Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Petr Gazdík)

23.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti,
ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách
a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách),
ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1072/ - druhé čtení

Z pověření vlády i tento předložený návrh uvede paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci... Tak a teď mám trochu jiný papír, než jsem chtěla. (Ministryně odchází od řečnického pultíku ke stolku zpravodajů a bere si jiný papír.) Tak, to bude trochu lepší, děkuji.

Tento návrh novely zákona o zaměstnanosti a zákona o zdravotních službách upravuje komplexní systémovou změnu právní úpravy v oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Je to výsledek dlouhého jednání s organizacemi, které zaměstnávají zdravotně postižené, ale zejména s těmi, které samozřejmě zaměstnávají tak, jak mají. Jedná se zde především o jednoznačné oddělení a pojmové odlišení volného a chráněného trhu práce. Chceme vlastně zamezit zneužívání zaměstnávání zdravotně postižených. Chceme, aby byly podporovány jen ty subjekty, které skutečně zdravotně postižené zaměstnávají, které jsou řádně prověřeny a které nezneužívají státem poskytovanou podporu. Takže zde dochází k zavedení institutu uznání zaměstnavatele za zaměstnavatele na chráněném trhu práce formou dohody uzavřené vždycky s Úřadem práce ČR, přes který jde ta podpora, a k novému označení příspěvků poskytovaných těm zaměstnavatelům.

Zároveň se upravuje celkový limit takzvaného náhradního plnění. Zase aby se zabránilo zneužívání, aby se zabránilo tomu, že stát podporuje firmu, která jenom vlastně skrz sebe nechá protéct výrobky, na kterých ve skutečnosti zdravotně postižení vůbec nebo téměř vůbec nepracovali. To se jedná o tu takzvanou přefakturaci.

Zároveň zde zavádíme možnost odstranění tvrdosti zákona spočívající v prominutí splnění podmínky bezdlužnosti, protože se nám stává, že nějaká chráněná dílna skutečně zapomene včas poslat třeba odvody na pojištění, jedná se tam o malé částky, to zpoždění je v řádu třeba tří dní, a oni pak nedostanou podporu na další dobu, protože prostě ten zákon neumožňuje ani ty směšné sumy a ta opravdu směšná opomenutí prominout.

Já bych jenom chtěla konstatovat, že garanční výbor pro sociální politiku přijal usnesení, jímž se Poslanecké sněmovně doporučuje tento vládní návrh zákona schválit ve znění předloženém vládou. Takže vás žádám o podporu tohoto zákona. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní ministryni za její úvodní slovo. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru. Usnesení tohoto výboru vám pak bylo doručeno jako sněmovní tisk 1072/1. Prosím nyní zpravodaje garančního výboru pro sociální politiku pana poslance Zdeňka Soukupa, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případně odůvodnil pozměňovací návrhy. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Zdeněk Soukup: Dámy a pánové, děkuji za slovo. Jsem rád, že předsedající schůze pochopil, jak to bylo, že nedojde ke zmatení pojmů. Musím říci ještě předtím, než přečtu odůvodnění nebo usnesení, že mě zastupovala vlastně na jednání výboru, protože jsem chyběl ze zdravotních důvodů, Radka Maxová. Takže to usnesení je napsáno v podstatě na Radku Maxovou a předkládám ho já. Ale musím ho přečíst tak, jak bylo usnesení odhlasováno. Tedy není to nějaké zmatení pojmů, nepletu si ani sexuální orientaci.

Tedy usnesení výboru pro sociální politiku z 53. schůze konané 1. června 2017 k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákona číslo 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, je to sněmovní tisk 1072. Po odůvodnění náměstka ministryně práce a sociálních věcí Petra Hůrky, zpravodajské zprávě poslankyně Radky Maxové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon číslo 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a zákona číslo 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů. Za druhé zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny - činím tak já - a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické změny i úpravy.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci a jsme rádi, že se u něho nic nemění.

Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo jako první v obecné rozpravě.

Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající.

Z diskusí se zaměstnavateli, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, vyplývá mnoho problémů, o kterých zde již paní ministryně mluvila a kterých se tato novela týká. Cílem zaměstnávání a podpory zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením nebo osoby se zdravotním znevýhodněním, by mělo být to, že tyto osoby mohou být začleněny do života společnosti, a dokonce při některých úpravách svého pracovního zařazení by mohly být zaměstnatelné na volném trhu práce. To by mělo být úplně tím hlavním cílem, aby lidé, kterým například pomůže i drobná úprava pracovního místa, mohou být zaměstnaní na volném trhu práce a pro toho zaměstnavatele si v podstatě na sebe vydělají.

Stát samozřejmě podporuje také zaměstnávání těch osob, které potřebují vytvoření chráněných pracovních míst formou podpory, která je jednak investiční na zřízení takového chráněného pracovního místa, a pak jsou to takové provozní náklady, které částečně mohou pomoci uhradit náklady na provoz takovéhoto pracovního místa. Dále zaměstnavatelé mají další benefit a tím jsou slevy na dani podle toho, jestli zaměstnávají osoby se zdravotním postižením v určité kategorii tohoto postižení. Jak zde již zaznělo, je nutná kontrola takzvaného náhradního plnění, kde při častém využívání takzvané přefakturace může dojít i ke zneužití těchto finančních prostředků, které stát poskytuje. Kontrola ze strany státu těchto možností využívání náhradního plnění je poměrně komplikovaná a dá se říci, že nikdy nemůže být úplně dokonalá.

Pokud se podíváme na vývoj výdajů do této oblasti, tak v roce 2008 stát pomáhal zaměstnavatelům, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, částkou přes 2 miliardy korun - mám s sebou celou tu tabulku - v roce 2016 již to bylo 4,95 miliardy korun. Samozřejmě je dobře, když stát se chová společensky zodpovědně a pomáhá těmto zaměstnavatelům a především těm osobám se zdravotním postižením, nicméně paradoxem je, že i při takto vysokém nárůstu výdajů ze strany státu nedošlo fakticky k nějakému zásadnímu zvýšení zaměstnanosti osob se zdravotním postižením, to je skutečným paradoxem.

Další oblastí, na kterou je dobré se zaměřit, je zadávání veřejných zakázek, protože tito zaměstnavatelé se ucházejí o zadávání veřejných zakázek a z důvodů, kdy mohou požívat dotace na zaměstnávání osob se zdravotním postižením, mohou nabízet mimořádně nízkou nabídkovou cenu, kterou ne vždy dokážou řádně odůvodnit, a dochází potom k tomu, že trh je deformován, dochází k deformaci trhu a peníze odtékají tam, kde nejsou potřeba, ba dokonce nejsou využity řádně ve prospěch osob se zdravotním postižením. Dochází mnohdy k takzvané diskriminaci naruby, kdy jsou vytěsňováni ze zakázek zaměstnavatelé osob zdravých, ale na druhou stranu jsou tyto ceny opravdu nižší, než je faktický trh toho zaměstnavatele, faktický příjem tržeb. To znamená, že dotace uhradí i ty peníze, které ten zaměstnavatel skutečně nevydělá.

Já věřím tomu, že paní ministryně nám tady hovořila, že tato novela proběhla za diskuse s asociacemi, které zastupují osoby se zdravotním postižením a také s asociacemi zaměstnavatelů. Je důležité se také samozřejmě při veškerém sociálním cítění podívat na vývoj finančních prostředků, na vývoj peněžních prostředků, které se do celé této oblasti poskytují. Některé firmy se dokážou chovat společensky zodpovědně a dokážou i v podobě benefitů zaměstnávat osoby se zdravotním postižením tak, že se jim skutečně zaměstnávání těchto lidí vyplatí.

Je velmi smutným zjištěním, že negativní známku v této oblasti získává stát a jeho organizační složky, který neplní tuto společenskou zodpovědnost k občanům tak, jak bych si ji představovala. Takže věřím tomu, že je důležité, aby se postupovalo koncepčně, aby podpora byla vyvážená a aby skutečně ty prostředky byly ve prospěch osob se zdravotním postižením, a nikoliv k tomu, aby deformovaly trh práce v oblasti zakázek.

Dobré je se také inspirovat v sousedních zemích, které mají velmi dobře vypracovaný způsob klasifikace osob se zdravotním postižením a také jejich návratu na trh práce, například napřed ve formě rehabilitace, což je úplně jiná kapitola, a potom zaměstnávání na chráněný a volný trh práce, kdy už si ten zaměstnanec na sebe vydělá sám. Forma benefitů je velmi vítaným způsobem, jak zaměstnavatel může projevit svou společenskou zodpovědnost.

Na závěr bych chtěla upozornit, že také mám informace, že existuje příprava, nebo funguje nějaká příprava zákona o sociálním podniku a na základě debaty na určitém fóru jsem ze strany zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají osoby se zdravotním postižením, slyšela velké výhrady proti tomu, jaké parametry má tento připravovaný zákon o sociálním podnikání a o sociálním podniku. Mohl by zaměstnavatele a především ty osoby se zdravotním postižením v konečném důsledku poškodit.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Miroslav Opálka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Miroslav Opálka: Děkuji, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně, kolegyně, kolegové, nestává se to často, ale musím říci, že bych slova paní kolegyně Chalánkové mohl podepsat. Víte, my projednáváme v tomto roce novelu zákona o zaměstnanosti už počtvrté, v tomto volebním období posedmnácté. Je třeba říci, že zaměstnavatelé zdravotně postižených očekávali větší novelu, ale já myslím, že Sněmovna jim v tomto volebním období vyšla vstříc mnohokrát a řekl bych, že už se stávají v některých případech zdravotně postižení na tom líp než třeba absolventi bez praxe nebo ženy po rodičovské dovolené či senioři v předdůchodovém věku. Budeme muset vyvažovat.

Očekávání všechna, která si zaměstnavatelé zdravotně postižených představovali, naplněna nebyla, šlo se cestou určitého kompromisu. A já si myslím, že zpřísnění podmínek pro chráněné zaměstnávání, vyjasnění situace s problematikou nemocenských dávek, ale také možnost zmírnění tvrdosti zákona, kdy rozhoduje jeden den, v podstatě pár hodin o tom, jestli ta firma tím, že včas nepožádá nebo neprokáže to, co prokázat má, vlastně jde do krachu, je velmi potřebné. Proto také z výboru nezazněl žádný jiný zásadní pozměňovací návrh, protože nám bylo jasné, že tato kompromisní dohoda je maximum možného, co ještě v tomto volebním období schválit můžeme, a proto vám také výbor navrhuje tento návrh vládního zákona ke schválení.

Já bych si jen chtěl povzdechnout nad tím, že opravdu nejsme schopni najít systém, který by maximálně, skoro bych toužil stoprocentně, zamezil některým podnikavcům, aby tento systém zneužívali. A to není jenom v problematice náhradního plnění, ke kterému se ten návrh také vrací, ale je to v problematice dávek na zřízení pracovních míst, dávek na udržení pracovních míst. My jsme z mého pohledu vysoce zvedli i příspěvky na zaměstnávání, čili z tohoto pohledu se stává tato praxe v některých případech docela lukrativní, a na druhou stranu když se podíváme, tak oni nám ti zaměstnanci pracují v různých oborech, od výrobních zejména u výrobních invalidních družstev až po služby, to je třeba úklid v nemocnicích, anebo takové specifikum, které teď jde do popředí, a jestli se dostaneme k tomu návrhu zákona, tak o tom ještě budu hovořit, to je u různých bezpečnostních složek. A zejména těch privátních, kde stlačují ty ceny tak dolů, že v podstatě už není kde couvat.

Takže z tohoto pohledu jsem rád, že tento zákon určitý větší pořádek nastoluje, a věřím, že ho i v třetím čtení schválíme.

Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Než přejdeme k podrobné rozpravě, do které se hlásí jako první pan poslanec Zavadil, ptám se, kdo další se ještě hlásí do obecné rozpravy? Pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo.

Poslanec Roman Sklenák: Já bych jenom chtěl v obecné rozpravě, tak jako u předcházejícího bodu, navrhnout, abychom zkrátili lhůtu na jednání ve třetím čtení na sedm dnů od rozdání pozměňovacích návrhů.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane zpravodaji, chcete reagovat? (Ano.) Prosím, pane předsedo.

Poslanec Zdeněk Soukup: Nebývá to zvykem, ale já bych chtěl podpořit právě ten návrh na zkrácení lhůty. Protože jak už tady bylo řečeno, ten návrh, nebo lépe řečeno ten výsledný materiál, který máme na stole, je, řekl bych, výsledkem cíle práce pracovní skupiny, která se scházela pravidelně na Ministerstvu práce a sociálních věcí. Já jsem se té práce také zúčasnil jako jakýsi pozorovatel výboru pro sociální politiku. A myslím si, že v tom není vůbec žádný spor, vůbec žádný problém. Chtěl bych ocenit - já sám si myslím, že podobným způsobem by měly vznikat i jiné podobné zákony tak důležité, jako je zákon, který se zabývá právě touto problematikou. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Pokud se nikdo další nehlásí do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. Neeviduji návrh na vrácení ke garančního výboru k novému projednání, a zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Zavadil. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

Poslanec Jaroslav Zavadil: Já vám děkuji, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych se přihlásil ke svému pozměňovacímu návrhu k tomuto tisku pod číslem 6618, který je vložen do systému. Velmi podrobné hodnocení tohoto pozměňovacího návrhu a odůvodnění máte v materiálech, které jsou pod tímto číslem v systému. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Jestliže nikdo takový není, končím podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem. Já zagonguji a budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů, tak jak to navrhl pan předseda Sklenák. Odhlašuji vás všechny. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Opět zaznívá zvukový gong, aby svolal poslance do sálu. Předsedající vyčkává, až se sejde potřebný počet poslanců.) Bohužel pořád ještě nejsme usnášeníschopní. (Předsedající stále vyčkává na potřebný počet poslanců.)

Hlásí se pan předseda Stanjura s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

Poslanec Zbyněk Stanjura: Zkusme se dnes vrátit v čase tak do času kolem 11.00. Na mém místě jaksi dneska stojí ministr financí Ivan Pilný a říká: "Máme tady desítky důležitějších zákonů!" Kde jsou koaliční poslanci? (Reaguje na nepřítomnost poslanců vládní koalice.)

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Ano, tam... (Někteří poslanci nahlas vyjadřují svůj názor na nepřítomnost poslanců vládní koalice.) Prosím nepokřikovat. Pokud se chcete hlásit, tak k věci. Tak, protože nejsme usnášeníschopní, přerušuji jednání Sněmovny do 17.20 hodin.

(Jednání přerušeno v 17.03 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 17.20 hodin.)

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové, budeme pokračovat v projednávání bodu novela zákona o zaměstnanosti. Tam jsme skončili podrobnou rozpravu a závěrečná slova a budeme hlasovat o zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů, tak jak to navrhl pan předseda Sklenák. Je tady žádost o odhlášení všech, odhlásil jsem vás, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

Předtím, než se počet přítomných ustálí, přečtu omluvy, kterých tady mezitím přibylo. Pan poslanec Pavel Šrámek se omlouvá do 18.00 z pracovních důvodů, pan poslanec Okamura se omlouvá od 16.45 z důvodu jednání, pan poslanec Augustin Karel Andrle Sylor se omlouvá dnes do 19 hodin z rodinných důvodů, paní poslankyně Květa Matušovská se omlouvá od 17.00 do konce jednacího dne z osobních důvodů, pan poslanec Ondřej Benešík se omlouvá od 16.30 z pracovních důvodů, pan poslanec Jiří Zlatuška se omlouvá dnes od 16.15 z pracovních důvodů, pan poslanec Milan Šarapatka se omlouvá do konce dnešního jednacího dne, pan poslanec Jaroslav Klaška se omlouvá dnes od 16.30 hodin a zítra od 9.00 do 15.00 z pracovních důvodů, pan poslanec Karel Fiedler se omlouvá od 16.30 z pracovních důvodů, paní poslankyně Radka Maxová se omlouvá od 17.00 do konce jednacího dne, paní poslankyně Pavla Golasowská se omlouvá od 16.15 do konce jednacího dne z osobních důvodů a od 16.30 se omlouvá pan místopředseda Radek Vondráček z pracovních důvodů. To byly omluvenky.

Protože Sněmovna je usnášeníschopná, tak budeme hlasovat o zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 58. Přihlášeno je 93 poslankyň a poslanců, pro 83, proti 7. Návrh byl přijat a já končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní ministryni i panu zpravodaji.

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.