(12.10 hodin)
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu. Dále byl tisk přikázán výboru pro bezpečnost. Usnesení výboru byla doručena jako sněmovní tisky 931/1-4.
Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru pro obranu pan poslanec Bohuslav Chalupa, aby nás informoval o projednání návrhu ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnil. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, k tomu, co tady řekl pan ministr, v podstatě není co dodat, protože to bylo velmi obsáhlé. Informuji vás tedy, že výbor pro obranu projednal návrh zákona dne 15. prosince 2016 na své 37. schůzi, samozřejmě přijal usnesení a projednal i do té doby předložené pozměňovací návrhy, které potom přednesu v rámci návrhu usnesení výboru pro obranu. Nevím, jestli mám číst pozměňovací návrhy?
Místopředseda PSP Radek Vondráček: To záleží na vás. Můžete odkázat.
Poslanec Bohuslav Chalupa: V tuto chvíli není potřeba pozměňovací návrhy citovat. Děkuji, každý si je může najít v systému.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní poprosím zpravodaje výboru pro bezpečnost pana poslance Romana Váňu, kterého v tuto chvíli nevidím, případně zda by někdo z výboru se ujal slova a zastoupil jej. Vzhledem k tomu, že se nacházíme ve druhém čtení, nahradí pana zpravodaje pan poslanec Václav Klučka, kterému tímto dávám slovo. Prosím.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji vám, pane místopředsedo. Usnesení výboru pro obranu - prosím o bezpečnost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Sáhli jsme vedle.
Poslanec Václav Klučka: Děkuji moc, děkuji, pane místopředsedo. Usnesení č. 139 výboru pro bezpečnost z 35. schůze uskutečněné dne 16. listopadu 2016 ke sněmovnímu tisku týkajícímu se č. 931. Výbor pro bezpečnost Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky po vyslechnutí úvodního vystoupení náměstka ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie dr. Jakuba Landovského a ředitele Vojenského zpravodajství Ing. Jana Berouna a po zpravodajské zprávě přednesené předsedou výboru Ing. Romanem Váňou přerušuje v obecné rozpravě projednávání návrhu tohoto zákona do jeho projednání stálou komisí pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, nejdéle však do 12. prosince 2016.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se nám jako první přihlásil pan poslanec Jiří Štětina. S přednostním právem pan předseda Stanjura.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Chci se jenom zeptat k tomu, co jsme teď slyšeli. Slyšel jsem, že výbor přerušil projednávání. A poté se stalo co? Mám dotaz. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se pana zpravodaje, zda chce reagovat.
Poslanec Václav Klučka: Já se nechci omlouvat, opravdu jsem nepředpokládal, že tento bod budu řešit, ale pak tedy následuje další usnesení 155 výboru pro bezpečnost z 18. schůze uskutečněné dne 8. února 2017 k vládnímu návrhu sněmovní tisk 931, kde výbor pro bezpečnost doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky schválit návrh předloženého zákona ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny ve sněmovním tisku 931/4.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane zpravodaji. Nyní budeme pokračovat v obecné rozpravě, kterou jsem již otevřel. Jako první vystoupí pan poslanec Štětina, kterému tímto dávám slovo.
Poslanec Jiří Štětina: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ke zničení lidské společnosti stačí prostředky mnohem méně drastické, než jsou atomové, termonukleární zbraně. Jsou to zbraně chemické, biologické, ale i bohužel i spojovací. Když jsme v roce 2000 a později v roce 2011 s kolegy z resortu zdravotnictví, vnitra, obrany připravovali publikaci Medicína katastrof a další publikaci Zdravotnictví a integrovaný záchranný systém, netušil jsem, jak rychle se budou vyvíjet spojovací prostředky, to znamená kybernetické nebezpečí.
Dovolil bych si jen ve stručnosti definovat, jaké máme generace přírodních nebo všech katastrof. Do první generace samozřejmě počítáme katastrofy přírodní a katastrofy, které způsobí člověk. Do druhé generace počítáme chemický terorismus, biologický terorismus a další. A třetí, to je dnes to nejhorší, jsou takzvané generace, kdy katastrofy třetího tisíciletí nazýváme spojovacími, kdy vinou teroristických akcí, ale i bez přímé viny člověka, může dojít k výpadku internetových sítí, počítačových sítí, zhroucení satelitních přenosů a celého systému spojení naší civilizace. Na tuto velkou pravděpodobnost se budou muset již dnes připravovat celé štáby odborníků, krizových štábů a techniků stejně jako všech záchranářů. My tyto katastrofy dnes nazýváme anglickým slovem breakdown.
A nyní k věci. Současným celosvětovým trendem je obrovský a dynamický nárůst ve využívání sofistikovaných komunikačních a informačních technologií. Tato situace vede ke značnému urychlení komunikace mezi lidmi, velkému rozmachu dostupných služeb, rozvoji průmyslu a informačních společností. Rapidně však narůstá celosvětová závislost na těchto informačních technologiích. S rostoucí závislostí na těchto technologiích pak výrazně roste i riziko jejich zneužití. Sofistikovaně vedený útok na informační technologie společností může vést k potenciálně značným škodám, přičemž kybernetické útoky jsou stále častější a komplexnější.
Z dostupných statistik lze pouze odhadovat, že botnetových, to znamená útočících počítačů je na celém světě okolo 300 mil. z celkového počtu asi 2 mld. použitých počítačů a každý den proběhne více než 20 mil. útoků s malwarovými signaturami. Je nakaženo více než 6 mil. webových stránek a je prolomeno několik milionů e-mailových stránek. Každý den je identifikováno mnoho milionů nepopsaných útoků neznámého typu. Ve světle nedávných útoků na mailovou komunikaci Ministerstva zahraničních věcí, kdy bylo odcizeno několik tisíc dokumentů a získány údaje o vedení a zaměstnancích resortu, ve spojení s posledním celosvětovým útokem ransomware WannaCry, který zašifroval statisíce počítačů, musí být zajištění kybernetické obrany České republiky a zahájení jejího budování u vojenského obranného zpravodajství zákonným způsobem jednou z hlavních priorit České republiky.
Česká republika je členem NATO i Evropské unie, je tedy nutné mít na zřeteli otázku spolupráce jak v rámci České republiky, tak i mezinárodní. Summit NATO ve Varšavě přijal kybernetický prostor jako další operační doménu. Na rozdíl od jiných hrozeb je zajištění kybernetické obrany národním úkolem pro jednotlivé členské státy NATO. ***