(18.00 hodin)
(pokračuje Kolovratník)
Za sebe a věřím, že i za své kolegy z ANO, říkám, že vítáme debatu. Podávejme férové argumenty. Bavme se o věcech. Dejme usnesení, která budeme diskutovat. Ale nezlobte se na mě, a nechci tím utíkat od problémů, které vidíte u Andreje Babiše a které byste chtěli vyřešit, ale myslím si, že toto je hon na jednoho obětního beránka. Na jednoho člověka, abychom možná zakryli velkou spoustu problémů jiných a dalších. Za sebe a za své kolegy z hnutí ANO říkám, této hry my se účastnit nechceme.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A váš příspěvek vyvolal několik reakcí ve formě faktických poznámek. Nejdříve pan poslanec Pavel Blažek s faktickou poznámkou. Připraví se pan poslanec Marek Benda. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Pavel Blažek: Děkuji za slovo. Pan poslanec Kolovratník byl dnes kolikátý, který mluví o nelegálně pořízených odposleších. Ale my nevíme, kde se ty odposlechy vzaly. Jestliže probíhá například nějaké vyšetřování, tak to naprosto klidně mohly být legální odposlechy. My to fakt nevíme, jestli jsou legální, nebo nelegální. A žádný soudce, který to povoluje, vám to dneska vykládat nebude. Nevíme to. A mohlo to být úplně stejné jako vámi chránění chlapci z Olomouce. Rádi nosili do Lidových novin materiály. Úplně stejně mohl někdo jiný z nějakých státních orgánů, to bohužel stejně protiprávně, odnést někam jinam. Ale my to nevíme. Má někdo z vás stoprocentní informaci, že to jsou nelegální odposlechy? Podle mě nemá a mít nemůže. Já si také myslím, že jsou spíše pořízeny nelegálně. Ale s jistotou to prostě v žádném případě říkat nemůžeme.
Pokud jde... Nepředhánějme se v tom, kdo tady více četl nějaké odposlechy. Já si pamatuji - já tedy nikdy. Ale vzpomínám si, jak v mnoha debatách to byli poslanci za hnutí ANO, kteří tady z Lidových novin citovali různé věci z odposlechů, které utekly z VSZ Olomouc a přetiskovaly Lidové noviny. A to nejhorší, a to opravdu je závažná věc, jedna z těch věcí byla kauza Beretta. A teď tu je závažné podezření, že to dost možná nebylo pouze - tam se to prokázalo - od chlapců z Olomouce, jak já jim s láskou a péčí říkám, ale že to dokonce mohli přes pana Babiše. Chápete to - jak říká vždycky pan ministr Zaorálek, a já se mu omlouvám -, že to fakt není dětská hra?
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Marek Benda. Prosím.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, moje faktická poznámka směřuje k procedurálnímu návrhu. Chtěl bych jménem poslaneckého klubu ODS a TOP 09, dvou poslaneckých klubů, navrhnout, abychom se usnesli podle § 53 jednacího řádu, že dnes budeme pokračovat i po 21. hodině, protože jsem pochopil, že část hnutí ANO to tady chce uzdržovat, a že je dobře, abychom to dnes ukončili. Takže do 21 hodin můžeme jednat v klidu. Abychom se usnesli, že můžeme jednat i po 21. hodině až do 24 hodin. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Už jsem tedy během vašeho požadavku přivolal naše kolegy z předsálí. A eviduji i žádost, abychom odhlásili všechny přítomné a abychom se znovu přihlásili. Chviličku vyčkáme, než se nám ustálí počet hlasujících v sále...
Hlasování o tom, zda budeme jednat i po 21. hodině v souladu s § 53 odst. 1 jednacího řádu, zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Jedná se o hlasování číslo 4. Přihlášeno 107 poslanců, pro 65, proti 20. Tento návrh byl přijat. Budeme tedy v jednání pokračovat i po 21. hodině.
Já vám děkuji. Nyní, nevím, jestli to není jenom omyl - paní poslankyně Němcová s faktickou? Tak, paní poslankyně Němcová se hlásí do diskuze s faktickou poznámkou. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji za slovo. Já chci v krátkosti reagovat na to, co zde řekl pan kolega Kolovratník. On se dožadoval velmi důrazně odpovědí, které se týkají těch odposlechů, tak se dožadoval odpovědí po panu ministrovi Chvojkovi. Nevím, jestli jste zde byl, pane kolego prostřednictvím pana řídícího schůze, zda jste zde byl v úvodu našeho dnešního jednání, kdy váš, tedy za vaše hnutí nominovaný ministr spravedlnosti nám tady blazeovaně odvyprávěl pohádku o tom - tak možná jste už odposloucháváni teď, možná budete zítra. A takhle prohovořil z titulu své funkce o tom, co připouští, že je možnou praxí v České republice.
Byl jste tak akční a vystoupil jste na tato slova? Bráníte demokracii v naší zemi a dovoláváte se toho, aby ministr spravedlnosti konal to, co má, a ubezpečil nejenom nás jako poslance a zákonodárný sbor, ale občany České republiky, že na té židli sedí proto, aby těmto praktikám zabránil?! Proč se neobracíte také na něj?
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji paní poslankyně, i za dodržení časového limitu. A nyní s řádnou přihláškou do diskuze pan poslanec Svoboda a připraví se pan poslanec Adamec. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane předsedající. Hezký dobrý podvečer vám všem. Ten dnešní den, ta dnešní mimořádná schůze je velmi zvláštní. V něčem je ale stejná. Zase jsem se dozvěděl, že všetci kradnú. Já to poměrně špatně snáším, protože se osobně domnívám, že snad kromě cukru babičce asi ve třech letech, kostky cukru, jsem pak už neukradl nic. Dozvěděl jsem se, jací jsme všichni špatní, protože je tady vytvořen nějaký komplot, který má zlikvidovat někoho, kdo je sklovitě čistý. A pak jsem se dozvěděl od pana ministra spravedlnosti, že nás všechny čeká, že nás bude někdo odposlouchávat.
Já bych vám chtěl říct, že jsem šel do politiky ze zvláštních důvodů. Skutečně takových ideálních, že si až někdy připadám hloupý, že jsem to udělal. A mám za sebou odposlechy, že se vám o tom nesnilo. Já jsem byl odposlouchán ve dne v noci. Dostával jsem denně okolo třiceti výhrůžných telefonátů. Dostal jsem natočené video, jak má žena je s malinkatým ročním dítětem ve sklepení, a k tomu nápis - víme o ní všechno, kde se hne. Víš, co se jí může stát? A pak jsem byl odposloucháván oficiálně. Protože aby se toto nějak vyřešilo, tak jsem musel podepsat policii, že se nechám od ní odposlouchávat, a měl jsem odposlech i v posteli. Takže mně nemůže nikdo vyprávět o tom, co to je odposlouchávat nebo ne. Proto také když já říkám, že s odposlechy nesouhlasím, vím, na rozdíl od většiny z vás, o čem mluvím, když se bojíte říct někomu doma třeba i miláčku, protože víte, že to bude číst dvacet třicet sledovačů, anebo že to může být slovo, na které se spouští ten nahrávací pásek.
Na druhou stranu, ale to si musíme všichni uvědomit - o čem tady teď v tuto chvíli jednáme? My nejednáme vůbec o tom, jestli je někdo bohatý, kdo šel do politiky. My nejednáme o tom, jestli má nějaký obrovský majetek. My jednáme o tom, jestli to své politické místo nezneužívá k něčemu a jestli nevyužívá svých prostředků a možností k tomu, aby politiku změnil. Aby ji změnil k svému obrazu, podle svého přání, a možná aby ji změnil proto, že to pro něj bude výhodné. To je ta věc, o které hovoříme. Já vůbec neříkám, že někdo, kdo je milionář, nemá být poslanec. Já vůbec neříkám, že někdo, kdo vlastní prostředky, nemůže být poslanec. Já jenom říkám, že ve slušné společnosti ten, kdo je milionář v okamžiku, kdy vstoupí do politiky, tak ten majetek dá do svěřeneckého fondu, a udělal to i Trump, přestože se tomu bránil. Aa že prostě není možné spojovat tu moc ekonomickou, moc mediální s mocí politickou. ***