(16.40 hodin)
Poslankyně Radka Maxová: To se mi "ulevilo". (Směje se.) V uvozovkách.
Důvodová zpráva tuto službu popisuje pouze ve vztahu k osobám v terminálním stadiu. Předkladatel uvádí, že proto navrhuje nový druh služby, což je nepřesné a chaotické. Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo práce a sociálních věcí by spíše mělo řešit úhradu poskytovatelům zdravotních služeb, kteří zajišťují péči osobám v terminálním stavu, a to hlavně péči zdravotnickou, protože řada poskytovatelů sociálních služeb registrovaných jako home care nemůže dosáhnout uzavření smluvního vztahu na úhradu této zdravotní péče od zdravotních pojišťoven, a to i přesto, že prokazatelně poskytují zdravotní péči. Tímto návrhem jsou spíše hledány cesty, jak tuto potřebnou zdravotnickou péči saturovat z jiných zdrojů, tedy státního rozpočtu a následně rozpočtu krajů. Pokud předkladatel, Ministerstvo práce a sociálních věcí, v § 2 sám vnímá potřebu upřednostňovat zejména terénní a ambulantní formy pomoci, měl by iniciovat i pomoc občanům v jejich přirozeném prostředí, které se týká potřeby zdravotní péče. V současné době je tato péče ošetřujícím lékařem indikována, ale pro neuzavřený smluvní vztah se zdravotní pojišťovnou není poskytovateli zdravotní služba hrazena. Obdobná situace s nehrazeným potřebným rozsahem indikované zdravotní péče nastává u pobytových zařízení služeb péče. Doposud není řešena a je nepřímo dofinancována z příspěvků od zřizovatelů a v mnohých případech z úhrad uživatelů služeb.
K § 101 odst. 3 týkající se financování sociálních služeb bych požadovala vypustit a nahradit tento odstavec jiným textem, neboť konstrukce výpočtu minimální výše alokace finančních prostředků se nemá odvíjet od hodnot za uplynulé tři roky, ale musí odrážet předpokládanou míru inflace na následující rok. Způsob stanovení minimální výše negarantuje jistotu zafinancování všech oprávněných nákladů ani poskytovatelům sociálních služeb, ani zadavatelům, to znamená krajům, a tím zajištění dostupnosti služeb dle schváleného střednědobého plánu sociálních služeb a sítě služeb. Garantovaná minimální alokace finančních prostředků dle tohoto odstavce je stanovena příliš nízko.
To jsou zatím zásadní nedostatky, které já shledávám v dnes předložené novele zákona o sociálních službách. Vzhledem k tomu, že se budu muset na chvilku vzdálit, si další připomínky nechám na další vystoupení. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Než udělím faktickou poznámku panu poslanci Kaňkovskému, přečtu omluvy. Dnes od 16.15 do konce schůze z rodinných důvodů se omlouvá pan poslanec Radek Vondráček, dále od 18 hodin z pracovních důvodů se omlouvá pan ministr životního prostředí Richard Brabec, dnes od 17 hodin do konce jednacího dne se omlouvá paní poslankyně Matušovská, dnes od 17 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Karel Pražák a dále od 16 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Karel Fiedler.
A nyní faktická poznámka pana poslance. Prosím.
Poslanec Vít Kaňkovský: Vážený pane místopředsedo, já bych se vaším prostřednictvím chtěl obrátit ke kolegyni Radce Maxové. Možná to nebylo úplně dobře pochopeno. Já jsem životní optimista, to jsem, a jsem rád, že jsem životní optimista, nicméně směrem k novele zákona o sociálních službách jsem možná spíš umírněný realista. A pokud jsem tady hovořil o návrhu na komplexní pozměňovací návrh - komplexní pozměňovací návrh může mít různé formy. Můžeme tvořit, můžeme přetvářet a můžeme také rušit. A to poslední bylo to, co jsem já měl na mysli. To znamená, zrušme všechna kontroverzní ustanovení, nechme tam ta, na kterých je všeobecná shoda, a pak je šance na to, že něco pro sociální služby ještě v tomto volebním období uděláme.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. A nyní řádně přihlášený pan poslanec Vilímec a připraví se paní poslankyně Válková. Protože pan poslanec Soukup a paní poslankyně Pekarová své přihlášky zrušili. Prosím.
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně a kolegové, já budu stručnější, než jak je obvyklé, protože už tady bylo hodně řečeno a nechci prodlužovat to trápení nad tímto sněmovním tiskem.
Paní ministryně - nevím, jestli má představu, že tento zákon podobně jako zákon o sociálním bydlení budeme kompletně přepisovat ve výboru pro sociální politiku. Já tuto představu nesdílím. Já když jsem se seznamoval o víkendu s tímto sněmovním tiskem, tak musím poznamenat, že ten sněmovní tisk je hodně rozsáhlý, on včetně těch dalších částí s vyznačením navrhovaných změn má celkově 550 stran. Kromě hodnocení dopadu regulace jsou součástí tohoto tisku ještě další analýzy. Musím však konstatovat, když jsem to pročítal, že objemnost podkladů v tomto případě se nerovná lepší srozumitelnosti a vypovídací hodnotě. Samotná obecná část důvodové zprávy je totiž velmi stručná a má jenom šest a čtvrt strany. Přitom ta by měla osvětlit hlavní cíle té novely. A v mnoha případech, když jsem si pročítal tu stručnou důvodovou zprávu, tak jsme vlastně odkazováni v této obecné části na dokument zhodnocení dopadu regulace, ten ale, jak jsem zjistil, je tvořen několika částmi. V zásadě když se chcete dobrati celkové informace, jaký dopad tento tisku bude mít na státní rozpočet, což mě jako ekonoma zajímá, nebo i rozpočty obcí a krajů, těžko se k takovéto informaci dostáváte.
Kvalifikovaný odhad zvýšení příspěvků na péči u 4. stupně závislosti činí 1 800 milionů korun, tady asi se s tím dá souhlasit U dalších změn v oblasti sociálních služeb je to ale dle části druhé, RIA, v roce 2018 - a teď poslouchejte - 1 151 528 050 korun. Ten, kdo to zpracovával, to musel být skutečně ekonomický génius (směje se), když dokázal na základě takových nejasných podkladů spočítat dopad v roce 2018 do jedné jediné koruny. To skutečně takový by měl být - nevím - ministrem financí, ale asi by to špatně dopadlo.
Takže ano, plánují se taky nějaké úspory, které jsou tam vyčísleny ve výši 580 milionů korun, v dalších letech pak podle té analýzy celkové náklady rostou a úspory se snižují. Ani se člověk nedozví, co vlastně v těch nákladech je zapracováno, jestli jsou tam promítnuty náklady na zlepšení materiálně technického standardu, o kterém se tedy mluví, které by měly v průběhu deseti let dosáhnout částky 15 miliard korun a asi ze 30 až 40 % hrazeny také z evropských investičních fondů, anebo nejsou, to nevím, to jsem se nedozvěděl. Nevím ani, jestli v těch souhrnných dopadech jsou vyčísleny i náklady na straně krajů, krajských úřadů, protože se předpokládá zase personální navýšení u krajských úřadů, ale i obcí.
Víte, tento tisk je skutečně rozsáhlý, zvyšuje příspěvek na péči, o tom zde již bylo hovořeno, ve 4. stupni závislosti ze stávajících 13 200 na 19 200 s určitými definovanými výjimkami, o nich také zde bylo již hovořeno. Proti tomu asi nelze nic namítat, o tom se mluví již dlouho. Otázka je, jestli všechny ty výjimky tam mají být, či nemají být. A co bych chtěl také - protože se spíše tedy snažím zastavit pouze na té části ekonomické nebo finanční. Tak by asi mělo také zaznít, že zároveň v oblasti financování sociálních služeb se zavádí nový mandatorní výdaj. Protože je v návrhu zákona stanoveno, že na financování sociálních služeb zajišťovaných dle zákona se poskytuje v rámci takzvaných služeb obecného hospodářského zájmu dotace ze státního rozpočtu. Tímto se to stává mandatorním výdajem státního rozpočtu. Tedy takové ty současné transfery, o jejichž výši se vede vždy debata při schvalování státního rozpočtu a které jsou rozdělovány na kraje ve výši procentního podílu dle přílohy zákona, to je těch 9 miliard, budou fakticky napříště mandatorním výdajem státního rozpočtu. Já myslím, že to by nemělo ujít pozornosti. Nevím, jestli to zde někdo již zmiňoval.***