(15.10 hodin)
(pokračuje Hnyková)
Chci říci, že v samotném zákoně je 169 bodů, které mění tento zákon, 18 bodů přechodných opatření, ale mají zásah i do dalších zákonů, jako je zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, změna zákona o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů. Dále se promítají změny i do zákona o zdravotních službách a především se provádějí rozsáhlé změny v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí, a to v počtu 62 bodů a 11 bodů přechodných ustanovení. Dovolte mi vás seznámit s touto materií, abychom mohli rozhodnout, jak s tímto zákonem společně naložíme, protože jak už jsem řekla, jsem v sociálních službách dlouho pracovala a záleží mi, aby do praxe přišel co nejlepší zákon a byl nejen ku prospěchu našich klientů, uživatelů, poskytovatelů, zaměstnanců a dalších aktérů.
Jak už tady paní ministryně řekla, z důvodové zprávy citovala, současná právní úprava zcela neodpovídá potřebám praxe a potřebám subjektů při poskytování sociálních služeb. Obsahuje některá nadbytečná ustanovení, nebo jsou dokonce některá ustanovení nepřesně definovaná. Chybí nám v něm podrobnější úprava opatření zabývajících se řešením lidských práv klientů.
Cílem změny je optimalizace, zpřehlednění a zjednodušení systému sociálních služeb a služeb poskytovaných na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Dále by novela zákona měla zvyšovat stabilitu systému sociálních služeb, prohloubit spolupráci veřejné správy a posílení meziresortní spolupráce, což by mělo vést k výraznému zefektivnění a také ke zvýšení kvality srozumitelnosti ve způsobu financování a plánování systému sociálních služeb.
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je, aby poskytované sociální služby lépe odpovídaly potřebám klientů a byly přístupnější a efektivnější pro klienty, občany a další aktéry systému sociálních služeb. Nabídka pro občany není dostatečně přehledná ani dostatečně jasně definovaná, pro samotné poskytovatele sociálních služeb je systém nadbytečně administrativně zatěžující. S tímto souhlasím, v praxi poskytovatelé sociální služby to opravdu nemají jednoduché.
Návrh umožní poskytování sociálních služeb, jak už zde bylo zmíněno, na míru prostřednictvím přesněji vydefinovaného východiska pro poskytování sociální služby klientovi v jeho nepříznivé sociální situaci. Klient by se měl lépe orientovat, kam se má obrátit a kdo mu může zajistit v jeho konkrétní situaci pomoc a podporu. Proces registrace poskytovatelů sociálních služeb je upraven tak, aby byly odstraněny funkční a procesní nedostatky včetně nedostatečné specifikace některých požadavků. Ministerstvo práce a sociálních věcí může také rozhodnout o zavedení nucené správy při neplnění standardů kvality a závažných porušení. Ministerstvo informuje o zavedení nucené správy příslušný registrující orgán, oznámí mu název poskytovatele sociální služby, jméno nuceného správce a jeho identifikační údaje, dobu, na kterou je správa zavedena. K tomu se ještě vrátím později.
V oblasti financování sociálních služeb lze předpokládat snížení korupčních rizik. Výběr poskytovatelů financovaných z veřejných prostředků by měl probíhat - a prosím, to považuji za velmi důležité - formou soutěže v zařazení do sítě sociálních služeb a zároveň by mělo docházet ke stanovení hlavních podmínek pro způsob výběru poskytovatelů. Při soutěži o nejvhodnější nabídku bude povinné zajistit dodržení zásad transparentnosti, nediskriminace, přiměřenosti a zpětné přezkoumatelnosti těchto podmínek a povinně přistupovat ke všem poskytovatelům sociálních služeb, kteří jsou zapsáni v registru jednotně. V tomto případě nesdílím s Ministerstvem práce a sociálních věcí, že bude vše probíhat hladce, a myslím si, že takto nastavené podmínky budou pro některé služby problematické, možná právě pro nedostatek finančních prostředků.
Pověření k poskytování služby obecného hospodářského zájmu se vydává minimálně na dobu podpory sociální služby v příslušném rozpočtovém roce, a to nejdéle na dobu deseti let. Chci se pak zeptat paní ministryně, jak tato konkrétní opatření budou nastavena, zda jsou již poskytovatelé seznámeni a jak bude celé výběrové řízení probíhat. Je to jistota nejen pro poskytovatele, ale taky pro zaměstnance a pro klienty těchto služeb.
Dále bych si vás dovolila seznámit s dalšími změnami v zákoně. Zákon o sociálních službách upravuje předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka nejen pro oblast sociálních služeb, ale i pro další vyjmenované v § 1 odst. 2 zákona, který se týká veřejné správy, a to především pracovníků na obecních a krajských úřadech. V souvislosti s převedením dosavadních sociálních služeb poskytovaných nikoliv na základě registrace sociálních služeb, ale na základě vydání pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, na základě zákona o sociálně-právní ochraně dětí do zákona o sociálních službách. Na tuto skutečnost upozorňuje řada organizací, které s tímto nesouhlasí, od Asociace poskytovatelů, Národní rady zdravotně postižených až po Charitu České republiky.
Navrhované zvýšení příspěvku na péči ve čtvrtém stupni má za cíl, jak už tady zaznělo, posílit příjem osob v nejvyšším stupni závislosti, které nevyužívají pobytové služby. Zvyšuje se tak současně objem podpory v případech, kdy je péče zabezpečená neformálním pečovatelem, v ideálním případě s využitím ambulantních nebo terénních služeb. Částka 19 200 si myslím, že je velmi významná a motivační k péči o lidi v domácím prostředí. Jen mi tu chybí provázanost na odbornou pomoc pečujícím, větší kontrolní mechanismy, jak bude pečováno. Pro vaši informovanost se to týká odhadem cca 25 tis. lidí.
Kladně hodnotím změnu v zahájení řízení o příspěvku na péči po pěti dnech od podání žádosti. Snad bude dostatek pracovníků a posudkových lékařů na České správě sociálního zabezpečení, aby se to správní řízení vyřídilo pak v co nejkratší době. Účelem návrhu je přispět ke zkrácení celkové doby správního řízení o příspěvku na péči.
Navrhuje se dále prodloužení skartační lhůty uchování písemností a spisů příspěvku na péči z dosavadních patnáct let na padesát, a to z důvodu, aby byl Úřad práce České republiky schopen plnit povinnost uloženou v ustanovení § 29 odst. 6, tedy povinnost vydat osobě blízké nebo asistentu sociální péče písemné potvrzení prokazující dobu péče pro účely hmotné nouze, zdravotního pojištění, důchodového pojištění a zaměstnanosti. Doufám, že jsou na to úřady práce připraveny, že budou k tomu vyhraněny prostory a pracovníci. ***