(17.40 hodin)
(pokračuje Rusnok)
Ještě mi dovolte se stručně vyjádřit také k druhé části novely, která bývá rovněž někdy napadána, a to je oddíl, který se jmenuje Obchody na volném trhu a úvěrové operace. Tato úprava je do návrhu zakomponována s cílem umožnit České národní bance, a to zdůrazňuji, v případě, že nastanou nestandardní nebo složité makroekonomické podmínky, provádět v rámci měnové politiky širší okruh obchodů s účastníky finančního trhu. Tento návrh reaguje na změny v provádění měnové politiky, které se odehrály v posledních letech v celosvětovém měřítku po vypuknutí globální finančně-ekonomické krize. Jde v podstatě o významné přiblížení komunitární právní úpravy, která vymezuje okruh obchodů prováděných Evropskou centrální bankou. Krize mimo jiné ukázala, že stávající právní režim může být, a to zejména v turbulentních dobách, pro centrální banku svazující, a tudíž méně efektivní pro její záchranné, resp. trh zachovávající operace. Například zbytečně omezuje splatnost operací ČNB s bankami na tři měsíce. Předpokládá, že centrální banka usměrňuje pouze fungování peněžního trhu, to je pouze instrumenty se splatností do jednoho roku.
Od roku 1993 byly obchodními partnery při měnově politických operacích v ČNB pouze banky. Rozšířením okruhu potenciálních protistran získá ČNB větší prostor k provádění měnově politických operací. Je to zcela v souladu s potřebami efektivního řízení měnové politiky pro případ, jak už jsem uvedl, pouze nepříznivého nebo velmi nepříznivého ekonomického vývoje. Nicméně tyto věci je potřeba mít jaksi v repertoáru nástrojů připraveny a ne čekat, až - nedej bože - by taková situace vypukla. Jsme malá otevřená ekonomika. Vždycky z vnějšího prostředí taková situace může nastat. Potom měnit legislativu je příliš pozdě a mohlo by to vážně narušit schopnost centrální banky včas a efektivně zasáhnout.
Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já bych s dovolením tímto konstatováním skončil. Chtěl bych vás znovu vyzvat k velmi odpovědnému posouzení této problematiky. Chápu, že je to věc složitá, do jisté míry přirozeně rozporuplná, ale již dnešní legislativa, vámi schválená nedávno, říká, že každý poskytovatel úvěru, to znamená i hypoteční banka, je povinen posoudit velice důkladně schopnost klienta splácet poskytnutý úvěr. Pokud tato schopnost posoudit není prokázaná, resp. nebyla dostatečně prokazatelně posouzená, má to vážné konsekvence jak pro poskytovatele úvěru, tak v konečném důsledku samozřejmě případně pro konkrétního jednotlivce. Suma těchto selhání, suma těchto problémů může být velkým zdrojem rizika a nestability pro celou společnost a její veřejné finance.
Děkuji vám za možnost vystoupit a za pozornost, kterou jste mi věnovali.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu guvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi za jeho vystoupení a budeme pokračovat faktickou poznámkou pana poslance Jiřího Laudáta, připraví se pan kolega Herbert Pavera. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec František Laudát: Děkuji. Mám jenom dvě minuty a musím se velmi ohradit proti tomu tónu, který jste tady slyšeli. Tady, pokud vím, tak nesedí nikdo, kdo měl cokoliv společného s nějakými čachry. A byla to národní banka, kdo jak blázen vydával v devadesátých letech licence kdekomu. Já si myslím, že pan guvernér možná ještě nepochopil, že už není premiérem úřednické vlády bez schválení ve Sněmovně, Zemanovy vlády, Zemanem jmenované, ale že je guvernérem národní banky. Já si myslím, že takovéhle jednání si tady nezasluhujeme. Já tady chci slyšet čísla, fakta, data, tak jak to tady předváděli předchozí guvernéři, a vždycky jsme prakticky automaticky bez velkých diskusí jejich materiály schvalovali. A já bych velmi plédoval za to, abychom tady místo vození licencí do Čín a podobně slyšeli seriózní argumentace, a ne politické filipiky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: To bylo vystoupení pana poslance Laudáta. Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Vystoupí pan poslanec Herbert Pavera, připraví se pan poslanec Václav Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Herbert Pavera: Hezký a příjemný podvečer milé kolegyně, vážený pane předsedající, vážený pane guvernére. Dovolte mi, abych vám přednesl pozměňovací návrhy, které jsou v systému uvedené pod číslem 6509 k zákonu číslo 6/1993 Sb., o České národní bance.
Za prvé bych uvedl pozměňovací návrh, který se týká § 45a odst. 1, kde ve druhé větě se číslovka 3 % nahrazuje číslovkou 20 %.
A hned řeknu zdůvodnění. Dvacet procent portfolia si myslím, že neohrozí stabilitu banky, navíc zajistí, aby si občané České republiky, kteří jsou dostatečně bonitní, nezajišťovali úvěry u nebankovních subjektů s lichvářským charakterem podnikání, které Česká národní banka nedokáže regulovat, ačkoliv i nebankovní subjekty podléhají regulaci České národní banky. Je řada nebankovních poskytovatelů, kteří se k provozování činnosti poskytovatelů půjček nehlásí, a podporovalo by to ještě více financování v tzv. šedé zóně, to je lichváře s kriminálním pozadím a vyděračskými praktikami. Splácení úvěru v České republice je zatím na vynikající úrovni. A pokud by se situace splácení zhoršila, občané České republiky mají možnost nemovitost prodat a přestěhovat se například do menších nemovitostí.
Česká národní banka chce omezovat jen určitý typ úvěrů. Regulace by se měla vztahovat pouze na úvěry zajištěné obytnou nemovitostí, tedy hypotéky, které jsou poskytovány díky kvalitě zajištění na dlouhou dobu a za nízké úrokové sazby. Naopak ostatní typy nebudou podléhat omezení ohledně dluhové služby spotřebitelů, a to od žádného ze subjektů, jak bankovního, tak nebankovního. To povede k tomu, že ti, co nesplní podmínky stanovené regulací, si prostě na nákup svého bydlení vezmou jiný typ úvěru, například neúčelový s kratší dobou splatnosti za výrazně vyšší úrokovou sazbu. To je z pohledu finanční stability velmi rizikové, protože krátkodobá splatnost úvěru a vyšší úroková sazba povede k tomu, že měsíční splátky na takový úvěr budou výrazně vyšší, než tomu bylo u úvěru hypotečního. Lidé by se tak mohli snadno dostávat do dluhových pastí a byli by nuceni prodávat třeba i pod cenou své bydlení, což by mohlo vést k deformaci na trhu nemovitostí, což je právě opačný efekt, než jaký Česká národní banka zamýšlí.
K argumentaci ohledně aktuálního stavu v porovnání s ostatními zeměmi EU doporučuji využít přehled makroobezřetnostní regulaci na rok 2016, který vypracovala Evropská rada pro systémová rizika v dubnu 2017.
Druhý pozměňovací návrh se týká opět § 45a odst. 1, kde se doplňuje věta: "To neplatí v případě spotřebitelského úvěru zajištěného obytnou nemovitostí, kterým se refinancuje jeden nebo více existujících spotřebitelských úvěrů zajištěných stejnou obytnou nemovitostí, nebo pokud spotřebitelský úvěr bude splacen v rámci prodeje nemovitosti a následně si majitel spotřebitelského úvěru do jednoho roku pořídí spotřebitelský úvěr na nákup jiné nemovitosti."
Zase zdůvodnění: Refinancování vlastního úvěru musí být vyjmuto, jelikož by se klienti bank stali rukojmími největších bank s historicky získaným portfoliem hypotečních klientů. Pokud by majitelé spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí nesplnili podmínky dané regulací, museli by přistoupit na jakékoliv podmínky poskytovatele těchto úvěrů. Omezení na prodávané nemovitosti je nutné z důvodu, kdy se majitelé těchto spotřebitelských úvěrů rozhodnou nemovitost prodat z důvodu přestěhování do jiného místa, například kvůli změně zaměstnání nebo vývoje rodinné situace. Postupně by se tak stalo, že by se nejen omezily nové hypoteční úvěry, ale současně portfolio poskytnutých hypotečních úvěrů by bylo uměle snižováno ve prospěch nájmů. Současné portfolio poskytnutých úvěrů na bydlení je zdravé a stabilní. Proti jiným státům EU nejsou občané České republiky přeúvěrováni.
Třetí pozměňovací návrh se týká opět § 45a odst. 4 písm. a), ve kterém se věta "celkové zvýšení dluhu spotřebitele ze spotřebitelských úvěrů zajištěných stejnou obytnou nemovitostí v hodnotě zajištění, tzv. ukazatel LTV" doplňuje ještě "nebo v hodnotě kupované nemovitosti, tzv. ukazatel LTC." Horní hranice tohoto úvěrového ukazatele nesmí být nižší než 90 %. ***