(15.00 hodin)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji, pane místopředsedo. Určitě to možné je, neb já zahajuji všeobecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Pavel Šrámek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Šrámek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte, abych se i já vyjádřil k dnešnímu usnesení Sněmovny, které se jasně vymezuje k rezoluci UNESCO.
Pravidelná rezoluce UNESCO potvrdila, že tato organizace OSN opakovaně překračuje svůj mandát, když se vyjadřuje k věcem zásadního politického významu způsobem, který rozviřuje emoce a rozhodně nepomáhá ani náhodou k uklidnění situace na Blízkém východě směřující k mírovému procesu. Doslova přilévá olej do ohně. Kontroverznost rezoluce dokazuje i to, a to by pro nás mělo být alarmující, což už zde bylo řečeno, že Evropská unie nebyla schopna udržet konsenzuální pozici a pět členských států z 11 zastoupených ve výkonné radě hlasovalo proti přijetí rezoluce, nicméně zbytek se zdržel, a Švédsko bylo dokonce pro přijetí.
Dovoluji si jen připomenout, že dnešní den vrcholí návštěva nového amerického prezidenta na Blízkém východě. Jeho snahou je obnovit blízkovýchodní mírový proces s cílem nalezení řešení izraelsko-palestinského konfliktu, a to v přímých rozhovorech. Úkol je to ambiciózní, ale je třeba ho ze všech sil podporovat. Jednou z klíčových otázek bude samozřejmě i otázka statutu Jeruzaléma, města posvátného pro Židy, křesťany i muslimy. Bez ohledu na to, jak tato jednání dopadnou, víme, že Jeruzalém zůstane hlavním městem Státu Izrael. Jeho suverenita nad západním Jeruzalémem totiž není naprostou většinou světového společenství zpochybňována ani dnes.
O to více zarážející je přístup UNESCO, organizace OSN, která tuto otázku v rozporu se svým posláním opětovně zpolitizovala, když bere Izraeli právo na jeho hlavní město. Takovým přístupem situaci jen komplikuje, místo aby řešení napomáhala. Svým přístupem navíc jen podporuje růst antisemitismu a tenzí mezi lidmi různého vyznání. Je to asi tak, jako kdyby UNESCO přijalo usnesení, že Praha v žádném případě není hlavním městem České republiky, a všechny úkony v ní přijaté by byly neplatné, tedy veškerá rozhodnutí např. našeho Parlamentu.
Podporuji proto návrh usnesení, kterým Poslanecká sněmovna vysloví zásadní nesouhlas s přístupem UNESCO a současně doporučí, jak v základních otázkách postupovat. Všem přitom musí být jasné, že toto usnesení nepředjímá konečný status Jeruzaléma, ale je příspěvkem České republiky do mezinárodní diskuse na toto téma v duchu nejlepší československé a české tradice. Navíc přijetí tohoto usnesení podporuje i jakási symbolika. Dnes večer v katedrále sv. Víta začínají oslavy Dne Jeruzaléma, svatého města pro všechna tři náboženství, který je datován právě na zítra, 24. 5. Rád bych vás všechny požádal o přijetí tohoto usnesení. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Šrámkovi a požádám ho, aby si sedl ke stolku zpravodajů. Jako první přihlášený se stává zpravodajem tohoto tisku.
Dalším řádně přihlášeným je pan poslanec Daniel Korte. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Daniel Korte: Děkuji. Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Jak bylo řečeno, je to v krátké době podruhé, co se zde Poslanecká sněmovna zabývá rezolucí UNESCO namířenou proti Státu Izrael. Tentokrát se v dotyčné rezoluci prohlašuje, že Izrael nemá legislativní a administrativní pravomoc nad svatým městem Jeruzalémem. Takže si prosím připomeňme fakta.
V roce 1949 OSN rozhodla o rozdělení Palestiny na území židovského státu a arabského státu, přičemž Jeruzalém měl být jakož corpus separatum pod mezinárodní správou. K tomu ovšem nikdy nedošlo. Poznámku na okraj. Ta podoba toho rozdělení byla dosti nesmyslná, neboť jeho výsledkem by bylo, že oba státní celky by se rozkládaly na třech v podstatě oddělených enklávách. Nicméně Židé s tímto návrhem souhlasili a dne 14. května 1948 s ukončením britského mandátu vyhlásili Stát Izrael, zatímco Arabové plán odmítli a pět sousedních arabských zemí Izrael okamžitě napadlo. Příběh je to známý, je to tzv. válka za nezávislost. Izraelci se ubránili, tentokrát, nebo tehdy s významnou pomocí Československa, na kterou dodnes vzpomínají s vděčností. Výsledkem této války bylo, že Jordánsko obsadilo východní Jeruzalém a Staré město a Izraelcům byla ponechána jeho západní část, kterou o rok později Ben Gurion vyhlásil hlavním městem Státu Izrael.
Poznámka číslo dvě. O hlavním městě svého státu rozhoduje daný stát a žádnému jinému do toho nic není. Příklad. V Německu se po sjednocení rozhodlo, že jeho hlavním městem bude Berlín, a je to Berlín, ať se to někomu líbí nebo nelíbí, jako že se to leckde nelíbilo.
Pojďme dále. Arabové se v obsazeném Starém Městě chovali jako dobytek, což je jim vlastní. Pobořili značnou část Starého Města, rozbourali synagogy, židovskými náhrobky dláždili chodníky a ulice atd. Nepodařilo se mi dohledat, že by tehdy UNESCO vášnivě protestovalo proti tomuto vandalství a barbarství. A já osobně jsem toho názoru, že tímto jednáním Arabové ztratili na Staré Město morální nárok jednou provždy.
V roce 1967 vypukla tzv. šestidenní válka, při níž Izraelci vytlačili Jordánce ze Starého Města a ovládli celý Jeruzalém. Od té doby uplynulo 50 let, která si připomínáme zítřejším Dnem Jeruzaléma. Pro Staré Město to znamenalo konec destrukce, stavby v židovské čtvrti byly postupně obnovovány a nezaregistroval jsem, že by si Židé v arabské čtvrti Starého Města chovali podobně jako Arabové ve čtvrti židovské. Nicméně UNESCO cítí potřebu řešit pseudoproblém Jeruzaléma, a ačkoliv jen pár set kilometrů východně islám, tzv. Islámský stát, ničí tisícileté starověké památky, UNESCO je z podnětu muslimských zemí ustaráno ohledně Jeruzaléma.
Takže si prosím řekněte, co je to vlastně UNESCO. Co ta zkratka znamená? United Nations Educational, Scientific and Cultural Organization. Organizace Spojených národů pro vzdělávání, vědu a kulturu. Povšimněte si prosím, že tam není slovo political. Pro politiku. Neboť politika je výsostným předmětem činnosti OSN a jejích orgánů, ať je to Rada bezpečnosti, Valné shromáždění atd., zatímco UNESCO je pouze jednou z jejích odborných agencií, podobně jako je Organizace pro výživu a zemědělství, Světová zdravotnická organizace, a je jich asi patnáct, takových organizací, tudíž by se měla věnovat předmětu své činnosti a nepřísluší jí rozhodně dělat politiku. ***