(18.30 hodin)
(pokračuje Stanjura)

Nevím, který z poslanců, myslím, že pan poslanec Gabal, možná se pletu, říkal, že sociální služby používá různé zdroje financování. Za prvé to jsou rodiny, to není nikde vidět. Řekl bych naprosto nepřiměřené obvinění rodin, že zneužívají příspěvek na péči, není namístě. Ta rodina má starost už s tím, že má postiženého člena rodiny, starají se o něj, a někdo je obviňuje, že zneužívá peníze. To není žádná pravda. Takže to je druhá rána pro tu rodinu. Kromě toho, že má ve svých řadách postiženého, o kterého se musí starat, tak mu ještě někdo předhazuje: co vy s těmi penězi děláte, když se o něj doma staráte? No, nedávají ho do ústavu a starají se o něj. To je druhý zdroj, kromě těch rodinných peněz - příspěvek na péči. Obecní peníze, krajské peníze a státní peníze. Takže bavme se o celkovém objemu. To má smysl. Myslím, že příspěvek na péči, který jde za klientem, je správně. Buď těm rodinám, těm lidem důvěřujeme, nebo ne. A když jim důvěřujeme, tak jim dáme ty peníze, aby se postaraly o ty, kteří to potřebují, ať to jsou senioři, nebo hendikepovaní, v jejich přirozeném prostředí. Je to mnohem lepší, mnohem sociálnější a mnohem milosrdnější než je někam stěhovat a říct: všechno umí nejlépe stát. Není to pravda.

Já nevím, jestli pan poslanec Seďa někdy slyšel o velkém projektu v minulém programovacím období, v roce 2017 až 2013 (?), který sloužil jako další zdroj financování sociálních služeb, a ty se jmenovaly individuální projekty. Z vašeho vystoupení a s tím, že máváte s touto tabulkou, soudím, že nikoliv. To bylo řešení, já vím, že jedinečné, protože to bylo omezené v čase, se kterým přišel ministr pravicové vlády. A zeptejte se těch poskytovatelů, kolik v sumě na těch individuálních projektech dali dohromady a spolufinancovali ty sociální služby.

K panu poslanci Kaňkovskému. Jestli jsem to dobře pochopil, nelíbilo se mu, že dneska jsem měl tiskovou konferenci. Tak to bylo asi tak pošesté v tomto volebním období. Nesouvisí to s volbami. Není to poprvé. Možná jste si těch pěti nevšiml, možná jsme mohli být důraznější, možná jsme ten samý den pak neprosadili ten bod, ale to fakt s volbami nesouvisí. Ale i kdyby náhodou ano, přečtěte si náš program "190 kroků pro lepší Českou republiku", podívejte se, co píšeme o sociálních službách. A říkáme to dlouhodobě. Doporučuji vám např. debatu s naší expertkou na sociální službu Lenkou Kohoutovou. A neříkejte mi, že se tomu věnuje jenom před volbami. Věnuje se tomu celý život. Tak to jsou takové laciné útoky.

Nicméně v debatě zaznělo, že to v zásadě všichni jsou připraveni podpořit. Já jsem musel reagovat na některé ty politické fauly, které si někdo neodpustil, ještě tu mám určitě pár poznámek. Ti, kteří z vás říkali, že to chce systémové řešení, mají pravdu. Ale protože jsem zmínil dnešní datum a víme, kdy končí volební období, tak prostě na to není čas, a ti, kteří říkali, že když není možné systémové, musí udělat nějaké nestandardní, mají naprostou pravdu.

Mé usnesení, které jsem už říkal jednou, které načtu v podrobné rozpravě, je jednoduché. Neřeší technikálie, neřeší spory mezi ministerstvy, neřeší platové stupně. Mimochodem, tato vláda zrušila stupně a větší prostupnost a větší pružnost odměňování sociálních pracovníků v roce 2014, což je škoda, protože by to pomohlo těm, kteří ty organizace řídí. A taky chci říct, že se změnila situace na pracovním trhu, a proto je kritický nedostatek pracovníků v této těžké profesi. To jsou všechno faktory k tomu, že se musí přistoupit k mimořádnému prostředku. Vláda to umí rozhodnout exekutivně, bez změny zákonů.

To usnesení je poměrně jednoduché: "Poslanecká sněmovna žádá vládu České republiky, aby od 1. července 2017 zajistila zvýšení platů pracovníkům v sociálních službách minimálně o 3 000 korun měsíčně." Nechme na vládě, aby našla kapitolu, aby našla způsob, to není úkol Poslanecké sněmovny. Není to úkol, je to zdvořilá žádost. Z té debaty - které se mimochodem účastnili zástupci všech poslaneckých klubů, jsem velmi rád, že to bylo zajímavé téma a že k tomu chtěli všichni vystoupit - jsem nabyl dojmu, že převažuje, výrazně převažuje počet lidí, počet poslanců a poslankyň, kteří toto řešení podporují, tak to pojďme schválit a zeptejme se pak někdy v červenci nebo v září vlády, jak to vyřešila, z které kapitoly to vzala. To není tak důležité. Důležitý je termín 1. 7. 2017 a ta částka, která je z našeho pohledu minimální, 3 000 korun měsíčně. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu navrhovateli. Přistoupíme k rozpravě podrobné. Pan předseda Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já pevně doufám, že stačí, když se k tomu přihlásím, když jsem tím končil své závěrečné slovo, nebudu to znova číst. Děkuji, přihlásím se k tomu návrhu usnesení.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Stačí. Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Seďa, po něm s faktickou poznámkou paní poslankyně Hnyková, pak s přednostním právem pan předseda Kučera. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo, já budu velmi stručný. Jestli tady někdo fauluje, tak to fauluje pan předseda poslaneckého klubu, a vždycky.

A druhá informace. Já na rozdíl od něho jsem působil dva roky ve výboru pro sociální politiku, a to zrovna za pana ministra Drábka, takže vím moc dobře, co udělal a co neudělal.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S faktickou poznámkou paní poslankyně Jana Hnyková. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Pane předsedající, to nebyla faktická, já jsem se přihlašovala do podrobné rozpravy a myslela jsem si, že už faktické poznámky nelze.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pokud to nebude panu předsedovi Kučerovi vadit? Pan předseda vám dá přednost. Prosím.

 

Poslankyně Jana Hnyková: Kdybyste dovolili, já bych se vrátila k našemu usnesení, které jsme přijali 26. dubna, a načetla bych ho teď v podrobné rozpravě. Toto usnesení bych rozšířila. Velmi si vážím toho, že pan předseda Stanjura navrhuje toto usnesení, přesto bych byla ráda, abychom do toho vnesli nějaký pořádek, aby to nebylo jenom o těch třech tisících, ale aby ta koncepční změna, kterou může vláda ve svém nařízení přijmout, aby byla dlouhodobá. Takže si dovolím v podrobné rozpravě načíst a znovu vám zopakovat to usnesení a rozšířit ho o další věci.

Takže Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby

1. neprodleně řešila kritickou personální situaci v sociálních službách;

2. projednala výrazné navýšení platů a mezd zaměstnancům, kteří přímo pečují o klienty, a sociálním pracovníkům;

3. urychleně přijala novelu nařízení vlády, kterou se mění nařízení vlády číslo 5647/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, kterou upraví mj. platy zaměstnanců v sociálních službách. Pro personální stabilizaci je nutné zrušit současnou přílohu číslo 1 a číslo 2 nařízení vlády, zaměstnance uvedené v příloze číslo 1 zařadit do přílohy číslo 3 a zaměstnance uvedené v příloze číslo 2 zařadit do přílohy číslo 6;

4. na zvýšení platů zaměstnanců v sociálních službách vyčlenila a zabezpečila dostatečné finanční prostředky ze státního rozpočtu ve výši 3 miliardy korun na letošní rok;

5. zahájila proces systémové změny financování služeb;

6. uskutečnila navýšení od 1. 7. 2017;

7. aby předseda vlády nám o tomto podal informaci na našem jednání 6. června 2017.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji a poprosím vás o text tohoto usnesení. Pan předseda Kučera s přednostním právem. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Musím říct, že jsem poněkud v rozpacích. Ta usnesení, která tu dnes zazněla, samozřejmě mají v sobě mnoho pravdivého. Otázka je, nakolik tady můžeme jako poslanci zvedat ruce nad návrhy, které prostě nebyly projednány, a to do té míry, že aspoň jsme o nich dopředu nevěděli více, tak abychom se mohli k nim i postavit jako třeba poslanecké kluby. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP