(12.10 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, paní kolegyně. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, prosím o nižší hladinu hluku, aby mohla paní poslankyně Černochová v klidu a v důstojném prostředí dokončit svůj projev. Děkuji.
Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo.
Takže po pěti letech například pouze 25 % hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů, oddlužení by tak nebylo splněno a on by následně musel žádat opětovně o povolení oddlužení, kde by strávil dalších pět, resp. sedm let. Celkem tedy až let 12.
Tato připomínka byla pro Ministerstvo zemědělství zásadní a vypořádána byla Ministerstvem spravedlnosti takto: Zásah do probíhajících řízení provedený tímto způsobem je potenciálně protiústavní. Zachování aplikace dosavadní právní úpravy je obecným principem přechodných ustanovení v procesních předpisech. Dlužníci, kteří splnili dosavadní podmínky pro schválení oddlužení, by je měli podle dosavadní právní úpravy také dokončit. Totéž analogicky platí pro věřitele, kteří již jednou uplatnili svá práva v insolvenčním řízení a hlasovali pro příslušný způsob oddlužení. Legitimní očekávání účastníků řízení by mělo být chráněno. Lze rovněž očekávat, že navrhované rozhodování by představovalo významnou zátěž insolvenčních soudů, u kterých již lze v souvislosti s přijetím nové právní úpravy očekávat zvýšený nápad insolvenčních věcí. Uvedený příklad řeší dosavadní ustanovení § 415, které připouští přiznání osvobození od placení zbývajících pohledávek i při nižším než 30procentním uspokojení nezajištěných věřitelů. Požadované přechodné ustanovení by i v případě jeho doplnění do návrhu zákona dopadalo jen na desítky či stovky řízení ročně, marginální část z hlediska stávajícího nápadu v agendě oddlužení. S Ministerstvem zemědělství se stran RIA Ministerstvo spravedlnosti shoduje, opět požadovalo doplnit tu závěrečnou zprávu, Ministerstvo spravedlnosti závěrečnou zprávu z hodnocení dopadu regulace doplní, jak tady stojí v tom stanovisku Ministerstva spravedlnosti.
Pro mě velmi zásadní stanovisko, a blížíme se do závěru, je stanovisko Hospodářské komory a stanovisko Svazu měst a obcí. A skutečně, Hospodářská komora to pojala velmi dobře, tak že obecně zaujali stanovisko k tomu, co by tedy mělo být cílem tohoto zákona a co jím bohužel ani zdaleka není.
Takže stanovisko Hospodářské komory České republiky. Obecné zásadní připomínky k předkládanému materiálu. Hospodářská komora České republiky jako instituce zastupující zájmy podnikatelské sféry má obavy, že předložená legislativní úprava zhorší postavení věřitelů...
Mrzí mě, že mě pan ministr neposlouchá. Jjá jsem skutečně řekla, že tohle jsou ty nejzásadnější připomínky, a on se jde bavit, byť s mými kolegy.
Hospodářská komora České republiky jako instituce zastupující zájmy podnikatelské sféry má obavy, že předložená legislativní úprava zhorší postavení věřitelů, vymahatelnost jejich pohledávek a obecně sníží důvěru nejen podnikatelské veřejnosti v efektivitu vymáhání pohledávek v českém právním řádu.
Pan ministr tady před malou chvílí polohlasně řekl, že už to tady četla moje kolegyně. Možná to tady někdo četl, na druhou stranu pan ministr tady po jejím vystoupení řekl, že připomínky jsou vypořádány. Já vám tady celou dobu předčítám a jasně demonstruji a dokazuji, že připomínky vypořádány vůbec nejsou, že těch rozporů, těch nesouladů je tam více než akceptací. A tato připomínka je přesně jedna z nich. Takže opakování je matkou moudrosti, pane ministře.
Navrhovaná novela je pro věřitele nevýhodná jak z hlediska ekonomického, tak z hlediska procesního. Obáváme se, že dojde ke snížení výtěžku z oddlužení. Prodloužení doby plnění splátkového kalendáře až na sedm let a odstranění podmínky splacení minimálně 30 % zajištěné pohledávky zřejmě povede k nárůstu počtu žádostí o povolení oddlužení ze strany dlužníků. Ti ale v konečném důsledku zaplatí věřiteli méně, neboť budou povinni měsíčně splácet ze svých příjmů částku ve stejném rozsahu, v jakém mohou být v exekuci výkonu rozhodnutí uspokojeny přednostní pohledávky. Celý návrh směřuje k uvolnění povinností dlužníků s ohledem na potřebu tzv. druhé šance, aniž však je jakkoli zohledněna pozice věřitelů, zejména pak systémových věřitelů, což jsou především dodavatelé energií. Mírnější podmínky pro povolení a následné schválení oddlužení určitě splní více dlužníků. Pro věřitele s velkým počtem zákazníků např. síťových odvětví, tedy i potenciálních dlužníků, to bude znamenat nárůst pracnosti při podávání přihlášek a úkonů s tím spojených, zvýšené riziko incidenčních sporů při sledování průběhu insolvenčního řízení, oddlužení při účetní evidenci výnosů z oddlužení atd. - O tom také už hovořil částečně můj kolega Marek Benda.
Na tomto místě Hospodářská komora upozorňuje, že je třeba zkoumat příčiny zadlužení. Z dostupných informací vyplývá, že předlužení ve většině případů vzniká vlastním přičiněním dlužníka a často jeho lehkomyslným způsobem života, kdy si půjčuje na zbytné předměty nebo požitky - přestože pan ministr tady řekl skutečně větu, kterou jsem si musela zapsat, že je to férové, pokud to bude v míře, kterou jsou lidsky schopni splácet. Hospodářská komora vyjadřuje i můj názor, že skutečně řada těch dlužníků se do té situace dostala vlastním přičiněním, a jak tady píšou, často jen lehkomyslným způsobem života, kdy si půjčují na zbytné předměty nebo požitky, často na hranici se pohybujících subjektů, a následně řeší splátky půjček čerpáním dalších půjček. V této souvislosti bude třeba zajistit dostatečný dohled nad dlužníky zejména ze strany insolvenčních správců a soudů tak, aby byli opravdu identifikováni ti, kteří se do nadměrného zadlužení dostali určitou chybou či shodou okolností, nikoliv svým nezřízeným životem, či dokonce záměrnou kumulací dluhů.
Zásadním zásahům, píše Hospodářská komora, do institutu oddlužení by měla předcházet hluboká analýza příčin zadlužování a určitých skupin osob a strukturou jejich dluhů, kolik připadá na základní potřeby, jako je bydlení, kolik na půjčky spotřebované na zbytné záležitosti, dovolená, dárky, elektronika atp., nikoli paušálním změkčováním pravidel, jež dopadnou zejména na poctivé věřitele. Klíčem k řešení, píše Hospodářská komora, by mohla být podpora zvyšování finanční gramotnosti občanů, a nikoli další zvětšování disproporce práv a oslabování postavení věřitelů vůči dlužníkovi.
Tady musím říct, že Praha 2, na jejímž území se nachází Ministerstvo spravedlnosti, tomuto jde příkladem a léta už provozujeme společně s neziskovým sektorem poradnu pro lidi, kteří se ocitli ve finanční síti. A tohle si myslím, že je přesně ten případ dobré praxe, a naprosto souhlasím s tím, co tady v tom stanovisku Hospodářská komora doporučuje. ***