Pátek 26. května 2017, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Radek Vondráček)

338.
Závěrečná zpráva vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny pro vyšetření
závažných pochybení, která se stala při přípravě a realizaci stavby D 47

Prosím, aby... Okamžik. K hlasování, paní poslankyně? Prosím.

 

Poslankyně Marta Semelová: Dobré dopoledne. Já nezpochybňuji hlasování, nicméně jenom pro stenozáznam. Hlasovala jsem pro a na sjetině mám proti. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Nyní prosím, aby předloženou zprávu uvedl předseda vyšetřovací komise pan poslanec Jan Birke.

Pan předseda poslaneckého klubu... Máme 9.50, přerušíme do 9.52 hodin za účelem zajištění přítomnosti pana předsedy vyšetřovací komise. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno od 9.50 hodin do 9.52 hodin.)

 

Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 9.52 a máme pana předsedu, kterého tímto prosím, aby se ujal slova a předloženou zprávu uvedl. Ještě okamžik, pane předsedo. K hlasování?

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Já se velice omlouvám, jenom k předchozímu hlasování. Na sjetině mám křížek, tedy že jsem se zdržela, ale ve skutečnosti jsem hlasovala pro. Nezpochybňuji hlasování, jenom pro stenozáznam. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ano, já vám děkuji. Pan poslanec Korte.

 

Poslanec Daniel Korte: Tentýž příběh. Rovněž nezpochybňuji hlasování, hlasoval jsem pro, na sjetině mám křížek. Vzhledem k tomu, že to je v krátké době podruhé, tak prosím, aby po skončení jednacího dne bylo prověřeno mé hlasovací zařízení, protože se domnívám, že není v pořádku.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ano, děkuji, pane poslanče. Nyní vás poprosím, abychom trochu snížili hladinu hluku v sále, aby pan předseda mohl v klidu přednést svou zprávu. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslanec Jan Birke: Dobrý den, dámy a pánové, vážený pane předsedající, vážená vládo, já se velmi omlouvám, nezlobte se prosím, že díky mně se musela svolat přestávka, takže děkuji za pochopení.

Máme dlouho očekávaný bod závěrečná zpráva vyšetřovací komise D47. Před dvěma dny vám byla celá textace této zprávy dána do lavic, tzn. všem poslancům. V momentě, jak je tento bod otevřen, tak samozřejmě bude přístupný i veřejnosti. Já vás asi s největší pravděpodobností, a doufám, že mi to prominete, nebudu obtěžovat tím, že budu číst celou zprávu vyšetřovací komise, ale soustředím se pouze a jenom na faktická zjištění a od tohoto odstavce nebo od tohoto dokumentu bych vás velmi podrobně seznámil s tou závěrečnou zprávou. Takže mi dovolte, abych začal s citací.

Stručná historie dálnice D47.

Dálnice D47, která je nyní provozní součástí nejdelší české dálnice D1, je páteřní dopravní komunikací spojující východní část České republiky s Polskem, kde na ni navazuje polská dálnice A1 ve směru na Katovice. Z hlediska středoevropského tranzitu má tedy dálnice D47 coby součást dálnice D1 naprosto klíčový význam. Výstavba dálnice D47 probíhala v letech 2003 až 2012 a byla rozdělena do devíti úseků v celkové délce 80 km Lipník nad Bečvou - státní hranice ČR/Polsko. Poslední úsek dálnice D47 Bohumín - státní hranice mezi Českou republikou a Polskem byl zprovozněn v listopadu roku 2012.

Pro doplnění je nutno zmínit, že ve čtvrtém volebním období byla zřízena usnesením Poslanecké sněmovny vyšetřovací komise pro objasnění skutečností v souvislosti s uzavřením a vypovězením smlouvy mezi Českou republikou a firmou Housing and Construction na výstavbu dálnice D47.

Poslanecká sněmovna na základě závěrečné zprávy vyšetřovací komise z roku 2004 ve svém usnesení konstatovala, že vláda Miloše Zemana uzavřela s firmou Housing and Construction tzv. realizační dohodu na výstavbu dálnice D47, která byla pro Českou republika nevýhodná a ve svém důsledku mohla výrazně negativně ovlivnit celkovou platbu státu.

Naproti tomu Poslanecká sněmovna uznala, že vláda Vladimíra Špidly, která rozhodla o zrušení platnosti tzv. realizační dohody, a to i za cenu finančního vyrovnání ve výši 626,1 milionu korun, jednala správně a ve prospěch České republiky.

Zjištěné vady dálnice D47 a stav jejich řešení dle stanoviska Ředitelství silnic a dálnic. Ke své činnosti si komise vyžádala stanovisko Ředitelství silnic a dálnic, ze kterého se podává následující:

Krátce po otevření některých úseků dálnice D47 koncem roku 2007, zejména tří úseků v okolí krajského města Ostrava, se na dálnici začaly objevovat vady. ŘSD zjistilo a reklamovalo zhotovitelům uvedených staveb /vedoucí Sdružení Eurovia CS a Strabag, tzn. dodavatelské firmy/ mimořádné množství závažných vad, zejména vady spočívající ve zvlnění vozovky a v podélných i příčných trhlinách vozového krytu v důsledku nevhodných materiálů použitých zhotoviteli do náspů. Dle stanoviska Ředitelství silnic a dálnic uvedené vady spočívají zejména v tom, že zhotovitel staveb použil násypové materiály do jejich zemního tělesa, které měly nepřípustné vlastnosti vedoucí k jejich objemným změnám.

Vedle vad tras ohrožují bezpečnost provozu a životnost celé dálnice rovněž zásadní vady mostních objektů, na kterých dochází v mnoha případech k nekontrolovatelným a nepřípustným vertikálním a horizontálním posunům mostních opěr. Ložiska některých mostů se již dostala mimo své povolené limity a přestala plnit svou technickou funkci. Vlivem destrukce mostních konstrukcí došlo v řadě případů k uzavření mostních závěrů, které tak neplní svou dilatační funkci, a dochází ke vzniku nepřípustných tlaků na nosnou konstrukci mostu.

Ředitelství silnic a dálnic dále zjistilo a reklamovalo zhotovitelům rovněž vady spočívající v absenci mostní oceli, nosných konstrukcí některých mostů, neboť zhotovitelé dle zjištění ŘSD v rozporu s příslušnými smlouvami o dílo nezabudovali do nosných konstrukcí některých mostů požadované množství oceli. Zhotovitelé se tak podle názoru Ředitelství silnic a dálnic obohatili o částku dosahující téměř 370 milionů korun.

Na stavebních objektech dotčených závažnými vadami přistoupilo ŘSD v řadě případů na žádost dopravní policie k omezení rychlosti, a to až na 60 km/hod, tedy hluboko pod maximální rychlost povolenou na dálnicích v České republice. U některých mostních objektů dokonce hrozilo, že bude nutné je z důvodu nutného zachování bezpečnosti zcela uzavřít.

Odstranění vad staveb.

V průběhu listopadu a prosince roku 2012 uplatnilo ŘSD své nároky na odstranění vad staveb na úsecích D4708.2 kilometru 146 až 153. Dále D4708.2 na kilometru 153 až 155. Dále D47091 a D47091/2 dálnice D47, a to prostřednictvím žalob podaných k Rozhodčímu soudu a Obvodnímu soudu pro Prahu 1. U Rozhodčího soudu bylo s nároky na odstranění vad podáno celkem 12 žalob, přičemž Rozhodčí soud řízení o všech žalobách pro jednotlivé stavby sloučil do jednoho, takže v současnosti jsou před Rozhodčím soudem vedena tří řízení, a to ohledně odstranění vad staveb na D4708.2 na kilometru 146 až 153, D4709/1 a D4709/2 u Obvodního soudu pro Prahu 1 řízení ohledně odstranění vad stavebního objektu SO 228 a SO 229 stavby D4708. Jak už jsem řekl, na kilometru 146 až 153. Ředitelství silnic a dálnic z důvodu jejich havarijního stavu odstranilo na své náklady, a proto změnilo v průběhu rozhodčích řízení původně uplatněný nárok na odstranění daných vad na nárok na zaplacení slevy z ceny z důvodu jejich existence a domáhá se z uvedeného titulu zaplacení částky ve výši přesahující 50 milionů korun.

K podání uvedených žalob přistoupilo Ředitelství silnic a dálnic z toho důvodu, že zhotovitelé odmítli uznat svou odpovědnost za reklamované vady, případně odmítli odstranit na své náklady a riziko ty reklamované vady, za které v rámci reklamačního řízení svou odpovědnost uznali. Současně se blížil konec záručních dob jednotlivých stavebních objektů uvedených staveb a případně vad, jež byly ze strany Ředitelství silnic a dálnic v průběhu záruční doby reklamovány opakovaně. Existovalo riziko, že dojde k marnému uplynutí promlčecí lhůty k uplatnění nároku na jejich odstranění před soudem.

Pro účely výpočtu poplatků za rozhodčí řízení odhadlo Ředitelství silnic a dálnic celkovou hodnotu nároků uplatněných před Rozhodčím soudem na částku přibližně 3 mld. korun, a to na základě ceny položek soupisu prací a výkazem výměr u těch technologických částí jednotlivých staveb v objektu uvedených staveb dálnice D47, které byly přímo dotčeny odstraňováním příslušných vad.

V průběhu uvedených rozhodčích řízení zhotovitelé odstranili pod tlakem podaných žalob na své riziko a náklady řadu vad uvedených staveb dálnice D47, přičemž lze zmínit zejména opravy vad stavebního objektu na úseku 151 stavby D47091/2, tzv. Velká odpočívka Antošovice v km 161,45 vpravo spočívajících v nerovnostech a v trhlinách desek vrchního krytu, náklady přibližně činily částku 70 mil. korun, a opravy mostů SO 204, SO 205, SO 213 a stavbu D47091/2, které spočívaly v rozpadu vozovky a existenci trhlin na opěrách mostů a dalších oprav vad.

V uvedených řízeních jsou nyní projednávány jednotlivé vady a prováděny relevantní důkazy navržené stranami sporu, prozatím však nebylo ze strany Rozhodčího soudu vydáno žádné rozhodnutí v meritu projednávané věci.

Rovněž v soudním řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1 byly projednávány vady, jejichž odstranění se Ředitelství silnic a dálnic v daném řízení domáhá, a prováděny související důkazy, jež strany sporu navrhly. Ze strany Obvodního soudu pro Prahu 1 nebylo dosud vydáno rozhodnutí v meritu projednávané věci. Ke konci roku 2016 soudkyně projednávající uvedený spor ukončila výkon své funkce a uvedený spor byl od roku 2017 přidělen novému soudci.

Podle názoru Ředitelství silnic a dálnic přispělo vymáhání nároku na odstranění vad u staveb D47 km 146 až 153, D4708 km 153 až 155, D4709 a D47091 obecně ke změně přístupu zhotovitelů ostatních staveb k odstraňování reklamních vad, a to zejména u staveb D4704. Z celkového počtu reklamovaných vad 1 309 bylo odstraněno 993 vad. D4705 z celkového počtu reklamovaných vad 3 705 bylo odstraněno 2 281 vad. D4706 z celkového počtu reklamovaných vad 2 265 bylo odstraněno 969 vad. A v úseku D4707 z celkového počtu reklamovaných vad 2 527 bylo odstraněno 1 502 vad. Dvě mostní opěry v zájmu záchrany mostů v roce 2015 Ředitelství silnic a dálnic opravilo vlastním nákladem. (Řečník průběžně pije během vystoupení vodu.) Já se omlouvám, mám žízeň jak velbloud.

Náhrady škody v důsledku neoprávněně fakturované valorizace cen staveb.

Ředitelství silnic a dálnic provedlo podrobný audit dokumentace staveb D4708.2 na km 146 až 153, D47091/1, D47091/2, D4704, D4706 a D4707 dálnice D47. V rámci uvedeného auditu bylo ze strany ŘSD zjištěno, že zhotovitelé uvedených sedmi staveb dálnice D47 v rozporu s příslušnými smlouvami o dílo vyfakturovali a ŘSD zaplatilo vyšší částky valorizace cen, než na které měli zhotovitelé nárok. ŘSD proto koncem roku 2012 a počátkem roku 2013 uplatnilo celkem sedmi žalobami podanými k Rozhodčímu soudu nároky na zaplacení částky v celkové výši cca 1,2 miliardy Kč coby náhrady škody, jež ŘSD vznikla v důsledku protiprávního navyšování valorizace ze strany zhotovitelů staveb dálnice D47. Všechny uvedené nároky ŘSD byly ze strany Rozhodčího soudu posouzeny jako oprávněné. Rozhodčí soud zhotovitelům příslušnými rozhodčími nálezy uložil zaplatit ve prospěch ŘSD částku 293 809 995 Kč, z toho úroky ve výši 38 094 438 Kč. Zbývající nároky ŘSD ve výši více jnež 900 milionů Kč byly Rozhodčím soudem posouzeny jako již promlčené. V rámci řízení, v nichž byla projednána neoprávněná valorizace cen staveb D4704, D4706 a D4707, dospěl Rozhodčí soud k závěru, že se na vzniku škody podíleli také zaměstnanci ŘSD. Proto výši přiznaného nepromlčeného nároku ŘSD ponížil o jednu čtvrtinu. Dle sdělení ředitele ŘSD Ing. Jana Kroupy nemělo ŘSD ohledně způsobu uplatňování valorizace přesné informace z doby výstavby a skutečnost, že valorizaci uplatňují příslušní zhotovitelé v rozporu se smlouvami, byla zjištěna až v návaznosti na detailní audit, který proběhl v roce 2012, provedený v důsledku neadekvátního přístupu zhotovitelů ve vztahu k reklamovaným vadám příslušných staveb dálnice D47.

Nedodání a záměny mostní oceli u ocelových mostů staveb - další kapitola.

Ze strany ŘSD byly interními prověrkami v roce 2012 zjištěny rovněž vady týkající se nesprávného množství či druhu oceli dodané do nosných konstrukcí mostů některých staveb dálnice D47. Konkrétně bylo ze strany ŘSD zjištěno, že zhotovitelé staveb D4708.2 na kilometru 146,600 - 153,054 a D47091/1 vyfakturovali a ŘSD zaplatilo ocel v množství, které ve skutečnosti nebylo dodáno do nosných konstrukcí ocelových mostů, a to SO 201 a SO 216 stavby na úseku D4708.2 na kilometru 146 - 153 a SO 233 stavby D47091/1. Ve skutečnosti cenu nedodané mostní oceli zhotovitelé stavby navíc navýšili o valorizaci. ŘSD rovněž zjistilo, že zhotovitelé stavby D47091/2 použili v nosných konstrukcích mostu SO 202 uvedené stavby ocel s odolností proti atmosférické korozi typu ATMOFIX, a to namísto běžné uhlíkové oceli s protikorozní ochranou, kterou byli povinni dodat podle smlouvy o dílo.

ŘSD proto žalobami podanými k Rozhodčímu soudu uplatnilo nárok na zaplacení částky více než 145 milionů Kč coby slevy z ceny odpovídající množství nedodané oceli do mostů SO 201 a SO 216 stavby a D4708.2 na kilometru 146 - 153 a SO 233 stavby D47091/1 násobené jednotkovými cenami oceli v nabídkách zhotovitelů, a dále nárok na vrácení související valorizace ve výši přesahující 21 milionů korun. V rozhodčích řízeních vedených o těchto žalobách proběhla ústní jednání, provedly se důkazy a strany již podaly téměř před dvěma lety své závěrečné návrhy. Rozhodnutí ve věci však prozatím nebylo vydáno.

ŘSD dále žalobou podanou k Rozhodčímu soudu uplatnilo nároky přesahující částku 186 mil coby slevu z ceny díla, která odpovídá celkové ceně nezabudovaného množství běžné uhlíkové oceli s protikorozní ochranou do nosných konstrukcí mostu SO 202 stavby D47091/2, a dále nárok na zaplacení související valorizace ve výši více než 14 milionů korun. Rozhodčí soud uznal nárok ŘSD na slevu z ceny stavby jako oprávněný, avšak pouze ve výši odpovídající finančnímu vyjádření kvalitativního rozdílu mezi běžnou uhlíkovou ocelí s protikorozní ochranou a ocelí s odolností proti atmosférické korozi typu ATMOFIX, kterou Rozhodčí soud shledal jako méně vhodnou pro dané konstrukční řešení mostu SO 202. Rozhodčí soud tedy rozhodčím nálezem uložil zhotovitelům zaplatit ŘSD částku ve výši 30 050 722 korun spolu s úrokem 8 351 151 korun. Částka přiznaná ŘSD Rozhodčím soudem by měla dle odůvodnění rozhodčího nálezu odpovídat nákladům, které bude ŘSD muset vynaložit na úpravy uvedeného dálničního mostu, aby bylo dosaženo stejné životnosti, jako kdyby byl zhotoven z uhlíkové oceli s protikorozním nátěrem.

Závěrem lze shrnout, že v rozhodčích řízeních, v nichž se ŘSD domáhá odstranění vad staveb na dálnici... (Řečník se odmlčuje kvůli hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já poprosím kolegy v sále o klid.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji, pane předsedající.

... na dálnici D4708.2, D47091/1 a D 47091/2 a slevy z ceny stavby D4708.2 v důsledku vad stavebních objektů SO 228 a SO 229, uplatnilo ŘSD nároky v odhadované výši přibližně 3 miliardy korun. V uvedených řízeních dosud nebyla vydána rozhodnutí ve věci, avšak zhotovitelé odstranili řadu vad uvedených staveb.

Rovněž v soudním řízení vedeném před Obvodním soudem pro Prahu 1, ve kterém se ŘSD domáhá odstranění vad stavebního objektu SO 104 stavby D4708.2, nebylo dosud vydáno rozhodnutí ve věci. Ze strany Obvodního soudu pro Prahu 1 bylo přistoupeno k projednávání jednotlivých vad a provádění souvisejících důkazů. Počínaje rokem 2017 byla uvedená věc přidělena novému soudci.

V rozhodčích řízeních, v nichž se ŘSD domáhalo vrácení částky neoprávněné valorizace cen staveb dálnice D47, uplatnilo ŘSD nároky v souhrnné výši přibližně 1,2 miliardy korun. Rozhodčí soud posoudil nároky uplatněné ze strany ŘSD jako oprávněné a uložil zhotovitelům příslušnými rozhodčími nálezy zaplatit ve prospěch ŘSD částku ve výši přesahující 290 milionů korun. Zbývající nároky ŘSD ve výši více jak 900 milionů korun byly Rozhodčím soudem posouzeny jako již promlčené nebo v malé části jako neoprávněné z důvodu spoluzavinění ŘSD na vzniku daných škod.

V rámci rozhodčích řízení, v nichž se ŘSD domáhá zaplacení slevy z ceny z důvodu vady spočívající v zabudování nižšího než příslušnými smlouvami o dílo stanoveného množství oceli do konstrukcí některých mostů a staveb dálnice D47, uplatnilo ŘSD nároky v souhrnné výši přesahující 166 milionů korun. V uvedených řízení dosud nebylo vydáno rozhodnutí ve věci.

V rozhodčím řízení, ve kterém se ŘSD domáhalo slevy z ceny z důvodu vady spočívající v nezabudování smlouvou o dílo stanoveného množství běžné uhlíkové oceli, namísto které zhotovitelé použili ocel s odolností proti atmosférické korozi, uplatnilo ŘSD nárok v celkové výši přesahující částku 200 milionů korun. Rozhodčí soud posoudil nárok uplatnění ze strany ŘSD jako oprávněný, avšak pouze ve výši odpovídající finančnímu vyjádření kvalitativního rozdílu mezi běžnou uhlíkovou ocelí s protikorozní ochranou a ocelí s odolností proti atmosférické korozi typu ATMOFIX. Rozhodčím nálezem vydaným v uvedeném řízení proto uložil Rozhodčí soud zhotovitelům zaplatit ve prospěch ŘSD částku více jak 38 milionů korun.

Dále mi dovolte, abych vás seznámil se stanoviskem zhotovitelů.

Ze stanoviska zhotovitele, Eurovia CS, jež si komise vyžádala, vyplývá, že stavba D47 procházela několika stupni kontroly, kterou zajišťovali různí zaměstnanci ŘSD, např. správce stavby, technický dozor stavby, technický dozor objednavatele a další, a i externí společnosti najaté ŘSD. Ředitelství silnic a dálnic tedy mělo podle zhotovitele po celou dobu podrobné informace o jejím průběhu, použitých postupech a materiálech. Podle zhotovitele je také skutečností, že ŘSD při převzetí stavby na žalované vady a nedostatky neupozornilo a rovněž před podáním žalob také nevedlo se zhotoviteli žádný dialog o podstatné části namítaných vad. Řadu vad dokonce reklamovalo až těsně před podáním žalob. Z výslechu předsedy představenstva Eurovia CS Martina Borovky dále vyplývá, že veškerý použitý materiál byl stanoven a odsouhlasen ŘSD, jak je uvedeno ve smlouvě o dílo a zadávací dokumentaci a podloženo expertními posudky. Co se týče otázky poškození mostů, ŘSD podle jeho názoru nedodrželo pravidla údržby mostů, které jsou definovány standardy Ministerstva dopravy ČR a platnými normami, a proto došlo k jejich degradaci.

Komise si dále vyžádala stanovisko Dopravoprojektu Brno, z jakého důvodu doporučovala pro výstavbu dálnice D47 použití tzv. studeného odvalu, dále NH, jako stavebního materiálu, přestože existovaly pozitivní zkušenosti s vysokopecní struskou, tzv. odval Hrabová. Ze stanoviska vyplývá, že vzhledem k nedostatku násypového materiálu stanovilo ŘSD pokrytí tohoto nedostatku pokrytím z haldového materiálu s tím, že možnost jejich použití bude posouzena jak z hlediska ekologického, tak i geodetického.

Zhodnocení těchto materiálů zajistilo a předalo ŘSD, závod Brno, jako podklad pro zpracování dokumentace o stavebním povolení. Rovněž v územním rozhodnutí č. 204/1996 pro stavbu D47 je uveden pod bodem 32 předpoklad využití průmyslových odpadů studeného odvalu, odvalu Hrabová. V dokumentaci ke stavebnímu povolení, v dokumentaci pro zadávání staveb, která byla Dopravoprojektem pro ŘSD zpracována, byly dle požadavku ŘSD stanoveny tyto materiály: vysokopecní struska z odvalu Hrabová, uhelná hlušinová sypanina z odvalu D dolu Paskov a studený odval NH. Z výše uvedeného vyplývá, že pro předmětnou stavbu byly již v územním rozhodnutí projektové dokumentace a následné dokumentaci pro zadání stavby vzhledem k údajnému nedostatku násypového materiálu stanoveny a ŘSD následně odsouhlaseny všechny tři násypové materiály, tj. vysokopecní struska z odvalu Hrabová, uhelná hlušinová sypanina z odvalu D Dolu Paskov a studený odval NH. Ke všem materiálům byly vydány v té době potřebné certifikáty.

Dále se komise zabývala otázkou trestních řízení.

Problematika realizace stavby dálnice D47 byla řešena i v rovině trestněprávní, například v souvislosti s podněty ŘSD, které v rámci interních kontrolních postupů v průběhu let 2011 až 2013 zjistilo řadu skutečností, které nasvědčovaly tomu, že v průběhu realizace staveb dálnice D47 se osoby vystupující na straně zhotovitelů, ŘSD a dalších subjektů mohly dopustit závažné trestné činnosti, například trestného činu podvodu, trestného činu porušení povinností při správě cizího majetku, a to v úmyslné i nedbalostní formě, trestného činu pletich při zadávání veřejné zakázky a při veřejných soutěžích a podobně. Za účelem prošetření se ŘSD obrátilo na orgány činné v trestním řízení, zejména na Krajské státní zastupitelství v Ostravě, s celkem 12 podněty. Konkrétně se jednalo o skutečnosti související s a) proplácením nesprávně určené valorizace cen staveb dálnice D47 ve výši, na kterou neměli zhotovitelé staveb podle příslušných smluv o dílo nárok, b) fakturací a proplácením ve skutečnosti neprovedených prací a do staveb nezabudovaných stavebních materiálů, c) nepovolenou záměnou stavebních materiálů /druhů oceli a strusky/ v některých stavbách dálnice D47.

Všechny podněty podané ŘSD byly prověřovány policejním orgánem, tehdejším Útvarem pro odhalování korupce a finanční kriminality služby kriminální policie a vyšetřování expozitura Ostrava pod č. j. OKFK3306/TC-2012-252501 a OKFK462/TC-2013-2501 a OKFK4049/TC-2013-252501, jenž usneseními vydanými v průběhu 2013 a 2015 tyto trestní věci podle § 159 odst. 1 trestního řádu odložil, neboť se ve věci nejednalo o podezření ze spáchání trestného činu. Následné stížnosti pro usnesení o odložení věci podané ŘSD dozorovanému Krajskému státnímu zastupitelství v Ostravě či následný podnět k výkonu dohledu nad postupem dozorového státního zástupce k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Olomouci byly shledány jako nedůvodné.

V únoru 2016 ŘSD podalo podnět nejvyššímu státnímu zástupci k nařízení provedení kontroly skončené ve věci ve smyslu § 12 odst. 3 třetího zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů. Dle vyrozumění k podnětu ke kontrole skončené ve věci pod č.j. 5NZN2642/2016-47 ze dne 22. dubna 2016 bylo rozhodnuto, že nejvyšší státní zástupce svého zákonného oprávnění nařídit kontrolu skončené věci nevyužije.

Dle vyrozumění - cituji: "Nutno konstatovat, že oznámené jednání bylo prověřováno s několikaletým časovým odstupem. Případná trestná činnost tak mohla být prokazována zejména analýzou smluv, faktur a dalších listin, jakož i vysvětlením dotčených osob. Veškeré postupy zhotovitelů týkající se provádění staveb, množství dodaného materiálu, způsob fakturace a valorizace cen byly odsouhlaseny odpovědnými představiteli ŘSD a na straně zhotovitelů tak nelze dovodit naplnění znaku trestné činnosti podle § 209 trestního zákoníku, neboť nebylo zjištěno, že by někdo někoho uvedl v omyl. Pokud by se bylo možno domnívat, že uvedené postupy byly ze strany odpovědných představitelů ŘSD akceptovány v důsledku korupčního jednání ze strany zhotovitelů, netvoří zjištěné důkazy uzavřený řetězec do té míry, aby bylo možno dovodit trestnou odpovědnost těchto osob, které se mohou úspěšně odvolávat na praxi tehdy panující uvnitř ŘSD. Uvedené jednání bylo v dané době zcela akceptováno a zpětně jej nelze označit prima facie za nezákonné, či dokonce za trestné. Policejní orgán přitom provedl rozsáhlé dokazování. Nebyly proto shledány důvody k nařízení kontroly skončené věci, neboť není zřejmé, jaké další důkazy by měly být opatřeny a jakým jiným způsobem by mohly již opatřené důkazy být hodnoceny tak, aby na základě těchto hodnocení mohla být shledána trestněprávní odpovědnost konkrétních osob." Až posud citace státního zástupce.

Dovolte mi, abych vás nyní seznámil se závěrečným vyhodnocením a následným doporučením.

Předně je nutno uvést, že ze zjištění komise opakovaně vyplynul fakt nedostatečně rozdělených rolí mezi ŘSD a Ministerstvem dopravy jak při samostatné přípravě, tak i při následné realizaci stavby dálnice D47. Tuto skutečnost komise považuje za jeden z hlavních problémů souvisejících s D47 a v této souvislosti žádá Ministerstvo dopravy České republiky, aby zvýšilo kontrolní činnost jak ve vztahu k ŘSD, tak i k zhotovitelům staveb obecně, to znamená týkající se, a teď mi promiňte, že necituji ze zprávy, všech liniových staveb, které budou v budoucnu realizovány na území České republiky.

Komise se při své činnosti zabývala i technickými podmínkami vydávanými Ministerstvem dopravy, konkrétně pak technickými podmínkami TP 138 z roku 2000. Tato norma pro používané materiály do zemních těles liniových staveb obsahovala použití ocelářské a vysokopecní strusky z odvalu Hrabová a vycházela z laboratorních zkoušek uvedených strusek a jejich dřívějšího použití na předcházejícím úseku D47, který do současnosti nevykazuje žádné závady. V roce 2011 došlo ke změně TP 138, kde byl použitý materiál rozšířen o studený odval NH. Dle podaných informací důvodem byl nedostatek tříděných strusek na skládkách odvalu Hrabová. Bohužel před změnou normy nedošlo k potřebným kontrolám a zkouškám. Nebyl kontrolován obsah vápna a rozpadovost odpadu, pokud na skládce ležel déle než jeden rok. Z uvedeného se komise může domnívat, že změny technických podmínek byly provedeny účelově a až po prvním zjištění závad, čemuž nasvědčuje termín výstavby úseku D47 s reklamovanými závadami v letech 2002 až 2008 a termín slavnostního zahájení předčasného provozu od 1. 12. 2007. První závady zvlnění v délce 300 metrů se přitom datují už od roku 2008.

Při své činnosti komise narazila i na problematiku záručních dob u liniových staveb. Komise z protokolu o přebírání jednotlivých stavebních objektů na kontrolovaných poškozených úsecích D47 zjistila, že všechny objekty byly přebírány postupně dle dokončení s konstatováním, že jsou v pořádku a bez zjevných závad. Od převzetí nabíhaly záruční doby bez ohledu na možnost jejich používání. U mostních objektů se jedná o záruku na izolace v délce 84 měsíců, na ostatní části v délce 60 měsíců. U silničních staveb byla záruka v délce 60 měsíců. U většiny kontrolovaných úseků D47 vykazujících vady tím došlo k marnému uplynutí záruční doby a u zbytku došlo k realizaci reklamace na horní hranici záruční doby v roce 2014. Na základě uvedeného zjištění komise doporučuje přehodnotit způsob přebírání jednotlivých objektů liniových staveb a nahradit jej převzetím celého nasmlouvaného úseku stavby. Současně by bylo vhodné ve smlouvách o dílo zajistit, aby záruční doba začala běžet nejdříve v okamžiku povolení předčasného užívání stavby.

Za závažný problém považuje komise dále skutečnost, že některé nároky ŘSD vůči zhotovitelům byly shledány jako promlčené. Komise považuje za nutné, aby ŘSD dostatečně objasnilo, jak k promlčení, a to nikoliv pouze v jednom případě, mohlo dojít. Toto objasnění by mělo být poskytnuto Ministerstvu dopravy ČR, vládě ČR a Poslanecké sněmovně.

Závěrem je nutno zmínit, že při své činnosti byla komise značně limitována tím, že doposud nebyly pravomocně ukončeny veškeré spory, které ŘSD vede se zhotoviteli staveb. Komise proto žádá ŘSD, aby po ukončení těchto sporů byla provedena podrobná analýza jejich průběhu, výsledku a nákladů na právní zastoupení. Tato analýza by měla být poskytnuta Ministerstvu dopravy ČR, vládě ČR a Poslanecké sněmovně.

Posud toť vše závěrečné vyhodnocení a doporučení. Dále jsou pouze a jen přílohy. Přílohou je celkem osm usnesení Poslanecké sněmovny, která jsou z roku 2014, týkající se předchozích kontrol, z roku 2016, tam jich je celá řada, kdy vyšetřovací komise konstatovala a zásadně byla ustanovena vyšetřovací komise právě k D47 pod mým vedením.

Dále se jedná o seznam svědků. Dovolím si jenom částečně citovat a dovolte mi, abych se zmínil především, než začnu citovat svědky, tak bych odcitoval své kolegy. Původně v tom usnesení byli jmenováni Jan Birke za sociální demokracii, Olga Havlová za Úsvit, Václav Klučka - sociální demokracie, Petr Kudela - KDU-ČSL, Herbert Pavera - TOP 09 a Starostové, Stanislav Pfléger - ANO 2011, Bronislav Schwarz - ANO 2011, Zbyněk Stanjura - ODS a Karel Šidlo - KSČM.

Samozřejmě v průběhu jednotlivých časů docházelo k odstupování, zásadně pak následně jenom velmi kose došlo k naplnění členů do komise ze strany ANO, kdy nastoupili Jan Sedláček a Martin Sedlář, nicméně zásadně se komise neměnila, akorát s tím rozdílem, že už nikdy zástupce hnutí Úsvit, který byl iniciátorem této vyšetřovací komise, se do této komise nevrátil, ani žádný její zástupce.

Dovolte mi tedy ještě, abych vám přečetl seznam svědků. Komise vyslechla Ing. Jana Kroupu, současného generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, dále Martina Borovku, předsedu představenstva Eurovia CS, a. s., Ing. Petra Laušmana, bývalého generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, Ing. Alfréda Brunclíka, též bývalého generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic, Ing. Josefa Černého, bývalého ředitele závodu Brno Ředitelství silnic a dálnic, Ing. Tomáše Mráčka, správce stavby, tzv. kontroly na daných úsecích, a kapitána Mgr. Petra Czinege, zpracovatele spisu ÚOKFK SKPV PČR, expozitura Ostrava.

Dovolte mi, abych z tohoto titulu jako předseda komise především poděkoval svému zástupci kolegovi za ODS poslanci Zbyňku Stanjurovi za skvělou spolupráci a vynikající zastupování v době mé nepřítomnosti. Dále určitě za vynikající práci Karlu Šidlovi, který v zásadě formuloval konečné důsledky závěrečné zprávy. Za to moc panu kolegovi chci poděkovat. Chci poděkovat Václavu Klučkovi, ale i Petru Kudelovi, Herbertu Paverovi, ale chci říci, že i oběma dvěma zástupcům hnutí ANO, kteří se sice na poslední chvíli, ale velmi aktivně zapojili do práce vyšetřovací komise.

Dámy a pánové, to je zhruba vše, co jsem chtěl sdělit v rámci textace vyšetřovací komise, a samozřejmě můžu přednést závěrečné usnesení, ale moje otázka zní, pane předsedající, jestli tak můžu učinit teď, či až v podrobné rozpravě.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Poprosím, abyste tak učinil až v podrobné rozpravě. Děkuji.

 

Poslanec Jan Birke: Takže vám děkuji za pozornost, dámy a pánové, a to je vše. Díky.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi vyšetřovací komise. Nyní prosím, aby se slova ujal určený zpravodaj pan poslanec Karel Šidlo. A než pan zpravodaj přijde, ještě jedna omluva. Paní poslankyně Miroslava Strnadlová se omlouvá z dnešního jednání od 12 hodin z osobních důvodů. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vyslechli jsme si závěrečnou zprávu vyšetřovací komise k D47. Já děkuji za uznání mého podílu na činnosti komise předsedovi, na druhé straně musím říci, že jako člen komise jsem se zúčastnil všech jednání komise, tak mi dovolte učinit pár poznámek k tomu, jak jsem vnímal průběh jednání.

Je to součástí mé zpravodajské zprávy, že všechna jednání, která proběhla, byla v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny, a jsem přesvědčen, že jsme vždy hledali cestu, která přesně odpovídá legislativě, kterou je komise zřízena. Jediný problém, který jsem viděl a byl trošičku nešťastný při jednání celé vyšetřovací komise k D47, byl faktor času.

Předseda tady v závěrečné zprávě řekl několik věcí a já si dovolím je ještě znova zdůraznit, a to byly záležitosti od samého vzniku vyšetřovací komise usnesením Poslanecké sněmovny, což bylo v srpnu roku 2014. V prosinci roku 2014 jsme byli jmenovitě ustaveni Poslaneckou sněmovnou za členy této vyšetřovací komise. V dubnu 2016, to znamená jeden a půl roku po, byl zvolen předseda vyšetřovací komise, a tím byl v podstatě nastartován začátek činnosti komise. V květnu bezprostředně po ustavení předsedy dva kolegové z ANO odešli z komise, v září odešla kolegyně, která iniciovala fungování komise za hnutí Úsvit. 10. listopadu roku 2016 došlo k opakovanému jmenování dvou zástupců za ANO, a jak už bylo zmíněno, Úsvit už se dál činnosti komise neúčastnil. Vše se dělo v souladu s jednacím řádem Sněmovny a snažili jsme se eliminovat jakoukoliv možnost napadení jak průběhu jednání komise, tak samozřejmě i výslednou závěrečnou zprávu komise, aby nebylo zpochybňováno to, že se nezúčastnily nominované subjekty.

V prosinci 2016 jsme byli donuceni jako členové komise požádat Sněmovnu o prodloužení termínu splnění pro závěrečnou zprávu. Ono totiž bylo původně stanoveno, že bude komise předkládat závěrečnou zprávu Poslanecké sněmovně po šesti měsících své činnosti a vzhledem k tomu, jaké časové obstrukce a problémy se odehrály, bylo nutno prodloužit termín ukončení činnosti komise a také z toho důvodu, že jeden ze svědků byl dlouhodobě nemocný a mohl nám podat řádné informace až v měsíci lednu následujícího roku, to znamená 2017. Takže nakonec vaše usnesení spělo k tomu, že komise svoji činnost měla ukončit do 31. 3. Zde ale problémy s činností komise nekončí. Uvědomme si, že komise předložila závěrečnou zprávu 20. března a podívejte se do svých kalendářů, kolikátého je dnes, kdy Poslanecká sněmovna teprve závěrečnou zprávu projednává. I zde je časová prodleva, která odpovídá v podstatě i průběhu činnosti.

Ale ten časový faktor poznamenal i činnost komise vlastní. My jsme narazili na několik problémů po předvolání svědků a ty souvisely s tím, že komise začíná pracovat na kauze, která je velmi časově vzdálená, a někteří svědci už nejsou mezi námi. To byl velký problém. Byli to klíčoví svědci, kteří nám mohli více otevřít prostor k tomu, abychom mohli svá zjištění opřít o konkrétní fakta. Další moment, kdy faktor času měl významný vliv na činnost komise, bylo to, že komise aktivně pracovala v době, kdy už uplynuly, a marně uplynuly, některé záruční lhůty, takže se velice špatně posuzovalo, kdo zavinil konkrétní situaci. To znamená, jak už tady bylo zmíněno a ve zprávě to uvádíme, že ani rozhodčí řízení, to znamená arbitráže, ani soudní řízení s těmito fakty nemůže pracovat, protože tam došlo k tomu, že vlastně neexistuje reklamační doba v době, kdy se závady začaly zjišťovat a také komise ve velké prodlevě začala tento problém prošetřovat.

No a poslední věc, která si myslím, že je velice důležitá. Je třeba říci, že ten faktor času má svůj vliv samozřejmě nejenom na činnost komise, ale i na závěry komise, protože my jsme byli velmi limitováni tím, že v době, kdy činnost komise probíhala, bylo zahájeno a případně už i v některých případech ukončeno právě řízení před soudy ohledně arbitráže, sporu o té dodávce. A samozřejmě probíhaly i dva soudní spory, které také z hlediska časového dodnes nejsou ukončeny, a tím pádem komise do živých kauz samozřejmě nemohla zasahovat a musela své šetření omezit pouze na fakta, která mohla vytěžit z předložené dokumentace jak investora, tak zhotovitele, tak samozřejmě také na fakta, která předložili komisi ve svých informacích jednotliví předvolaní svědkové. A to bylo v podstatě také určující pro to, jak komise pojala závěr své zprávy, protože tam byla určitá nutná míra zevšeobecnění procesů týkajících se liniových staveb a nebylo možné určit přímo konkrétní viníky, kteří by se na zavinění těchto problémů podíleli, protože celá řada konkrétních osob, které měly kompetence jak na úrovni Ministerstva dopravy, tak na úrovni Ředitelství silnic a dálnic, buď nebyla mezi námi, anebo nebyla ve svých funkcích, protože odcházela v době krátce po ukončování a přebírání jednotlivých úseků dálnice D47, ke kterým bylo vztaženo šetření.

Takže na samý závěr mi dovolte konstatovat, že skutečně role komise nebyla vůbec jednoduchá. Vaše představy a očekávání možná byly mnohem vyšší, zejména těch, kteří iniciovali vznik komise, ale jako zpravodaj mohu říci zodpovědně, že se jako členové komise jsme velice citlivě a podrobně snažili získat veškeré dostupné informace a na základě těch informací udělat závěr, který může Poslanecká sněmovna přijmout jako výsledek činnosti komise.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu zpravodaji. Požádám vás, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů a spolu se mnou sledoval všeobecnou rozpravu, kterou tímto zahajuji. Jako první se do všeobecné rozpravy přihlásil pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené paní poslankyně, páni poslanci, já jsem se seznámil se závěrečnou zprávou a musím říct, že podle mého názoru stavba D47 je neuvěřitelný šlendrián, který se podařilo v České republice zrealizovat. Když se podíváte na informace z této zprávy, například že zbývající nároky ŘSD ve výši jak 900 mil. korun byly Rozhodčím soudem posouzeny již jako promlčené. Vždyť přece musel někdo z ŘSD, kdo vykonával stavební dozor, musel vědět, jaké jsou termíny, příslušné termíny promlčení nároku za škody. Nebo jak je možné, že vůbec do stavby byla zabudována ocel do mostních objektů, která tam neměla být, protože tam měl být atmofix? To přece stanoví jednoznačně podmínky, které jsou zpracovány pro činnost ŘSD. To znamená, že někdo porušil interní předpisy, které má Ministerstvo dopravy a ŘSD pro dopravní stavby. Tam přece je někdo odpovědný za to, že podepisuje souhlas s uložením výztuže, s povolením betonáže a podobně, přece musí být doložen stavební deník. A jestliže se něco takového stalo, není možné to zjišťovat až na základě účetních dokladů, že se zjistí, že vlastně tam bylo daleko méně oceli a že tam byla jiná ocel než předepsaná. Nebo zpráva o tom, že byly špatně zhotoveny mostní závěry, ložiska, že některá ložiska již vlastně krátce po otevření stavby přestala fungovat. Vždyť to jsou zásadní věci, které u mostních staveb ohrožují stabilitu konstrukce a funkčnost díla. To jsou věci, nad kterými zůstává rozum stát. Kde prosím vás byl stavební dozor, případně dozor investora? Kde byli pracovníci ŘSD, případně státních firem, které byly najaty pro tento dozor?

A tady si myslím, že by mělo směřovat to závěrečné usnesení, aby se něco podobného nemohlo opakovat na dalších stavbách. Víme, že máme problémy s dálnicí D8, s mostními opěrami a pilíři u estakády u Prackovic. Prosím vás, to jsou všechno věci, které se neustále opakují. A tady si myslím, že bychom měli fungovat jako řádný hospodář a vést také Ministerstvo dopravy a jeho podřízené organizace jako ŘSD k tomu, aby se chovaly jako řádný hospodář. A není možné tuto zprávu pominout s tím, že se staly zásadní věci a že stejné osoby a stejné firmy budou dále působit na státních zakázkách, na stavbách, které stojí miliardy korun daňových poplatníků a které se musí hned za krátký čas opravovat.

Je tady psáno, že ty uplatněné nároky vedly k tomu, že řada staveb, kde byla reklamace, byla opravena. Ale to je přece hrozná ostuda. Je to hrozná ostuda i pro dodavatelské firmy, ale především pro stát, že jeho lidé, jeho lidé, kteří na stavbě vykonávali dozor investora, selhali. A není možné, aby tito lidé pokračovali dál ve své práci na jiných státních zakázkách.

Samostatný problém je problém strusky, která byla zabudována do tělesa dálnice. Bylo řečeno, že byly doložené příslušné atesty. Já si ale myslím, že na každé stavbě, na každé významné stavbě dálniční a silniční se pohybují také lidé, kteří vykonávají zkoušky. To znamená zkoušky materiálu, který je do silnice nebo do dálnice zabudován, a nejenom tedy do vlastního tělesa řekněme betonového nebo asfaltového krytu, ale i do podloží. To znamená, že musel někdo vykonávat zkoušky. A jestliže se ukazuje, že ta stavební firma dokladuje, že veškeré atesty byly v pořádku, ptám se: Byl doložen také výsledek zkoušek? Protože tam by se dalo odhalit, že byl použit nekvalitní materiál a že někdo musel rozhodnout, že ten nekvalitní materiál se v takovém objemu použije do násypu zemního tělesa.

Z těchto důvodů, které jsem zde řekl, si dovoluji předložit tři návrhy k usnesení k závěrečné zprávě vyšetřovací komise:

1. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu o stanovení konkrétní odpovědnosti státních organizací, firem a osob vykonávajících dozor investora u státních zakázek za škody způsobené státu výkonem nekvalitního dozoru na stavbách dálnice D47 a pozdním uplatněním nároku, které způsobilo promlčení těchto nároků.

2. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby firmám a fyzickým osobám odpovědným za škody a pozdní uplatnění nároku investora na stavbě D47 nebylo nadále umožněno vykonávat dozor investora na stavbách zadávaných státem a státními organizacemi.

3. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu, aby zajistila, že veškeré doklady k významným dopravním stavbám budou archivovány po celou dobu životnosti stavby.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Hovorkovi. Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedající, páni ministři, dámy a pánové, projednáváme závěrečnou zprávu vyšetřovací komise k D47. Tato vyšetřovací komise byla zřízena pod obrovským tlakem zjistit pravdu, proč došlo k zvlnění dálnice. Vyšetřovací komise, a tady to již zaznělo, narazila na problém časové osy, na problém dohledání údajů díky uběhlému času. Přesto přijala závěr, který se nám nemusí mnohým líbit, ale dle mého názoru je seriózní a jasně ukazuje směry možného dalšího postupu. Protože další postup v této věci je to, co bylo hlavní, proč tato komise byla ustanovena.

Jako občan Moravskoslezského kraje využívám tuto dopravní stavbu, význačnou dopravní stavbu našeho kraje, a mě velice zajímá, co s ní bude dále. Proto osobně mě velice mrzí, že zde není ministr dopravy. Toto je stěžejní materiál, který se týká Ministerstva dopravy. To je stěžejní materiál, který pro něho by měl být základem, alfou a omegou budoucí spolupráce s Ředitelstvím silnic a dálnic. Tento materiál odkrývá problémy tohoto Ředitelství silnic a dálnic. A kdyby to byly problémy krátkodobé, kdyby to byly problémy personální, byl bych schopen to pochopit. Ale toto jsou systémové, dlouhodobé problémy, které tato zpráva odkryla. To není vinou jednoho ředitele, to není vinou jednoho technika, jednoho stavebního dozoru. To je základní systémový problém výstavby dopravní infrastruktury pod vedením Ředitelství silnic a dálnic. To si řekněme. Tato zpráva o tom hovoří.

Jak bude reagovat ministr dopravy? Tuto zprávu již měl k dispozici stejně jako my všichni. Čekal jsem, že tady bude, vystoupí a řekne pár slov, jak on vnímá závěry této zprávy, a hlavně co chce dělat, aby se to nemohlo opakovat, a jaké řešení nabízí. To neuslyšíme dneska a bojím se, že do voleb už vůbec ne. Má se zavřít voda nad tímto problémem. Ono ještě probíhají soudní spory, tak počkáme, nebudeme se plést do soudní moci, nechme to tak. Ti, co to vlastně způsobili, tam již dneska nejsou, už jsou tam jiní, noví. Vlastně se nic neděje. Ale vždyť je to špatné! Vždyť přece nemůžeme připustit takovýto postup! A já očekávám, že ministr dopravy přijde. Ne možná dnes k tomuto bodu, ale řekne své stanovisko k této zprávě, popřípadě by mělo být vypracováno písemné stanovisko ministra a předáno nám poslancům, jak se na tuto zprávu dívá, co hlavně s tím řešením chce uvést.

Chci se vrátit k jedné věci, která z té zprávy vyplývá a nebyla zde ještě řečena, a to je stopa Ministerstva životního prostředí. Tato stopa, která svým způsobem stála nad (do vládních lavic přichází ministr Brabec) - vítám ministra životního prostředí, přišel zrovna včas. (Poznámka z pléna: Za všechno může Brabec.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Přišel zrovna na svou stopu. Ano, prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Ta stopa, která zde je uvedena, se vine jako ta nit. Jak byl zvolen materiál do podkladu dálnice? Proč byl vybrán ten materiál a ne jiný? Odpovídá, odpovídá tato zpráva a říká: on byl tady určitý úkol - spotřebovat odvaly, spotřebovat nekvalitní materiál v rámci... A to je ta úloha Ministerstva životního prostředí, zkvalitnění životního prostředí. A následně někdo upravil normu, aby posvětil ty kroky, které byly učiněny. To je druhý moment, který tady z této zprávy vyplývá, a budu velice rád, když zde přítomný na rozdíl od ministra dopravy ministr životního prostředí řekne své stanovisko, a jak chce on prošetřit, jak bylo nakládáno s tou normou, s tím předpisem, který upravoval ty technické parametry odvalu, aby bylo je možno použít k silniční dopravě a k výstavbě dálnice D47.

Dle mého názoru je to velký problém i do budoucna, protože dálnice stavíme, liniové stavby stavíme, a používat odvaly, popřípadě suroviny, které svou nehomogenitou mají problém určitý technický... A my se musíme umět spolehnout na technické zprávy a na technické výsledky ověření těchto materiálů, že když je jednou do té dálnice dáme, tak že se nám za půl roku tyto materiály nezvlní a nezbobtnají. Kdo to všechno ověřoval, potvrzoval a z čeho vycházel? On nám to předpis povoloval, tak jsme to tam dali. To je otázka, která musí být odpovězena, a já věřím, že Ministerstvo životního prostředí, které je jemně zmiňováno v tomto materiálu, zaujme stanovisko a řekne, jak bylo postupováno, a hlavně jak bude postupováno do budoucna s tímto materiálem a s těmito problémy vyplývajícími z těchto stavů.

Ještě jedna věc zde není a to je politická rovina rozhodování, zodpovědnosti. Existoval v této zemi ministr dopravy, Bárta se jmenoval, který možná stál u zrodu těch problémů svým nekompetentním rozhodováním v oblasti dopravy, v oblasti výstavby. Všichni si pamatujeme, aspoň my, kteří jsme tu politiku v regionech vnímali, jeho spanilé jízdy, kdy z okna své služební limuzíny zastavoval dopravní stavby. "Tady se stavět nebude, tomu nevěřím." Když vylezl z limuzíny, řekl: "Jo, tady by se mělo stavět, protože to je nejlepší." Aniž by měl jakékoliv podklady, jakékoliv řešení. Jaká je politická zodpovědnost bývalých vládních činitelů za kroky, které učinili?

Zkusme se také nad touto rovinou zamyslet, zda pan bývalý ministr, dneska nevím, kde je mu konec, popřípadě v které politické straně či hnutí se snaží v rámci politické kariéry pokračovat a ovlivňovat dění politiky České republiky, působí. Ale je třeba se zaměřit na tuto politickou rovinu této kauzy, protože i ta hrála svou roli při tom, jak všichni zúčastnění postupovali. A proto bych velice rád, aby se na tuto rovinu nezapomínalo, protože tato rovina je možná na začátku všeho toho, co dneska tady řešíme.

Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Luzarovi. Mám tu dvě faktické poznámky a jedno přednostní právo. Nejprve pan poslanec Petrtýl, po něm pan poslanec Kudela, poté pan předseda Stanjura s přednostním právem. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Petrtýl: Dobrý den, pane předsedající. Dámy a pánové, když jsem vyslechl tuto zprávu, a jelikož jsem stavař, tak skutečně jsem to poslouchal s němým úžasem, protože skutečně tady došlo k obrovskému pochybení, hlavně co se týče výkonu technického dozoru investora. To je neuvěřitelné. Ale čím jsem byl nejvíce překvapen, tak to je to, že stavbyvedoucí dokázal použít do mostních nosných konstrukcí jinou armaturu, méně armatury. Tam už to opravdu musí být velmi drzé čelo, tady jde opravdu o život.

Ale nechci jenom hanět ty firmy provádějící nebo podobně. Ale trošičku v tom vidím i jeden problém, protože je to zadávání veřejných zakázek, kdy ty firmy jsou nuceny, nebo ty ceny jsou tak sešlapány, že jsou nuceny hledat nějaké úspory. To jsem řekl jenom na dokreslení. Samozřejmě v žádném případě s tím nelze souhlasit. A že se použije v takových obrovských objemech materiál, který není odzkoušený, tak to je opravdu překvapující. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci. Pan poslanec Kudela a jeho faktická poznámka, po něm pan poslanec Čihák s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, jako občan Moravskoslezského kraje, obyvatel Ostravy, jsem se těšil na dálnici D47, která nás, jak jsme čekali, "spojí se světem". Povedlo se. Nicméně po dokončení stavby následovalo jakési zklamání. Když se začalo poprvé klepat na základní kameny a když vyšla na povrch první informace, že stavbu bude stavět zahraniční investor, tak jsem z toho byl sám v té době velmi rozpačitý. A ta smlouva tehdy se společností Housing and Costruction se mi nelíbila. Dneska možná jsem z toho smutný. Proč? Protože pod vedením společnosti Housing and Construction se postavila první část dálnice stejnými firmami, které stavbu dálnice D47 stavěly, ze stejných materiálů, a ten úsek je dodnes, byť je nejstarší, bez chyby. Takže to je skutečně problém v rukách. Použití místních materiálů, odpadních materiálů, se ukázalo jako klíčový problém, protože stavba dálnice D47, která je stavěná v jiných úsecích bez použití místních zdrojů, tedy toho ostravského studeného odvalu, tak je v pořádku. Samozřejmě v té době se neměřila roztažitost materiálu. Všichni říkají, jsou tam kdejaké odpady, jenomže problém není v propadání, ale v bobtnání.

Je to za námi, pevně věřím, že se poučíme, že nebude docházet ke změnám stavby v průběhu realizace a podobně, poněvadž to všechno byly příčiny toho dnešního nezdařeného stavu.

Na závěrech komise jsem se podílel a se závěry souhlasím a prosím, abychom je podpořili. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Kudelovi. Pan poslanec Čihák a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Pavel Čihák: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, já jsem si také podrobně vyslechl zprávu, kterou tady kolega Honza Birke přečetl. Udělal jsem si pár poznámek. A protože o té stavbě také něco vím, tak mě hrozně mrzí, že tady zazněla kritika Ministerstva dopravy. Pan ministr tady dneska nemůže z pracovních důvodů být a já můžu jenom sdělit, že na reorganizaci ŘSD, která je organizací Ministerstva dopravy, se pracuje. A samozřejmě jsou to chyby, které se musí eliminovat do budoucna.

Ale to, že tady zazněla i kritika životního prostředí, respektive Ministerstva životního prostředí, je úplný nesmysl a od toho se musíme distancovat. Každý dodavatel, který pracoval na té stavbě, a vedoucím sdružení byly firmy citované, byl to Strabag a Eurovia, tak vám musím říct, že ty firmy mají své akreditované laboratoře. A pak tam dělala ještě jedna nezávislá laboratoř, ta byla pod vedením pana inženýra Mráčka. A můžu vám říct, že materiály, které tam byly, byly doopravdy schválené. S tím Ministerstvo životního prostředí nemá vůbec nic společného. Tyhle ty akreditované laboratoře zajistí to, že ten materiál, který tam byl, byl kvalitní. To, jestli potom firmy samotné použily materiály jiné, tak to by nám řekli ti, kteří u komise nebyli, to byli stavbyvedoucí. A ne si předvolávat na komisi jenom pana inženýra Borovku, které ho vážím, ale ten o tom v podstatě vůbec nic neví. Pak jsem si všiml, že byla předvolána většina ředitelů z ŘSD, lidí, kteří doopravdy s tou stavbou něco měli, ale tu pravdu byste se dozvěděli od těch, kteří na té stavbě pracovali.

Mrzí mě, že tady nezazněla kritika dodavatele, a jenom kritika ŘSD a Ministerstva dopravy.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. S přednostním právem pan předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Pár poznámek k tomu učinit musím poté, co poslouchám tu rozpravu. Zaprvé je škoda, že poslanci hnutí ANO se neúčastnili celé části. Mohli navrhovat případně další svědky. Měli jsme tam technický dozor a stavbyvedoucí, měli, mluvili jsme s nimi. Chci říci, že komise jednala neveřejně, ale ne tajně. Není tam žádná utajovaná skutečnost, takže kdo chce, podle mě se může seznámit s těmi štosy dokumentů, které tam jsou. Zejména to doporučuji těm, kteří jsou odborníci v této oblasti, protože oni tomu budou rozumět a budou sami vidět, jak je to poměrně složité.

Pojďme od začátku. První problém se stal uzavřením takzvané výhodné smlouvy, jakoby PPP projekt Housing and Construction. Premiér Miloš Zeman. Tam se podepsala smlouva, která pak byla cedována na Eurovii. To abychom věděli. Stát za premiéra Špidly se vykoupil z této smlouvy za 700 mil. korun. Každý z vás, který například je v kraji, ví, kolik komunikací druhé a třetí třídy se dá opravit za 700 mil. korun. To nás stálo jako stát jenom odstoupení od této nevýhodné smlouvy. Když už máme mluvit o politické odpovědnosti, tak začněme od začátku. To konstatovala také první vyšetřovací komise k D47, už nevím, kolik období je to zpátky, minimálně dvě, možná tři volební období. A kdo se chce tím problémem podrobněji zabývat, doporučuji, tak jak jsme to dělali my, že jsme si, než jsme začali zvát svědky, přečetli to, co dělali naši předchůdci. Já fakt nevím, jestli je to osm nebo deset let. Určitě to bylo před rokem 2010, ta vyšetřovací komise.

Já si tady musím nalézt své poznámky, které jsem si udělal k některým z těch materiálů. Stali se z nás odborníci, co je to vysokopecní struska, ocelářská struska, studený odval Nová huť a studený odval Hrabová. Tak to přeložme do češtiny.

Studený odval - co myslíte, že to je? To je skládka. Skládka! Nevím, kdo vymyslel ten poetický a zavádějící název studený odval, zní to velmi dobře. Skládka. Jestli si dobře pamatuji to číslo, když tak mě buď pan předseda, nebo pan kolega Šidlo doplní - 5 milionů tun bylo použito jako podloží. Pět milionů tun, což samozřejmě byl úkol, který ŘSD nevymyslelo samo. Byl taky problém, co se skládkami v tom regionu. To si řekněme otevřeně. To, že v jistý okamžik došla ta vysokopecní struska, která se měla používat ve vyšších vrstvách, protože v nižších byly, a ta skládka, to nikdo z odborníků nezpochybňuje, je důsledkem politického rozhodnutí. Docházelo ke zpoždění. My v našem kraji jsme byli oprávněně nervózní a požadovali jsme po každé vládě, aby se urychlila výstavba dálnice do Moravskoslezského kraje. Pak se začalo stavět tolik úseků najednou, že najednou ten určený materiál nebyl, a začala se používat ocelářská struska. A teď probíhá něco, čemu já říkám souboj fakult, ne politiků. ŘSD má odborné znalecké posudky z ČVUT Praha, které říkají: za tím, že ujíždí dálnice, je zvlněná, může být ocelářská struska, nebylo to dostatečně vyzkoušeno. Zhotovitel je vybaven posudky znaleckými, odbornými jiné fakulty, Vysoké školy báňské, technické univerzity, který říká pravý opak.

Obdivuji každého z nás nebo každého z vás, který řekne, který z těch znalců má pravdu. To my jsme v té komisi nebyli schopni určit. Všichni mají stejné oprávnění, všichni působí na vysokých školách, všichni mají stejné kulaté razítko, a závěry jsou naprosto protichůdné. Proto také probíhají ty soudy a arbitráže.

Když budeme mluvit o politické odpovědnosti, tak se zkusme podívat, kdy byly uzavřeny smlouvy. O té základní jsem mluvil. To bylo za premiéra Zemana. A když vezmu jednotlivé úseky. Například problematický úsek D47 08.2, smlouva uzavřena 2. září 2003. Další úsek - smlouva uzavřena 25. září 2003. Další úsek - smlouva uzavřena 21. 4. 2004. Další úsek - smlouva uzavřena 18. října 2004. Já nechci říkat, kdo v té době vládl, kdo byl ministr dopravy a kdo byl šéfem Ředitelství silnic a dálnic. Jenom podtrhuji ten fakt, o kterém mluvil pan poslanec Šídlo. V roce 2016 jakoby důkladně vyšetřit okolnosti vzniku, nebo to, co se stalo, když ty smlouvy byly podepsány v letech 2004, 2003 a dříve, není reálně vůbec možné a my jsme to poctivě v té zprávě přiznali. A to jenom říkám, že to už byly smlouvy na zhotovitele. Předtím musela být soutěž na zhotovitele, stejně tak na soutěž a zpracování projektové dokumentace, prováděcí dokumentace a podobně.

Pan poslanec Šídlo během celé komise i v té závěrečné zprávě správně poukazoval: my máme podezření na účelovou změnu metodiky, která byla ex post metodického pokynu. Je to i v té zprávě popsáno. Zase pro ty, kteří jsou ze stavebního oboru. Určitě tomu rozumějí velmi dobře a jsou to schopni porovnat a říct, zda se přiklánějí k našemu podezření, že to bylo účelové. Ale už to bylo hotovo. Už to bylo hotovo, 5 milionů tun uloženo. Klíčový úkol dneska je, aby ta dálnice byla opravena. Aby sloužila tak, jak má. To zajímá občany mého kraje. Až v druhém sledu, kdo za to může.

Chci ocenit přístup, a víte, že jsem docela kritický opoziční poslanec, ale chci ocenit přístup Ředitelství silnic a dálnic a stávajícího vedení, zejména pana generálního ředitele, k práci té komise a k podkladům, které jsme chtěli. Vystupoval kompetentně, přestože víme, že to za jeho období nebylo. Pokud jsme požadovali nějaké další podklady, promptně jsme je dostali. Já říkám, to jsou stohy a stohy dokumentů technické dokumentace. Vůbec není jednoduché se v tom orientovat a porovnat jednotlivá tvrzení. Někdo z vás má například takové podezření, že se to má zamést pod koberec, až skončí soudní spory. Ale bez těch soudních sporů nejsme schopni udělat ten součet.

Jestliže pan poslanec Hovorka navrhuje usnesení, já s tím v zásadě nemám problém. Tak jak může vláda, a to víte, že nejsem fanoušek této vlády, jak může vláda označit viníky, když ten soudní spor neskončil a nevím, jestli ho vyhraje stát, nebo druhá strana?

Víte, proč jsme použili neveřejné jednání? Přestože říkám, že tam nebyly žádné utajené dokumenty. Snažili jsme se a snažíme se, a proto ani já neříkám dneska některé věci, abychom neztížili pozici státu v těchto sporech, a to můžeme. Stenozáznamy Poslanecké sněmovny, zápisy z vyšetřovací komise mohou být dokumenty, které mohou být použity v soudních sporech a arbitrážních řízeních. Takže my jsme byli vedeni snahou, já říkám všichni, bez ohledu na politickou příslušnost, ať nezhoršíme pozici státu.

Co jsme kritizovali naprosto oprávněně, a tady se viník dá nalézt a je to i v tom původním doporučení komise. Stát prohrál některé spory ne kvůli tomu, že by neměl pravdu, ale z důvodu promlčení. A to je trestuhodné, to je jasné, a ten viník se musí najít. Není možné, aby ve výsledku nebyl zodpovědný konkrétní člověk, který to měl na starosti a který měl včas přihlásit oprávněné - nebo neoprávněné, to rozhodne soud, ale nároky státu. Takže prohrát soudní spor, resp. arbitráž z důvodu promlčení je ostuda, trestuhodné a tady se viník nalézt dá, protože rozhodnutí o tom promlčení už jsou pravomocná. A tam je to úplně jednoduché. Stačí se podívat do organizační struktury, zjistit, kdo měl právní odpovědnost, zjistit, kdo v té době měl funkci. A to je člověk, který je zodpovědný a který vlastně státu způsobil škodu tím, že stát z důvodu promlčení nemohl uplatnit své nároky.

Když se podíváte na ta ukončená řízení, ať už soudní spory, nebo arbitrážní řízení, tak stát většinou vyhrál tam, kde nebyl ten důvod promlčení. Ne v plné výši. Tam byl ten spor o ty neoprávněné valorizace. Tam stát vyhrál. Nějaké prostředky dostal zpátky. Myslím, že ještě v této chvíli běží pět sporů. Z toho jeden u obvodního soudu, což je první instance, sami můžeme odhadovat, kdy bude pravomocné rozhodnutí, a čtyři spory běží u arbitrážní, nevím, jestli je to komise, nebo nevím přesně, když dám arbitrážní řízení, abych byl přesný. Takže minimálně v té otázce promlčení si myslím, že se dají nalézt konkrétní viníci a stát musí zvážit, jak to s nimi má řešit a jaké jsou možnosti. Protože od doby, kdy soud rozhodl o tom promlčení, už zase uplynula nějaká doba. A já nejsem právník, abych... tak laicky říkám, nemůže být promlčeno i to, že někdo způsobil to, že státu to bylo promlčeno? Z mého laického pohledu ano.

Já myslím, že mnohé se už v těch postupech Ředitelství silnic a dálnic změnilo. Ne že by to bylo ideální, ale myslím si, že mnohé se už zlepšilo. Co neodhalili a na co nepřišli, a je to problém, který je opět popsán v závěrech naší komise. My s oblibou stavíme jednotlivé úseky a ještě ty úseky mají jednotlivé stavební objekty, kterých bývají desítky. A ŘSD, nevím proč, je přebírá postupně. Nic proti, ale když přebere jeden stavební objekt, běží záruka, start záruky. Přesto ta komunikace se neužívá. To znamená, že se může stát, že než zprovozním celý úsek, tak u některých stavebních objektů už skoro končí, nebo už skončila záruční lhůta a vlastně žádná záruka reálně nebyla. To je doporučení naší komise. Klidně ať to přebírají, ale musí být systém, že záruka běží v okamžiku, kdy se otevře celý úsek, a ne jednotlivé stavební objekty.

Když na mě mluvíte, tak mě trošku rozhodíte z toho, co jsem chtěl říct. Já si prolistuji své poznámky.

Možná jenom zopakuji to, co jsem říkal. V této chvíli je klíčové opravit, nabídnout kvalitní komunikaci, kvalitní dálnici, změnit metodické pokyny.

V té obecnější poznámce, že je třeba transformovat ŘSD, tak tady já ministerstvo opravdu hájit nebudu. Bylo to připraveno, bylo to zastaveno, během čtyřletého volebního období se nestalo vůbec nic. Příspěvková organizace ŘSD je mimořádně nevýhodná forma pro stát. Jedinou reálnou šancí, jak to můžete řídit, je vyměnit generálního ředitele, což váš ministr dopravy udělal asi čtyřikrát, a to nikam nevede. Někteří chtějí transformovat ŘSD na státní podnik. Já to považuji za chybný krok. Já bych se přidal k tomu, aby to byla státní akciová společnost se stoprocentní účastí státu, tak aby stát mohl mít, ať už v řídících, zejména v dozorčích orgánech své zastoupení a mohl ŘSD kontrolovat pravidelně, ne ad hoc, a pak na poslední chvíli, když je velký průšvih, vyměnit generálního ředitele. To přináší nestabilitu a podobné věci.

Nenechme se mýlit tím, že mluvíme jenom o dálnicích. Podobné problémy máme i na železnici - obecně v investorské přípravě. Takže je třeba přemýšlet. Tam ta organizační struktura je o něco lepší než v případě silnic a dálnic, ale není to ideální.

Když mluvím trošku obecně, myslím si, že zase do budoucnosti mnohem lepší model by byl ten, aby se stát staral pouze o zpoplatněné komunikace, a můžeme vést debatu, kolik jich má být zpoplatněných, a ty ostatní přenechal krajům, současně ale s odpovídajícím finančním zajištěním, bez toho to samozřejmě nemá žádný smysl. Ale přišlo mi to logické, protože například my občanští demokraté, kteří říkáme, že mýto by mělo především plnit regulační roli, prohráváme s těmi, kteří říkají, že mýto je k ekonomickým příjmům. A pokud dneska vyhrávají, já to plně respektuji, ti, kteří říkají, že mýto je k tomu, abychom vybírali peníze, abychom měli na obnovu komunikací, tak je logické, abychom obnovovali ty komunikace, na kterých se platí, z peněz, které vybereme, protože ono to stejně ani tak skoro nestačí. Ale bylo by to logické, že se opravuje a udržuje, za co platím, se udržuje do budoucnosti. Jinak se stává to, že i kvalita dálnic, které vybudujeme, časem klesá, pokud není kvalitní údržba.

Já vím, že ta zpráva může na někoho působit v duchu slavného filmu - vyšetřování skončilo, zapomeňte. Ale to ta zpráva neříká. Já skutečně nemám problém podpořit - jenom takhle rychle jsem proletěl to usnesení, které připravil pan poslanec Hovorka, ale jsem si jist, že kterákoli vláda ho reálně nemůže naplnit v blízké době. Může se nám to líbit, nebo ne, ale ty soudní spory pokračují. A těch problémů je několik. Neoprávněné valorizace - tam je stát úspěšný, pokud nebylo promlčení. Pak je spor o množství, když to řeknu zjednodušeně, množství oceli v mostech, tam ty spory probíhají a tam ty výsledky tak jednoznačné nejsou. A pak je ten klíčový spor o ty materiály a tam vlastně zatím rozhodnuto není, tady probíhá, jak říkám, souboj znalců, souboj fakult. A my musíme vydržet a počkat na výsledek.

Ale nás v Moravskoslezském kraji fakt mnohem více zajímá, kdy to bude opraveno, než kdo to v roce 1999, 2002, 2004, 2006 - doplňte si kterékoli datum od zahájení přípravy té stavby až po převzetí úseku -, kdo to vlastně zavinil. Ne že by to nebylo důležité, ale je to až na druhém místě. Na prvním místě by měla být oprava, kvalitní oprava nekvalitně postavených úseků dálnice, dnes už D1, ne D47, protože je to směrem k Moravskoslezskému kraji, proto je to logicky jednička. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu předsedovi Stanjurovi.

Milé kolegyně, milí kolegové, dovolte mi, abych přivítal vzácné hosty. Na galerii se dostavil předseda Parlamentu Kyrgyzské republiky, jeho excelence Čynybaj Akunovič Tursun Bekov s delegací, kteří jsou zde na oficiální návštěvě na pozvání pana předsedy Poslanecké sněmovny. Vítejte. (Poslanci vstávají a tleskají.) Děkuji.

A teď tu mám tři faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Pavel Čihák, po něm pan poslanec Ludvík Hovorka, po něm pan poslanec František Laudát. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Čihák: Děkuji za slovo. Udělal jsem si pár poznámek zase při výstupu kolegy Stanjury. Bylo tam vzneseno několik otázek. Třeba kdo má pravdu s tím materiálem. ČVUT? Báňský úřad? Jde o tu strusku, kde jsme si říkali, že teď už víme, co je struska, teď už víme, co je odval atd., co je ocel, dneska jsme tady dostali poučení, to je v pořádku. Já vám řeknu, kde to je. Je to v disciplinovanosti techniků, kteří navážejí materiál z hald. Když jsme stavěli například část dálnice D4, dříve R4, u Příbrami, tak jsme měli podobnou situaci, kdy jsme využívali hald, které jsou také vlastně odpadem z důlní činnosti. Tam šlo jenom o to vzít správný materiál a dát ho do podloží tak, jak to má být. A kontrola tam probíhala ze strany ŘSD úplně v pořádku. Dodneška tam žádný problém není. Na D47, a já jsem na té stavbě také byl, tak vím, jak to tam probíhalo, a můžu vám říct, že ta nedisciplinovanost se tam projevila velmi značně a byla to nedisciplinovanost firem, které jsem uváděl. To je jedna věc.

Klíčová věc, kterou zmínil kolega Stanjura - aby byla dálnice opravena. Ano. Ale za jakou cenu? Za cenu tu, že daňový poplatník, když jsem si sčítal ty věci, které se momentálně odpustí dodavatelům, tak to je kolem 600 milionů korun, které zaplatí vlastně daňový poplatník tím, že se to odpustí, teď se to zavře, celé se to udělá znova a zaplatí to stát. Špatně.

Označení viníků není, protože jsou spory. (Upozornění na čas.) Nejsou. Nejsou viníci. Ale ti viníci se také musí konkrétně určit, bez toho to taky nepůjde.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Ludvík Hovorka a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené poslankyně, páni poslanci, já mohu souhlasit s panem kolegou Stanjurou, že podstatné pro řidiče a občany z Moravskoslezského kraje je, aby dálnice byla dobře průjezdná bez jakýchkoli omezení a stavba byla v pořádku. Ale myslím si, že pro všechny občany České republiky, pro daňové poplatníky je podstatné, aby nastaly systémové změny, to znamená, aby něco podobného, aby podobný šlendrián se nemohl opakovat. A k tomu směřují ta moje tři usnesení, která jsem vám předložil.

To, že vyšetřování není ukončeno, je jedna věc. Ale druhá věc je, že máte nějaké konkrétní zkušenosti s tím, kdo na které stavbě vykonával stavební dozor, jestli to byl konkrétní pracovník ŘSD, případně to byla pověřená firma a podobně. Čili si myslím, že toto je zcela jasné. A pokud byla špatná zkušenost s těmito lidmi, tak si myslím, že takovíto lidé a takovéto firmy by neměli nadále vykonávat dozor investora na jiných důležitých stavbách. Myslím si, že to je zcela zřejmé, a nemusí být do té doby dokončeno veškeré vyšetřování. Prostě pokud mám zkušenost s někým, kdo se mi neosvědčil na stavbě, tak ho nepoužiji dál. To je zkušenost každého občana, nejenom státu. A pokud toto bude stát dodržovat, tak se do budoucna vyhne možným problémům.

Takže prosím o podporu mých usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Laudát, po něm pan poslanec Stanjura, po něm pan poslanec Šidlo, po něm pan poslanec Čihák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji. Velice krátce. Jednak děkuji panu předsedovi i celé komisi za tu práci. Je škoda, že někteří z nich odstoupili, protože něco zkoumat s takovým časovým odstupem a ještě samozřejmě s tím, že se účelově u takovýchhle akcí, co je i moje osobní zkušenost, ztrácí dokumentace, tak to je obtížné.

Jenom bych velmi rád, aby Ministerstvo dopravy vyvinulo dostatečný tlak na svého investora ŘSD a skutečně šlo po vinících těch různých propadnutí, promlčení a podobně, protože ta situace se jinak bude do budoucna opakovat. A vy, co tady budete po příštích volbách, tak bych velmi prosil, abyste až bude stavební zákon, a skutečně ne nějaká novela, ale zásadní, tak v naší stavařské branži se dějí velmi ošklivé procesy. Mizí velké nezávislé inženýrské firmy, které mají dělat technické dozory. Prolíná se to. Dokonce si stavební firmy účelově zařizují jakési pseudofirmy. A po pravdě řečeno, za všechno, ne co tam kdo vozí, stavaři jiní nebudou, ale to, co se děje na stavbě, tam musí být tvrdý, nezávislý a nekompromisní dozor. A tady zjevně selhal. A je mi jedno, jestli tam byla nějaká soukromá firma, já jsem v komisi nebyl, nebo ŘSD.

Další věc je, že skutečně je potřeba postavit na nohy jiné ŘSD. Ono to transformovat nejde, je prostě potřeba založit novou obchodní společnost ve vlastnictví státu, která bude mít odpovědnost, i ekonomickou, její statutáři. Takhle to dál nejde. Tam skomírají, oni nedostali peníze na laboratoře, aby si mohli dělat. To, co se děje na českých stavbách... V Německu nepřipadá v úvahu, aby někdo prostě vozil materiály už vychladlé na stavbu. Tam by si ta odbavovačka nebo ten dodavatel příště už nevrznul. Samozřejmě v tomto případě, protože jde o obrovské hodnoty, obrovská rizika, obrovské škody, které potom s sebou nese náprava, tak je potřeba, aby skutečně v téhle branži prostě... jestli někdo udělá takováto hrubá pochybení, nést plnou odpovědnost. Projektanti, všichni. Děkuji. (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Stanjura, po něm pan poslanec Šidlo, po něm pan poslanec Čihák. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji, já budu mít krátkou faktickou. K tomu návrhu usnesení, které přednesl pan poslanec Hovorka. Poprosím ho, zda by ty moje případné modifikace si vzal za své.

V tom prvním bodě říkáte, že má vláda stanovit konkrétní odpovědnost státním organizacím fyzických osob. Já s tím nemám žádný problém, jenom si nemyslím, že ty škody, případné, mohly být způsobené pouze nekvalitním dozorem. Taky mohly být způsobeny nevýhodnou změnou smluvního vztahu, takže nemusí jen dozorem, mimo jiné taky, takže kdyby to bylo v obecnější rovině, určitě by to bylo lepší.

K bodu tři nic, ten je naprosto v pořádku.

K bodu dva. Rozumím zejména fyzickým osobám, které pracovaly pro stát, ale řekněte mi, jak vláda, ne ÚOHS nebo soud, vláda může zabránit nějaké firmě účastnit se veřejné zakázky a případně vítězství ve veřejné zakázce. Máme na to mechanismy, které jsou v zákoně o zadávání veřejných zakázek. Sice malé, ale nějaké tam jsou. Ale určitě to nemůže dělat vláda. Teď to neumím přeformulovat, jenom říkám, že i když ten úkol dáme, tak vám každá vláda odpoví: bod dva nejsme schopni splnit, nemáme zákonné předpoklady, abychom rozhodnutím vlády vyřadili nějakou firmu z procesu a ze soutěží. To si skutečně myslím že ne. Rozumím tomu nápadu, myslím, že je správný, ale buď ho musíme přeformulovat, nebo si to nechat někdy napříště, protože vláda to skutečně udělat nemůže.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Šidlo, po něm pan poslanec Čihák. Prosím, pane poslanče, vaše dvě minuty.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, já jenom zareaguji na pana poslance Čiháka, protože zde hovořil na téma použité materiály. Samozřejmě že komise vnímala, že velkým problémem jsou použité materiály do spodku tělesa dálnice, ale musíme vycházet z faktů, které jsou. Jestliže investor, ať už ŘSD a nad ním nadřízené gesční Ministerstvo dopravy, vydá technické podmínky, které se konkrétně jmenují technické podmínky 138 na používání materiálů, které tím získávají certifikát pro konkrétní stavby, tak už nikdo z dodavatelů ani z těch kontrolních mechanismů nemůže změnit ten materiál, protože nic jsme nemohli zjistit, že by někdo z nich něco porušil. Měli jsme předloženy deníky, měli jsme předloženy kubatury, měli jsme předložena místa, odkud se to vozilo, firmy, které to vozily, takže zcela jednoznačně nikdo nic neporušil. Tam je pouze otázka toho, za jakých podmínek technické podmínky 138 byly změněny a upraveny, řeknu na rovinu, a jakým způsobem byly určeny ty materiály jako certifikované.

Potom je otázka další, a to je kontrolní zkoušky v laboratořích. O tom nechci polemizovat, ale základem je to, že v podstatě jednoduchým a primitivním způsobem, jak my si představujeme, že by někdo svévolně něco zaměnil a nedodržel projekt, je špatné. To samé, tady byla otázka té oceli. Jestliže ta ocel byla použita, tak to nebylo použito bez souhlasu investora. Ta ocel nemá vadu ve své pevnosti, tuhosti, ale má problém ve své antikorozní dlouhodobé životnosti. A to se mělo odehrát trošku jinak, a proto také ocel, která byla použita, byla mnohem dražší než ta, která měla být použita s nátěry. To je další problém. Takže to zase není porušení - (Předsedající: Čas je taky problém.) Pardon, jenom slovo - že by dodavatel dodával něco ze své vůle jinak.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Čihák a jeho faktická poznámka.

 

Poslanec Pavel Čihák: Děkuji. Naposledy, ještě ke Karlu Šidlovi. Ano. Technické podmínky 138 měly jasná pravidla. Tam nešlo o změnu materiálu, ale o technologickou disciplinovanost, která tam tedy asi byla špatně kontrolována. To je jedna z věcí, která asi ublížila potom té skladbě. Jestliže se dávalo do spodních vrstev to, co se mělo, tzn. odval, a do horních vrstev už se dávala struska, která byla kvalitní, tak by to mělo do dneška držet tak, jak to držet mělo. Ale asi se tam něco porušilo. To jenom k tomu TP 138.

Ještě ke kolegu Stanjurovi. Tam se potom už dostal do nějakého hodnocení ŘSD. Já vám řeknu, že výměnou generálního ředitele ŘSD by se nic nezměnilo, protože samozřejmě pan Ing. Kroupa je jeden z mála ředitelů, který ví, o čem mluví, a je doopravdy z praxe. A já taky. Můžu říct, že si jeho práce, kterou i získal díky tomu, že doopravdy v té praxi byl, vážím. A nemá to jednoduché, ten tým, který tam momentálně má, není kvalitním týmem, ale o tom už jsem mluvil. My jsme doopravdy s panem naším ministrem na toto téma hovořili několikrát a změna třeba v akciovou společnost, tak jak jste uváděl, to je východisko k tomu, že se tam zpátky vrátí lidé, kteří odešli. A to si myslím, že pro tu budoucnost je hrozně důležité. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan poslanec Laudát a jeho faktická poznámka, po něm pan poslanec Stanjura a jeho faktická poznámka. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec František Laudát: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jenom k tomu, co tady zaznívalo. Víte, ono je také velmi důležité, jak si investor, v tomto případě Ředitelství silnic a dálnic, udělá smlouvy na všech těch úrovních, počínaje projektantem, technickým dozorem a konče dodavateli. Protože samozřejmě já nevím, ale za mých let, když se dělaly investice, tak jsme měli ve smlouvách také to, že dodavatel díla si je povinen ověřit všechny úkony, všechny certifikáty a přenést třeba i na ně jakousi zodpovědnost. Ono potom jestliže ta zodpovědnost, a tady k tomu zjevně docházelo a dochází, je přenesena jenom na investora, tak s ním, s prominutím, všichni vyjebou. Někdo napíše certifikáty, dodavatel to dodá podle toho.

Další věc je, že se tam... A pro mě je šokující, že někdo začíná počítat od dílčích přejímek jednotlivých stavebních objektů záruční dobu. Prosím vás, už historicky se dělalo i v dobách socialismu i po něm, že byly dílčí přejímky, ale nezačala běžet kolaudační doba, tedy doba záruční. Dílčí přejímky pak se těsně před kolaudací sesumarizovaly do celkové přejímky celého díla, což byla prostě administrativa, a samozřejmě záruční doba má běžet kolaudací. Skutečně si myslím, jak jsem vždycky byl ochráncem ředitelství dálnic, tak si myslím, že je v takovém stavu, že já sám bych už dneska preferoval střih a založení nové organizace. Samozřejmě dlouhodobě by nebyla žádná sranda potom udělat ten vztah, dojet ty závazky u starého ŘSD a postupně by nabíhaly akce nového ŘSD, ale jinak asi už to nepůjde. Starého psa novým kouskům nenaučíš.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan předseda Stanjura a jeho faktická poznámka. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Já musím reagovat na vystoupení pana poslance Čiháka, který mi asi vůbec nerozuměl. Já se omlouvám. Vy jste šel hájit stávajícího generálního ředitele, kterého jsem údajně navrhl odvolat. Vy jste mě neposlouchal. Za prvé jsem ho pochválil a za druhé jsem řekl, že dokud nezměníme formu, a v obecné rovině jedinou možností, jak může ministr, kterýkoli ministr dopravy, zasáhnout do výměny generálního ředitele. Tak já se tedy ohrazuji! Já jsem to řekl přesně naopak. Já pochválím stávajícího generálního ředitele, a vy přijdete protestovat proti tomu, že ho chci odvolat! To tedy nevím, jak jste na to přišel. Nic takového jsem neřekl, jinak bych už tady nechodil. Ale nepřekládejte moje slova z češtiny do češtiny! Slyšel jste, že jsem ho chválil za přístup ke komisi? Chválil. Současně jsem říkal, že on nebyl v žádné funkci, která by to ovlivnila. A pak jsem reagoval už jenom v obecné části na to, že po čtyřech letech přemýšlení váš ministr dopravy přišel na to, že by to mohl transformovat. To je trochu pozdě. Byla připravena, aspoň základní parametry, transformace. V obou variantách. Státní podnik, který já jsem nepodporoval, a akciová společnost, kterou podporuji, protože si myslím, že je lepší. A to je všechno. Tak nikdo tady nikoho nenavrhuje k odvolání. A mohl bych nějaké ministry, ale to je skoro jedno, že? Na ŘSD nikoho.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do všeobecné rozpravy. Jestliže se nikdo další nehlásí do všeobecné rozpravy, končím všeobecnou rozpravu. Ptám se na závěrečná slova. Prosím, pane předsedo.

 

Poslanec Jan Birke: Děkuji. Já budu velmi stručný. Já jsem velmi podrobně poslouchal rozpravu, děkuju za ni. Dovolte mi jenom opravdu pár poznámek. My jsme velmi složitě tvořili závěrečné doporučení. A ještě jednou opakuji, já jsem ho tady citoval na mikrofon, vy ho máte všichni v písemné podobě. Nicméně je to reakce na ty tři věci, které tady byly zmiňovány. Dovolte mi jenom krátce to ocitovat. "Současně by bylo vhodné ve smlouvách o dílo zajistit, aby záruční doba začala běžet nejdříve v okamžiku povolení předčasného užívání." To je reakce prostřednictvím pana předsedajícího na kolegu Stanjuru, kolegu Laudáta i na kolegu Šidla, který o tom hovořil a myslím, že se i o tom zmínil pan kolega Čihák.

Za závažný problém komise považuje dále skutečnost, že některé nároky Ředitelství silnic a dálnic vůči zhotovitelům byly shledány jako promlčené. To je ten čas, tam je to jasné, to je věc, která je zásadní. A zároveň je nutno zmínit, že ve své činnosti komise byla značně limitována díky tomu, že tam probíhají ty spory.

Tak to je z mého pohledu to shrnutí. Jinak se chci připojit k hodnocení současného ředitele Ředitelství silnic a dálnic Jana Kroupy. Považuji současného ředitele za jednoho z nejschopnějších lidí, kteří tam jsou. A myslím, že je na tom tady shoda, a myslím, že byla shoda i - byl předvolán jako svědek a musím říci, že takový přehled o té firmě, bylo to prostě úžasné, jaký má přehled o firmě.

A jenom poslední poznámku prosím. My jsme samozřejmě hlasovali o této závěrečné zprávě, o tom textu, doporučení a o všem. Jenom chci zmínit, že všichni se vyjádřili kladně a hlasovali pro tu zprávu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji za závěrečné slovo. Zahajuji podrobnou rozpravu, do které se přihlásil pan poslanec Šidlo. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. V podrobné rozpravě chci jenom konstatovat, abych dohrál roli zpravodaje, že v průběhu obecné rozpravy vystoupilo 11 kolegů, někteří opakovaně, s technickou připomínkou. A jinak byla tři vystoupení. V jednom z těchto vystoupení zaznělo usnesení, pan poslanec Hovorka, to usnesení mám před sebou. Takže jestli pak před vlastním hlasováním bych ho upřednostnil, abychom o něm hlasovali nejdříve. A pak bychom hlasovali o standardním usnesení Poslanecké sněmovny ke zprávě vyšetřovací komise D47. To je vše.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Nyní řádně přihlášený do podrobné rozpravy pan poslanec Hovorka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážené kolegyně, kolegové, já jsem ještě malinko po té diskusi, která tady proběhla, upravil ta usnesení, která jsem přednesl v obecné rozpravě. Takže nyní vás s tím seznámím, s tím konečným zněním.

"Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky

1. o stanovení konkrétní odpovědnosti státních organizací, firem a fyzických osob vykonávajících dozor investora u státních zakázek za škody způsobené státu mj. výkonem nekvalitního dozoru na stavbách dálnice D47 a pozdním uplatněním nároků, které způsobilo promlčení těchto nároků;

2. aby s využitím zákonných možností zajistila, že firmám a fyzickým osobám odpovědným za škody a pozdní uplatnění nároku investora na stavbě D47 nebude nadále umožněno vykonávat dozor investora na stavbách zadávaných státem a státními organizacemi;

3. aby veškeré doklady u významných dopravních staveb byly archivovány po celou dobu životnosti staveb."

Je to i na základě doporučení pana kolegy Stanjury, aby zejména v bodě 2 tam byly zákonné možnosti, tzn. nějaké to umístění na blacklistu apod., čili vyhověl jsem těm námitkám, které tady zazněly.

Děkuji za pozornost a prosím o podporu těchto usnesení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. To byl zatím poslední přihlášený do podrobné rozpravy. Ptám se, kdo další se hlásí do podrobné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím podrobnou rozpravu a poprosím pana zpravodaje, jestli by nás seznámil s návrhy usnesení, a dám o nich hlasovat. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Karel Šidlo: Ještě jednou děkuji za slovo. Jak jsem naznačil v podrobné rozpravě, nejdříve bychom hlasovali o návrhu usnesení pana poslance Hovorky. Jenom nejsem s ním domluven, jestli to chce po bodech, anebo jako celek. Po bodech, dobře, takže navrhuji, pane předsedající po bodech. Můžu tedy číst?

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pokud nemá nikdo námitky k tomuto postupu, předpokládám, že ne, tak budeme hlasovat. Prosím, abyste přednášel jednotlivé body a já o nich dám hlasovat. Přivolám naše kolegy z předsálí a ještě vás všechny odhlásím. Prosím, přihlaste se svými hlasovacími kartami. A prosím, pane zpravodaji, abyste přednesl první část návrhu usnesení.

 

Poslanec Karel Šidlo: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky žádá vládu České republiky 1. o stanovení konkrétní odpovědnosti státních organizací, firem a fyzických osob vykonávajících dozor investora u státních zakázek za škody způsobené státu mj. výkonem nekvalitního dozoru na stavbách dálnice D47 a pozdním uplatněním nároků, které způsobilo promlčení těchto nároků."

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 166, přihlášeno je 115 poslankyň a poslanců, pro 66, proti žádný, návrh byl přijat.

 

Poslanec Karel Šidlo: Další bod. "2. aby s využitím zákonných možností zajistila, že firmám a fyzickým osobám odpovědným za škody a pozdní uplatnění nároků investora na stavbě D47 nebude nadále umožněno vykonávat dozor investora na stavbách zadávaných státem a státními organizacemi."

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 167, přihlášeno je 119 poslankyň a poslanců, pro 65, proti žádný, návrh byl přijat. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Karel Šidlo: "3. aby veškeré doklady u významných dopravních staveb byly archivovány po celou dobu životnosti staveb."

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: O tomto návrhu zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku, zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování číslo 168, přihlášeno je 122 poslankyň a poslanců, pro 80, proti žádný. I tento návrh by přijat.

 

Poslanec Karel Šidlo: Dalším návrhem na usnesení je usnesení Poslanecké sněmovny z 56. schůze k Závěrečné zprávě vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro vyšetření závažných pochybení, která se stala při přípravě a realizaci stavby dálnice D 47: "Poslanecká sněmovna bere na vědomí Závěrečnou zprávu vyšetřovací komise Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky pro vyšetření závažných pochybení, která se stala při přípravě a realizaci stavby dálnice D47."

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Zahajuji hlasování o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 169, přihlášeno je 123 poslankyň a poslanců, pro 91, proti žádný. I tento návrh byl přijat.

 

Tím jsme se vypořádali se všemi usneseními a já končím projednávání tohoto bodu. Děkuji panu předsedovi komise i panu zpravodaji.

 

Ještě načtu omluvy. Pan poslanec Karel Fiedler se omlouvá dnes od 10.50 z osobních důvodů, pan poslanec Tomio Okamura se omlouvá do 11.30 z pracovních důvodů a pan poslanec Adam od 12 z osobních důvodů. Petr Adam, pardon, aby bylo jasno.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.




Přihlásit/registrovat se do ISP