Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Jan Bartošek)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském
pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 1029/ - druhé čtení

Z pověření vlády předložený návrh zákona uvede ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. (Není v sále, před malou chvílí ho opustila.) Já se omlouvám. Vzhledem k tomu, že paní ministryně je přítomna v Poslanecké sněmovně, ale není v jednacím sále, přeruším jednání Poslanecké sněmovny na pět minut a poté budeme pokračovat.

 

(Jednání přerušeno v 15.48 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 15.53 hodin.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, čas určený na přestávku vypršel. Budeme pokračovat v projednávání otevřeného bodu. Poprosím tedy paní ministryni Michaelu Marksovou, aby z pověření vlády předložila návrh zákona. Prosím, máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, podstatou tohoto předloženého vládního návrhu zákona je zavedení nové dávky nemocenského pojištění, a to dlouhodobého ošetřovného, a dále provedení souvisejících úprav zejména v pracovněprávní oblasti. V podstatě jde o to vytvořit... (Ministryně se odmlčela kvůli hluku v sále.) ... podmínky pro to, aby pojištěnci mohli v domácím prostředí celodenně pečovat o rodinné příslušníky. Je to definováno určitým způsobem, že u těchto příslušníků muselo dojít ke zhoršení zdravotního stavu, který si vyžádal hospitalizaci, a kteří po propuštění z této hospitalizace budou potřebovat nejméně 30 dnů celodenní péči další osoby.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní ministryně, požádám v tento moment zvlášť levou část sálu o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Děkuji. Zároveň aby tedy tomu, kdo pečuje, byla poskytnuta formou dávky z nemocenského pojištění přiměřená náhrada za ztrátu příjmu.

Když to vezmu velmi stručně, tak doba poskytování této dávky je maximálně 90 kalendářních dnů ode dne propuštění ošetřované osoby z hospitalizace, přičemž nárok na nové dlouhodobé ošetřovné může znovu vzniknout až po dvanácti měsících po ukončení předchozí péče a výše dávky za kalendářní den bude činit 60 % denního vyměřovacího základu, to je stejné jako u krátkodobého ošetřovného, které už teď platí.

Zároveň se ale v zákoníku práce stanoví, že zaměstnavatel má oprávnění, nikoliv povinnost, omluvit nepřítomnost zaměstnance v práci, to znamená, že poskytování této dlouhodobé péče bude záviset na dohodě se zaměstnavatelem. Nicméně zaměstnanec, který pak odejde pečovat, je po dobu péče ochráněn před výpovědí a po skončení péče má právo návratu na stejné pracovní místo.

Nabytí účinnosti zákona se předpokládá někdy ve druhé polovině roku 2018. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 1029/1. Já prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku poslankyně Alena Nohavová, informovala nás o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky projednal sněmovní tisk 1029 na své schůzi dne 1. 6. a doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ve znění přijatého pozměňovacího návrhu.

Pozměňovací návrh je v systému a já ho potom odůvodním v obecné rozpravě. Tím se, pane předsedající, přihlašuji do obecné rozpravy.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu. Protože jste zpravodajka, máte přednostní právo a rovnou vám udělím slovo, paní poslankyně. Paní poslankyně, máte slovo s přednostním právem. Prosím.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Ještě jednou děkuji.

Návrh řeší ošetřování osob potřebujících péči na jedné straně a hmotné zajištění ošetřující osoby dávkou nemocenského pojištění na straně druhé, kdy ošetřovné bude považováno za vyloučenou dobu, a tedy započítáno do důchodu. Péče o dlouhodobě nemocné je většinou péčí ústavní, která je celkově nákladnější než zajištění takovéto péče v domácím prostředí členem rodiny nebo širšího rodinného kruhu. Novela odpovídá potřebě vyřešit v této oblasti neuspokojivou situaci. Ale zřejmě z politických důvodů kvůli průchodnosti v koalici obsahuje ustanovení, které ji v podstatě činí zbytečnou, a to slovy, že zaměstnavatel může zaměstnance uvolnit.

Musím konstatovat, že již dnes může zaměstnavatel dobrovolně poskytnout ať už neplacené, nebo placené volno v jakémkoliv rozsahu, může se to upravit i v kolektivní smlouvě, může se se zaměstnancem domluvit na práci z domova či na zkrácení pracovní doby.

Já sice chápu, že pro zaměstnavatele to bude náročnější v tom smyslu, že si bude muset za chybějícího zaměstnance hledat náhradu, ale tento argument považuji pouze za výmluvu a musím se ptát, co udělá zaměstnavatel, když zaměstnanec přinese neschopenku. (V sále je stále neklid.)

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, paní poslankyně, že vám vstupuji do vašeho projevu, ale opět požádám kolegy a kolegyně v levé části sálu o ztišení. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Alena Nohavová: Co udělá zaměstnavatel, když mu zaměstnanec přinese neschopenku nebo když je dlouhodobě nemocný? Zaměstnavatel také musí hledat za zaměstnance náhradu. Dlouhodobé ošetřovné je v podobném režimu. Ve znění, v jakém je zákon předkládán, může vést k nerovnému přístupu, kdy někteří zaměstnavatelé budou toto umožňovat a jiní nikoliv, případně i k nerovnosti zaměstnanců na jednotlivých pracovištích, kdy některým to bude umožněno a jiným ne.

Pro to, aby zákon měl smysl, jsem navrhla úpravu, a to vypuštění slov "může udělit písemný souhlas s nepřítomností", a to v § 191a, a to tak, aby zákon byl pro zaměstnavatele závazný, respektive aby zaměstnavatel musel zdůvodnit, proč zaměstnance neuvolní. Jinak by to vlastně byl zákon zbytečný. Myšlenka zákona je dobrá, ale v případě, že by tam zůstalo ustanovení, že zaměstnavatel může zaměstnance uvolnit, tak by zůstalo jen u myšlenky.

Na výboru pro sociální politiku neprošel návrh, že zaměstnavatel je povinen zaměstnance uvolnit, ale znění, že zaměstnavatel není povinen udělit souhlas s nepřítomností zaměstnance v práci jen v případě, že prokáže, že tomu brání vážné provozní důvody, což je vlastně v takovém obdobném režimu, kdy zaměstnanec žádá o dovolenou.

Na výboru pro sociální politiku se dále vedla diskuse o tom, zda je nutná hospitalizace v délce sedmi dní. Ano, z lékařského hlediska je ta diagnóza jasná a opravdu v mnoha případech ta sedmidenní hospitalizace je zbytečná, takže asi předmětem další diskuse bude délka hospitalizace.

Další diskuse byla kolem rozšíření okruhu ošetřujících osob, kdy podle nového návrhu může pečovat širší okruh příbuzných. Rozšiřuje se vlastně na vnuky, vnučky, neteře, synovce atd. Zaznívaly zde názory ohledně zneužití. Samozřejmě zneužitelné je v podstatě všechno. Ale myslím si, že jsou zde i kontrolní mechanismy, které by tomu měly zabránit. A já osobně považuji rozšíření toho okruhu na širší okruh příbuzných za dobrou věc.

To je zatím vše. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, paní poslankyně. Eviduji dvě přihlášky do obecné rozpravy. Nejprve pan poslanec Kaňkovský a po něm pan poslanec Vilímec. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, milé dámy, vážení kolegové. Úvodem svého vystoupení chci zdůraznit stejně jako již v prvém čtení této novely, že poslanecký klub KDU-ČSL podporuje zřízení institutu dlouhodobého ošetřovného. Dále ale trvá naše výtka k nastavení podmínek pro přiznání tohoto institutu, a to zejména už zmíněná podmínka sedmidenní hospitalizace pacienta, která musí dle návrhu této úpravy předcházet před rozhodnutím o poskytnutí této dávky. Podmínka sedmidenní hospitalizace k přiznání dlouhodobého ošetřovného, tak jak je nastavena, by přinášela řadu problémů a především z medicínského hlediska je v případech, kdy k ní není jednoznačný medicínský důvod, nadbytečná, a tudíž nepřijatelná.

Tím nejzásadnějším rizikem je nebezpečí nozokomiálních, zjednodušeně řečeno nemocničních, často velmi nebezpečných infekcí, a tedy přímé ohrožení zdraví i života pacienta. O tom, že jde kromě jiného i o neetický přístup, není pochyb. Hospitalizace, která bude realizována pouze z důvodu přiznání dávky, se totiž může velmi rychle změnit v hospitalizaci s vážnými komplikacemi a pacient pak bude muset podstoupit množství dalších vyšetření a následnou terapii. Je nasnadě, že u starších pacientů, kteří jsou v mnoha ohledech oslabeni, je náchylnost k nákaze závažnou nozokomiální infekcí vysoká, a taková komplikace může ve svém důsledku skončit i úmrtím pacienta. Kromě diskomfortu pacienta přistupuje i zátěž již tak přetížených zdravotnických zařízení, která personálně často pracují na hranici svých kapacit a možností. A jistě není třeba zdůrazňovat i zbytečně vynaložené finanční prostředky, které by mohly být použity na léčbu závažných onemocnění.

Společně s kolegyní Gabrielou Peckovou z klubu TOP 09 a Starostové usilujeme o odstranění podmínky sedmidenní hospitalizace, což by mělo pozitivní efekt jak medicínský, tak etický, a v neposlední řadě i finanční. Struktura celého návrhu zákona ale v tuto chvíli i vzhledem k časovému hledisku projednávání umožňuje pouze parametrickou změnu vyžadované minimální délky hospitalizace, aniž by byla narušena celá struktura zákona. Z těchto důvodů jsme s kolegyní Peckovou připravili pozměňovací návrh, který povinnou hospitalizaci pro přiznání dlouhodobého ošetřovného neruší, ale zmíněnou lhůtu navrhujeme zkrátit na tři dny. V dalším období pak bude nutné vyhodnotit fungování této nové právní úpravy a eventuálně přistoupit k další úpravě.

Ke zmíněnému pozměňovacímu návrhu se pak přihlásím v podrobné rozpravě. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kaňkovskému. Nyní s přednostním právem pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Chtěl bych jenom upozornit na důvodovou zprávu a na to, že zavádíme nové mandatorní výdaje, poměrně vysoké, více než 2 miliardy korun, a paní ministryně chce nové a nové pracovníky. Já se jen tak zeptám, jestli paní ministryně bude zítra na interpelacích, nebo jestli s problémy České správy sociálního zabezpečení zatížíme tento či příští bod. (Odpověď paní ministryně nebyla slyšet.) Tento bod. Dobře.

A protože ta problematika je složitá a ty mandatorní výdaje nejsou malé a vždycky v předvolebním období je těžké o tom jakoby rozumně debatovat i hlasovat, tak navrhuji, ať získáme nějaký čas ještě na tu debatu, navrhuji přerušit tento bod do úterý 11. července. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Tak to je procedurální návrh, o kterém budeme hlasovat bez rozpravy. Přivolám naše kolegy z předsálí a všechny vás odhlašuji. Prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami. (Rozruch v sále. Lavice ČSSD, ANO a v pravé části sálu jsou téměř prázdné. Předsedající opakovaně gonguje, počet poslanců se však nezvyšuje.)

Vzhledem k tomu, že není dostatečný počet přihlášených k tomu, aby Sněmovna byla usnášeníschopná, budu nucen přerušit jednání Sněmovny. Přerušuji tedy jednání Sněmovny na deset minut do 16.17. Děkuji. (Ohlasy v sále.) Pardon. Tak do 16.20. V 16.20 budeme pokračovat v jednání Sněmovny.

 

(Jednání přerušeno v 16.08 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 16.20 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně poslankyně, milí kolegové poslanci, uplynula vyhlášená přestávka.

 

Nyní už jsme usnášeníschopní a budeme hlasovat o návrhu pana předsedy Stanjury - pane předsedo, prosím o opravení, na přerušení tohoto bodu do 11. 7. bez hodiny. Do 11. 7. 2017.

Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro přerušení, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 56, přihlášeno je 107 poslankyň a poslanců, pro 18, proti 56. Návrh nebyl přijat.

 

Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Vladislav Vilímec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já jsem celkem detailně uváděl argumenty v prvním čtení, které by nás měly nabádat k velké opatrnosti při zavádění nové sociální dávky. Jak již Zbyněk Stanjura uvedl před přerušením, tak fiskální dopady jsou přes 2 miliardy korun. Nemyslím si, že to, co uvádí Ministerstvo práce a sociálních věcí, že zároveň dojde k úspoře v lůžkových zařízeních poskytujících pečovatelské služby, je zrovna prokazatelné. Myslím, že se to bude skutečně blížit těm dvěma miliardám korun, a proto je potřeba tomu věnovat i určitou pozornost.

Na výboru pro sociální politiku nakonec ten návrh byl podpořen, prošel jeden pozměňovací návrh paní kolegyně Nohavové. Tady musím říci, aspoň podle mých poznámek, že prošel většinou jednoho hlasu. Tak už to ve výboru pro sociální politiku nějak v poslední době bývá, že záleží na účasti zástupců pravice, levice a podle toho se přijímají pozměňovací návrhy. Pamatuji si také, že ve vztahu k tzv. povinnosti či nepovinnosti zaměstnavatele souhlasit s tou nepřítomností tam byly protichůdné návrhy i paní poslankyně Peckové.

Nechci tady již rozebírat otázku hospitalizace. Někteří zástupci, nebo někteří poslanci souhlasili s tímto návrhem zákona podmíněně, protože se skutečně v debatě ukázalo, že ten zákon přináší i značná rizika. Teď nemyslím jenom ve vztahu i třeba k nadužívání hospitalizace v lůžkovém zařízení, protože těch 7 dnů je jaksi čas, který je z hlediska medicínského poměrně značný, ale samozřejmě byla tam debata i ohledně okruhu osob, šíře oprávněných osob, které by měly nárok na ošetřovné. Evidoval jsem, že jsou tam pozměňovací návrhy i v této věci paní poslankyně Maxové, tak uvidíme, jak to všechno dopadne.

Nechci tady už ten návrh zákona rozebírat detailně, to jsem učinil v prvním čtení. Na výboru pro sociální politiku se ukázalo, že problémů se zněním tohoto zákona je celá řada. A samozřejmě vnímám, že onemocnění člena rodiny je zásah do jejího fungování, ale návrh, který máme před sebou, budí skutečně řadu otázek a zjevných rizik. Víme, že nový pan ministr financí s oblibou ten měsíc, co je ve funkci, uvádí, kolik dalších mandatorních výdajů buďto Sněmovna schválila, nebo se připravuje ke schválení, že to začíná dělat velký problém. Uvidíme, pokud tento návrh v nějaké podobě projde, jak s tím pak naloží naši nástupci, protože se trochu opakuje v poslední době rok 2006, o kterém jsme tady mluvili, kdy pak se některé věci musely revidovat, něco se muselo zrušit, ale toto nechci teď blíže rozebírat.

Já jsem nepřipravil žádný návrh, protože mám trochu skeptický pohled na dlouhodobé ošetřovné. V prvním čtení jsem uváděl příklady řady zemí, kde to není zavedeno, a řady zemí, které jsou vnímány jako sociálně vyspělé, takže je to jakási nová dávka.

My spíš preferujeme jiné řešení, protože to není provázáno na nějakou pečovatelskou službu, terénní služby atd. Takže se zachováme určitě podle toho, jaké pozměňovací návrhy za prvé, budou načteny, to se dá předpokládat, a jaké z těch pozměňovacích návrhů vůbec projdou. Protože v té podobě, jak to připravila vláda a předložila paní ministryně, určitě ten návrh přináší celou řadu rizik a z mého pohledu jej není možné podpořit. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Vilímcovi. A zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy je paní poslankyně Radka Maxová... Pardon, ještě s faktickou poznámkou paní poslankyně Hnyková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Mně to nedá a musím zareagovat jak na pana předsedu Stanjuru, tak i na pana kolegu Vilímce prostřednictvím vás, pane předsedající. Víte, já považuji tuto novelu a tento návrh a zavedení této dávky jako jednu z velmi důležitých pomocí rodině, která se ocitne ve velmi nepříznivé situaci, kdy se musí starat o člověka, který je buď vystaven operačnímu zákroku, těžké nemoci, zranění, nebo i péči o starého člověka.

Ano, velmi důkladně jsme probrali tuto problematiku na výboru pro sociální politiku. Jsem velmi ráda, že kolega Kaňkovský tady dneska představí pozměňovací návrh, který zmírní to, že musí ten člověk třeba i předtím, obzvlášť u starého člověka, být v nemocnici. Takže já si vážím kolegů z ODS, že mají strach o mandatorní výdaje, ale já si umím také představit, kde by se ty finanční prostředky našly. Kdybychom nevydávali třeba tolik finančních prostředků na solární elektrárny, tak bychom měli více prostředků právě na pomoc rodinám. A já si myslím, že tato dávka je velmi důležitá a pomůže rodinám, které pracují a ocitnou se v takové nepříznivé situaci. Takže já bych byla velmi ráda, když odsud odejdeme, aby aspoň po nás zůstalo něco dobrého ve prospěch občanů.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Paní poslankyně Radka Maxová (obtíže s vyslovením příjmení) a její řádná přihláška. Omlouvám se, paní poslankyně. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji, pane předsedající. Ještě než představím své pozměňovací návrhy v podrobné rozpravě, tak zde mám, dá se říci, dvě stanoviska. Jedno je Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, Společnost všeobecného lékařství a druhá je Sdružení praktických lékařů ČR, přičemž obě tato sdružení v podstatě nesouhlasí s tím, abychom zkracovali nebo vynechávali úplně hospitalizaci. Já bych ráda vás s tím seznámila, pokud jste neměli tu možnost, protože si myslím, že ty argumenty jsou poměrně důležité.

Česká lékařská společnost J. E. Purkyně vyslovila zásadní nesouhlas s poslaneckou iniciativou na vypuštění podmínky sedmidenní hospitalizace na přiznání dávky dlouhodobého ošetřovného v projednávané novele zákona o nemocenském pojištění z odborných, administrativních a ekonomických rizik. Dlouhodobé ošetřovné by mělo být určeno výhradně pro zajištění nutné celodenní péče o pacienty se závažným onemocněním, u kterého již diagnostické a léčebné možnosti za hospitalizace již byly vyčerpány. Pro potvrzení tohoto stavu včetně posouzení dalšího vývoje vhodnosti léčby i nutnosti dlouhodobé nepřetržité ošetřovatelské péče je jistě hospitalizace nezbytnou podmínkou. Tedy v žádném případě by se nemělo jednat o běžná onemocnění, která se vyskytují v ambulantní praxi, kdy dočasná pracovní neschopnost trvá déle než jeden měsíc. Po navržené změně by se daly předpokládat v masivní míře právě tyto požadavky včetně příslušných žalob. Přitom je reálné riziko velké variability v rozhodování u několika tisíc lékařů, kterých se bude tato povinnost týkat, spojené s neúměrným nárůstem administrativy, kdy už v současné době jen velmi obtížně zvládají svoje administrativní povinnosti ve vztahu k Ministerstvu zdravotnictví, zdravotním pojišťovnám, Ministerstvu práce a sociálních věcí a k dalším složkám státu i různým soukromým subjektům.

Finanční náročnost na státní rozpočet bude značně vyšší, než je deklarovaná v důvodové zprávě. Na dávku bude mít nárok jakýkoli příbuzný nebo i známý při dlouhodobé pracovní neschopnosti delší než 30 dnů. Stačí si zjistit počet pracovních neschopností za rok přesahujících 30 dnů v České republice a vynásobit to náklady. Vždy se najde někdo z příbuzenstva, kdo si bude potřebovat takto přivydělat a příbuznému chtít poskytovat pomoc, a přitom tato činnost speciálně poskytované pomoci nebude žádným způsobem kontrolována ani kontrolovatelná.

Uváděný pojem nečekanosti též nemůže být kritériem dávky. Například u terminálních stadií onkologických onemocnění se dají čekat komplikace. Jen se neví kdy. Takže když lékař ví, tak dotyčný dávku nedostane, a když lékaře neví, tak ano? Jistě se dá uvést podobných příkladů několik.

My jsme se konkrétně na toto dotazovali na výboru pro sociální politiku paní náměstkyně Merhautové. Myslím si, že podmínka hospitalizace je nezbytná pro to, aby dlouhodobé ošetřovné mohlo být vypláceno, protože pokud by tam nebyla vazba na zdravotnictví, tak opravdu jsou tady - vidíte i z těch odborných společností - i určité obavy, aby nedošlo ke zneužívání.

Další stanovisko, které je poměrně čerstvé, z 26. června, je stanovisko Sdružení praktických lékařů České republiky. Včera jsem měla tu čest tady hovořit s paní doktorkou Uhrovou poměrně dlouhou dobu na toto téma a toto Sdružení praktických lékařů také není úplně šťastné z této novely a já vám přečtu proč.

Je škoda, že návrh nebylo umožněno připomínkovat poskytovatelům, kteří žádosti o dlouhodobé ošetřovné budou v praxi řešit. Podle našeho názoru v něm nejsou podmínky zdravotní indikace ani způsob hodnocení reálné potřeby poskytování celodenní dlouhodobé péče dostatečně specifikovány. Posuzování lékařů lůžkových oddělení i ošetřujících ambulantních lékařů, především registrujících praktických lékařů, bude nepochybně značně subjektivní, spíše se snahou vyhovět i ve sporných případech. V případě odmítnutí lze očekávat konflikty, stížnosti, tedy další neúnosnou administrativní zátěž poskytovatelů, pracovníků sociálního zabezpečení i dalších institucí.

Návrh nepokládáme za příliš šťastný a dopracovaný. Za problematický pokládáme například možný souběh čerpání příspěvku na péči poskytovanou druhou osobou a zároveň čerpání dlouhodobého ošetřovného. Dle zkušeností našich lékařů s podobnými situacemi v České republice podat žádost lze zkusit vždycky i opakovaně, je riziko zneužívání velké, a odhady ekonomických dopadů do státního rozpočtu v závěrečné zprávě Zhodnocení dopadu regulace pokládáme za velmi optimistické, a to při stávajícím znění návrhu.

V případě, že by došlo k odstranění podmínky předchozí hospitalizace, která do značné míry signalizuje závažný zdravotní stav, budou dopady ještě výrazně významnější, a to jak na straně poskytovatelů ambulantní péče, to znamená podstatný nárůst administrativní činnosti, mnohem vyšší variabilita v rozhodování, a tím i vyšší počet schválených žádostí, tak na straně státního rozpočtu. Zásadně tedy vypuštění podmínky hospitalizace odmítáme. Po pravdě pokud by návrh nebyl schválen nebo se snad nestihl současnou Poslaneckou sněmovnou projednat, bylo by to dle našeho názoru nejlepším výsledkem.

Myslím si, že tato novela bohužel řeší nefunkčnost našeho systému, co se týká lékařské posudkové služby a příspěvku na péči. Nicméně já jsem si osobně vědoma toho, že pokud se rodina dostane do této neutěšené situace, že v podstatě nemůže svého nejbližšího umístit v blízké době do zařízení nebo zaplatit terénní ambulantní péči, že to může být určitá náhrada nefunkčnosti systému. Nicméně je třeba si uvědomit, že to určitě žádným způsobem nenahrazuje sociální služby, protože se tady bavíme o 90 dnech.

Já bych byla velmi ráda, abychom ještě prodiskutovali na výboru mé pozměňující návrhy, které se týkají jak zdvojování příspěvku na péči a dlouhodobého ošetřovného, tak v podstatě široce otevřené skupiny poskytovatelů ošetřovaným osobám, protože si myslím, že dopady do státního rozpočtu nejsou reálně odhadnuté v důvodové zprávě. Takže toto je jenom moje řeč k mým budoucím pozměňujícím návrhům. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Já bych krátce reagoval vaším prostřednictvím na paní kolegyni Maxovou - nijak ve zlém. Já samozřejmě chápu argumenty, které mají praktičtí lékaři. Vůbec nezpochybňuji to, že mají dneska spoustu administrativních a dalších povinností. Ale zeptám se, pokud tady máme stanoviska společnosti praktických lékařů, zeptám se, kdo se ptal nebo kdo má stanovisko třeba České společnosti internistické nebo České neurologické společnosti. Chci se ptát, jestli Ministerstvo práce a sociálních věcí hovořilo s Asociací nemocnic, malou, velkou, krajskou asociací nemocnic.

My máme dneska těžce přetížené interní oddělení. V regionech nemáme lékaře, odcházejí nám sestry. Lůžková zařízení jsou našlapaná až po vrch. Když máme víkendovou službu, nemáme kam dát pacienty. A teď tam budeme dávat další pacienty, u kterých budeme zkoumat, jestli mají, nebo nemají nárok na tuto dávku. Já se ptám - dobře, řekněme si, že prostě ta hospitalizace je nutná, ale pak se ptám, proč zrovna sedm dní. Potřebujeme nutně zrovna sedm dní, abychom zjistili, že ten pacient je v závažném stavu? Tady postrádám nějaký logický argument.

Takže chápu, že je to potřeba nějakým způsobem nastavit, ale jenom tady řeknu jednu poznámku. Kdyby tento zákon tady byl předložen před půl rokem, měli jsme mnohem víc času na to prodiskutovat i ty praktické dopady. A je tam spousta nevyjasněných záležitostí a teď budeme stát před velmi obtížným úkolem, zda s těmi nevyjasněnými problémy tu novelu schválit, nebo neschválit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Než ukončím obecnou rozpravu, ještě s přednostním právem pan předseda Sklenák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Roman Sklenák: Děkuji za slovo. Já jen chci navrhnout, abychom mohli o tomto zákonu rozhodnout ve třetím čtení na této schůzi ve variabilním týdnu, tedy formálně navrhuji, abychom zkrátili lhůtu tak, aby třetí čtení mohlo být zahájeno ve lhůtě sedmi dnů od doručení souhrnu podaných pozměňovacích návrhů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Eviduji tento návrh a po skončení podrobné rozpravy o něm dám hlasovat.

Jestliže se nikdo další do obecné rozpravy nehlásí, končím tedy obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Paní ministryně ani paní zpravodajka nemají zájem.

Zahajuji tedy podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první se do podrobné rozpravy přihlásila paní poslankyně Radka Maxová. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Radka Maxová: Děkuji. Přihlásila bych se k pozměňovacím návrhům, které jsou v systému pod číslem 6632 a 6633.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni. Paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová, její přihláška do podrobné rozpravy. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Já bych se chtěla přihlásit k pozměňovacímu návrhu, který předložila moje kolegyně paní Pecková, která bohužel teď tady nemůže být přítomna, je řádně omluvena. V systému je tento návrh pod číslem 6256 a jenom velice krátce zdůvodním, že se jedná o vložení jedné jediné věty, a to do § 41b odst. 7, a to jest, že se opravdu blíže specifikuje, že podmínkou nároku na tuto novou sociální dávku je souhlas zaměstnavatele. Je to explicitně řečeno, explicitněji než v tom navrhovaném znění, jak nám bylo doručeno. Takže to je celý cíl tady tohoto pozměňovacího návrhu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Vít Kaňkovský. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré odpoledne. Jak jsem již avizoval, hlásím se formálně ke svému pozměňovacímu návrhu, nebo respektive k pozměňovacímu návrhu svému a paní kolegyně Peckové, který je v systému zaveden pod číslem sněmovního tisku 6614. Je to pozměňovací návrh, který zkracuje povinnou dobu hospitalizace ze sedmi dní na tři dny.

V této souvislosti bych chtěl ještě požádat paní ministryni, zda by do jednání garančního výboru, respektive do třetího čtení vyžádala ještě stanoviska Asociace nemocnic, všech těch existujících asociací nemocnic, a také české internistické a neurologické společnosti jako společností odborných, které budou nejvíce vyřizovat tyto žádosti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byl poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Nikdo takový není. Končím tedy podrobnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Není zájem o závěrečná slova ve druhém čtení.

Budeme hlasovat o návrhu na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů. Je tady žádost o odhlášení. Odhlašuji vás všechny, prosím, abyste se přihlásili svými hlasovacími kartami.

 

Budeme hlasovat o návrhu o zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů tak, jak jej navrhl pan předseda Sklenák.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 57, přihlášeno je 92 poslankyň a poslanců, pro 68, proti 19.

 

(K předsedajícímu přistoupil jeden z poslanců, hovor mimo mikrofon.) Pane poslanče, já jsem vás odhlašoval těsně předtím. Mohu vás odhlašovat, kdykoli chcete, ale nikoli v průběhu hlasování. Děkuji za pochopení.

Tak, tím končím druhé čtení tohoto návrhu zákona. Děkuji paní ministryni, paní zpravodajce.

 

Dalším bodem našeho jednání je

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.