(16.40 hodin)
(pokračuje Hájek)
Pro variantu zůstat na úřadu práce, se rozhodl i náš fiktivní horník Novák. Na úřadu práce se zaevidoval ve svých čtyřiceti letech a v evidenci úřadu práce zůstane do svých šedesátých pátých narozenin. V 65 letech ovšem skončí povinnost pojišťovny hradit náhradu na ztrátě výdělku a náš pan Novák by měl odejít do starobního důchodu. Bohužel ale na starobní důchod nebude mít nárok, protože nebude mít odpracovaných potřebných 35 let. A tak po 65. roku života pan Novák již bude žít pouze ze sociálních dávek.
Riziko propadu do sociální sítě po 65. roku života nehrozí jenom našemu fiktivnímu zdravotně postiženému horníkovi Novákovi, ale tisícům jeho dalších kolegů. Je to časovaná bomba, kterou by z mého pohledu mělo deaktivovat zejména Ministerstvo práce a sociálních věcí. Z tohoto důvodu jsem inicioval jednání podvýboru pro pracovní legislativu, zaměstnanost a činnost Úřadu práce, které proběhlo 2. března tohoto roku za účasti zástupců Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva průmyslu a obchodu a odborářů. Na závěr jednání tohoto podvýboru bylo přijato usnesení, ve kterém podvýbor žádá ministryni práce a sociálních věcí a ministra průmyslu a obchodu, aby připravili možné změny řešení odškodnění těchto specifických skupin. Na návrhy řešení, které by měly systémově vyřešit mnou popsané problémy, čekají tisíce zdravotně postižených horníků. Neměli bychom proto jejich oprávněná očekávání zklamat.
Já doufám, že prvním krokem bude schválení toho § 271 písm. b), který řeší, aspoň v této chvíli, odečet té minimální mzdy ve výši nabytí jejich renty.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hájkovi. Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Ivan Adamec. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, pane ministře, kolegyně, kolegové, i přes ty výhrady, které jsem měl v úvodu, tak pokud projednáváme dál tento návrh zákona, tak jsem si také připravil několik pozměňujících návrhů. A musím říct, že mě k tomu vedlo projednání na hospodářském výboru, když jsem se o tento návrh zákona začal podrobněji zajímat, protože víceméně tam byl z okrajových důvodů, když to řeknu velmi v uvozovkách. A tam už jsem narazil na problémy, které se týkaly home office, nebo česky řečeno práce doma, kdy mě to opravdu překvapilo. A řekl bych, že těch překážek jsem tam viděl tolik, že jsem se začal zajímat o návrh tohoto zákona jako celku.
A nebudu tady už rozvíjet to, co tam padlo, co tam nepadlo. Já si myslím, že je potřeba, aby Sněmovna rozhodla, jak bude konečný návrh vypadat. Ale musím říct, že nemám z toho radost, že každý nový návrh v zákoníku práce je, jak to vždycky už bývá, když neotevřeme ty návrhy, tak je k horšímu. Já jsem konzervativec a vždycky říkám, že každá změna většinou bývá k horšímu. A tady to není výjimka. A myslím si, že těch problémů a těch antiflexibilních opatření, která tam jsou navržena, je tam celá řada. Já jsem si vybral víceméně jenom tři. Jako tři pozměňující návrhy, které vám tady za chvilku řeknu. A myslím si, že kolegové budou pokračovat, ti, co se tím zabývají víc ve výborech, které tomu jsou víc příslušné. Ale říkám, mě to zaujalo spíš jako reakce na projednávání v hospodářském výboru, kdy tedy opravdu jsem byl velmi nemile překvapen některými ustanoveními.
Zkusme se teď podívat na ty mé tři pozměňující návrhy. Jednak se týká vrcholových řídících zaměstnanců. Myšlenka možná dobrá, ale problém je, že nemáme tu jenom velké firmy. Jsou i menší firmy, kde to může dělat problémy, základní mzda těchto řídících pracovníků. A tak jsem navrhl pozměňující návrh, který má dvě varianty. Jedna z nich je taková, že snižuje, resp. ta první... Ano, ta snižuje částku 75 tisíc na 60 tisíc, což samozřejmě se někomu může zdát velmi málo. A já s tím souhlasím. Ale berte to z mé strany jako pokus o vstřícnost. A ta druhá tuto částku úplně vypouští a nechává to na zaměstnavateli. Má to svoji logiku. Nejsou jenom léta dobrá, léta výdělečná, kdy roste ekonomika. Jsou i doby horší, kdy to pak tomu zaměstnavateli může udělat skutečně vážný problém.
Musím říct, že i tady to vidím jako vyváženou záležitost, kterou je potřeba takhle doladit, protože pokud má zákoník práce fungovat a má, řekl bych, mít ty vlastnosti, které podporují podnikání v České republice, zaměstnávání v České republice, tak skutečně ten zákon musí být navržen co nejvíc vyvážený ze všech stran.
Takže to je první pozměňující návrh, který později v podrobné rozpravě načtu.
Pak tady mám záležitost, která se týká inspekce práce. A tady tedy musím říct, že také mám variantní řešení. Tam se dost drakonickým způsobem zvyšují pokuty. Já nevím, to je asi dneska takový trend všude dávat pokuty. Vysoké pokuty. A otázka je pak, co to udělá s těmi zaměstnavateli.
Já chápu, že občas je potřeba kontrolovat, jestli se zaměstnanec chová podle pravidel vůči tomu zaměstnanci, ale já pořád tvrdím, že pokuta má mít výchovný charakter. Teď už jsem zjistil při tom návrhu zákona, že má mít odrazující charakter. No, ale ten odrazující charakter také může být pak velmi lehce likvidační charakter. Takže proto tam navrhuji některé sankce buď úplně vypustit a případně je zvětšit, kde se částky pohybují v částce 200 tisíc, na 400 tisíc. Přesně. Teď vás s tím nebudu zdržovat. To vám přečtu až v podrobné rozpravě. A samozřejmě jsou tam úpravy takové, aby ty delikty byly posuzovány, řekl bych, správně, jednoznačně a v rozumné míře. To si myslím, že je velmi důležité.
A třetí typ pozměňovacího návrhu se týká pracovní doby a doby odpočinku. A tady řeknu, proč dělám odůvodnění. Vládní návrh... tomu říkám vládní návrh, poslouchejte dobře. Vládní návrh má napříště upravit minimální dobu dvou dnů pro seznámení zaměstnance se změnou pracovního rozvrhu i pro případy, že se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na jiné době seznámení než standardních 14 dní předem... (Neklid v sále. Řečník se odmlčel.) Já počkám... V některých provozech... Tak já vidím, že to přečtu znova.
Třetí okruh pozměňujících návrhů se týká pracovní doby a doby odpočinku. Je to tak, že vlastně vládní návrh má napříště upravit minimální dobu dvou dnů pro seznámení zaměstnance se změnou pracovního rozvrhu pro případy, že se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na jiné době seznámení než standardních 14 dní předem...
Já být tam na levé straně, tak bych raději poslouchal. Končí nám volební období a někteří z vás možná budou zase zaměstnanci a bude se vám to hodit.
Tak ještě jednou! Pracovní doba a doba odpočinku. Můžu vám už přečíst rovnou, čeho se to týká. V části první článek jedna návrhu se bod 29 vypouští.
Odůvodnění tohoto návrhu. Vládní návrh má napříště upravit minimální dobu dvou dnů pro seznámení zaměstnance se změnou pracovního rozvrhu i pro případy, že se zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnou na jiné době seznámení než standardních 14 dní předem. (Další odmlka pro hluk.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Já se velmi omlouvám. Kolegy prosím, aby přenesli své hovory do předsálí, a pana kolegu poprosím, aby pokračoval.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Budu pokračovat. Akorát se tu začínám rosit, protože je tady docela dusno.
V některých provozech, jako je doprava, energetika, je ale nutná i větší flexibilita. Například v případě různých mimořádných provozních situaci, havárií, kalamit nebo při zajištění nepřetržitých provozů. ***