(16.20 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Adamec a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, pane předsedající. Když se podívám po plénu Sněmovny, tak ráno když jsme tady probírali těch osm nebo devět farem, tak tady bylo plno, mediální zájem, venku se tleskalo, pan poslanec Böhnisch asi zažil vrcholnou část své politické kariéry tady na tom náměstí v těch klecích. Ale budiž. Teď se podívejte, kolik nás je tady na tak důležitou normu. (Odhadem je v sále nanejvýš třetina poslanců.) Jaký je to zájem?
A jen tak mimochodem, můžete si tady říkat, kolegové, co chcete, že se vždycky mění ty návrhy zákonů pozměňovacími návrhy. Já s vámi souhlasím. A dokonce jsem se nechal poučit od starého matadora pana poslance Kalouska v dobrém, když se nás tady zeptal: Víte, co je to velbloud? To je kůň, který projde legislativním procesem.
Ale ta situace je tu teď úplně jiná. Ta tu ještě nebyla. Ať ty návrhy byly jakékoli a byly vládní, tak vláda tu stála jako jeden muž. Dámy prominou, je to rčení. Samozřejmě se to týká i žen ve vládě. Takže ta situace je tu teď úplně jiná. Tak nám nepodsouvejte, že je to vládní návrh.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pan poslanec Vilímec a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, nechci být úplným arbitrem sporu, kdo má pravdu, jestli odbory, nebo zaměstnavatelé, zda došlo k dohodě, nebo nedošlo k dohodě. Ale možná by bylo dobré se seznámit se stanoviskem Svazu průmyslu k novelizaci zákoníku práce. To stanovisko bylo vydáno v únoru letošního roku, tedy ještě před projednáním v sociálním výboru. Budu citovat, snad se vejdu do těch dvou minut.
Svaz průmyslu a dopravy od samého začátku neviděl důvod pro novelizaci zákoníku práce. Nicméně přistoupil k přípravě a sociálnímu dialogu zodpovědně a nakonec akceptoval kompromisní návrh, který vznikl na půdě Ministerstva práce a sociálních věcí. Sami jsme v průběhu jednání stáhli několik návrhů, a to v zájmu, aby nakonec vznikl co nejmenší zásah do fungujícího prostředí. Za tento přístup jsme byli některými členy svazu kritizováni. Novela, na které jsme se se sociálními partnery dohodli, byla rovněž projednána na tripartitě dne 6. 6. 2016. Není tedy pravdou, jak tvrdí odbory, že neexistuje písemný záznam o tom, co bylo dohodnuto. Zástupci odborů však ještě před projednáváním v Poslanecké sněmovně avizovali, že připravovaná novela bude pro ně jen nosičem, prostředkem pro prosazení mnohých dalších změn, které se jim nepodařilo prosadit do kompromisního návrhu. Pokud sociální výbor schválí něco více, než bylo dohodnuto na tripartitě a než bylo dohodnuto s Ministerstvem práce a sociálních věcí, pak se necítíme vázáni dohodami, které jsme učinili, a budeme oslovovat všechny poslance Parlamentu, aby odmítli všechny návrhy. Proto se připojujeme k iniciativě na zamítnutí novely zákoníku práce.
To je stanovisko Svazu průmyslu z února 2017.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. To byla zatím poslední faktická přihláška. A nyní do obecné rozpravy řádně přihlášená paní poslankyně Jana Černochová. S chutí do toho, paní poslankyně.
Poslankyně Jana Černochová: Nemožné se stalo skutečností. Děkuji, pane místopředsedo. Dovolte mi, vážené kolegyně a kolegové, abych se přihlásila ke svým pozměňovacím návrhům, které jsou v systému zaevidovány pod číslem 5966.
Zaprvé se pozměňovací návrh týká odměňování za práci, kde v části první v článku jedna návrhu se za bod 54 vkládá nový bod 54a, který nově zní: 54a V (římská pět) § 111 odst. 3 se druhá věta zrušuje.
Odůvodnění: Jde o zpřehlednění právní úpravy. Ustanovení upravuje vyšší základní sazby minimální mzdy tak, že právní úprava současně obsahuje zmocnění pro vládu, aby uvedenou sazbu minimální mzdy upravila nařízením, a současně tuto základní sazbu výslovně upravuje sama. Takováto duplicita je nepřípustná. Navíc původní konkrétní částky jsou již několik let překonány.
Další ustanovení se týká části první článku jedna návrhu, kdy se za bod 62 vkládají nové body 62a a 62b, které nově znějí: 62a v § 116 se slova "průměrného výdělku" nahrazují slovy "částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 3 jako základní sazbu minimální mzdy".
Opět odůvodnění: Navrhuje se stanovit příplatek za noční práci minimální sazbou odvozenou od minimální mzdy, obdobně jako je tomu u příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Podle § 117 není důvodné, aby tento příplatek byl stanoven ve vztahu k průměrnému výdělku, neboť v něm se odráží množství, kvalita a náročnost vykonávané práce. Uvedené práce jsou práce konané za stejných podmínek a to také musí být vyjádřeno ve stejném příplatku, nikoli ve vztahu k dosahovanému průměrnému výdělku. Jen takový postup zajistí rovné zacházení a nebude diskriminační. Možnost sjednání odchylné výše a způsobu určení příplatku zůstává nedotčena.
Další změna by se týkala 62b, kdy v § 117 druhá věta zní: Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování podle výskytu faktorů, které mohou mít nepříznivý vliv na organismus zaměstnance a minimální výši příplatku, stanoví vláda nařízením.
Opět odůvodním: Zpřesnění zmocňovacího ustanovení a stanovení základního kritéria pro vymezení ztíženého pracovního prostředí pro právní úpravu v nařízení vlády, dále též návaznost na změnu uvedenou v ustanovení § 111.
Další změna se týká části první článku jedna návrhu, kdy se za bod 72 vkládají nové body 72a a 72b, které by nově zněly: 72a v § 140 se slova "průměrného výdělku" nahrazují slovy "částky, kterou stanoví tento zákon v § 111 odst. 3 jako základní sazbu minimální mzdy".
Odůvodnění: Navrhuje se odvozovat nejnižší sazbu odměny za pracovní pohotovost od minimální mzdy obdobně, jako je tomu například u příplatku za práci ve ztíženém pracovním prostředí podle § 117. Není důvodné, aby odměna za pracovní pohotovost byla odvozována od průměrného výdělku, neboť v něm se odráží množství, kvalita a náročnost vykonávané práce. Odměna za pracovní pohotovost kompenzuje omezení práva zaměstnance nakládat se svým volným časem neboli dobou odpočinku, tj. jde o obdobné omezení bez ohledu na to, zda jde například o lékaře, nebo servisního technika. Jen takové nastavení zajistí rovné zacházení a nebude diskriminační. Možnost sjednání vyšší sazby odměny za pracovní pohotovost tím ale není dotčena.
Další změna by se týkala bodu 72b. V § 143 se v odst. 2 za slova "zahraničí" vkládají slova "nebo zaměstnancům s bydlištěm v zahraničí".
Opět odůvodnění: Zákon řeší v § 143 v odst. 2 výplatu mzdy nebo platu v dohodnuté cizí měně u zaměstnanců s místem výkonu práce v zahraničí. V praxi jsou však již běžné případy, kdy je zaměstnanec s místem trvalého pobytu v jiném státě zaměstnán podle práva České republiky na jejím území a požaduje výplatu mzdy v cizí měně, například při zaměstnávání v příhraničních oblastech. Není důvod, aby nemohlo být takovýmto požadavkům na základě dohody obou smluvních stran vyhověno. Jde o zbytečně byrokratické omezení. ***