(17.00 hodin)
(pokračuje Bendl)
Pokud jde o naplnění úmluvy č. 140 o placeném studijním volnu, jde navrhovaná úprava zcela evidentně nad rámec požadavku. Jde o přebírání zastaralé úpravy, rovněž v kontextu s citovanou úmluvou. Jde podle mého přesvědčení o nesystémovou úpravu, protože z celé té škály vzdělávání preferuje pouze vzdělávání odborové. Navíc by navrhovaná úprava zakládala nerovnost mezi zaměstnanci i zaměstnavateli z hlediska toho, zda u nich působí, či nepůsobí odbory. Z hlediska péče o kvalifikaci zaměstnanců je v současné době důležitější, aby zaměstnavatelé zabezpečovali získávání, zlepšení a přizpůsobení odborné kvalifikace potřebné k výkonu práce, což jsem citoval tedy část té úmluvy. V této otázce návrh zákona ponechává logicky na posouzení zaměstnavatele, zda a v jakém rozsahu placené volno jednotlivým zaměstnancům poskytne, a nestanovuje žádné minimální hranice pro poskytování placeného volna. V rámci naplňování smluvního principu a zásady co není zakázáno, je povoleno nic tedy nebrání tomu, aby konkrétní podmínky účasti na odborovém vzdělávání byly dohodnuty v řádné projednané kolektivní smlouvě.
Další změna, kterou navrhuji, se týká bodu 106a v § 217 odst. 1, kde v první větě, nebo první slova "s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců" se nahrazují slovy "po projednání s odborovou organizací a radou zaměstnanců". Návrh přebírá současnou a myslím, že v praxi už přežitou neživotnou právní úpravu a není vůbec důvod, aby dobu čerpání dovolené zaměstnance mohl zaměstnavatel určit pouze za předpokladu předchozího souhlasu příslušné odborové organizace.
Dalším návrhem, který jsem poslal do systému, je změna bodu 111a, § 220, který navrhuji včetně nadpisu zrušit. Důvodem je, že hromadné čerpání dovolené může zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací určit, jestliže je to nutné z provozních důvodů. Jde o přežité svazující ustanovení. Dohody mohou být i jiné, např. nedostatek odbytu produkce, nebo si můžeme zcela určitě najít spoustu jiných důvodů, pro které tak může být učiněno. Jde o nadbytečnou úpravu, neboť čerpání dovolené určuje ustanovení § 217. Jde o příklad další, řekl bych zbytečné administrativy, kterou vkládáme uměle do udržovaných oprávnění odborů, která ve svém důsledku vytváří nerovnost mezi zaměstnavateli z hlediska působení odborů u zaměstnavatele.
Další změna, kterou jsem vložil do systému a navrhuji v novele zákoníku práce, se týká bodu 146a, kde v § 348 navrhuji zrušit odstavec 3. Navrhovaná úprava se týká zaměstnavatele v dohodě s odborovou organizací a jeho určování, zda jde o neomluvené zmeškání práce, či nikoliv. Myslím si, že takto je ta navrhovaná úprava už nedůvodná. Pokud jsou v tomto zákoně definovány překážky na straně zaměstnance, pro něž nemusí konat práci, a je z ní omluven, pak je myslím naprosto nesmyslné, aby zaměstnavatel v dohodě s odborovou organizací určoval, zda o neomluvené zmeškání práce se zaměstnancem jde, nebo nejde. Zda jde o neomluvené zmeškání práce, je zcela v kompetenci zaměstnavatele, který se musí v tomto držet striktně příslušných ustanovení, a projednání s odbory, na tom se myslím nic nemění. Jen se klade další byrokratická zátěž celému systému fungování trhu práce. Úprava by byla sporná i z hlediska zaměstnanců, kteří nejsou odborově organizováni a nepřáli by si, aby s touto jejich osobní záležitostí byl seznámen a projednával ji případně i někdo další. Jde o relikt, zcela určitě relikt minulosti.
Další návrh, který jsem podal do systému ke změně zákoníku práce, se týká kvalifikačních dohod, protože bod 116a v § 234 odst. 1 zní: "Uzavře-li zaměstnavatel se zaměstnancem v souvislosti se zvyšováním kvalifikace kvalifikační dohodu, zaměstnanec nesmí bez vážného důvodu zvyšování kvalifikace ukončit. Součástí kvalifikační dohody je zejména závazek zaměstnavatele umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace a závazek zaměstnance řádně plnit povinnosti zvyšování kvalifikace a setrvat u zaměstnavatele v zaměstnání po sjednanou dobu, nejdéle však po dobu pěti let, nebo uhradit zaměstnavateli náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace zaměstnance vynaložil, a to i tehdy, když zaměstnanec skončí pracovní poměr nebo bez vážného důvodu ukončí zvyšování kvalifikace před zvýšením kvalifikace. Závazek zaměstnance k setrvání v zaměstnání začíná od zvýšení kvalifikace."
A bod 116b, v § 134 odst. 3 se tečka na konci písmene c) nahrazuje čárkou a za slovo "zaměstnání" se doplňují slova "popř. zvyšování kvalifikace nebo prohlubování kvalifikace podle odst. 2 bez vážných důvodů ukončí."
Kurzovné a uhrazení nákladů za studium, např. MBA, nebo si k tomu můžete do závorky dát jakýkoli jiný typ dosaženého vzdělání, bývá nejenom finančně velmi nákladné, ale je často požadováno jeho zaplacení předem. Je nutné finančně zainteresovat i zaměstnance, aby měl zájem studium ukončit. Vazba na skončení pracovního poměru je pro motivaci zaměstnavatelů k investicím do vzdělávání zaměstnanců nedostatečná. Navíc i po uchazečích o zaměstnání lze požadovat úhradu nákladů na rekvalifikaci, pokud ji bez vážných důvodů ukončí. Není důvodu, aby toto oprávnění nemohl mít vůči zaměstnanci i zaměstnavatel. Sám musím potvrdit, že toto z praxe znám, že se zaměstnavatel v případě třeba našich krajských nemocnic často podílí milionovými částkami na financování zvyšování kvalifikace lékařů, financuje jim vše, co souvisí s novými atestacemi, a jde o částky často se blížící milionu korun. Je logické, že pokud zaměstnavatel takovéto částky zaplatí a umožní tomu dotyčnému nebo dotyčné, aby si zvedl kvalifikaci za peníze zaměstnavatele, je logické, že bude chtít i zaměstnavatel nějakou kompenzaci v případě, že zaměstnanec buď brzy odejde, anebo nebude mít nakonec zájem studium dokončit.
Posledním návrhem, který jsem podal v rámci novely zákoníku práce, je sněmovní dokument číslo 5953 a týká se prací na moři. Možná budete překvapeni, ti z vás, kteří to nevědí, že Česká republika se od roku 1993 významně podílí na výzkumných pracích v mořské oblasti na zkoumání mořského dna, v oblasti Clarion - Clipperton. Dokonce se podílí na výzkumech mořského dna, které je několikanásobně větší, než je území České republiky, a není to málo lidí, kteří by v této oblasti pracovali. I oni by si zasloužili vzhledem ke svým pracovním podmínkám, aby jim zákoník práce v některých svých částech vyšel vstříc. ***