(11.10 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Ještě není otevřena rozprava. Budeme hlasovat změnu zpravodaje pro prvé čtení. A já myslím, že je nás dostatek.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro změnu zpravodaje, aby jím byl pan poslanec Syblík. Kdo je proti?
Hlasování číslo 547, přihlášeno 135 poslanců, pro 101, proti nikdo. Tento návrh byl přijat.
Tedy pane poslanče, jestli chcete ještě už odhlasovaný něco doplnit, nebo odkážete na svůj projev?
Poslanec Zdeněk Syblík: Ano, odkazuji na svůj projev. Vše, co jsem chtěl sdělit, jsem sdělil.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: V tom případě vám děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí - zatím mám z místa jednu přihlášku - tak prosím, pane kolego.
Poslanec Karel Šidlo: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážené dámy, vážení kolegové, členové vlády, máme tady opět zákon číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Nejen já, ale i další pamětníci Poslanecké sněmovny určitě zaloví v paměti a uvědomí si, v jakém stavu se nacházela činnost České kanceláře pojistitelů z hlediska vymáhání nezaplaceného pojistného, které vznikalo pouze a jenom porovnáním evidencí pojištěných osob a evidence vozidel. S tímto problémem jsme v souladu s novelou zákona číslo 56 o evidenci vozidel nějakým způsobem pracovali ke konci roku 2014. Podařilo se v podstatě díky návrhu Komunistické strany Čech a Moravy v tomto zákonu zrušit činnost České kanceláře pojistitelů v tom smyslu, že oni budou tou organizací, nestátní organizací, která ze zákona má pravomoc porovnávat dvě evidence, o kterých jsem hovořil, to znamená evidenci vozidel a evidenci pojistníků, a z toho vyvozovat patřičné sankce vůči těm, kteří údajně nezaplatili pojistné bez ohledu na to, zda vozidlem byla spáchána škoda či nebyla spáchána škoda. Tento návrh prošel a byli jsme velice rádi, že po této novele se svým způsobem právní stav v České republice a i faktický stav možnosti vymáhání těchto poplatků, které byly nehorázné i v tom, že překračovaly několikanásobně denní limity skutečného pojištění podle druhu vozidla, tak jsme zabránili tomu, aby se celá řada občanů zcela nezaviněně dostávala do exekucí a v podstatě byli ohroženi na své existenci propadnutím majetku a vymáháním velkých částek, zejména z důvodu toho, že občané se k tomu skutečně mohli dostat tak, že vozidlo bylo předmětem dědictví nebo například uplatněním kdysi institutu polopřevodu. Takže nový nabyvatel vozidla nepřihlásil vozidlo tak, jak měl učinit ze zákona, a v podstatě původní vlastník vozidla nesl plnou odpovědnost za úhradu zákonného pojistného, a to znamená, že po něm také byly vymáhány všechny možné náhrady.
Financování - protože Česká kancelář pojistitelů jako nestátní organizace na základě zákona spravuje garanční fond, tak tou předchozí novelou zákona v současné době platnou jsme dali v podstatě možnost financovat garanční fond z příspěvků pojišťoven. Já si vzpomínám na tu šílenou diskusi, která tady byla, jak ti poctiví plátci budou trpět tím, že jim budou neúměrně zvedány ceny zákonného pojištění, tedy pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. Já jsem přesvědčen, že to se u žádné pojišťovny, která tento pojistný produkt nabízí, se neuskutečnilo a v podstatě systém je plně funkční i na základě příspěvků pojišťoven. Bohužel kolegové uchopili tu změnu jako potřebnou a vrací podobu zákona číslo 168/1999 Sb. do podoby, kterou jsme my navrhovali jako původní pozměňovací návrh vůči tomu, co bylo nakonec přijato se souhlasem Ministerstva financí, a dostáváme se do situace, že Česká kancelář pojistitelů jako nestátní a v podstatě soukromá společnost, která zastřešuje z hlediska garančního fondu všechny pojišťovny, které uzavírají tyto produkty, má možnost do garančního fondu opět vybírat. Využili tam tedy dvě opatření. Jedno opatření je, že po porovnání databází, o kterých jsem hovořil, mají limit, do kdy musí uplatnit vymáhání nezaplaceného pojistného. Druhý institut je, že v podstatě je dáno to, že částka, která se rovná dennímu pojistnému, je také tou částkou, která je vymáhána jako dlužná částka. Jsou to dvě pozitivní změny, to je pravda, to musím souhlasit, protože to byl i náš původní návrh, jak jsem chtěli kdysi v tom roce 2014 upravit zákon číslo 168/1999 Sb.
Vzhledem k funkčnosti toho systému v současné době já si myslím, že i zavedením těchto zmírňujících podmínek a umožnění opět, aby Česká kancelář pojistitelů pracovala s porovnáváním obou dvou agend, to znamená evidence vozidel a evidence pojištěných osob z hlediska pojištění z provozu vozidel na pozemních komunikacích, tak otevíráme prostor k tomu, aby Kancelář pojistitelů opět měla více zdrojů, než ke své činnosti potřebuje, i když si pamatuji z minulého projednávání, že bylo operováno tím, že jakmile zrušíme příspěvky od osob, od kterých budou vymáhány za nezaplacené, tak Česká kancelář pojistitelů nebude mít dostatek prostředků. Jediný argument v důvodové zprávě, kterému rozumím, je, že se zvyšuje podíl úhrad z garančního fondu na škody, které nesouvisí přímo s vozidlem, ale více finančních škod dneska je z hlediska újmy na zdraví jednotlivých účastníků nehod a v případě tedy samozřejmě i nehody, která je spáchána vozidlem, které nemá žádné zákonné pojištění, tak tam se zvyšuje samozřejmě ta výše úhrady také. Ovšem nerozptyluje to vůbec vůči současnému stavu naši obavu do budoucnosti, a to je to, že navrhovaný systém příspěvků a navrhovaná regulovaná povinnost hradit regresní náhrady povede ke spravedlivějšímu uspořádání systému a že nebude možno realizovat excesy, které vyplývaly z porovnávání databází. Protože ty databáze, jak evidence vozidel, tak evidence pojistníků, stále ještě nejsou dokonale objektivní. A další věc. Vy se můžete bránit pouze soudně tomu, pokud jste obviněni, anebo jste požádáni o to, abyste uhradili chybějící pojištění, byť třeba pojistníkem už dávno nemusíte být, ale musíte se bránit touto cestou. To znamená, že ta doba se prodlužuje a od oznámení opět běží lhůta, která pro vás může být po součtu nákladů na tu regresi velmi významná a případně i likvidující.
Bohužel ale jedna věc novelou tohoto zákona není řešena vůbec. A to je to, co byla i ta původní obava, proč se rozšířil pozměňovací návrh z roku 2014 na tu podobu, že nikdo z plátců není povinen přispívat do garančního fondu České kanceláře pojistitelů. A to je, není řešena kontrola nad finančními prostředky ve fondy zábrany škod, kde si Česká kancelář pojistitelů po převodu z garančního fondu může hospodařit s prostředky bez základních pravidel pro správu veřejných prostředků, protože o takové se jedná, a kontroly neprobíhají nezávislým kontrolním orgánem.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Ptám se - pan zpravodaj. Pardon, pan navrhovatel. Prosím.***