Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Radek Vondráček)

340.
Informace předsedy vlády o opatřeních
proti zneužívání zajišťovacích příkazů Finanční správou

Prosím, aby se slova ujal předseda vlády Bohuslav Sobotka. Všechny vás poprosím o klid v sále. Máte-li něco k diskusi, máte k dispozici předsálí. Ještě vás poprosím, pane premiére, chviličku, než se kolegové utiší. (Předsedající zvoní.) Týká se to i případně hovořících ministrů. Prosím, máte slovo, pane premiére.

 

Předseda vlády ČR Bohuslav Sobotka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, já jsem byl v minulých dnech požádán, abych Poslanecké sněmovně předložil zprávu o používání tzv. zajišťovacího příkazu. Této žádosti jsem vyhověl. Včera ještě před zahájením schůze obdržela Poslanecká sněmovna, jak jsem byl informován, elektronickou formou, všichni členové a členky Poslanecké sněmovny, informaci předsedy vlády k údajnému nadměrnému používání právního institutu zajišťovacího příkazu Finanční správou České republiky. Dovolil bych si ve svém úvodním vystoupení odkázat na tuto zprávu, kterou jsem v písemné podobě včera poskytl poslancům a poslankyním, a dovolte mi, abych shrnul alespoň stručně hlavní body, které jsou v této zprávě obsaženy.

Za prvé. Zajišťovací příkazy jako takové jsou nástroj, který Finanční správa v odůvodněných případech používá k dosažení větší efektivity výběru daní. Odůvodněný případ je takový, kde existuje na straně Finanční správy důvodné podezření, že konkrétní daňový subjekt nezaplatil na daních, co má. V takovém případě Finanční správa vydá zajišťovací příkaz, kterým stanoví konkrétnímu daňovému subjektu povinnost předčasně složit finanční výši předpokládané daně a stanoví také, kolik to má být. Stát tak bojuje proti šedé ekonomice, daňovým podvodům, proti okrádání daňových poplatníků.

Každému zajišťovacímu příkazu předchází odůvodnění, což by mělo vyloučit možnost, že by byl plošně uplatňován. Každý příkaz musí být v souladu s platnými zákony. Přesné znění příslušných paragrafů naleznete v písemné zprávě. Pokud Finanční správa pochybí a použije zajišťovací příkaz neoprávněně, může Nejvyšší správní soud rozhodnout o jejich zrušení. Za poslední čtyři roky k tomu Nejvyšší správní soud přistoupil podle mých informací celkem v sedmi případech.

Za druhé. Je pravda, že za posledních pět let jsou zajišťovací příkazy vydávány častěji, zejména v letech 2014, 2015 a 2016. Podrobná čísla máte opět uvedena v písemné zprávě. Chtěl bych upozornit na fakt, že už v roce 2013, tzn. ještě před zahájením mandátu této vlády, byla vydána rozhodnutí o zajišťovacích příkazech na částku bezmála 6,2 mld. korun. Čili v roce 2013 to byla částka 6,2 mld. korun. V roce 2014 to bylo 3,8 mld. korun, v roce 2015 3,6 mld. korun a v roce 2016 3,3 mld. korun. Jenom pro srovnání těch čísel z hlediska nárůstu zajišťovacích příkazů: v roce 2013 bylo vydáno 467 rozhodnutí v této věci, v roce 2014 867, v roce 2015 1 605 a v roce 2016 1 561. To znamená, mezi léty 2013 došlo zhruba ke zdvojnásobení vydaných zajišťovacích příkazů a mezi léty 2014 a 2015 došlo rovněž ke zhruba zdvojnásobení vydání zajišťovacích příkazů. Ta úroveň mezi léty 2015, 2016 už nevykazuje takovou dynamiku. Počet zajišťovacích příkazů v roce 2016 byl o něco málo nižší než v roce 2015.

Souhlasím jednoznačně s tím, že zajišťovací příkazy mají být využívány skutečně v krajních případech, protože v některých případech mohou firmy dostat do zásadních komplikací.

Za třetí. Vzhledem k tomu, že se jedná o poměrně silný nástroj, neměly by vznikat žádné pochybnosti o profesionalitě a objektivnosti Finanční správy při jeho využívání. Vyžádal jsem si tedy v této věci stanovisko ministra financí. Z tohoto stanoviska, které jsem obdržel, vyplývá, že Finanční správa v červenci 2015 mimo jiné připravila metodický pokyn k organizačnímu zabezpečení vydávání zajišťovacích příkazů. Dále byl zřízen odborný dohled nad jejich realizací. V roce 2015 byla také zřízena pracovní skupina, která slouží jako platforma pro rychlou výměnu informací a která zároveň vyhodnocuje dostupnou judikaturu k zajišťovacím příkazům. Ve svém stanovisku mě ministr financí ujistil, že Finanční správa posuzuje dopady vydaných zajišťovacích příkazů na jednotlivé daňové subjekty a že nepodceňuje případná rizika a dopady využívání tohoto nástroje na podnikatelskou činnost a přesah do osobních poměrů daňových dlužníků.

Chtěl bych vyzvat, vážené poslankyně, vážení poslanci, abychom rozlišovali mezi tím, kdy stát plní své povinnosti vůči občanům a stará se řádně o výběr daní, a tím, kdy dochází k porušení pravidel a využívání zajišťovacích příkazů jako preventivního opatření bez dostatečného odůvodnění. Ten druhý případ bych považoval za nepřijatelný postup ze strany finančních úřadů, pokud by k takovému postupu docházelo.

Jak jsem avizoval, vážené poslankyně, vážení poslanci, ve své písemné zprávě, chci požádat ministra financí o podrobné vyhodnocení, jak se dnes institut zajišťovacího příkazu využívá, jaký je důvod nárůstu vydaných příkazů mezi lety 2013 a 2015, protože to, koneckonců, může poukazovat na negativní jevy v naší ekonomice. Budu také chtít, aby Finanční správa přezkoumala svůj postup při použití zajišťovacího příkazu, a to zejména tam, kde Nejvyšší správní soud rozhodl o jejich zrušení, k čemuž nepochybně shledal věcné důvody.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl bych na závěr svého úvodního vystoupení ujistit Poslaneckou sněmovnu, že cílem vlády je efektivní stát, že cílem vlády je řádný výběr daní. Rozhodně není cílem vlády, abychom neúměrně administrativně zatěžovali podnikatele, nebo jim dokonce házeli klacky pod nohy tím, že budou neúměrně často uplatňovány instituty, pro které není řádné odůvodnění. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane premiére. A nyní poprosím, aby se slova ujal navrhovatel tohoto bodu, kterým je poslanec pan Martin Plíšek a který se stane zároveň zpravodajem po svém vystoupení. Máte slovo.

 

Poslanec Martin Plíšek: Vážený pane místopředsedo, vážený pane premiére, milé kolegyně, vážení kolegové, já bych vám chtěl na úvod poděkovat, že jste zařadili projednání bodu, který se týká zajišťovacích příkazů, a že o tom můžeme vést diskusi na půdě Poslanecké sněmovny, která vykonává kontrolní funkci vůči vládě, vůči výkonné moci.

Pod záminkou boje proti daňovým podvodníkům orgány Finanční správy stále častěji a ve velké míře likvidují naprosto nevinné podnikatele. Používají k tomu institut tzv. zajišťovacího příkazu a jeho okamžité vymáhání, které má sloužit až ve skutečně krajních případech jako poslední prostředek k tomu, aby stát nepřicházel o platby daní.

Jde o to, že má-li Finanční správa důvodný předpoklad, že konkrétnímu daňovému subjektu v budoucnu vznikne povinnost zaplatit daň v určité výši, a má-li současně důvodné obavy, že tato daň nebude zaplacena, je oprávněna zabavit jeho majetek. V posledních letech a poslední době se ale ukazuje, že Finanční správa České republiky pod politickým vedením ministra financí Andreje Babiše tento prostředek sloužící k boji s podvodníky svými svévolným jednáním přeměnila v prostředek faktické likvidace nevinných občanů a podnikatelů.

V právním státě ale má být naprostou samozřejmostí, že použití takto silného a mimořádného opatření musí být pečlivě zvažováno a použito pouze v případě, kdy bude zřejmé, že opravdu směřuje proti podvodnému jednání, a pro jeho užití budou existovat pádné důvody. Dopady zajišťovacího příkazu jsou pro firmu likvidační a dotčení podnikatelé jsou vzhledem k zabavení jejich majetku nuceni ukončit veškerou svou podnikatelskou a ekonomickou činnost.

Už samotný nárůst počtu použití zajišťovacích příkazů svědčí o tom, že se k němu Finanční správa uchyluje plošně. Tento postup je ovšem nezákonný, což opakovaně konstatuje Nejvyšší správní soud, který nezákonné, tedy nedůvodné zajišťovací příkazy ruší. Soudní rozhodnutí však přicházejí pozdě a nemohou již napravit škody nenávratně napáchané zvůlí Finanční správy. I přesto Finanční správa odmítá své postupy revidovat, rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pro ni nic neznamenají a na dalším bezdůvodném používání zajišťovacích příkazů trvá. Naprosto skandální je pak vysvětlení tohoto postupu od generálního ředitele Finanční správy pana Janečka, který tento systém obhajuje tím, že každá firma může být zneužita v daňovém podvodu. Tím nám generální ředitel Finanční správy mj. říká, že každou firmu v České republice může kdykoli postihnout vydání zajišťovacího příkazu, kterým se zabaví její majetek, což se rovná trestu smrti bez jakéhokoli soudu.

TOP 09 se proto dopisem svého předsedy obrátila na předsedu vlády, aby jako nejvyšší představitel výkonné moci razantně zabránil zneužívání institutu zajišťovacího příkazu Finanční správou České republiky. Také chceme, aby se tato věc skutečně řešila na této schůzi Poslanecké sněmovny.

Když jsem tady hovořil ve svém úvodním vstupu o nálezech a rozhodnutích Nejvyššího správního soudu, a já bych vás, milé kolegyně, vážení kolegové, chtěl skutečně odkázat na veřejně přístupnou judikaturu Nejvyššího správního soudu, pak si tady dovolím skutečně i odcitovat odůvodnění jednoho případu, který řešil Nejvyšší správní soud, kdy se na něj obrátila firma s návrhem na vydání předběžného opatření, v němž požadovala, aby soud uložil správci daně, aby se zdržel kroků a úkonů vedoucích k rozprodeji jejího nemovitého majetku. Nejde totiž jenom o zajištění majetku, ale o to, že ten zajišťovací institut nebo zajišťovací příkaz umožňuje, že následně je ve veřejné dražbě prodán majetek toho podnikatele, což samozřejmě má pro něj likvidační důsledek. A Nejvyšší správní soud v tomto konkrétním odůvodnění - já tady nebudu řešit konkrétní příklad, abych tady jmenoval nějakou firmu, ale říkám, je to na internetu - jasně říká, jak by měl ten zajišťovací institut vypadat a jak by měl být uplatňován.

Já si nyní dovolím vás stručně seznámit s tímto rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. Ta firma odůvodnila požadavek na vydání předběžného opatření tím, že s ohledem na postup správce daně v rámci daňové exekuce proti ní je třeba zatímně upravit poměry účastníků do doby konečného rozhodnutí soudních orgánů ve věci, neboť přes rozhodnutí příslušného soudu, který již jednou zrušil rozhodnutí Finanční správy, činí nadále správce daně kroky, v jejichž důsledku hrozí té firmě, která je v tomto případě žalobkyní, vážná újma, a to v podobě faktické ekonomické likvidace působením zajišťovacích institutů blokujících nakládání s majetkem a dramaticky měnících obvyklé podnikání žalobkyně. Žalobkyně konkrétně uvádí, že zajišťovací příkazy, na jejichž základě je vedena daňová exekuce proti jejím nemovitostem, jsou předmětem přezkumu v projednávané věci. Na základě zajišťovacích příkazů správce daně postihl veškerý její nemovitý majetek, zablokoval jí všechny účty a hodlal zpeněžit a exekuovat zboží a ostatní movité věci, a paralyzoval tak její podnikatelskou činnost. Čili v tomto konkrétním případě - a není ten případ jediný - vidíme skutečně ty likvidační důsledky zajišťovacího příkazu. Žalobkyně tak není fakticky schopná fungovat jako podnikatelský subjekt a z dosavadního zisku se propadla do ztráty. Celá tato situace je přitom důsledek vydaných zajišťovacích příkazů a na ně navazujících daňových exekucí.

Dále dodávám, že žalobkyně také uzavírá, že pokud by došlo k prodeji jejího nemovitého majetku, nemohla by ani v případě svého úspěchu v jednotlivých řízeních obnovit následně svoji ekonomickou činnost, neboť by nebylo kde a na čem ji obnovit. Nedostatečnou je v takovém případě i možnost domáhat se náhrady škody, protože ani její přiznání by nemohlo zvrátit ztrátu možnosti pokračování její podnikatelské a ekonomické činnosti. Z postupu správce daně je dle žalobkyně přitom zřejmé, že bezprostředně hrozí nebezpečí, že správce daně bude činit kroky směřující k prodeji jejího nemovitého majetku a že k prodeji by mohlo dojít ještě před konečným rozhodnutím soudu ohledně zákonnosti skutečné výše daně.

Tady je potom i vyjádření Finanční správy, která uvádí, že blokace majetku a faktické možnosti podnikat v důsledku vydávání zajišťovacího příkazu a jeho exekučního vymáhání je pravidelným důsledkem uvedených právních institutů, jež má správce daně k dispozici. To znamená, tady v tom odůvodnění se píše, že skutečně Finanční správa přiznává, že ty důsledky jsou takové a že ten krok, který souvisí se zabavením veškerého majetku a s následným zpeněžováním těch hodnot té firmy, je v podstatě v pořádku a že se tak v podstatě děje v souladu se zákonem. Ale tady bych chtěl hlavně zdůraznit to, že má jít o výjimečný institut, kdy už není možnost se dobrat splnění daňové povinnosti, nikoliv že se bude automaticky zavádět tento zajišťovací příkaz.

Nyní v tomto projednávaném případě se jedná o specifickou situaci v oblasti daňového práva. To se vyznačuje existencí zajišťovacího příkazu jakožto - a znovu zdůrazňuji - mimořádně razantního nástroje správce daně k okamžitému předstižnému zajištění a na to navazujícímu případnému exekučnímu zpeněžení majetku daňovou správou. Vydání a realizace zajišťovacího příkazu může během mimořádně krátké doby všestranně paralyzovat dosud běžně fungující podnikatelský subjekt a nevratně jej zničit. Zajišťovací příkazy a na ně navazující exekuční úkony správce daně přitom jsou vydávány samotným správcem daně, a nikoliv povolovány či průběžně kontrolovány soudem. Jejich soudní kontrola je až následná. - Stále tedy cituji z odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v jedné konkrétní věci. Ale upozorňuji, že těch případů, kdy takto Nejvyšší správní soud rozhodl, je více, a dokonce bych ty případy označil, že jsou velmi podobné, jako přes kopírák.

Jak již bylo výše uvedeno, razance a bezprostřednost zajišťovacího příkazu a na něj navazujících a s ním v praxi správce daně spojených opatření exekučních vyžaduje, aby pokud možno po celou dobu vedení sporu před správními soudy o podstatu toho sporu, tedy především o existenci, právní důvod a rozsah zajištěné daňové povinnosti, měl daňový subjekt rozumnou naději na zachování své ekonomické existence. Uvedená zásada, tedy pokud možno zachovat existenci daňového subjektu po dobu řízení před správními soudy, má být důsledně uplatňována v případech, kdy je z povahy věci sporu o vlastní hmotněprávní daňovou povinnost patrné, že jde o skutečnosti tak či onak právně nebo skutkově sporné a v nějaké míře nejasné. Jinak řečeno, jde-li o spor o právo a s ním spojené skutkové okolnosti, má být daňovému subjektu pokud možno umožněno, aby spor vedl a dovedl do konce, ať již bude výsledek sporu jakýkoli, to znamená bez těch likvidačních důsledků uplatněním zajišťovacího příkazu, které nemají vratnou podobu, a jsou tedy nenávratné.

Zajišťovací příkaz, a konstatuje to i odůvodnění tohoto rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, říká, že pravým smyslem a účelem jeho existence je výlučně nebo převážně podvodné jednání, například v podobě podvodu na DPH. A je také nutno vnímat, že z okolností věcí patrných v průběhu jejího projednávání před správními soudy není očividné, že výlučným či převážným smyslem a účelem jeho existence je podvodné jednání. Je třeba dát přednost zachování existence daňového subjektu po dobu řízení před správními soudy.

Nejvyšší správní soud v této konkrétní věci došel k závěru, že působení a ekonomická činnost tohoto podnikatelského subjektu není založena podvodně a nesměřuje k podvodnému jednání, tudíž v tomto případě by využití zajišťovacího příkazu i na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie nemělo být přípustné a neměla by se Finanční správa k němu uchylovat.

Z tvrzení stěžovatele ani ze skutečných patrných informací ze správního či soudního spisu neplyne, že by žalobkyni byla předestírána účast na daňovém podvodu, a tím méně pak, že výlučným či převážným smyslem a účelem její existence je podvodné jednání.

Dámy a pánové, já bych samozřejmě mohl... To rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je poměrně rozsáhlejší, to odůvodnění je velmi precizně vyhotoveno. Když to shrnu, tak Nejvyšší správní soud jasně konstatuje, že má jít o mimořádný prostředek, ke kterému se má Finanční správa uchýlit při vážných situacích, při nenávratných situacích, v případech, kdy hrozí riziko, že daňová povinnost nebude splněna, a kdy také jsou jasné důkazy o tom, že se ta firma dopustila buď podvodného jednání, nebo podvodně vznikla. Takže tady Nejvyšší správní soud stanovil jasné mantinely pro Finanční správu.

Je velmi smutné, že i poté, co Nejvyšší správní soud vydal tato rozhodnutí, Finanční správa je nadále ignoruje a v některých těch případech se opakovaně uchyluje k vydávání zajišťovacích příkazů a nastává tak ping-pong mezi dotčenou firmou, Finanční správou a soudy. To si myslím, že je stav, který by v právním demokratickém státě neměl být, a proto je tady moje výzva i k panu premiérovi, aby jako nejvyšší představitel výkonné moci, protože Finanční správa patří do výkonné moci, je součástí výkonné moci, tak si myslím, že my jako zákonodárný sbor bychom měli dohlížet nad tím, aby výkonná moc dodržovala zákony, dodržovala soudní rozsudky, a v tomto případě usnesení Nejvyššího správního soudu.

Proto poté, co bude otevřena podrobná rozprava, se do ní hlásím a navrhnu příslušné usnesení Poslanecké sněmovny, ve kterém budu navrhovat, aby Poslanecká sněmovna vyzvala předsedu vlády k takovým opatřením, aby Finanční správa dodržovala rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a nezneužívala institut zajišťovacího příkazu.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji zástupci navrhovatelů panu poslanci Martinu Plíškovi. Otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášený právě pan kolega Plíšek. Trvá na tom? Už raději ne. Tak v tom případě dám slovo, budu to brát jako vaše úvodní vystoupení a rozpravu a mohu dát k faktické poznámce slovo panu poslanci Václavu Votavovi, poté paní poslankyni Lorencové a potom bude pan kolega Pilný v řádné přihlášce. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, omlouvám se, nechci samozřejmě upírat čas přihlášeným kolegům, tak jenom v rámci své faktické poznámky. Chtěl bych říci, že to je opravdu závažné téma a že je třeba, aby se jím zaobíral i rozpočtový výbor, takže já hodlám na možný termín, který bude rozpočtového výboru, také tuto otázku předložit. Je třeba, aby se k ní vyjádřil samozřejmě i generální ředitel Finanční správy pan ředitel Janeček.

Chybí mi tady pan ministr Babiš. Tady je to samozřejmě směřováno na to, aby tady odpovídal, nebo aby tu informaci předložil pan premiér. Nicméně velice bych uvítal, aby u toho byl samozřejmě i ministr financí, který je zodpovědný za Finanční správu, má to v gesci svým způsobem. A dávám i na zváženou, jestli by nebylo vhodné, abychom dnes přerušili toto jednání právě pro účast pana ministra financí a možná i po jednání rozpočtového výboru abychom to dokončili tady zde na plénu.

Je to opravdu vážná věc, opravdu se používání zajišťovacích příkazů stává bohužel rutinní záležitostí. A bohužel je tak nějak přecházeno to, co je opravdu smyslem toho zákona a ustanovení zákona, daňového řádu, aby to bylo opravdu používáno ve výjimečných, odůvodněných případech. Bohužel i ten nárůst případů, kdy je používán zajišťovací příkaz, o něčem svědčí. Samozřejmě daně se musí vybírat. Daňový poplatník je povinen platit daně. Daňová správa je povinna vybírat daně od poplatníků. To samozřejmě nikdo nezpochybňuje. Ale samozřejmě musí to být také v nějakých mezích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane předsedo, uplynul čas k faktické poznámce. (Poslanec Votava: Omlouvám se.) Zeptám se ale, vy ten procedurální návrh na přerušení míníte tak, že by byl po vyčerpání rozpravy, nebo nyní, teď hned?

 

Poslanec Václav Votava: Myslím si po vyčerpání rozpravy. Je to tedy můj osobní návrh.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Čili dnes bez usnesení a poté bychom se rozhodli, jak dál. (Poslanec Votava: Ano.) Dobře. To jsme si vyjasnili.

Nyní paní poslankyně Jana Lorencová s faktickou poznámkou. Ještě předtím, než jí dám slovo, konstatuji omluvu paní poslankyně Věry Kovářové od 11.45 do 13.00. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Lorencová: Vážený pane předsedající, kolegyně a kolegové, i dnes jsme svědky, a sleduje nás 16 tisíc berních úředníků, jak jsou zostouzeni, a to na půdě Poslanecké sněmovny. S jistotou si troufám tvrdit, že od zítřka přestávají být aktivní v oblasti boje proti daňovým podvodům. Takové zostouzení nebo takový přístup k jejich práci si podle mě určitě nezaslouží. Co bude výsledkem? Výsledkem bude jednoznačně ještě nižší výběr daní.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní ještě faktická poznámka pana poslance Bohuslava Chalupy a pak pana poslance Robina Böhnische. Pak už pan poslanec Pilný, Kalousek a Šánová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Rád bych se vaším prostřednictvím zeptal pana premiéra a nepřítomné paní ministryně práce a sociálních věcí na to, kde vezmete peníze, když daňová správa nebude vybírat peníze, a nebude je vybírat přísně, protože zákon je od toho, aby byl přísný a aby bylo sankcionováno, když není zákon naplněn. Kde vezmete peníze, vážení přátelé ze sociální demokracie, na své sociální programy? Na to jsem fakt zvědavý. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Rozmnožily se faktické poznámky. Nyní pan poslanec Robin Böhnisch, poté Karel Fiedler a poté Karel Rais. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Po rozhovorech s nimi si nemyslím, že daňoví úředníci budou zostuzeni. Daňoví úředníci budou po dnešku pochopeni, protože jsou zděšeni z toho, jak jsou nuceni ohýbat zákony, jak jsou metodické pokyny z Ministerstva financí vydávány nad zákony. To je to, co daňové úředníky dneska tíží! (Potlesk poslanců ČSSD, TOP 09 a ODS.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Karel Fiedler také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Fiedler: Já si také nemyslím a doufám, že úředníci daňových správ přestanou fungovat. Já to určitě nepředpokládám. Ale chtěl jsem reagovat na slova předřečníka poslance Chalupy, kde na to bereme nebo kde se budou brát ty peníze. Já jsem tady včera navrhoval, abychom zdanili korunové dluhopisy. V návrhu vašeho pana předsedy Andreje Babiše v důvodové zprávě je, že pokud se tohle odsouhlasí, je to 13 miliard. Takže třeba, pane poslanče Chalupo prostřednictvím pana předsedajícího, k vašemu poslaneckému klubu, včera jste tohle nepustili na jednání Sněmovny, o těch 13 miliard vy nestojíte, protože pan Babiš těch 90 pro sebe potřebuje.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Karel Rais také k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Karel Rais: Dobrý den. Já bych se připojil k názoru, že bychom to měli odsunout z toho důvodu, že by měla být provedena nějaká analýza, pokud vůbec existuje nějaké skutečné zneužívání těch příkazů. Pokud je to tady na stole, tak asi bychom také měli srovnat třeba počet transakcí, které byly v roce 2013, s transakcemi v roce 2016, to úměrně samozřejmě také souvisí s nárůstem těchto příkazů. Prostě dívat se jenom na jednu charakteristiku a zapomenout na to, že v roce 2013 v podstatě byznys byl úplně na jiné úrovni, tak to považuji za trochu, nechci říct možná nekorektní, nebo scestný, jednostranný pohled. Čili myslím si, že pokud je na stole tenhle problém, tak že by se měla udělat pořádná analýza, a ne tedy jenom tady vytáhnout několik dat z průběhu jedné charakteristiky, a to je tedy počet zajišťovacích příkazů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Raisovi a nyní ještě jedna faktická poznámka pana poslance Michala Kučery. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji. Hned odpovím panu poslanci Raisovi. Ono už to tady zaznělo v projevu mého kolegy pana poslance Martina Plíška, nicméně v roce 2010 jich bylo 100 za celý rok, v roce 2013, jak se ptal pan poslanec Rais, jich bylo 467 a v roce 2015 1 605. Takže to jsou násobky toho, co bylo v předchozích obdobích před ministrem financí Andrejem Babišem.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Ivan Pilný, připraví se pan poslanec Miroslav Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně a kolegové, jak už je mým zvykem, zkusím se vrátit k předmětu, o kterém se právě jedná. Nejdříve bych si dovolil velmi krátký exkurz do historie a ta říká, že institut zajišťovacího příkazu byl do zákona - paragraf 103 - o DPH vložen novelou, kterou připravilo v roce 2011 Ministerstvo financí vedené Miroslavem Kalouskem. Návrh zákona byl předložen v květnu 2011, schválen v září 2011 a účinnosti nabyl k 1. lednu 2012. Tehdejší pan ministr Kalousek dokonce přiznal současnému generálnímu řediteli Generálního finančního ředitelství Martinu Janečkovi mimořádnou odměnu ve výši 20 tis. korun za spolupráci na přípravě této legislativní změny. Já si dovolím velmi často nesouhlasit s názory pana předsedy Kalouska, ale v tomto případě mu gratuluji, protože ten institut tam bylo vložen naprosto správně. V Čechách je přece zřejmé, že když někam přijdete, až se skončí nějaké řízení, tak tam najdete akorát vymalováno.

A teď čísla. Bylo podáno celkem v letech 2013 až 2017 k 31. 3. 4 990 zajišťovacích příkazů. Proti tomu bylo podáno 2 279 odvolání, jedno uznal finanční úřad, 528 subjektů se odvolalo k soudům a Nejvyšší správní soud zrušil pouze 7 těchto zajišťovacích příkazů. Sedm! To je 1,33 % zajišťovacích příkazů. Jedna celá třicet tři procenta!

Podívejme se na jiný institut, který je zakotven v zákoně. Policie ČR se před časem pochlubila, že v roce 2016 zajistila majetek pocházející z trestné činnosti v hodnotě 9,9 mld. korun, v předcházejícím roce to bylo 6,2 mld. korun. Část těchto peněz, a podstatně větší než 1,33 %, byla policie nucena vrátit jako neoprávněně zabavené. Budeme tedy říkat polici, že to nemá dělat? Že má počkat, až proběhne a bude pravomocně ukončeno řízení? To přece nedává žádný smysl.

Podle čísel, která jsou na stole, je zcela zřejmé, že tento institut zajišťovacích příkazů zneužíván není a že byl oprávněně v zákoně nasazen. Žijeme v České republice, a znova říkám, že když přijdete někam po tom, co bude ukončeno řízení, po tom, co tady proběhne celý proces, který popsal pan poslanec Plíšek, tak tam prostě nic nenajdete! A my jsme tady od toho, abychom postupovali v zájmu občanů a ve veřejném zájmu. Finanční správa podle toho koná a já jí za to blahopřeji. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Ivanu Pilnému. Ještě jedna faktická poznámka Václava Votavy a poté pan předseda Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, směrem k panu kolegovi Pilnému od vás. Ano, oprávněně nasazen byl do zákona tento zajišťovací institut, ale je otázka, zda a ve kterých případech je také oprávněně využíván, používán. To je ten důvod! (Potlesk několika poslanců ČSSD.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Miroslav Kalousek. Pardon, pan kolega Pilný se hlásí k faktické poznámce. Pan předseda Kalousek ještě chvilku posečká. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Pilný: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já budu velmi stručný a jenom zopakuji, protože zřejmě pan poslanec Votava úplně neposlouchal, 1,33 % a 7 případů, které vrátil Nejvyšší správní soud.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy vystoupení řádně v rozpravě pana poslance Miroslava Kalouska. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Dříve než se vyslovím v tom duchu, ve kterém jsem měl v úmyslu, dovolte, abych zareagoval, už nemělo smysl hlásit se faktickou poznámkou, na pana poslance Pilného.

Náš motiv vyvolat tuto diskuzi v Poslanecké sněmovně, koneckonců ten motiv jsem měl, když už jsem v dubnu psal svůj dopis premiérovi, nebyl legislativně zrušit tento institut. My ho pokládáme za správný. Máme za to, že je dobře, že je v našem právním řádu. Otázkou samozřejmě je, jak se s takovým instrumentem nakládá. Pan poslanec Pilný to udělal v duchu řekněme rétoriky hnutí ANO 2011. Prostě někdo surově kladivem někoho umlátí, načež se zjistí, že to kladivo vyrobil Kalousek, takže se řekne, že ten, kdo spáchal ten ohavný čin, není ten, kdo tím kladivem mlátil, ale Kalousek, který to kladivo vyrobil. Takže ne. Proti kladivu nic nemáme, já se hlásím k tomu, že jsem ho navrhl do právního řádu. Myslím si, že tam zůstat má, ale velmi nám vadí, jak se s tímto institutem nakládá. I ve vztahu, jak říkal pan poslanec Chalupa, k oněm prostředkům, které je potřeba vybírat do státního rozpočtu, protože pokud tím napácháme víc škod než užitku, zlikvidujeme ekonomické subjekty, které ty prostředky generují, a navíc ještě dosáhneme toho, že stát v některých případech nepochybně bude muset platit vysoké odškodné, tak o ty prostředky přicházíme, nikoliv že je vybíráme. To už je jenom aritmetika.

Nicméně dovolte jenom velmi krátké vystoupení, protože to zásadní řekl pan poslanec Plíšek.

Pane premiére, já jsem vám 27. dubna napsal dopis, ve kterém jsem vás žádal, abyste se této problematice věnoval, neboť máme znepokojující informace z terénu a ze všech regionů, že s tímto institutem je zacházeno velmi necitlivě. Nejenom že je uplatňován plošně, ale že pak v jednotlivých případech Finanční správa k těm subjektům, nad kterými je uplatněn zajišťovací příkaz, postupuje způsobem, který postrádá jakoukoliv ekonomickou logiku. Odmítá se s nimi bavit o splátkovém kalendáři, odmítá se s nimi bavit o případné restrukturalizaci subjektů, odmítá se bavit o čemkoliv, co by umožnilo další ekonomické pokračování těchto subjektů. Prostě práskne jenom exekuční příkaz a prodává majetky těchto firem, které často mají za sebou bezúhonnou dvacetiletou historii, za třetinovou až čtvrtinovou cenu, což logicky vzbuzuje podezření, že často to není motivováno pouze tím, abychom vybrali prostředky do státního rozpočtu, jak nám říkal pan poslanec Chalupa, ale že je to často motivováno tím, že Finanční správa tady postupuje buď na základě vrcholného politického zadání, nebo v rámci konkurenčního boje úmyslně likvidačně. Protože z těch možných způsobů, které ten státní úředník má, volí ten, který vylučuje další ekonomické pokračování příslušného subjektu. Prostě ho zlikviduje. A v řadě případů, nejenom v těch, které tady citoval pan poslanec Plíšek, máme důvodné podezření, že se jedná o zvůli a že motivem té zvůle není veřejný prospěch a rozpočet České republiky, ale konkurenční zájmy a šíření strachu v rámci politiky této vlády, že každý podnikatel je sprostý podvodník a je potřeba mu šlápnout na krk.

Já jsem velmi ocenil, pane premiére, že již 5. května, což je velmi krátký čas - napsal jsem vám 27. dubna, vy jste mi 5. května odpověděl, že jste připraven Poslanecké sněmovně podat informaci. Leč trochu naivně jsem se asi domníval, že to vezmete méně formálně, že si skutečně zjistíte ten pravý stav. Vy jste postupoval formálně asi správně. Vy jste se obrátil na svého prvního místopředsedu vlády, ministra financí, aby vám poskytl podklad. Ten to nepochybně svěřil paní náměstkyni Schillerové, aby mu poskytla podklad, a teď došlo k té mírně úsměvné informaci, že na základě té naší korespondence paní náměstkyně Schillerová, které vy - jak jsme se dozvěděli, pane premiére - oprávněně nedůvěřujete, něco napsala svému ministrovi financí a tenhle ministr financí, kterému vy, pane premiére, oprávněně nedůvěřujete, a navrhujete jeho odvolání, vám napsal podklad a vy jste tady ten podklad přečetl.

Upřímně řečeno o takovouhle informaci jsme příliš nestáli. My jsme stáli o to, abychom o té věci skutečně vedli vážnou diskusi a především abychom jako Poslanecká sněmovna, které se vláda zodpovídá, dali nějaké nikoliv agresivní, ale velmi naléhavé stanovisko vůči státní exekutivě.

Z tohoto důvodu si dovolím zareagovat na slova svého pana předsedy rozpočtového výboru. Rozumím té jeho připomínce a také se kloním k tomu, že bychom se tím měli vážně zabývat na rozpočtovém výboru, že bychom si měli přizvat některé diskutující z těch konkrétních kauz, že bychom to skutečně měli vyslechnout, měli se tomu věnovat, k čemuž nemáme v diskusi v Poslanecké sněmovně prostor. Ale velmi prosím, abychom tu diskusi neukončovali. Velmi prosím, abychom si vyslechli alespoň návrh usnesení pana poslance Plíška, s kterým jsem seznámen, o kterém jsem přesvědčen, že není nijak agresivní a nijak nevylučuje další vedení té diskuse podrobně. Ale myslím si, že situace je do té míry naléhavá a že do té míry vyjadřuje všechny prvky zvůle, které by se státní exekutiva neměla dopouštět, že umírněné, leč zcela jasné politické usnesení Poslanecké sněmovny je v tomto případě namístě.

Děkuji, že jste mě vyslechli.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi za jeho vystoupení. Mám tady tři faktické poznámky. Nejdříve pan poslanec Chalupa, pak poslanec Fiedler, pak kolega Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji za slovo. Zareaguji tady na pana kolegu Kalouska vaším prostřednictvím. Nepochybně je to velmi zdatný řečník a tady zase v přímém přenosu předvedl, jak se dá zneužít vystoupení v uvozovkách zákonodárce k tomu, aby se demagogicky popsaly některé záležitosti.

Důvodné podezření. Zase se vracím. Minulý týden jsme tady zažili důvodná podezření. Pane kolego, vaším prostřednictvím, pokud máte nějaké poznatky, že někdo porušil zákon, tak vám nic nebrání v tom, abyste podal trestní oznámení, a orgány činné v trestním řízení buď zjistí, nebo nezjistí, zda se něco stalo. A jediný, kdo řekne, jestli je někdo vinen, nebo nevinen, je soud v této zemi. A důvodná podezření takto vypuštěná do éteru, to je opět něco, co sem nepatří, do tohoto zákonodárného sboru. Jestli máte nějaký konkrétní poznatek, máte možnost. Stejnou možnost mají i ty subjekty, které se cítí nějakým způsobem oprávněně postiženy, mají zákonné opravné prostředky k tomu - my jsme právní stát, předpokládám, takže mají opravné prostředky k tomu, aby se bránily. A buď se ubrání, nebo neubrání. A nemáme právo zasahovat ani do těch řízení, ani soudům do jejich práce.

To je asi všechno, co jsem chtěl říct. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Namnožily se mi faktické poznámky. Nyní faktická poznámka pana poslance Karla Fiedlera, poté pan poslanec Václav Votava a další. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Karel Fiedler: Děkuji. Mě zaujalo to, co tady říkal pan poslanec Kalousek o tom, jak vlastně výkony exekucí, které mají provádět finanční úřady, jsou drakonické, jak jsou likvidační, jak prostě za zlomkové ceny jsou prodávány majetky. Vůbec úplně se zdržím toho, abych komentoval, jestli to tak je, nebo to tak není. Vůbec se k tomu nebudu vyjadřovat. Ale mně to v podstatě v uších znělo, protože jsem tu několikrát navrhoval, abychom - protože to, co kolega Kalousek tady popisoval, jsou v podstatě častokrát případy prováděných klasických exekucí, nikoliv těch, které dělají finanční úřady, ale co dělají exekutoři sdružení v Exekutorské komoře.

Já jsem několikrát navrhoval, abychom toto řešili, aby nedocházelo k takovémuto drakonickému postihování povinných a postižených, a je pro mě překvapivé, že v jednom případě to panu poslanci Kalouskovi vadí a v jednom ne. Mnohokrát tu TOP 09 hlasovala proti tomu, abychom se tady takovými postupy začali zabývat a začali to řešit, a v tomto případě to vadí. Pro mě je zvláštní, že jednou to vadí, jednou ne.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Fiedlerovi. Nyní pan poslanec Votava, potom paní poslankyně Černochová, pak paní poslankyně Němcová, pak kolega Vácha. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Chtěl bych se jen ohradit proti slovům pana kolegy Kalouska, kdy říká, že tato vláda dělá z každého sprostého podezřelého. Proti tomu se fakt ohrazuji. Je pravda, že jsem zaregistroval od pana generálního ředitele Janečka, že každá firma je podezřelá. To mi jako dost vadí. To mi vadí opravdu. Ale proti slovům, že vláda dělá z každého sprostého podezřelého, to musím jednoznačně odmítnout.

No, on ten nárůst, a možná jedno číslo je také k zamyšlení - samozřejmě, není to jen nárůst počtu těch příkazů, ale je to i otázka průměrné doměřené daně na jeden zajišťovací příkaz. Tak jestliže v roce 2008 to bylo 85 mil. korun, tak v roce 2015 je to 3,3 mil. korun a to také zřejmě o něčem vypovídá.

Smyslem toho opravdu je, aby Finanční správa přistupovala citlivě v odůvodněných případech, aby to opravdu nemělo likvidační charakter.

Musím souhlasit s panem kolegou Kalouskem, který tady řekl, že tím, že se jednak té firmě odebere majetek, zablokují se jí bankovní účty, tak ta firma přestane fungovat. Přece není naším zájmem, aby ta firma přestala fungovat. Naším zájmem je, abychom z ní dostali to, co z ní máme dostat, daně. To je pravda. Ale abychom ji zlikvidovali? To snad proboha ne. A proto ji musíme nechat žít.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Ještě mi dovolte konstatovat omluvy pana poslance Milana Šarapatky, pana poslance Adama Rykaly a pana poslance Martina Komárka.

Nyní faktická poznámka paní kolegyně Černochové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Děkuji, pane místopředsedo. To je asi tak všechno, co jsem chtěl říci o válce ve Vietnamu - s těmito slovy se loučil Forrest Gump s hipíky před Lincolnovým památníkem v nedávno odvysílaném filmu. A mě trošku bohužel tím koncem to připomněl kolega Bob Chalupa, prostřednictvím pana místopředsedy. Protože skutečně máme tak krátkou paměť? Jsem členkou výboru pro bezpečnost stejně jako pan Chalupa. Kdo svolával mimořádné jednání výboru pro bezpečnost, nota bene když byl předseda výboru služebně v Makedonii společně ještě s jednou kolegyní, a chtěl projednávat takzvané úniky z nějakého spisu pana plukovníka Šlachty? Na to jste zapomněli? Co se dělo na tom výboru pro bezpečnost, když jsme se tam čtyři hodiny přetahovali o to, jestli se schválí program, nebo ne, za přítomnosti a účasti novinářů? Tak co si to dovolujete tady zase moralizovat?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Byl bych rád, abychom se vyjadřovali k předmětu jednání.

Nyní paní poslankyně Miroslava Němcová s faktickou poznámkou. Poté kolega Vácha, poté pan poslanec Josef Hájek a pan poslanec Antonín Seďa. Paní poslankyně, máte slovo k faktické poznámce. Prosím.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji, pane místopředsedo. Já chci ve své faktické poznámce reagovat na slova pana poslance Chalupy. Myslím si, že je potřeba si uvědomit, že Poslanecká sněmovna vedle toho, že je zákonodárným sborem, má také kontrolní roli nad výkonem vlády. Této kontrolní role nás nemůže nic zbavit. A jestliže se dozvíme z médií nebo z veřejného prostoru, že v jednom segmentu, který spravuje vláda, v konkrétním případě v Ministerstvu financí a ve Finanční správě, se děje něco, co není úplně v pořádku, je povinností Poslanecké sněmovny jako kontrolního orgánu vlády se tou věcí zabývat.

Já myslím, že vy pořád nechcete tohle pochopit, vztahujete jakýkoli náš názor nebo výtku v tomto směru na sebe, máte pocit, že do vás neprávem střílíme. Ale tohleto je pochybnost, která vzniká z podnikatelské úrovně, Poslanecká sněmovna se musí zabývat tím, jestli Ministerstvo financí a jím řízené organizace dělají to, co dělat mají, a záměrně nepoškozují některé podnikatele, zatímco jiné chrání.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec František Vácha, připraví se pan kolega Hájek. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec František Vácha: Děkuji za slovo, pane předsedající. Dámy a pánové, mám poznámku k panu kolegovi Chalupovi prostřednictvím pana předsedajícího.

Vy jste tady kritizoval to, že někdo přichází k tomuto pultíku s důvodnými podezřeními. Až se příště někde sejdou svědci Babišovi na své seanci, tak řekněte svému předsedovi, že tady obvinil myslím čtyři nebo pět poslanců z toho, že jsou zloději. Není tu kolega Farský, ale kolega Farský vyzval vašeho pana předsedu, aby tyto zloděje identifikoval. Tak mu řekněte, ať dojde na policii a podá trestní oznámení na tyto čtyři nebo pět zlodějů. To bude postup, který vyžadujete vy po nás. Proč bychom ho nemohli vyžadovat my po vás? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Františku Váchovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Josef Hájek. Připraví se kolega Antonín Seďa. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Josef Hájek: Pane předsedající, kolegyně, kolegové, já bych navázal na to, co řekl trošku kolega Kalousek, který má přirovnání, i kolega Pilný používá přirovnání. Ten zákon o dluhopisech, který vymyslel a prosadil pan Kalousek, včera přirovnal k tomu, že někdo otevře dveře do garáže a zhasne. Pan Kalousek nám tady řekl, že vymyslel kladivo na nepoctivé, a teď s tím někdo bije více, než by měl. Já bych pana Kalouska také přirovnal k něčemu, že v roce 2011 byl manažer, který zjistil, že mu na pracovištích zaměstnanci požívají alkoholické nápoje. Proto rozhodl, že se budou muset podrobovat zkouškám, aby zajistili bezpečnost výroby. Odešel z ministerstva, přišel tam Babiš, který tohle uchopil a řekl: My musíme opravdu zajistit bezpečnost těch lidí. A z pana Kalouska se stal odborář, který říká: My nemůžeme ty chycené, kteří požívají alkohol, nějakým způsobem trestat. On totiž nepil alkohol, on třeba snědl deset kompotů. Takže o tom to někdy je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Antonín Seďa, připraví se pan poslanec Chalupa. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Antonín Seďa: Děkuji, pane místopředsedo. Tady se volalo po konkrétním případu, takže konkrétní případ, jak lze efektivně popravit podnikatele během jediného dne.

Úředníci Finanční správy vám zničí život během několika málo hodin. Sice u soudu prokážete svou nevinu, ale fungující firmu vám už nikdo nevrátí. Jeden můj klient, říká daňový poradce, jemuž je 75 let, vlastnil od roku 1991 firmu. Celý život prodával kůže ještě jako zaměstnanec Svitu. Od roku 1991 do dnešního dne obchodoval s kůžemi ve své firmě. V letech 2012 a 2013 začal spolupracovat s firmami a tyto firmy byly plátci DPH. Byly spolehlivými plátci a bylo jim (jimi?) placeno na účet zveřejněný správcem daně. V roce 2016 správce daně zjistil, že firmy, které klientovi dodávaly kůže, neodváděly DPH a jsou pro plátce daně nekontaktní. Celá kontrola byla zahájena 14. ledna 2016 a klient obdržel zajišťovací příkazy na 17 milionů korun. Z účtu mu bylo strženo 8 milionů, pak vtrhli do provozovny, sebrali pokladnu, auto, sebrali zásoby. Důvod? Údajně se vědomě účastnil na podvodu s DPH.

Pokud Finanční správa vydá zajišťovací příkaz, musíte jej zaplatit okamžitě, jak vám to zavolají telefonem. Když tak neučiníte, zahájí okamžitou exekuci. Ne ze dne na den, ale hned. Navíc každý zajišťovací příkaz vydají v pátek, abyste nemohli třeba další den vše zaplatit, pokud na to nemáte.

Nechápu, co za lidi může pracovat na těchto úřadech.

V dnešní E15: Státu hrozí arbitráže za zadržování DPH. Zajišťovací příkaz, nástroj, kterým se Finanční správa snaží pojistit daňové odvody u firem podezřelých z podvodů s DPH, poslal do insolvence už desítky společností. Zlikvidovat však může i fungující firmy. Ty teď zvažují arbitráže až o miliardy korun.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Antonínu Seďovi za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Bohuslav Chalupa, poté paní kolegyně Šánová. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Chalupa: Děkuji. Velice stručně. Já, pokud si pamatuji, tak to byl váš ministr Mládek, který řekl, že živnostníci jsou parazité. Takže pokud jde o to, kdo tady co říkal (protesty ze sálu) - ale byl to někdo, možná se pletu, omlouvám se panu ministrovi Mládkovi, ale někdo ze sociální demokracie to velmi nahlas prohlásil, takže to je o tom, kdo o kom co říká.

Pokud jde o paní kolegyni Němcovou vaším prostřednictvím, paní kolegyně, já si opravdu uvědomuji, že máme zákonodárnou i kontrolní funkci. Já jsem dokonce fungoval v jisté kontrolní nebo vyšetřovací komisi. Ale my tady máme vymýšlet zákony? My o nich máme politicky diskutovat, ale ne obviňovat z konkrétních činů lidi, kterým to nemůžeme dokázat. To je trošku rozdíl.

A je rozdíl mezi kritikou a je rozdíl mezi pomluvami. A je rozdíl mezi politickým vzkazem a politickou diskusí a obviňováním z konkrétních trestných činů, na které vy nemáte vůbec žádné podklady, jenom se domníváte. Nebo máte důvodná podezření? Tak si to vezměte na ty výbory, na ústavněprávní a do různých výborů, a tam řešte tyto problémy.

Ale tato Sněmovna přijala usnesení, které je v rozporu se zákonem. Já s tím mám opravdu - a je to asi ze mě cítit - problém, že tato Sněmovna se postavila do role inkvizitora a označila konkrétního občana z toho, že konal nějaké činy, které tato Sněmovna vůbec neprokázala. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě faktická poznámka paní poslankyně Miroslavy Němcové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miroslava Němcová: Děkuji. Chci reagovat na pana kolegu Chalupu, protože takhle vášnivé vystoupení by se bývalo hodilo, jak tady připomněl někdo chvíli přede mnou, ve chvíli, kdy tady váš předseda Andrej Babiš stál a říkal, že v této Sněmovně zná nejmíň pět lidí, kteří kradli a jsou zloději. Vy jste tehdy seděl a neřekl jste ani půl slova, dokonce jste, jak mě upozorňují kolegové, tomu tleskal. Takže buďto ctíte to, že žádné takovéto obviňování bez důkazů na Sněmovnu nepatří, a měříte každému metrem, nebo jednáte účelově. Tu účelovost jste teď prokázal.

A pokud jde o tu druhou vaši výtku, o to přijaté usnesení Poslanecké sněmovny, která prý nic neprokázala, tak přece během toho projednávání minulou středu ve Sněmovně vystoupil pan poslanec Šincl, který řekl, že si na něj Andrej Babiš sbíral kompromitující materiály, vystartoval se složkou na něj, a ministr zahraničních věcí, a poté ministr vnitra se k němu přidal, řekl, že Andrej Babiš řekl: počkejte, co udělají moje média ve chvíli, kdy mě vyhodíte z vlády. Čili tyto výhrůžky a toto chování tady popsáno bylo a vůči tomu se Poslanecká sněmovna vymezila tím, že konstatovala, že ministr financí lhal, což určitě lhal, jestliže říkal, že žádné takovéhle ovlivňování, výhrůžky a nic takového nedělá. Byl to ministr zahraničních věcí, ale byl to posléze i ministr vnitra, který se k němu přidal. V médiích jsem tuto výtku četla také.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Miroslavě Němcové i za dodržení času k faktické poznámce. Nyní vystoupení paní poslankyně Zuzany Šánové, připraví se pan poslanec Zbyněk Stanjura. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Zuzana Šánová: Ještě jednou dobrý den. Já se pokusím vrátit trošku zpátky k bodu 340. Bylo tady předneseno jednak počet a jednak částka ze zajišťovacích příkazů. Takže když to vezmu od roku 2013 do roku 2016, tak je pravdou, že se částečně zvýšil počet zajišťovacích příkazů, ale ta částka se nijak výrazně nezměnila, ta byla v těch letech 3,2 mld., jak uvedl pan premiér, až 3,6 mld. Pro mě z toho tedy vyplývá, že se Finanční správa zřejmě zaměřila i na menší subjekty v zájmu toho, aby správně vybírala daně.

Ten zajišťovací příkaz, víte, ten už platí od roku 1993 a byl v zákoně o správě daní a poplatků, který byl nahrazen, tento zákon, daňovým řádem, který vstoupil v účinnost v roce 2010. V tom daňovém řádu je ustanovení o zajišťovacích příkazech, nebo o zajišťovacím příkazu, v § 167, 168. A tam se říká: je-li odůvodněná obava. Tyto paragrafy konstruovalo ne ANO, hnutí ANO, ty konstruovaly ještě vlády jak ČSSD, tak vlády napravo - ODS, případně TOP 09. Já bych se spíš zeptala, proč je takhle vágně řečeno - je-li odůvodněná představa. Co si pod tím jako máme představit? A teď neseme důsledky. A jestli v té době to třeba neznamenalo: tak u kámoše není odůvodněná představa, ale tam u toho, ten se na mě škaredě dívá, tak u toho mám odůvodněnou představu. Takže proč už takhle to bylo v tom zákoně koncipováno?

V zákoně o DPH, tam je to ustanovení o zajišťovacím příkazu v § 103 a tam tedy je skutečně napsáno, že nabývá účinnosti okamžikem, ale je tam napsáno, že správce daně učiní vhodným způsobem vyrozumění daňového subjektu. Já nevím, co to je vhodný způsob. Proč je to v těch zákonech řečeno takovýmto způsobem?

Pak bych chtěla ke kolegovi Kalouskovi - on tu není, ale nevadí - prostřednictvím pana předsedajícího. Tam bych chtěla říct, že ty zajišťovací příkazy jaksi zkoumají tu budoucnost. Co když já jako správce daně nebudu moci tu daň v budoucnu vybrat? Ten se nedívá, vážený pane kolego, dozadu, co bylo dvacet let, protože nikde není psáno, že když podnikám dvacet let a byl jsem dejme tomu vzorný, že budu vzorný pořád. Čili ten se dívá dopředu a ne dozadu. No a to si myslím...

A ještě, tady z toho přehledu, jak byl uveden panem premiérem, tak pro mě, zase pro mě z toho vyplývá to, nebo bych se spíš možná zamyslela nad tím, proč v těch letech, když to v tom zákoně, resp. v těch zákonech bylo, proč se tak nepostupovalo? Proč se ty daně řádně nevybíraly? A teď najednou, když nastoupí hnutí ANO a má zájem daně řádně vybírat, tak se nám to zdá divné, že začneme používat institut, který je v zákoně dán, a my se podle něj začneme chovat, tak nám se to zdá divné? Já si myslím, že možná některým tady v Poslanecké sněmovně se to může zdát divné, ale té veřejnosti venku a těm daňovým poplatníkům se to určitě divné zdát nebude, že chceme řádně vybírat daně.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Zuzaně Šánové. Nyní pan poslanec Zbyněk Stanjura v řádné přihlášce. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Nejprve budu reagovat na několik předřečníků a pak se dostanu k tomu, proč jsem se vlastně přihlásil.

Pan poslanec Pilný se mýlí, když říká, že zajišťovací příkazy byly schváleny v roce 2011 a účinnost byla od 1. ledna 2012 a že za to může Kalousek. Pane poslanče prostřednictvím pana místopředsedy, zajišťovací příkazy máme v právním řádu od roku 1993. Vy jste mluvil o novele DPH, kde je speciální úprava zajišťovacích příkazů k DPH. Tak držme se faktů a buďme přesní. I proto statistika. Nebylo vám divné, že tady premiér a někteří jiní říkali počet zajišťovacích příkazů v roce 2010 a 2011, a vy jste tvrdil, že to je od roku 2012? Jinak by tam musela být nula, pokud by ten institut nebyl.

Já se omlouvám, i to číslo sedm není správné. Já tady mám statistiku prohraných sporů Finanční správy u Nejvyššího správního soudu, já vám ji klidně pak předám, mám tady čísla spisů, mám tady názvy firem, ale nebudu je číst, nechci ty firmy nadále poškozovat. A jsou to firmy, které vyhrály u nezávislého soudu. Kde je odpovědnost těch, kteří to neoprávněně použili? Co jiného je pravomocné rozhodnutí soudu, že to je špatně a zruší to? A to není na trestní oznámení těch lidí, jak pan poslanec Chalupa by pořád podával ta trestní oznámení, někoho by zavíral. Tady jsou přece jiné možnosti, ti lidé to nemají dělat, když neumějí s tím prostředkem zacházet.

Já vám teď nejprve uvedu několik konkrétních případů, kdy stát zničil firmu, která měla 125 zaměstnanců, všichni přišli o práci a po třech letech ta firma vyhrála spor, ale ona už není. Je to judikát, mám i číslo, můžete to nastudovat. A vy jste tady, pane poslanče Pilný, gratuloval Finanční správě.

Kdyby to byla jedna jediná firma, kterou někdo zničil špatným výkladem zákona, tak je to špatně. A zdaleka není jediná. A je to případ, který je v odborných kruzích poměrně často komentován, ty postupy a stanoviska Nejvyššího soudu jsou používány v jiných judikátech. Jedná se o firmu Českomoravská olejářská. Během tří hodin zlikvidovala Finanční správa tuto firmu, která obchodovala s PHM, jenom kvůli tomu, že se domnívala, aniž by to doložila, že v jejím okolí, ne v této firmě samotné, že v jejím okolí někdo páchal daňové podvody. Firma do té doby standardně fungovala, platila daně v řádech desítek milionů korun, zaměstnávala, jak jsem říkal, 125 zaměstnanců. Všechny proběhlé kontroly ze strany finančního úřadu byly v pořádku. Všichni zaměstnanci po zásahu Finanční správy odešli na pracovní úřad. Případ se odehrál v prosinci roku 2013. A v lednu 2016 Nejvyšší správní soud rozhodl tak, že všechna rozhodnutí a postupy Finanční správy zrušil.

Jak to bylo asi platné té firmě? Zkuste mi odpovědět vy, kteří jste tady říkali, jak gratulujete Finanční správě a jak vybíráte daně. A není zdaleka ta firma jediná. Ale i kdyby byla jediná, je to normální? Kdo nesl nějakou odpovědnost ve Finanční správě? Nárůst zajišťovacích příkazů mezi lety 2010 až 2016 byl šestnáctkrát, je to v pořádku? Mám tady desítky sporů, které ještě neskončily, např. Krajský soud v Brně dal za pravdu té firmě, teď u Nejvyššího správního soudu uvidíme, jak to dopadne. Zase vám to mohu poskytnout.

Mám tady dopis z regionální Hospodářské komody Brno pro pana poslance Raise, který tady říká, že je to správně. Seznamte se s tím případem, já vám ho předám. Jste mnohem vlivnější než opoziční poslanec. Zkuste se zastat této řádné firmy, která platila. Kde už 2,5 roku trvá kontrola bez výsledku. A pořád nám tady říkáte: my jsme ti, kteří správně vybírají daně. A skutečně chcete používat to okřídlené heslo, že když se kácí les, tak létají třísky, jak řekl generální ředitel Janeček? Když to použil např. v Jihočeském kraji, zajišťovací příkaz na firmu, která zajišťuje veřejnou dopravu, které se nic neprokázalo, která řádně platí daně. Když se kácí les, tak létají třísky. Tak pane poslanče, co kdyby to byla vaše firma? I kdyby to byla jediná, nebo myslím 1,3%. Vy říkáte nic, 1,3%. Která vždy platila daně, měla skoro 130 zaměstnanců - a berňák ji zničil! Také byste tady říkal, že gratulujete a děkujete? Já si myslím, že ne!

A teď mediálně zmíněný příklad z minulého týdne, přečtěte si, jak Generální finanční ředitelství nakupovalo mobilní telefony od firmy podezřelé z karuselu. Kdyby to dělala firma, tak je dnes na ní vydán zajišťovací příkaz, zaměstnanci jsou bez práce, není tam účetní, nemají zdroje, nemají zdroje na právníky, na auditory, na obranu. Firma je úplně bezbranná v tom okamžiku. Vy ale říkáte, že gratulujete Finanční správě. Já tedy gratuluji vám k takovému posouzení.

Co budeme dělat s tím Generálním finančním ředitelstvím? Četl jste jejich obranu? Je logická, až na to, že když to samé říká firma, tak to neuznává. Přečtěte si 10 pokynů Finanční správy, jak se mají prověřovat obchodní partneři. Mají zkoumat, jestli nějaký majitel nežije v daňovém ráji atd. Tady od takové firmy nakoupili mobilní telefony, mimochodem s reverse charge. Přesto Generální ředitelství zaplatilo DPH 366 tisíc, které už nevymohlo. A navíc v té firmě už v té době, kdy ty mobily od nich koupili, probíhala daňová kontrola s podezřením na zapojení do karuselu.

Jak může stát a Finanční správa spravedlivě chtít po podnikatelích, aby si to ohlídali, když to není schopna ohlídat sama? To není nejzapadlejší okresní finanční úřad, nebo dneska je to územní pracoviště. To je generální finanční správa. A její zdůvodnění? S tou firmou nikdy nebyly problémy a nabídli nejnižší cenu. Zeptejte se těch podnikatelů, kteří mají obstavené účty, jestli také argumentovali například tím, že to byl jejich dlouholetý obchodní partner, s kterým nikdy nebyl problém. To ten berňák nezajímá. Oni si to dovolit mohou. Proč nejsou přísnější na sebe než na ty podnikatele? Kdo jiný by měl mít zprávy o tom, kdo je podezřelý z finančních podvodů, z daňových nedoplatků, než Generální finanční ředitelství? A ne malé s. r. o. nebo větší s. r. o. Ale pan poslanec Pilný gratuluje Finanční správě. Tak se zkuste podívat na ten případ, na ten nákup mobilů, a zkuste se spravedlivě podívat na to, jak by asi dopadla firma, kdyby na takový případ přišla Finanční správa.

A teď k tomu dejme pokuty. Kontrolní hlášení. Mluvil jsem tady o tom před několika měsíci, vzpomeňte si, to byl den po tiskové konferenci, kde ministr Babiš oznámil, že Finanční správa postupuje nelidsky. Ne opoziční poslanec, ne politický protivník, ale ministr financí. A slavnostně bylo ohlášeno, že za rok 2016, pokud tam šlo skutečně jenom o administrativní pochybení, budou odpuštěny až 2 pokuty a za rok 2017 jedna pokuta.

Já jsem tady citoval příklad jednoho podnikatele z Opavska, který mě navštívil v poslanecké kanceláři, který udělal administrativní pochybení, dostal fakturu, na které nebylo uvedeno DIČ jeho dlouholetého dodavatele, spolehlivého, který vždycky platil daně, uvedl to v prvním kontrolním hlášení za 1. čtvrtletí 2016, to bylo v dubnu, pak skutečně udělal chybu, v květnu, nereagoval do pěti dnů na to, aby potvrdil finančnímu úřadu, tomu rozumím, to byla chyba. V lednu, devět měsíců poté, dostal pokutu 30 tisíc korun. Za tisíc korun požádal o odpuštění, zamítnuto, tak za 600 korun požádal alespoň o splátkový kalendář, protože nebyl schopen zaplatit pokutu najednou. Podotýkám, že i finanční úřad v zamítnutí toho odvolání přiznal, že tento daňový subjekt pravidelně a bez problémů platil daně, pravidelně a bez problémů plnil své daňové povinnosti, nicméně (nesrozumitelné) na vyhovění. Ten člověk se na mne obrátil minulý týden, po té tiskové konferenci, byl plný optimismu, že mu ta pokuta bude odpuštěna. Podal novou žádost, zase za tisíc korun, takže už máte 2 tisíce korun za žádosti, do dneška nebylo rozhodnuto. Kde je to PR? Kde je skutek té tiskové konference, kde byl pan ministr Babiš, jeho skvělá náměstkyně a jeho skvělý šéf Finanční správy? Proč drtí ty malé a sami si neumějí ohlídat a nakupují mobily od firmy, která je podezřelá z karuselu?

Podle mě každý den Finanční správa potvrzuje to, co říkám a z čeho nemám radost, že velkých se bojí a na malých se hojí. Bohužel. A to není správný přístup. Kdyby za to pochybení ten podnikatel dostal tisíc korun pokuty, protože skutečně nikdo o žádné peníze nepřišel. Jenom podotýkám, že to DPH na té předběžné faktuře, kterou ten dodavatel vyměnil, poslal mu s tím samým číslem, jenom tam doplnil to DIČ, bylo 800 korun. I ty byly zaplaceny do státního rozpočtu. Ale 800 korun - a toho podnikatele to do dneška stálo 32 600 korun. Jaké personální opatření přijal generální ředitel finanční správy za ten nákup mobilů bez reverse charge od firmy podezřelé z karuselu za to, že 366 tisíc korun firma neodvedla do státního rozpočtu? Mě by to docela zajímalo, ale nemám se koho ptát, když se podívám do těch lavic za sebou. A to je škoda. Protože pokud stát chce být přísný, tak kdo jiný by měl dodržovat pravidla nejpřesněji než Generální finanční ředitelství?

Pak se nedivte rozhořčení malých podnikatelů, kteří říkají: Oni mohou a my ne. Nám nic neuznává, za drobné administrativní pochybení... Já je uznávám, ano, neodpověděl jsem, nemám účetní na hlavní pracovní poměr, je to moje chyba, 30 tisíc, nikdo se se mnou nebaví. Tisková konference - odpustíme. Výsledek - nula.

Pojďme zpátky k těm zajišťovacím příkazům a řekněme si, že to ve skutečnosti opravdu znamená ekonomickou smrt té firmy.

Já bych poprosil pana premiéra, když tady není ministr financí, aby minimálně pro členy rozpočtového výboru nechal zpracovat statistiku, kolik soudních sporů doběhlo, kolik vyhrála Finanční správa, kolik vyhrály ty daňové subjekty. Pokud zadržely nějaké peníze, kolik z těch peněz nakonec skončilo ve státním rozpočtu, kolik musely vrátit, jestli tam byly z toho nějaké úroky, když ty peníze stát drží, kolik vyplatil, aby nechal prověřit i personálně ten případ nákupu mobilních telefonů, protože podle mě to skutečně je nehoráznost.

Chci se zeptat, zda by nebylo namístě i změnit legislativu. Mám tady nějaké návrhy právě z brněnské Hospodářské komory. Aby například zabavení peněz bylo časově omezené. Dejme tomu šest měsíců, to není zase tak krátká doba. Do šesti měsíců by se mělo prokázat a stanovit tu daň. A ne že někdo zabaví peníze a ještě dva roky vede daňovou kontrolu a během dvou let ani není jasné, kolik má zaplatit. Nechci uvádět jen příklady, které trošku kulhají, ale zejména v těch případech, kdy se to neprokáže, tak já chci vědět, kdo nese odpovědnost za to, že zlikvidoval firmu a pracovní místa.

Stát - to jsou konkrétní lidé. To není o tom, že ten institut nemá být v tom zákoně. O to se snad nepřeme. Přeme se o to, kdo to tam zavedl, jenom podotýkám, že v roce 1993, ale nevím přesně, jestli to bylo z Federálního shromáždění, nebo České národní rady, resp. už z Parlamentu samostatné České republiky. Ale i ten šestnáctinásobný nárůst z těch zajišťovacích příkazů.

Podle mě si někdo ulehčuje práci, někdo, kdo si neumí ohlídat karusely. Pamatujete si, členové rozpočtového výboru, jak nám pan generální ředitel Janeček ukazoval ty figurky, jak to mají vymakané, jak chytají podvodníky, jak je to provázané? Grafy, figurky, tady stála ta tabule. Ale on sám to neumí. Jeho lidi to neumějí a chtějí to po podnikatelích.

A ten příklad, který jsem vám říkal, podezřelá nebyla ta firma, ale jejich obchodní partner. Aspoň vám možná přečtu něco z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v případu té Olejářské, i když jazyk je velmi složitý. Mám tady číslo jednací z roku 2016, že Nejvyšší správní soud konstatoval, že je nutno pokud možno zachovat existenci daňového subjektu po dobu řízení před správními soudy. A takto to má být důsledně uplatněno v případech, kdy z povahy sporu o vlastní hmotněprávní daňovou odpovědnost je patrné, že jde o skutečnost tak či onak právně nebo skutkově spornou a v nějaké míře nejasnou.

Já bych poprosil pana premiéra, aby v odpovědi, kterou nechá zpracovat, i v případech, kde Finanční správa ve sporu uspěla, napsal, kolik nárokovali, kolik měl daňový subjekt zaplatit a kolik bylo skutečně vymoženo, ať si uděláme objektivní obrázek.

To, že problém existuje, myslím, že pokud čtete minimálně ekonomické rubriky novin či serverů, víte, a čím dál častěji si na to podnikatelé stěžují. Ale víte co je na tom nejsmutnější? Ti lidé, kteří za mnou přijdou a dají mi dobrovolně podklady z daňových řízení, prosí o jediné: hlavně neříkejte, že jde o naši firmu. My se toho berňáku od státu fakt bojíme. Když zmíníte naše jméno za mikrofonem, tak se obáváme, že se nám stát pomstí. A to je na tom nejsmutnější. Mstivý pohled státu za to, že si někdo stěžoval, že někdo hájí své zájmy, ať už oprávněně, nebo neoprávněně. Od toho máme soudy, aby rozhodly, zda je stížnost oprávněná, neoprávněná. Ale nemůže se jim stát mstít tím, že si někdo dovolil hájit svá práva, a proto na něho pošle další kontrolu, jinou kontrolu.

Já vám, pane poslanče Raisi, předám dopis, možná jste ho dostal taky. Já jsem ho dostal do mailu z brněnské Hospodářské komory dnes, kde je konkrétní případ člověka, který poctivě podnikal od roku 1990, a vždycky když nic nenajdou, zahájí další kontrolu a další kontrolu a nové účetní období a jsou tam pořád. Zabavili mu peníze, nikdy nic nedlužil. To přece není normální. A za to já osobně Finanční správě děkovat nechci a nebudu.

Když se pořád bavíme o tom, jestli má být nezávislá - určitě ano. Ale ona není nestranná. A na to zapomínáte. Jak to, že výběrovou metodou likviduje firmy a není to schopna doložit? Kdo za to nese odpovědnost?

A vraťme se ke klíčové otázce. Když to neumí ohlídat finanční ředitelství, jak to může spravedlivě chtít po podnikatelích? Odpověď je úplně jednoduchá: nemůže! (Potlesk z pravé části sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Zbyňku Stanjurovi. Mám dvě možnosti - dokončit tento bod s tím, že tady mám dvě faktické poznámky Ivana Pilného a Josefa Hájka, anebo přerušit tento bod a vyhlásit přestávku na oběd a na jednání organizačního výboru. Protože jsem zatím neměl šanci se dostat k podrobné rozpravě a pan kolega Votava nesignalizuje, že netrvá na přerušení, jak to říkal ve svém vystoupení na začátku, přeruším jednání tohoto bodu v rámci obecné rozpravy s tím, že jsou dva přihlášení k faktické poznámce, a to Ivan Pilný a Josef Hájek.

Vyhlašuji přestávku do 14.30 s tím, že ve 13.08 se sejde organizační výbor. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno ve 13.04 hodin.)

(Jednání pokračovalo ve 14.30 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pěkné dobré odpoledne, milé kolegyně, milí kolegové. Dovolte mi, abych vás přivítal v odpoledním bloku našeho jednání, popřál vám dobré zažití po jistě dobrém obědě.

Přečtu nejprve omluvy. Pan ministr Milan Chovanec se omlouvá dnes od 14.30 hodin do konce jednacího dne z důvodu pracovní cesty. Dále pan poslanec Jiří Junek se omlouvá dnes od 14.30 hodin z osobních důvodů, pan poslanec Petr Kořenek se omlouvá dnes od 15.45 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů. Pan poslanec Martin Kolovratník se omlouvá dnes od 16 hodin do konce jednacího dne z osobních důvodů. To byly omluvy.

 

Naším prvním bodem dnešního odpoledního jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.