Čtvrtek 29. června 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
50.
Vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu České republiky
k vyslovení souhlasu odvolání výhrady Československé socialistické republiky
k článku 1 odst. 1 písm. b) Úmluvy Organizace spojených národů
o smlouvách o mezinárodní koupi zboží a odvolání prohlášení
Československé socialistické republiky k článku I Dodatkového protokolu
k Úmluvě o promlčení při mezinárodní koupi zboží
/sněmovní tisk 823/ - druhé čtení
Prosím, aby se ujal slova pan ministr Jan Chvojka, který zastoupí pana ministra Jiřího Havlíčka. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr vlády ČR Jan Chvojka Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Ano, máte pravdu, mám tu čest zastupovat pana Havlíčka, ministra průmyslu a obchodu, co se týče tohoto bodu.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, Ministerstvo průmyslu a obchodu předkládá společně s Ministerstvem spravedlnosti Sněmovně Parlamentu ČR materiál, jehož smyslem je odvolání výhrady v článku 1 odst. 1 písm. b) Úmluvy OSN o smlouvách, o mezinárodní koupi zboží a prohlášení k souvisejícímu dodatkovému protokolu o promlčení.
Úmluva OSN o smlouvách, o mezinárodní koupi zboží patří mezi nejvíc používané mezinárodní smlouvy, protože upravuje kupní smlouvu jako nejčastější smluvní formu hospodářské spolupráce, a představuje tak globální standard i ve vnitrostátní úpravě mezinárodní kupní smlouvy. V případě, že se jedná o koupi zboží mezi českou osobou a jejím zahraničním partnerem, který má místo podnikání ve smluvním státě úmluvy, tak je zřejmé, že se na kupní smlouvu použije právě tato úmluva. Původní výhrada, která byla uplatněna Československem v roce 1991, zužovala aplikaci úmluvy, respektive zamezovala jejímu použití v situacích, kdy jeden ze smluvních partnerů není subjektem státu, který úmluvu podepsal, ale na použití úmluvy ho odkáže mezinárodní právo soukromé prostřednictvím odkazu na právo druhého státu, který úmluvu přijal.
Důsledky výhrady je možné ukazovat například na kupní smlouvě mezi českými a íránskými podnikateli, Írán totiž nepodepsal úmluvu. Když se na jejich vztah použije české právo, koupě zboží by podle úmluvy podléhala úpravě právě této úmluvě, ovšem podle existující výhrady se použije české právo, ale bez úmluvy. Uplatnění této výhrady tehdy bylo vedeno obavou, aby vnitrostátní úprava Československa nebyla nahrazována úmluvou v době vzniku relativně málo známou. Současná česká právní úprava již ale sama z úmluvy vychází, tudíž nejsou žádné důvody dále na výhradě trvat. Odvolání výhrady je v souladu s celosvětovým trendem odvolávání výhrad k této úmluvě s cílem zjednodušit její použití a přispět tak k dalšímu rozšíření unifikovaného práva, které upravuje kupní smlouvu. Odvolání výhrady a prohlášení je tak v podstatě technický krok, který je také v souladu s trvalou snahou ČR směřovat k odstraňování překážek a sbližovat právní úpravy v oblasti mezinárodního obchodu, které vedou k poklesu transakčních nákladů pro podnikatele a také ke zjednodušení samozřejmě právního prostředí.
Odvolání výhrady s sebou neponese žádné dodatečné výdaje či žádné dodatečné náklady.
Návrh na odvolání výhrady byl schválen Senátem Parlamentu ČR usnesením číslo 519 na 27. schůzi, která se konala dne 24. srpna 2016. Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny projednal tuto mezinárodní smlouvu 6. října 2016 a vydal usnesení, kterým doporučuje dát souhlas. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji a prosím zpravodaje zahraničního výboru poslance Leo Luzara, aby odůvodnil usnesení výboru, které bylo doručeno jako sněmovní tisk 823/1. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážený pane ministře, dámy a pánové, já se pokusím vyslyšet apel kolegy Stanjury vaším prostřednictvím, a pokud nás legislativa nezasekne, že přijímáme něco řádně neodůvodněné nebo pro stenozáznam, budu krátký.
Jak už tady zaznělo, zahraniční výbor na své 28. schůzi 6. října 2016 doporučil Sněmovně dát souhlas s odvoláním výhrady a za druhé s odvoláním prohlášení. Další text již tady byl řečen. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám rozpravu a táži se, kdo se do ní hlásí. Řádnou přihlášku má pan poslanec Marek Benda. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážený pane ministře, vážené dámy a vážení pánové, já jsem se přihlásil jenom vlastně s faktickou, protože není rozprava, tak to s faktickou býti nemohlo, k vystoupení pana ministra, které mu nepochybně někdo připravil, ve kterém řekl, že Ministerstvo průmyslu spolu s Ministerstvem spravedlnosti předkládá Sněmovně... nějak je to. To nepředkládají. Předkládá vždycky vláda jako celek, ministerstva nemají pravomoc předkládat Sněmovně. Takže jenom jsem chtěl toto upřesnění. Nejsou to ministerstva, je to vláda jako celek. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji za upřesnění. Táži se, zda někdo další se hlásí do rozpravy. Nikoho nevidím, v tom případě rozpravu končím. I zde se táži pana navrhovatele a pana zpravodaje, zda chcete závěrečné slovo. Pane ministře, chcete závěrečné slovo? Není tomu tak. Přikročíme tedy k hlasování o navrženém usnesení.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo souhlasí s navrženým usnesením, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 66, přihlášeno je 120 poslankyň a poslanců, pro návrh 102, proti jeden. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.
Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.
Přečtu omluvy. Dnes od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Josef Nekl a dnes od 14.30 do konce jednacího dne z důvodu dlouhodobě plánovaného pracovního programu mimo Prahu se omlouvá paní ministryně Karla Šlechtová.
Otevírám další bod dnešního jednání a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.