Pátek 26. května 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze
(pokračuje Jan Bartošek)
90.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb.,
občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 1034/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr Jan Chvojka. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Ministr vlády ČR Jan Chvojka Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dobré poledne, dámy a pánové. Dovolte mi stručně představit návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, a některé další zákony.
Vláda dne 8. února 2017 schválila svým usnesením č. 102 návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, který nyní předkládá Poslanecké sněmovně k projednání. Obecným cílem tohoto návrhu zákona je novelizovat občanský soudní řád tím způsobem, aby byla zaměstnancům poskytnuta další možnost ochrany v situacích, kdy učiní trestní oznámení a jsou v souvislosti s tímto oznámením zaměstnavatelem postihnuti či znevýhodněni. To znamená, jedná se o takzvané případy whistleblowingu. Návrh zákona byl zpracován na základě úkolu zakotveného v Akčním plánu boje s korupci na rok 2016 a současně je obsažen v Plánu legislativních prací vlády na rok 2016.
Pokud jde o obsah návrhu, v České republice stále přetrvává spíše negativní postoj k osobám, které ve veřejném zájmu a za stanovených podmínek učiní důvěryhodné oznámení o podezření na spáchání protiprávního jednání. Tyto osoby poté čelí nejen rozporuplným reakcím svého okolí, ale často i postihům pracovněprávního charakteru ze strany zaměstnavatelů. Taková praxe však udržuje ve společnosti spíše obavy před negativními následky jednání, jež je však z hlediska veřejného zájmu více než žádoucí. Zranitelnou pozici oznamovatelů je proto vhodné pomocí alespoň dílčích legislativních změn postupně zlepšovat, a deklarovat tak společenskou poptávku po jedincích, kteří se odhodlají upozornit na protiprávní jednání se snahou přispět k potírání protiprávních a korupčních praktik v zájmu kultivace veřejného prostoru a rozvoje odpovědné občanské společnosti. Cílem předkládaného návrhu je proto poskytnutí další možnosti, jak se bránit proti postihu či znevýhodnění ze strany zaměstnavatele, pokud jsou následkem podání trestního oznámení, jež zaměstnanec na základě důvěryhodných skutečností učinil.
Při zpracování návrhu byl důraz kladen na dvě základní kritéria, a to za prvé zvýšení ochrany oznamovatelů a za druhé přiměřenost věcného a legislativního řešení. Původně zvažovaná forma ochrany ex ante by zásadním způsobem narušila koncepci pracovního práva a autonomii vůle zejména soukromých zaměstnavatelů. Byla proto zvolena forma ochrany ex post prostřednictvím soudní ochrany, tak jak je běžné u všech ostatních zaměstnanců.
S ohledem na malý okruh adresátů právní normy bylo přistoupeno k návrhu legislativně šetrného řešení, které spočívá v novelizaci již existujícího právního předpisu, občanského soudního řádu, a nikoliv vytvoření nového samostatného zákona.
Jádro novelizace tak spočívá ve zvýhodnění zaměstnanců-oznamovatelů pomocí přeneseného důkazního břemene ve sporech se zaměstnavatelem. Trestní oznámení podané orgánům činným v trestním řízení se přitom musí týkat podezření na trestný čin, který mohl spáchat zaměstnavatel, zaměstnanec zaměstnavatele, osoba ve služebním poměru zařazená u zaměstnavatele, člen orgánu zaměstnavatele nebo osoba vykonávající veřejnou funkci u zaměstnavatele nebo stojící v jeho čele. Oznámení musí být současně učiněno na základě důvěryhodných skutečností, nesmí se tedy jednat o ničím nepodložené podání.
Ochrana oznamovatelů je v dnešní době určitým trendem v budování transparentnosti a prevence korupce a dalších nekalých jednání, potenciálně však nese i mnohá rizika v podobě falešných či lživých oznámení, jejichž počet by při příliš extenzivní ochraně oznamovatele mohl významně narůstat. Za vhodnější proto vláda považuje evoluční cestu, kdy se za stanovených podmínek zavede přenesené důkazní břemeno ve prospěch oznamovatelů trestných činů, kteří byli svým zaměstnavatelem v souvislosti s učiněným oznámením postiženi či znevýhodněni. Dopady a efektivita předkládaného návrhu budou důkladně sledovány a podle výsledků aplikační praxe budou případně přijata další opatření v této oblasti.
Účinnost zákona se navrhuje od 1. 1. 2018. Poprosím o podporu tohoto návrhu a projednání v garančním či případně dalších výborech. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane ministře. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení poslankyně Helena Válková. (Poslankyně má z lavice dotaz.) Paní poslankyně, já vás pouze žádám, abyste uvedla tento bod jako zpravodajka. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, projednali jsme tento návrh zákona na ústavněprávním výboru.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Ještě pro pořádek, projednáváme vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, prvé čtení.
Poslankyně Helena Válková: Omlouvám se. Myslela jsem, že projednáváme občanský soudní řád, ale jiný tisk. To nevadí, teď jsem se rychle chytla. Pane předsedající, velice se omlouvám.
Protože jde o novelu, kterou tady podrobně představil pan ministr a s ohledem na to, že tato novela by sice ten institut, který jsme chtěli zavést, whistleblowing, který máme v programovém prohlášení, a je to svým způsobem politický úkol naší koalice, chtěla v tomto volebním období zakomponovat do našeho právního řádu, tak názory k této problematice a hlavně k formě, kterou tento návrh byl do současného znění občanského soudního řádu zakomponován, jsou velmi kontroverzní.
Jako zpravodajka, která hovořila i s předkladateli, zde mohu jenom potvrdit to, že zatím nepanuje shoda, která by pro tento návrh vytvořila příznivou půdu a vedla ve svém výsledku ke schválení. Takže za této situace, kdy i já jako občan bych přivítala takovou změnu, ale jako právník mám pochybnosti hraničící s jistotou, že navrhované znění novely je nejen v rozporu s celým systémem, ale současně by mohlo vyvolat i řadu kontraproduktivních výsledků, tak jako zpravodajka vás na tyto skutečnosti upozorňuji. Čili projednat ano, ale obávám se, že ve svém výsledku i s ohledem na naše pokročilé volební období ta výslednost nebude úspěšná. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které eviduji dvě přihlášky. Jako první se hlásí pan poslanec Benda a jako další pan poslanec Plíšek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené dámy, vážení pánové, já vystoupím v první řadě s procedurálním návrhem, a to procedurálním návrhem na přerušení tohoto bodu, a to do okamžiku, než přijde na řadu projednávání bodu 146, sněmovního tisku 799, návrh poslance Andreje Babiše na vydání zákona o ochraně oznamovatelů trestných činů před neoprávněným postihem ze strany zaměstnavatele a o změně dalších souvisejících zákonů.
Jde o to, že tady máme dva tisky, jeden vládní - a teď se nevyjadřuji vůbec k jejich věcné kvalitě - a jeden poslanecký. Ten poslanecký tady byl dřív a bez ohledu na to, že to je poslanecký návrh pana poslance Babiše, to teď nechci rozlišovat, jak mám jednotlivé kolegy rád či nerad, ale pokládám za spravedlivé, aby když se dostaneme do takové situace, aby vždycky ty věci byly projednávány alespoň současně a nedocházelo k tomu - a víte dobře, že jsme to tady z opozice mnohokrát říkali, že není fér, když jsou předřazovány vládní návrhy a na ty poslanecké nedojde. Proto si myslím, že i v tomto případě bychom se měli chovat stejně, a navrhuji, abychom to přerušili do okamžiku, než přijde k projednávání bod 146. Kdyby tady byl pan poslanec Babiš, tak samozřejmě navrhnu, aby ty body byly projednávány současně, ale protože tady není... (Někteří poslanci ukazují na Miloše Babiše.)
To je prosím jiný pan poslanec Babiš, který není pod tímto návrhem podepsán. Znám ho samozřejmě, mám ho mnohem raději než toho, který pod tím návrhem podepsán je, a pokládám za nemožné, aby tento pan poslanec Babiš předkládal návrh druhého pana poslance Babiše. (Pobavení.) Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane poslanče. Je to procedurální návrh, pro pořádek ho zopakuji. Pane poslanče Bendo, pro pořádek jej zopakuji. Chcete přerušit tento bod do projednávání bodu 146, sněmovní tisk 799. (Posl. Benda souhlasí.)
Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás nejprve všechny odhlásím a požádám vás, abyste se opět přihlásili svými kartami.
Zahajuji hlasování a táži se, kdo je pro tento procedurální návrh, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Je to hlasování s pořadovým číslem 170, přihlášeno je 83 poslankyň a poslanců, pro návrh 80, proti 1. S tímto návrhem byl vysloven souhlas a projednávání tohoto bodu bylo přerušeno.
Já tedy otevírám další bod dnešního jednání a tím je
Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.