(18.10 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Vláda společně s nařízením vlády, které se týká zvýšení platů, rozhodla o tom, že poskytne zhruba 1,1 miliardy korun na výdaje, které budou přímo financovány ze státního rozpočtu od 1. července. Současně jsme také navýšili rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí, pokud jde o dotace na sociální služby, o 1,28 mld. korun. Prakticky to tedy znamená, že Ministerstvo práce a sociálních věcí v příštích týdnech rozdělí mezi kraje 1,28 mld. korun a kraje podle příslušné legislativy budou moci tyto finanční prostředky poskytnout poskytovatelům sociálních služeb v daném regionu. Čili šanci budou mít všichni, kdo poskytují sociální služby, kdo jsou příslušným způsobem zaregistrováni, a tyto finanční prostředky budou určeny na zvýšení platů. To znamená, ať už jsou ti poskytovatelé kraj, města nebo neziskové organizace, budou se moci obrátit na kraje a požádat o poskytnutí těchto finančních prostředků.
Celkem tedy vláda vyčlenila na nárůst platů zaměstnanců ve veřejném sektoru od 1. července letošního roku cca 2,4 mld. korun pro financování opatření, které se týká zvýšení platů ve veřejném sektoru od 1. července letošního roku. Tyto finanční prostředky byly získány úsporami v kapitole státního dluhu, byly získány úsporami v kapitole Ministerstva práce a sociálních věcí a byly také získány v rámci vládní rozpočtové rezervy, čili toto zvýšení platů je pokryto.
Dovolte mi, abych se nyní vrátil ještě k druhému důvodu, proč jsme přijali toto výrazné zvýšení platů v sociálních službách.
Napravili jsme tím nesystémový stav, kdy některé mzdové tarify byly pod nejnižší úrovní zaručené mzdy. Nařízení vlády, které jsme přijali, nezvedá platy plošně. Sjednocujeme platové tarify tak, aby dosavadní zaměstnanci z nejhůře ohodnocených skupin dosáhli na odměnu, která odpovídá jejich vzdělání a která také odpovídá náročnosti práce.
Díky nařízení, kterým jsme zvýšili platy sociálním pracovníkům, porostou také o více než 9 % platy zaměstnancům v kultuře, technickým pracovníkům ve školství a také některým zaměstnancům ve zdravotnictví nebo technickým a pomocným pracovníkům. Celkem se to schválené nařízení vlády, které bude účinné od 1. července letošního roku, dotkne pozitivně asi 165 tisíc lidí, kteří pracují ve veřejném sektoru. Namísto devíti skupin platových tarifů jich nově tedy budeme mít šest a to přispívá ke srovnatelnosti pracovních podmínek ve veřejném sektoru.
Je namístě říci, že dnešní stav byl do značné míry způsoben tím, že mezi léty 2009 až 2014 stagnovaly platy a obecně úroveň odměňování v České republice. Jediný, kdo si v těchto letech mírně polepšil na základě rozhodování vlády, byli lékaři. Logicky se pak ozvali zástupci dalších profesí. Tím ale došlo k vytvoření nerovnosti mezi pracovníky ve veřejném sektoru, protože lidé s podobným vzděláním, často vysokoškoláci, najednou brali za podobně náročnou práci velmi odlišný plat. Sjednocením platových tarifů vracíme zpátky předvídatelný a také logický systém. Jinými slovy, druhým důvodem pro zvýšení platů pracovníků v sociálních službách byla snaha zajistit srovnatelné podmínky odměňování zaměstnanců.
Za třetí. V České republice potřebujeme zásadní růst platů a mezd na všech úrovních. Žádná vláda od našeho vstupu do Evropské unie tento problém neřešila tak intenzivně, jako to dělá naše. My jsme odsouhlasili, že je pro nás prioritní růst platů a mezd, abychom se co nejvíce přiblížili úrovni platů a mezd v západní Evropě. Stát samozřejmě má nástroje, jak růst mezd a platů může podpořit. Je to především minimální mzda, kterou jsme zvýšili za dobu našeho mandátu už třikrát o 2,5 tisíce korun. Minimální mzdu budeme chtít navýšit i od 1. ledna příštího roku.
Druhým nástrojem, kterým stát může zvyšovat úroveň platů a mezd v národním hospodářství, je právě navyšování platů ve veřejném sektoru. Proto jsme k němu přistoupili už v předcházejících letech.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, toto bych rád připomenul. Nejde totiž o to, že by se vláda teď najednou minulý týden rozpomněla na to, že je potřeba zvyšovat platy zaměstnanců veřejného sektoru. My jsme od samého začátku, od samého začátku mandátu této vlády, jednali tak, abychom v rámci možností státního rozpočtu platy ve veřejném sektoru zvyšovali. Chci připomenout, že v roce 2014 jsme i pracovníkům v sociálních službách zvýšili tarifní platy o 3,5 %, v roce 2015 o 3 % a od listopadu loňského roku o 4 %. Vedle toho jsme podle možností přidávali v těch oblastech, kde je potřeba dohánět dlouhodobý deficit a kde nám hrozí nedostatek zaměstnanců v důsledku odlivu našich lidí do zahraničí. Přidávali jsme výrazněji například sestrám a lékařům v nemocnicích a také učitelům.
Čili třetí silný důvod pro zvýšení platů v sociálních službách je, že chceme vytáhnout úroveň odměňování nahoru, aby se alespoň přibližovala úrovni mezd a platů v západní Evropě. Chceme udržet stát a udržet veřejné služby konkurenceschopné také ve vztahu k tomu, aby naši lidé neodcházeli dělat sociální pracovníky, lékaře či zdravotní sestry do Německa nebo do Rakouska.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, shrnul jsem hlavní důvody, které z mého pohledu a z pohledu vlády byly zásadní pro rozhodnutí o navýšení platů zaměstnanců v sociálních službách. Ještě jednou chci Poslanecké sněmovně poděkovat za její usnesení, kterým tento krok ještě před přijetím příslušného nařízení vlády podpořila. Jsem si jistý, že jsme zasáhli ve prospěch klientů, kteří sociální služby potřebují, a že jsme také přispěli ke spravedlivějším podmínkám odměňování zaměstnanců v České republice.
Dovolte mi, abych tedy ještě k tomu rozhodnutí vlády dodal několik detailů. Za prvé, jak už jsem zde podrobně uvedl, vláda vyčlenila pro druhou polovinu letošního roku více než 2 mld. korun na to, aby se to nařízení vlády od 1. července profinancovalo. Teď bude velmi důležité, aby i ve státním rozpočtu v roce 2018, ale také ve státních rozpočtech 2019 a 2020 byl zajištěn dostatek finančních prostředků na dotace na sociální služby. Tohle bych zde chtěl zdůraznit, protože situace v oblasti dotací na sociální služby nebyla a není jednoduchá.
Jenom pro ilustraci, když končila vláda Jiřího Rusnoka v roce 2013, tak na sociální služby bylo vydáno v tom roce 2013 6,5 mld. korun, čili výchozí základna, ze které začínala naše vláda, bylo 6,5 mld. korun ročně na sociální služby. V roce 2014 už to bylo 7,7 mld. korun, v roce 2015 jsme se dostali na 8,5 mld. korun, to znamená, zvýšili jsme dotace na sociální služby v roce 2015 na 8,5 mld. korun, v roce 2016 na více než 9 mld. a v roce 2017 na 9,3 mld. korun. S tím navýšením, které přijde letos na platy, se poprvé dostaneme v dotacích na sociální služby přes 10 mld. korun ročně v letošním roce. To znamená, pro vaše srovnání, rok 2013 6,5 mld. korun, rok 2017 přes 10 mld. korun na sociální služby.
Z těchto dotací jsou dofinancovávány sociální služby v regionech, to znamená ty sociální služby, které zajišťují kraje, zejména pobytová zařízení, ale také terénní sociální služby, které často zajišťují obce nebo neziskové organizace, ale také církevní organizace. Takže 10 mld. korun letos rozdělíme na poskytování sociálních služeb v regionech. Ta částka je důležitá nejenom proto, že zajistí zvýšení platů lidí, kteří pracují v sociálních službách, ale také sníží tlak na doplatky ze strany klientů sociálních služeb, což pokládám za velmi důležité. ***