jednoduše a je otázkou, jestli automaticky takovým lidem ukončovat pobyt je přiměřený trest.
Je to opravdu o situaci, kdy můžete mít člověka, který sem přišel jako dítě, vystudoval tady, umí plynule česky, má tady rodinu, má tady práci, má tady přítelkyni a nemusí udělat nějakou z takových bizarností, o kterých jsem mluvil, ale může fakt udělat hloupost. Dá si pivo, sedne za volant, nabourá sousedovi do plotu. A my ho automaticky pošleme zpátky do země, kde už nikoho nemá, nikoho nezná, můžeme ho dokonce poslat třeba v případě Ukrajiny do země, kde je válečný konflikt. Za co by jiný občan České republiky dostal napomenutí ty, ty, ty, za to uložíme tomu cizinci tak zásadní trest.
Je důležité říci, že když někdo spáchá trestný čin, posuzuje to soud, ukládá mu trest, tak v případě, že je to cizinec, tak už soud vždycky zvažuje, zda mu náhodou neuloží trest vyhoštění, protože soud posuzuje opravdu nejenom vinu, ale posuzuje také trest. A pokud shledá, že trest vyhoštění by byl přiměřený, tak mu ho uloží.
Stejně tak Ministerstvo vnitra v případě, že posuzuje nějakou žádost třeba o prodloužení pobytu cizince, který spáchal trestný čin, na základě toho, že ten člověk spáchal trestný čin, mu může pobyt neprodloužit nebo ukončit, ale doteď muselo zkoumat, zda takový zásah a takový trest by byl přiměřený všem okolnostem. Teď nemusí. Hned několik evropských předpisů, hned několik mezinárodních smluv říká opakovaně, že zkoumání přiměřenosti zásahu státní správy do soukromí cizince je jedním ze základních práv. A my ho tu přímo flagrantně porušujeme.
Třetí věc, kterou chci zmínit, která v současném návrhu je, je povinnost soudu ukončit řízení o propuštění ze zadržení nebo žalobu proti zadržení v případě, že do rozhodnutí soudu byl ten cizinec propuštěn. Jinými slovy situace, kdy zadržený cizinec podá žalobu proti svému zadržení, a než rozhodne soud, tak on je propuštěn. Zase byste si mohli říci - ano, to je zkrácení, usnadnění a odlehčení soudní praxi, vždyť přece o co jiného mu šlo, než aby byl propuštěn. Je propuštěn, tak proč bychom v tom řízení měli pokračovat? Jenže ono to rozhodnutí, resp. to, že nemůže dosáhnout rozhodnutí o tom, jestli jeho zadržení bylo zákonné, či nikoliv, má další následky. Pokud nikdo nerozhodne o tom, jestli to zadržení bylo zákonné, či nikoliv, ten cizinec se nemůže domáhat případné náhrady škody, ta je podmíněna výrokem soudu o nezákonnosti přístupu. A mimo jiné třeba taková drobnost - musí si tu detenci, to zadržení, ty náklady, zaplatit. To je prostě odejmutí práva na soudní přezkum jako hrom.
Vžijte se do situace, že budete mít někde krátkodobou práci, já nevím, v Japonsku, v Koreji, tam vás bez udání důvodu nebo z nějakého malicherného důvodu zadrží, budete několik týdnů v detenci, vy si podáte žalobu proti tomu zadržení, po několika týdnech vás pustí a řeknou vám: Tak, a to je všechno. Teď nemáte právo zkoumat, jestli jsme vás zadrželi oprávněně, nemáte právo žádat jakoukoli náhradu škody, zaplaťte nám náklady, které jsme s vámi měli, že jsme vás zadrželi, a běžte pryč. To je přece něco tak flagrantního, v rozporu se základními právy, se základními právními principy, a dovolím si tvrdit, že i s Listinou základních práv a svobod, protože právo na soudní ochranu je tady naprosto zásadním způsobem porušeno.
A zase bych se mohl ptát, jak takovéto ustanovení, to, že vyřadíme z nějaké věci soudy, přispěje ke zvýšení bezpečnosti České republiky.
Poslední příklad, který chci zmínit, je nově stanovená povinnost cizince vycestovat pro jakékoli, byť jen formální pochybení při vstupu nebo pobytu na území České republiky. Řeknu vám to na konkrétním příkladu. V České republice byl singapurský student, studoval tady filmové vědy, během studia se seznámil s Češkou, zamiloval se, vzal si ji. Ale nějak nepožádal včas o změnu důvodu pobytu ze studijního na sloučení rodiny. Pobyt, kdy tady byl za účelem studia, mu vypršel a on chce požádat o pobyt nový. Podle současné právní úpravy by to mohl udělat na území České republiky, Ministerstvo vnitra by to posoudilo, buď by mu vyhovělo, on by tu zůstal, nebo by mu nevyhovělo a on by se musel vrátit. Podle nové úpravy, kterou máte na stole, už takovou možnost nemá. Musí se automaticky vrátit zpátky do Singapuru a tam požádat o všechno znovu a čekat na vyřízení, bez ohledu na to, že tady má třeba rodinu, že tady může mít těhotnou manželku, cokoli.
Víte, co je paradox? Že tato povinnost je mu uložena jenom v případě, že má za manželku Češku. Kdyby měl za manželku Němku trvale usazenou v České republice, tak se mu to stát nemůže, protože právě proti takovým excesům je chráněn evropským právem. To znamená, že z mého pohledu je to ne trošku, ale dost diskriminace českých občanů, kteří mají tu drzost si vzít cizince za muže nebo za ženu.
A zase stejná otázka. Jak tohle opatření posiluje bezpečnost České republiky?
Už se chýlím k závěru. Z mého pohledu tedy před vámi leží zákon, který nezvyšuje bezpečnost České republiky. Je to pouze zákon, který má usnadňovat práci úředníkům Ministerstva vnitra. Je složité odůvodňovat přiměřenost zásahu Ministerstva vnitra do soukromí cizince? Tak tu povinnost zrušíme. Prohrává ministerstvo třetinu žalob proti zadržení cizince? Tak ty žaloby zrušíme. Koneckonců z dílny Ministerstva vnitra je i návrh, aby proti některým jeho rozhodnutím nebyl soudní přezkum vůbec povolen, který vámi naštěstí nebyl schválen.
Tento návrh zákona z mého pohledu a z pohledu Senátu vznikl neférovým legislativním procesem, zákon je v rozporu s usnesením vlády, s kterým byl předložen, zákon je rozporný s našimi mezinárodními závazky, jak se oficiálně k tomu vyjádřilo Ministerstvo spravedlnosti. Zákon, proti kterému brojí řada organizací, nejenom Výbor pro ochranu práv cizinců, jak byste očekávali, ale i Česká advokátní komora, Hospodářská komora a řada dalších institucí.
Cizinecký zákon se novelizuje velmi často, až několikrát ročně. Už teď je v legislativním procesu další novela. Prosím tedy, nic se nestane a nic neztratíme tím, když tento návrh, který se vyloženě nepovedl, bude zamítnut a to dobré, co v něm je, bude zapracováno do nové novely, která se v této chvíli již připravuje.
Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu senátorovi. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan senátor Schwarz. Pardon, pan poslanec Schwarz. ***