Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

(pokračuje Jan Hamáček)

26.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární
péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon),
ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
/sněmovní tisk 881/ - druhé čtení

Do třetice prosím pana ministra zemědělství.

Ministr zemědělství ČR Marian Jurečka Vážený pane předsedo, milé kolegyně, kolegové, dovolte mi, abych uvedl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony. Cílem předkládaného návrhu zákona je zajistit větší ochranu zdraví osob a zvířat a snížit administrativní náročnost pro chovatele v případech, kdy je to při zachování nezbytných veterinárních požadavků na chov a zdraví zvířat a na živočišné produkty možné.

K zajištění větší ochrany osob a zvířat návrh zákona zejména přesunuje některé povinnosti z chovatele hospodářských zvířat na chovatele bez rozdílu toho, zda chovají hospodářská zvířata, nebo zvířata v zájmovém chovu s cílem udržet nebo zlepšit příznivý nákazový stav v chovech hospodářských i zájmových zvířat a volně žijící zvěře. Stanovuje úkony, na které je ze státního rozpočtu poskytován příspěvek na jejich provedení, např. alergologický test atd.

Doplňuje v souladu s požadavky Českého svazu včelařů do zákona tzv. prohlížitele včelstev, který bude oprávněn v ochranných pásmech v případě potvrzené nebezpečné nákazy včel prohlížet včelstva. Chovatel včel bude mít možnost rozebrání včelího díla svěřit prohlížiteli včelstev, nebo si prohlídku svých včel provede sám jako dosud.

Upřesňuje prodej malých množství vlastních produktů z prvovýroby, přičemž rozšiřuje možnost dodat na trh i malé množství nutrií. Tato úprava je v souladu s přímo použitelným předpisem EU o hygieně potravin živočišného původu. Upřesňuje okruh osob, pro které je určeno maso a orgány jatečních zvířat z domácí porážky, přičemž maso a orgány z domácí porážky jsou určeny pro spotřebu osoby tvořící domácnost chovatele, jedná-li se o maso a orgány ze skotu, nebo osoby tvořící domácnost chovatele nebo pro spotřebu osoby blízké, jedná-li se o maso a orgány ostatních zvířat. Zvyšuje se věk pro domácí porážky skotu ze 24 měsíců na 72 měsíců, přičemž omezuje domácí porážku skotu staršího 24 měsíců a mladšího 72 měsíců na tři kusy ročně.

Zavádí povinnost registraci útulků pro toulavá zvířata, aby tato zařízení mohla být pod veterinárním dozorem. Zavádí povinnost oznámení chovu pěti a více psů samičího pohlaví starších dvanácti měsíců.

Ke snížení administrativní zátěže pak návrh zákona zejména nahrazuje povinnost chovatele požádat o povolení domácí porážky skotu a jelenovitých z farmového chovu povinností ohlásit tuto porážku a zkracuje lhůtu pro nahlašování této porážky na tři dny z dosavadních sedmi.

Umožňuje chovatelům hospodářských zvířat provádět ve svém hospodářství některé veterinární úkony, jako např. injekční aplikaci léčiv.

Vládní návrh zákona projednal zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR na své 42. schůzi dne 3. května 2017 a svým usnesením doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR schválit vládní návrh zákona ve znění přijatých pozměňovacích návrhů.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. My jsme tento návrh přikázali rovněž zemědělskému výboru jako garančnímu. Usnesení výboru byla doručena jako tisky 881/1 a 2. Prosím zpravodajku zemědělského výboru paní poslankyni Marii Pěnčíkovou, aby nás informovala o projednání návrhu výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Marie Pěnčíková: Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi, abych vás seznámila se 159. usnesením zemědělského výboru ze 42. schůze ze dne 3. května 2017.

Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR po úvodním slově náměstka ministra zemědělství Jiřího Šíra, zpravodajské zprávě poslankyně Marie Pěnčíkové a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů a některé související zákony, které máte jako sněmovní tisk 881, schválit ve znění pozměňujících přijatých návrhů, které máte ve sněmovním tisku 881/2.; za druhé pověřuje předsedu výboru, aby toto usnesení předložil předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR; za další zmocňuje zpravodaje, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, paní zpravodajko. Otevírám obecnou rozpravu. Mám do ní zatím tři přihlášky. Prosím pana poslance Paveru a po něm pan poslanec Zahradník.

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedo. Hezké a příjemné odpoledne ještě jednou. Jenom vystupuji na podporu pozměňujícího návrhu, který jsme společně připravovali s panem ministrem a dalšími lidmi. Týká se toho, že by se mělo ve veterinárním zákoně zavést povinné značení psů. Nebude to sice hned, bude to až od 1. 1. 2020 v souvislosti s tím, že budou lidé očkovat psa proti vzteklině. To znamená, že by bylo potom pro veterinární správu mnohem jednodušší při kontrolách psů zjistit, zda ten pes pochází množíren, či nepochází, zda je očkován, či není očkován.

Věřím, že tento návrh podpoříte, i když to není ten, který by úplně řešil problematiku značení psů. Protože představa, že by se zavedl nějaký důslednější boj proti množírnám, tady samozřejmě je, existuje spousta zajímavých návrhů, ale protože v současné době není v silách ani Ministerstva zemědělství, ani dalších zajistit to, aby byla rychle zavedena centrální evidence těchto psů, tak by se mohlo začít postupně a byl by to první krok v tom, aby se povinně začali značit psi od roku 2020. Věřím, že to může přinést pokrok v tom, že se zamezí množírnám v České republice nebo jejich přístupu na trh tím, že budou mít povinně značená zvířata i ony, budou muset mít značené své feny, které chovají, a veterinární správa bude samozřejmě mít právo kontrolovat tato zvířata, zda jsou očkovaná, zda jsou očipovaná nebo povinně označená.

Moc vám za to děkuji a samozřejmě děkuji i panu ministrovi a všem lidem, kteří přispěli nějakým způsobem aspoň ke kompromisnímu řešení, i když si umím představit mnohem lepší řešení, ale jsem rád i tady za toto. Děkuji, pane ministře, i všem dalším.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Zahradníka a připraví se pan poslanec Bendl.

Poslanec Jan Zahradník: Vážená pane předsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych vám chtěl stručně zdůvodnit svůj pozměňovací návrh, který jsem předložil a který se týká poměrně významné části toho zákona, to je útulků pro zvířata.

V dnešní době odhadujeme, že existuje zhruba 40 tisíc spolků, které tak či onak mají jako svůj cíl pečovat o zvířata. I když počet chovaných zvířat ať už hospodářských, nebo zvířat chovaných jako zájmová se zvyšuje, tak některá tato zařízení avizují nedostatek zvířat, o která by se starala, což někdy vede k tomu, že dochází k nekalým jednáním, kterým bychom chtěli předejít. Přitom § 42 v odst. 6 a 9 předloženého zákona stanoví poměrně přesná pravidla a povinnosti pro provozovatele útulků. Má to jenom jednu vadu, a to že v zákoně chybí definice útulku pro zvířata.

Proto navrhuji, aby do § 3 odst. 1, což je takový úvodní definitorický paragraf a odstavec obsahující seznam poměrně značného množství pojmů, které vyžadují přesnou definici v zákoně, doplnil také definice útulku pro zvířata. Navrhuji, aby útulkem pro zvířata bylo zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům.

Co se týká definice jednotlivých pojmů, tak pojem opuštěné zvíře definuje zákon na ochranu zvířat proti týrání a také o něm hovoří a definuje ten pojem nový občanský zákoník, tedy jednak co se týká zvířat hospodářských, jednak zvířat v zájmovém chovu. Opuštěné zvíře pak je definováno jak v občanském zákoníku, tak v zákoně na ochranu zvířat proti týrání. Čili ta definice podle mě by umožnila, aby pak bylo možné pro útulky stanovit ještě další pravidla podzákonnými normami.

Já jsem se přihlásil do podrobné rozpravy a k tomuto návrhu se přihlásím. Ještě chci dodat, že jsem původně předložil vlastní pozměňovací návrh, který vycházel z konzultací s provozovateli některých útulků pro zvířata, ale po dohodě s Ministerstvem zemědělství jsem ten svůj návrh změnil a nyní předkládám upravený návrh, ke kterému se později v podrobné rozpravě konkrétně přihlásím.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Teď faktická poznámka pana poslance Pavery a po něm fakticky pan poslanec Kott.

Poslanec Herbert Pavera: Děkuji, pane předsedo. Jenom zareaguji na pana kolegu Zahradníka, který tady navrhuje něco k zákonu o týrání zvířat.

Já bych chtěl také upozornit, že i já jsem vlastně s lidmi, kteří se zabývají těmito věcmi, v zákoně na ochranu zvířat proti týrání navrhl také jednu věc, která by výrazně mohla pomoci v kontrolách takovýchto útulků a různých chovatelských zařízení, která by mohla umožnit Ministerstvu zemědělství vydat předpis, například vyhlášku, která by určovala, jaká je minimální velikost klece, ve které může být pes chován, a za jakých podmínek může být ten pes, zvíře případně chováno, což by výrazně pomohlo i veterinární správě při kontrole stanic chovatelů, ať jsou to fyzické, nebo podnikající osoby. Až se dostaneme k tomuto zákonu, byl bych rád, kdyby Ministerstvo zemědělství podpořilo tuto věc a mohli bychom udělat další krok k tomu, aby zvířata v České republice žila v lepších podmínkách než doposud. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím pana poslance Kotta s faktickou poznámkou.

Poslanec Josef Kott: Děkuji za slovo, pane předsedo. Se vším, co tady řekl kolega Pavera, souhlasím. Já se také přimlouvám za to, abychom se zabývali pozměňovacím návrhem pana kolegy Zahradníka, protože si myslím, že ta specifikace jednotlivých pojmů, na základě kterých můžeme skutečně zabránit tomu, aby docházelo k týrání zvířat, a abychom pomohli i obcím, tak si myslím, že to je správná cesta, na které se dá dále stavět. Myslím si, že budeme schopni podpořit jako klub oba tyto pozměňovací návrhy. Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Nyní s řádnou přihláškou pan poslanec Bendl, který je zatím posledním přihlášeným do obecné rozpravy.

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, vážený pane předsedo. Pane ministře, kolegyně, kolegové, veterinární zákon projednáváme v Poslanecké sněmovně poměrně dlouho, byly k němu dělány semináře ještě před prvním čtením, protože problematika tohoto zákona je opravdu široká, a to od kvalifikace člověka, který zasahuje do procesu chovu zvířete, až po způsob jeho chování, až po kvalifikaci třeba i představených veterinární správy, kde se mění povinnost mít druhý stupeň, kde se mění povinnost mít vysoké vzdělání do dvou let v případě, že se jedná o představeného veterinární správy, tak se toto pravidlo zvolňuje ze dvou let na pět. To znamená, že dnes platí, že v zásadě by téměř mohl nastoupit člověk, který má pouze veterinární školu, ale nemusel by mít druhou atestaci. V tomto ohledu se situace zjemňuje.

To, co ale je součástí veterinárního zákona, co všichni zcela správně a oprávněně sledujeme, je situace týraných zvířat. Tady to, co tady říkal kolega Pavera, a směřují k tomu některé pozměňovací návrhy, všímání si situace kolem útulků, o tom, co to je vlastně útulek, charakteristika - protože když se to tomu provozovateli útulku hodí, je provozovatelem útulku, když se mu to nehodí, tak najednou není a utíká z toho systému. V tomhle ohledu bych řekl, že je dobře, že se ta charakteristika upřesňuje, aby bylo jasné a definitivní, kdo tím útulkem opravdu je, jaké má povinnosti a podobně. Ale týká se to útulků - a na to chci upozornit - spíše malých zvířat, koček, psů a podobně.

Já jsem interpeloval minulý týden nepřítomného ministra zemědělství v kauze odebraných téměř 80 koní chovateli, který koně týral, a z titulu rozhodnutí veterinární správy získala tyto koně do předběžné péče obec. Stojí ji to 350 tisíc korun měsíčně, přičemž ty počáteční náklady byly zhruba jeden milion korun. Chci říci, že tenhle zákon s tím v podstatě, s tou situací, nic nedělá. Upozorňujeme na to velmi dlouhou dobu. Tady máme v České republice případy týrání dobytka a velkých druhů zvířat, koní zejména, ale je to i u ostatních druhů zvířat, krávy, kozy, ovce atd. Veterinární správa má složité kompetence v tom rozhodnutí, protože v okamžiku, kdy to rozhodnutí udělá, musí se příslušná obec, která nemá finanční prostředky, začít starat, a není finančně kryta ta péče. Proto veterináři kolikrát nevědí, co s tou situací dělat.

Já na to chci upozornit v souvislosti s projednáváním tohoto zákona, protože v tomhle ohledu tady máme všichni dluh a Ministerstvo zemědělství nemá, řeknu, definitivní řešení pro to, aby tu situaci řešilo. Pokud tedy nepovažuje za situaci to, že rozhodne veterinární správa, dá ta týraná zvířata do péče obci a pak už se o nic dalšího nestará. Myslím, že by tady měla být jasná pravidla proto, aby v případě, že dojde k týrání velkých zvířat, abychom to uměli řešit také. Že to nejsou jenom útulky pro psy a případně kočky.

Ten zákon zase otvírá řadu jiných, to už tady bylo řečeno v tom zákoně předešlém, že jsou tam možné přílepky. Já je tady kritizovat nebudu, protože si myslím, že jsou téměř všechny věcné.

Co přináší ten zákon, tak už je jednoznačné stanovení povinnosti, aby příslušný veterinární lékař musel být členem komory, pokud chce vykonávat veterinární činnost. To je zásadní změna, doposud to nebylo úplně jasné. Tenhle zákon definitivně říká, že škola nestačí, musíte být členem komory. Pokud nejste členem komory, nemůžete vykonávat veterinární činnost. To bych chtěl upozornit, to je jistá změna, která povede k tomu, že veterinář, bude-li chtít vykonávat povolání, které vystudoval, bude se muset držet vnitřních pravidel fungování veterinární komory atd. atd. Může to přinést některé problémy v praxi a je už potom tedy na Státní veterinární správě a komunikaci s komorou, aby se to neotáčelo proti chovatelům.

Já mám obecně obavu, že půjdeme-li tímhle tvrdým sankčním způsobem dále, bude za chvilku takový ten obecný chov zvířat, psů, koček, papoušků, rybiček a já nevím koho všeho, stane se to záležitostí, jako je to na západ od nás, jenom pro ty bohaté. Protože bude tolik povinností, tolik možností sankcí, tolik hlídání a zároveň možnosti sankcionování, že si lidé budou opravdu rozmýšlet, jestli si pořídí, či nepořídí do rodiny psa. Možná je to dobře, někdo namítne, vždyť přece ať si ho pořídí každý, kdo na to má. Ale my bychom se měli ohlížet zcela určitě na to, že je tam řada povinností, které by být nemusely.

A ještě jedna věc. Vznikají nové agendy a je možná škoda, že chovatel bude muset státu několikrát říkat jednu a tu samou věc. Měli bychom - stejně tak jako se to stalo s těmi včelami v souladu s debatou se Svazem včelařů, že se bude využívat LPIS ke komunikaci a k tomu, aby hospodáři na plochách, kde hospodaří, věděli, že tam včelstva mají apod., aby některé další agendy byly postupně sjednocovány, aby stát neobtěžoval chovatele informacemi a nepožadoval od nich informace, které už fakticky má.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, pane poslanče. Zeptám se, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy. Pokud tomu tak není, tak rozpravu obecnou končím. Zeptám se na závěrečná slova po obecné rozpravě. Není zájem. Otevírám rozpravu podrobnou. Prosím pana poslance Paveru a připraví se pan poslanec Kudela. Pan poslanec Pavera stahuje, tak v tom případě pan poslanec Kudela.

Poslanec Petr Kudela: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, pane ministře, dneska do třetice k zemědělské tematice. Do systému jsem načetl pozměňovací návrh pod číslem 6387, ke kterému se hlásím. Tento můj pozměňovací návrh se týká toho, o čem před chvílí hovořil pan poslanec Bendl, a to konkrétně povinnosti, aby veterinární lékař, který chce vykonávat veterinární činnost, byl členem veterinární komory. Tuto tematiku jsme diskutovali před projednáváním tohoto zákona v prvním čtení. Projednávali jsme ji na zemědělském výboru a postupně došlo ke shodě mezi Ministerstvem zemědělství a veterinární komorou. Takže mám tu čest a radost, že mohu tento pozměňovací návrh načíst, navrhnout. A také opakuji, že chci, aby se o něm hlasovalo ve třetím čtení, sněmovní dokument 6387. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Prosím paní poslankyni Bohdalovou a připraví se pan poslanec Zahradník.

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážení kolegové. Vložila jsem do systému svůj pozměňovací návrh, je tam pod číslem 6179, je to víceméně legislativně technická úprava, protože v rámci veterinárního zákona je otevřen sazebník správních poplatků. Po dohodě Ministerstva zemědělství a Ministerstva školství se zde vkládá, do položky 22 doplňuje písm. w), které zní: přijetí žádosti o akreditaci vzdělávacího programu podle zákona o zaměstnanosti. Za každý vzdělávací program Kč 1 000.

Děkuji za pozornost.

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Pan poslanec Zahradník.

Poslanec Jan Zahradník: Vážený pane předsedo, já se přihlašuji k pozměňovacímu návrhu, který jsem vložil do systému pod číslem 6440 a který jsem tady před chvílí v obecné rozpravě zdůvodnil. Děkuji.

Předseda PSP Jan Hamáček: Také děkuji. Dále do podrobné rozpravy nemám žádné přihlášky a podrobnou rozpravu končím. Zeptám se na závěrečná slova. Pan ministr a paní zpravodajka, nikoliv, končím tedy druhé čtení tohoto tisku.

Budeme pokračovat bodem číslo

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.