(Jednání pokračovalo v 10.14 hodin.)
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, uplynula pauza na jednání poslaneckého klubu TOP 09. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je paní poslankyně Markéta Pekarová Adamová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Já se ještě zeptám pana ministra, jestli třeba nechtěl vystoupit, jestli jsem ho jenom nepředběhla. Chcete vystoupit? Ale až v závěrečném slovu, jestli tomu dobře rozumím... (Nechce.) Možná totiž odpovíte. My jsme tu přestávku měli z toho důvodu, abyste si mohl rozmyslet odpovědi, tak bych nerada, dokud je máte čerstvě v hlavě, vás předběhla. (Ministr Pelikán nechce v tuto chvíli vystoupit.) Dobře, tak já budu povídat.
Já vám chci připomenout, dámy a pánové, milé kolegyně a kolegové, připomínky, které zaznívají z mnoha míst k tomuto zákonu. Myslím si, že jsou velice zásadní a že bychom si je měli právě předtím, než pan ministr, jak teď slíbil, bude reagovat, osvěžit i my ostatní a možná i vy, kteří se tomu konkrétnímu návrhu zákona třeba tolik nevěnujete.
Myslím, že důležité je začít od Nejvyššího soudu, protože připomínky občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k tomuto návrhu zákona jsou opravdu důležité a zásadní. Přeskočím ty, které se týkají načasování celého návrhu novely, a rovnou se dostanu obecně tedy k zákonu jako celku a k těm připomínkám, které Nejvyšší soud k tomuto tisku má. Budu citovat:
Nejvyšší soud míní, oproti předkladateli, že existence vícečetných exekucí vedených proti nemajetným dlužníkům... (Poslankyně se odmlčuje kvůli hluku v sále.) Děkuji. ... že existence vícečetných exekucí vedených proti nemajetným dlužníkům, kteří nemají dostatečné prostředky na to, aby byli schopni uhradit své existující a vykonatelné závazky, a nemožnost takových osob řešit svůj úpadek na poli úpadkového práva sanačním způsobem, jelikož nejsou schopni z výtěžku zpeněžení svého majetku nebo ze svých příjmů postihovaných po dobu pěti let splatit alespoň 30 % pohledávek svých věřitelů, důvodem pro navržené změny není. Úpadkové právo nefunguje, nemá a nemůže fungovat jako nástroj k oddlužení všech kategorií dlužníků - fyzických osob "za každou cenu". Jeho primárním cílem v ekonomické rovině nikdy nebylo oddlužení dlužníka. Tam, kde se takový institut zavedl a nefungoval v podobě dohody dlužníka s věřiteli o vyrovnání, nýbrž jako dobrodiní vynucené státem za peníze věřitelů, ve hře je, a jak se podává ze zkušenosti Německa z doby příprav jejich úpadkového zákona, vždy bylo především posouzení, zda občanská společnost, v níž se tak zásadním způsobem zmírní pravidla pro prominutí dluhů, nikoliv věřitelem samotným, leč státní mocí na jeho úkor, je dost bohatá na to, aby si takovou koncepci mohla dovolit.... Tady zopakuji: nikoliv věřitelem samotným, ale státní mocí na úkor právě věřitele.
Další bod. Více než staleté zkušenosti s fungováním úpadkového práva právě na území Čech a Moravy ukazují, že vždy, když věřitelé ztratili důvěru... (Poslankyně se opět odmlčuje pro velký hluk v sále.)
Tak já to zopakuji, aby to slyšeli kolegové, kteří neposlouchali: Více než staleté zkušenosti s fungováním úpadkového práva právě na území Čech a Moravy ukazují, že vždy, když věřitelé ztratili důvěru v efektivitu systému úpadkového práva, zpravidla poté, co zjistili, že jsou vylučováni z efektivní kontroly úpadkového řízení a že výnosnost úpadkového řízení je pro ně extrémně nízká, vedlo to po nějakém čase k odmítnutí dosavadní úpravy, jelikož se ukázalo, že je masově obcházena v neprospěch zidealizovaných a realitě ekonomických procesů neodpovídajících představ zákonodárce. Podobný proces lze očekávat - lze se jej obávat - po přijetí nyní navržených změn.
Další bod. Budiž na tomto místě poznamenáno, že sněmovní tisk 785 obsahuje (správně: oslabuje) postavení věřitelů při oddlužení již tím, že za prvé omezuje jejich možnost vynutit si svolání schůze věřitelů, za druhé omezuje jejich možnost vynutit si změnu insolvenčního správce, za třetí oslabuje garanci prověření poctivosti záměru dlužníka při oddlužení insolvenčním soudem tím, že ruší povinný osobní kontakt dlužníka se soudem před rozhodnutím o schválení oddlužení.
Za osmé. V kombinaci se zrušením nynější, tedy třicetiprocentní kvóty povinné pro dosažení účinku oddlužení pro prominutí zbytku dluhů, tak lze očekávat, že "koktejl" opatření namířených proti zájmům poctivých věřitelů zvýší jejich úsilí mařit průběh oddlužení a prosazovat důsledné prověření všech prohřešků dlužníka podle nynějšího právního stavu na téma lehkomyslnosti, nedbalosti a nepoctivosti dlužníka i tam, kde byl jejich přístup dosud neutrální - bylo jim to v zásadě jedno, jelikož měli jistých svých třicet procent.
Další bod. Přitom z textu návrhu samotného se podává - srovnejme bod 16 návrhu změny § 395 - že i zde se zavádí jistá hranice, takže ne všichni "potřební" budou moci do oddlužení vstoupit. Bez zřetele k ohlašovanému záměru pak lze doložit, že některé navrhované změny působí protisměrně k účelu oddlužení, jehož jsou typickým příkladem změny dikce § 416, což je bod 49 návrhu, jež vedou k tomu, že dlužník bude oddlužen méně.
Projdou-li navržené změny, pak lze očekávat, že insolvenční soudy začnou zčásti pod zvýšeným tlakem nespokojených věřitelů přísněji posuzovat splnění podmínek pro povolení, schválení a trvání oddlužení, jak plynou z § 395. Některé z navržených změn pak svědčí o špatné orientaci předkladatele v platném znění insolvenčního zákona. Zavádějí něco, co již zákon upravuje. - To si myslím, že je také podstatné. Vidíme, že tady dochází k předložení toho, co už dávno v zákoně je, takže šlendrián možná. ***