(10.10 hodin)
(pokračuje Birke)
Nedodání a záměny mostní oceli u ocelových mostů staveb - další kapitola.
Ze strany ŘSD byly interními prověrkami v roce 2012 zjištěny rovněž vady týkající se nesprávného množství či druhu oceli dodané do nosných konstrukcí mostů některých staveb dálnice D47. Konkrétně bylo ze strany ŘSD zjištěno, že zhotovitelé staveb D4708.2 na kilometru 146,600 - 153,054 a D47091/1 vyfakturovali a ŘSD zaplatilo ocel v množství, které ve skutečnosti nebylo dodáno do nosných konstrukcí ocelových mostů, a to SO 201 a SO 216 stavby na úseku D4708.2 na kilometru 146 - 153 a SO 233 stavby D47091/1. Ve skutečnosti cenu nedodané mostní oceli zhotovitelé stavby navíc navýšili o valorizaci. ŘSD rovněž zjistilo, že zhotovitelé stavby D47091/2 použili v nosných konstrukcích mostu SO 202 uvedené stavby ocel s odolností proti atmosférické korozi typu ATMOFIX, a to namísto běžné uhlíkové oceli s protikorozní ochranou, kterou byli povinni dodat podle smlouvy o dílo.
ŘSD proto žalobami podanými k Rozhodčímu soudu uplatnilo nárok na zaplacení částky více než 145 milionů Kč coby slevy z ceny odpovídající množství nedodané oceli do mostů SO 201 a SO 216 stavby a D4708.2 na kilometru 146 - 153 a SO 233 stavby D47091/1 násobené jednotkovými cenami oceli v nabídkách zhotovitelů, a dále nárok na vrácení související valorizace ve výši přesahující 21 milionů korun. V rozhodčích řízeních vedených o těchto žalobách proběhla ústní jednání, provedly se důkazy a strany již podaly téměř před dvěma lety své závěrečné návrhy. Rozhodnutí ve věci však prozatím nebylo vydáno.
ŘSD dále žalobou podanou k Rozhodčímu soudu uplatnilo nároky přesahující částku 186 mil coby slevu z ceny díla, která odpovídá celkové ceně nezabudovaného množství běžné uhlíkové oceli s protikorozní ochranou do nosných konstrukcí mostu SO 202 stavby D47091/2, a dále nárok na zaplacení související valorizace ve výši více než 14 milionů korun. Rozhodčí soud uznal nárok ŘSD na slevu z ceny stavby jako oprávněný, avšak pouze ve výši odpovídající finančnímu vyjádření kvalitativního rozdílu mezi běžnou uhlíkovou ocelí s protikorozní ochranou a ocelí s odolností proti atmosférické korozi typu ATMOFIX, kterou Rozhodčí soud shledal jako méně vhodnou pro dané konstrukční řešení mostu SO 202. Rozhodčí soud tedy rozhodčím nálezem uložil zhotovitelům zaplatit ŘSD částku ve výši 30 050 722 korun spolu s úrokem 8 351 151 korun. Částka přiznaná ŘSD Rozhodčím soudem by měla dle odůvodnění rozhodčího nálezu odpovídat nákladům, které bude ŘSD muset vynaložit na úpravy uvedeného dálničního mostu, aby bylo dosaženo stejné životnosti, jako kdyby byl zhotoven z uhlíkové oceli s protikorozním nátěrem.
Závěrem lze shrnout, že v rozhodčích řízeních, v nichž se ŘSD domáhá odstranění vad staveb na dálnici... (Řečník se odmlčuje kvůli hluku v sále.)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já poprosím kolegy v sále o klid.
Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající.
... na dálnici D4708.2, D47091/1 a D 47091/2 a slevy z ceny stavby D4708.2 v důsledku vad stavebních objektů SO 228 a SO 229, uplatnilo ŘSD nároky v odhadované výši přibližně 3 miliardy korun. V uvedených řízeních dosud nebyla vydána rozhodnutí ve věci, avšak zhotovitelé odstranili řadu vad uvedených staveb.
Rovněž v soudním řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1, ve kterém se ŘSD domáhá odstranění vad stavebního objektu SO 104 stavby D4708.2, nebylo dosud vydáno rozhodnutí ve věci. Ze strany Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo přistoupeno k projednávání jednotlivých vad a provádění souvisejících důkazů. Počínaje rokem 2017 byla uvedená věc přidělena novému soudci.
V rozhodčích řízeních, v nichž se ŘSD domáhalo vrácení částky neoprávněné valorizace cen staveb dálnice D47, uplatnilo ŘSD nároky v souhrnné výši přibližně 1,2 miliardy korun. Rozhodčí soud posoudil nároky uplatněné ze strany ŘSD jako oprávněné a uložil zhotovitelům příslušnými rozhodčími nálezy zaplatit ve prospěch ŘSD částku ve výši přesahující 290 milionů korun. Zbývající nároky ŘSD ve výši více jak 900 milionů korun byly Rozhodčím soudem posouzeny jako již promlčené nebo v malé části jako neoprávněné z důvodu spoluzavinění ŘSD na vzniku daných škod.
V rámci rozhodčích řízení, v nichž se ŘSD domáhá zaplacení slevy z ceny z důvodu vady spočívající v zabudování nižšího než příslušnými smlouvami o dílo stanoveného množství oceli do konstrukcí některých mostů a staveb dálnice D47, uplatnilo ŘSD nároky v souhrnné výši přesahující 166 milionů korun. V uvedených řízení dosud nebylo vydáno rozhodnutí ve věci.
V rozhodčím řízení, ve kterém se ŘSD domáhalo slevy z ceny z důvodu vady spočívající v nezabudování smlouvou o dílo stanoveného množství běžné uhlíkové oceli, namísto které zhotovitelé použili ocel s odolností proti atmosférické korozi, uplatnilo ŘSD nárok v celkové výši přesahující částku 200 milionů korun. Rozhodčí soud posoudil nárok uplatnění ze strany ŘSD jako oprávněný, avšak pouze ve výši odpovídající finančnímu vyjádření kvalitativního rozdílu mezi běžnou uhlíkovou ocelí s protikorozní ochranou a ocelí s odolností proti atmosférické korozi typu ATMOFIX. Rozhodčím nálezem vydaným v uvedeném řízení proto uložil Rozhodčí soud zhotovitelům zaplatit ve prospěch ŘSD částku více jak 38 milionů korun.
Dále mi dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem zhotovitelů.
Ze stanoviska zhotovitele, Eurovia CS, jež si komise vyžádala, vyplývá, že stavba D47 procházela několika stupni kontroly, kterou zajišťovali různí zaměstnanci ŘSD, např. správce stavby, technický dozor stavby, technický dozor objednavatele a další, a i externí společnosti najaté ŘSD. Ředitelství silnic a dálnic tedy mělo podle zhotovitele po celou dobu podrobné informace o jejím průběhu, použitých postupech a materiálech. Podle zhotovitele je také skutečností, že ŘSD při převzetí stavby na žalované vady a nedostatky neupozornilo a rovněž před podáním žalob také nevedlo se zhotoviteli žádný dialog o podstatné části namítaných vad. Řadu vad dokonce reklamovalo až těsně před podáním žalob. Z výslechu předsedy představenstva Eurovia CS Martina Borovky dále vyplývá, že veškerý použitý materiál byl stanoven a odsouhlasen ŘSD, jak je uvedeno ve smlouvě o dílo a zadávací dokumentaci a podloženo expertními posudky. Co se týče otázky poškození mostů, ŘSD podle jeho názoru nedodrželo pravidla údržby mostů, které jsou definovány standardy Ministerstva dopravy ČR a platnými normami, a proto došlo k jejich degradaci.
Komise si dále vyžádala stanovisko Dopravoprojektu Brno, z jakého důvodu doporučovala pro výstavbu dálnice D47 použití tzv. studeného odvalu, dále NH, jako stavebního materiálu, přestože existovaly pozitivní zkušenosti s vysokopecní struskou, tzv. odval Hrabová. Ze stanoviska vyplývá, že vzhledem k nedostatku násypového materiálu stanovilo ŘSD pokrytí tohoto nedostatku pokrytím z haldového materiálu s tím, že možnost jejich použití bude posouzena jak z hlediska ekologického, tak i geodetického. ***