(19.00 hodin)
(pokračuje Zlatuška)
V té třetí nahrávce, tu jsem neslyšel, ale vycházím z toho, co vyšlo na webu Respektu, respektive z vyjádření, které je obsaženo na webu Aktuálně na blogu Libora Michálka, senátora Michálka, kterého nemůžeme podezřívat z toho, že by byl člověk najatý, jak se říká, Andrejem Babišem a Agrofertem, nebo já nevím, co se jako pro tohleto používá. Tak ten v blogu Whistleblowing nebo provokace? Najdi 5 rozdílů! vcelku jasně líčí, proč nelze to, co tam zaznívá, označovat za ovlivňování. Ty publikované fragmenty z toho na webu Respektu, ten článek, v jehož názvu je řečeno, že Andrej Babiš říká, že se s novinářem vždycky scházel sám, tak z toho vyplývá, že novinář mu dokonce opakovaně nabízel tady tyhlety věci, vnucoval se s tím, říkal, aby si to nechal, protože prý má kopie, a nikde z toho není patrné vůbec nic o tom, že by mělo být nějaké důvodné podezření z toho, že opravdu to, co mu přinesl, je spis, který podléhá nějakému utajení.
Když tady k tomu vystupovala paní poslankyně Černochová, tak se nadšeně vyjádřila, že má o případ Beretta zájem. Tohle jsem opravdu v takovéto poloze od Andreje Babiše nezaznamenal, ani jinde, ani ve zprávách o těch fragmentech, které jsou k dispozici. Není žádný důvod se domnívat, že tady takováhle informace, která v tom odposlechu zazněla, že může být považována nějakým způsobem za věrohodnou, maximálně závěr, ke kterému mě tady tohleto vede, zdůrazňuji při čtení referování novinářů tedy v jakémsi expertním pohledu na tu věc, nejsou to mé vlastní emoce, z poslechu těch klipů, které chápu, že lidé mají, poslouchají si je asi opakovaně a ponořují se do emocí, tak ne, opírám se o expertní názor novinářů, tak mě to vede k tomu, že Andrej Babiš zejména podle těchto klipů nebyl v žádném přímém spojení s policisty z ÚOOZ, protože jinak bych prostě postrádal smysl v tom, že by mu nějaké tady takovéhle materiály bez vyžádání a s tím, že mu je opakovaně musí vnucovat, přinášel nějaký novinář. Tohle je samo o sobě aspekt, který vylučuje řadu z těch podezření, která jsou na Andreje Babiše tady v téhle té souvislosti směrem k němu dávána.
Proto si myslím, že věnovat se takto pořízeným fragmentům nahrávek je opravdu na úrovni ukájení se nad záběry pořízenými z cizích ložnic pomocí klíčové dírky. Považuji to za pornografii. Považuji ty, kteří tady na tomhle tom staví, v lepším případě za voyery, kteří by prostě ve slušné společnosti neměli mít místo. A zcela podepisuji to, co zde říkal v úvodní části pan ministr spravedlnosti, který upozorňoval na důsledky, které má vycházení z tady takovýchhle záznamů. (Hluk v levé části sálu.)
Po této části bych se ještě malinko věnoval názvu tohoto bodu jednání, který musím říci, že mě překvapil, když jsem ho dostal v pozvánce. Předně ta dikce, která je tam zvolená, mně skoro připadá, že se berou taková ta klasická klišé, která se používala ve vyjadřování v době komunismu. Připadá mně, že to demokratické, že tam pravděpodobně předtím bylo něco jako socialistické nebo komunistické a někdo to jenom tady takovýmhle způsobem vyměnil. Svého času jsem viděl taková skripta pedagogiky, kde byly dokonce ty věci jenom přelepeny a bylo patrné co... Na tohle mně to připadá.
Je tam další věc, že pokud byla tahle schůze svolaná kvůli údajnému ovlivňování médií, tak je tam použita ta kombinace vůči nezávislým institucím. A tam je dobré si uvědomit, že v mediální sféře nezávislé instituce jsou veřejnoprávní média, resp. média veřejné služby, kde tou nezávislostí se míní nezávislost vůči státu. Míní se tam nezávislost přes rady, které jsou ustanovovány proto, aby byly izolací mezi státem, resp. politiky, mezi tím, co je reprezentováno většinovým výsledkem voleb, resp. těmi konstelacemi, které jsou v politické moci výsledkem volebního procesu. A je tím myšleno to, že se například nebudou realizovat přes mediální rady nejrůznější převodové páky, že v okamžiku, kdy se ustanoví mechanismy výběru nebo navrhování těch kandidátů, tak že ani do tohohle nebudou vstupovat nejrůznější zástupné mechanismy, které ve skutečnosti budou čistě politické, iniciovány politickými stranami a poté na úrovni politických dohod tady odhlasovávány. Toto je obecný záměr, který je za tou konstrukcí, která je v zákoně.
Jsem spolupředkladatelem nového zákona, který by měl změnit způsob, kterým se bude ustanovovat Rada České televize, právě proto, aby takovéto skryté ovlivňování tam nemohlo nastávat, aby ty instituce byly skutečně nezávislé. A když se podíváte zpětně na reakce, které tady tento návrh vzbudil, tak ty jsou odmítavé, kde za tím je cítit, že ve skutečnosti jenom ta skrytá nezávislost řadě aktérů na politické sféře vyhovuje. Toto ovšem není ta nezávislost, kterou chtějí autoři tady tohoto dnešního našeho sezení prosazovat.
Co se týká soukromých médií, tam bych chtěl podotknout, že bez ohledu na to, jaká debata se obecně ve společnosti a v médiích dneska kolem toho vede, tak že jsou tam řady předpokladů, které reálně splněny nejsou. V českém právu v dnešní době nemáme žádný redaktorský zákon, nemáme nic, co by v soukromých médiích garantovalo ten druh odpovědnosti redaktorů nebo šéfredaktorů za média, který býval v problematických podmínkách předchozího režimu v předchozí právní úpravě minimálně od roku tuším 1966. Od roku 2001 za soukromá média odpovídá podnikatel, tedy majitel. V okamžiku, kdy žalujete soukromé médium za to, co publikovalo, tak k soudu jde tento majitel, ten podnikatel, resp. zpravidla jeho právní zástupce, ale je to fakticky v zastoupení on. V okamžiku, kdy publikuje tiskovou opravu, tak totéž, publikuje ji majitel, nikoliv šéfredaktor listu, nikoliv redaktor, který mohl napsat tento článek. ***