(15.50 hodin)
(pokračuje Kučera)
Jak jistě víte, tak ve výboru pro sociální politiku byla předložena celá řada pozměňovacích návrhů, je to, tuším, něco kolem 60 pozměňovacích návrhů. Ty pozměňovací návrhy předkládali poslanci napříč politickým spektrem, což samo o sobě poukazuje na to, že na této novele není shoda ani v Poslanecké sněmovně, a jak zde před chvílí předvedl i pan ministra financí, ani v celé koalici.
Výborem přijaté pozměňovací návrhy učinily dle našeho názoru z celé novely takového kočkopsa, kdy pozměňovací návrhy odborů byly prosazeny právě přes jednotlivé poslance, a to i přesto, že na tripartitě byla dohoda, že ani jedna strana hospodářské a sociální dohody již nebude do vládního návrhu zasahovat. Odbory sice tuto dohodu popírají, popírá ji, tuším, i kolega předseda výboru pro sociální politiku Jaroslav Zavadil, ale jak jistě víme, tak ta dohoda zazněla. Nevím, jestli pan předseda Zavadil na jednání tripartity, na které tato dohoda zazněla, byl, nicméně z dostupných veřejných zdrojů tato dohoda padla. Vycházím z toho, že i 6. června o ní hovořila paní ministryně Michaela Marksová, kdy řekla - cituji: "Došlo k dohodě mezi sociálními partnery, že v té podobě, v jaké je teď ta novela, může být postoupena na vládu s tím, že pokud i nadále v legislativním procesu bude nějaké téma, na kterém se obě strany shodnou, tak se tam může vložit za podpory Ministerstva práce a sociálních věcí. Ale v podstatě jsme se shodli na tom, že nikdo ze sociálních partnerů nebude zneužívat legislativního procesu a nebude se snažit protlačit do zákoníku práce něco, na čemž není dohoda. Ten samý slib jsem dala i já za vládní stranu." To je citace paní ministryně Michaely Marksové.
To samozřejmě, jak už jsem tady říkal, bylo z jedné strany, a to ze strany odborů, nedodrženo a porušeno. Samozřejmě že pokud neexistuje písemná a podepsaná dohoda, tak je přesto evidentní, že tato dohoda vznikla, a jediný, kdo ji porušil, byly tedy odbory, které v rámci projednávání ve výboru předložily desítky návrhů. Z tohoto důvodu bych chtěl požádat Poslaneckou sněmovnu, aby v souladu s § 93 odst. 2 vrátila návrh zákona garančnímu výboru k novému projednání.
Již v prvním čtení zde zmiňovali poslanci TOP 09, a zejména má kolegyně Markéta Adamová, výhrady, které TOP 09 k novele zákoníku práce má. Nebudu zde dlouze opakovat, co již tady řekla v prvním čtení má kolegyně Markéta Adamová, nicméně jen krátce shrnu. Hovořila zde o zavádění nové kategorie vrcholných zaměstnanců, což považujeme za naprosto zbytečné. Hovořila o změnách v počítání dovolené, o zásadních změnách týkajících se neomluvených absencí, podle kterých nebude moci mít zaměstnanec zkrácenou dovolenou o jeden až tři dny, ale pouze o tu zmeškanou dobu, což postrádá veškeré preventivní účinky. Dalším zásadně chybným legislativním krokem je nová povinnost pro zaměstnavatele předcházet riziku stresu nebo zbytečně podrobně specifikovaná práce z domova, která bude mít za následek to, že žádný zaměstnavatel raději nebude tento institut svým zaměstnancům nabízet. Podle TOP 09 je nezodpovědný i návrh, podle kterého podnikatel nebude moci přesunout zaměstnance na jinou pozici, pokud s tím nebude sám zaměstnanec souhlasit. Na to v případě krize doplatí zaměstnavatelé a v konečném důsledku samozřejmě i zaměstnanci.
To, že s našimi výtkami souhlasí i zástupci zaměstnavatelů, je evidentní. Proto již bylo avizováno, že budeme opětovně navrhovat zamítnutí této novely, a společně se Svazem zaměstnavatelů jsme jako TOP 09 vyzvali ostatní parlamentní strany, aby se k tomuto návrhu přidaly. Tedy zde avizuji, že zde budeme navrhovat i návrh na zamítnutí.
Chtěl bych ještě využít tohoto času k tomu, abych zde krátce odůvodnil pozměňovací návrh týkající se práce z domova, ke kterému se přihlásím v podrobné rozpravě a který vytvořila a do systému vložila má kolegyně paní poslankyně Markéta Adamová.
Jak sám předkladatel v důvodové zprávě uvádí, zákoník práce umožňuje vykonávat práci mimo pracoviště zaměstnavatele, neboť takovou práci nezakazuje. Z toho důvodu se domnívám, že současná právní úprava je dostačující a není potřeba do zákoníku práce podrobnou specifikace práce z domova a práce na dálku zakotvovat. Vymezení vzájemných vztahů při práci na dálku v současné době stojí na individuální dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zaměstnavatelé poskytují tzv. home office svým zaměstnancům jako pracovní benefit, který je velmi populární a využívaný. Navrhované vymezení práce z domova je zbytečně podrobné a přináší další administrativní zátěž pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel by v tomto případě byl, pokud zákon projde, např. nově povinen hradit náklady spojené s komunikací mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem a další náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce, byl by nucen zajistit, aby zaměstnanci vykonávajícímu práci mimo pracoviště zaměstnavatele nebyl odepřen kontakt s ostatními zaměstnanci, což mi přijde úplně úsměvné, nebo zajistit technické a programové vybavení potřebné pro výkon práce zaměstnance. Jinými slovy, pokud tento zákon projde v této navržené podobě a tento pozměňovací návrh nebude přijat, se téměř znemožní práce doma, tzv. home office. To vše je v rozporu s deklarovaným úsilím vlády o snižování administrativní zátěže podnikání. Proti zvýšené administrativní zátěži nepřináší navrhovaná úprava žádné přínosy oproti dosavadnímu stavu. To je, myslím, dnes už evidentní.
V případě přijetí navrhované změny hrozí, že zaměstnavatelé vzhledem k novým povinnostem přestanou tento benefit nabízet. Proto navrhuji z novely všechny nové povinnosti pro zaměstnavatele, které se týkají práce z domova, vypustit a je to součástí onoho pozměňovacího návrhu.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vládní novela zákona v současné podobě, a tím spíš po přijetí dalších pozměňovacích návrhů převážně z poslaneckých řad ČSSD, výrazně poškodí trh práce. Na to nedoplatí víc nikdo jiný než sami zaměstnanci. Proto opakuji svou výzvu: Nepřijměme tento zákon, zamítněme ho a začněme společně pracovat na podobě, která bude odpovídat skutečným potřebám trhu práce a nebude jeho flexibilitu pouze deklarovat, ale skutečně umožňovat. Zřejmě už to nestihneme toto volební období, ale zato s čistým svědomím přijmeme zákon, který bude mít podporu, doufám, napříč celým politickým spektrem, i sociálních partnerů, a zejména bude odpovídat potřebám 21. století.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Máme tu teď čtyři faktické poznámky. Jako první s faktickou poznámkou pan poslanec Ivan Adamec, po něm pan ministr Pilný, po něm paní poslankyně Chalánková. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ivan Adamec: Děkuji, vážený pane předsedající. Vážená paní ministryně, nepřítomná vládo, kolegyně a kolegové. Já si tady dnes připadám opravdu jak v Jiříkově vidění. A fakt, jestli jste to nezaregistrovali, jestli sledujete tu rozpravu, tak tady je vládní návrh, který se týká zákoníku práce, a vládní ministr tady navrhuje zamítnout tento návrh. Kde to prosím vás jsme? Co to je za vládu, kdy jeden z ministrů říká k vládnímu návrhu, že je potřeba ho zamítnout? To opravdu si ze sebe děláme dneska legraci? Já chápu, že tady na to může mít každý trochu jiný názor. Já tomu rozumím. Už to tady padlo minule, když jsme probírali druhé čtení, že někdo si myslí, že práva zaměstnanců mají být vyšší než práva zaměstnavatelů a obráceně. To je v pořádku, o tom diskutujme. Ale toto jsem tady ještě skutečně neviděl ani neslyšel. Skutečně apeluji na všechny - nevím, jak to teď udělat. Myslím, že bychom v tuto chvíli měli přerušit jednání o tomto vládním návrhu, požádat vládu, ať se dohodne, co vlastně chce, a pak ať nás tady úkoluje, ať to můžeme zpracovat a dát to do oběhu. ***