(12.20 hodin)
(pokračuje Plíšek)
Nově navrhuje, že tyto násobky nebudou uvedeny v zákoně, ale ve vyhlášce, což je taky otázka, jestli vůbec takto lze v prováděcím právním předpisu tyto finanční údaje a tyto dopady učinit, jestli by toto nemělo být skutečně stanoveno v zákoně. Ale já trošku vůbec zpochybňuji, jestli je to v tomto případě účelné.
Jedním z motivů pro zavedení 0 % hranice oddlužení je pomoc ve vyloučených lokalitách. Bohužel takové oddlužení pro jedince žijící ve vyloučených lokalitách nelze považovat za relevantní nástroj, jelikož ti nelegální nebo, chceme-li, černí poskytovatelé půjček na žádné oddlužení nehrají, tam to skutečně probíhá jinak. Já jenom tady chci říci, že my jsme nedávno přijali např. zákon o spotřebitelském úvěru, který by měl vést k větší odpovědnosti těch, kteří si např. chtějí brát půjčku. Ale tady chci jenom říci, že řešení tedy není zavádět nějaké nové kategorie do insolvenčního práva, ale řešit tu otázku v rámci spotřebitelských úvěrů, adresného sociálního systému, včasné vymahatelnosti práva, boje proti řekněme šedé, nelegální ekonomice a nikoliv toto řešení přinášet v rámci insolvenčního zákona. Je to tedy komplex celé řady problémů, nepochybně opatření ve vztahu k finanční gramotnosti obyvatelstva. A mě by zajímalo, proč u tak důležitého zákona např. není přítomna paní ministryně práce a sociálních věcí, ministr financí, jak jsem tady před chvílí hovořil, z hlediska dopadů na státní rozpočet. Jenom chci říci, že problematika oddlužení nebo dluhové pasti nebo neschopnosti splácet své závazky rozhodně není jenom rezortu spravedlnosti, přestože se tady chce v jednom zákonu řešit celá spleť problémů, která ale je k horšímu a nepřinese pozitivní efekt.
Co je důležité, s novelou nesouhlasil Nejvyšší soud České republiky a předsedové krajských soudů České republiky, kteří říkají: Chápeme, že vláda má nějaký politický záměr, nicméně přesahuje to možnosti soudů. Ty spisy se prostě nebudou dát vyřídit a na těch soudech nebudou mít možnost je vyřešit a jak říkají soudci, dokonce je kam dát. Tady vidíme zase nový trend, který je u této vlády častý, zvyšování zátěže na nejrůznější subjekty, ať už občany, podnikatele, firmy, v tomto případě soudy. Pokud se ale zavede nefunkční administrativně a personálně náročný systém, tak stejně z hlediska toho, že soudní moc je samozřejmě nezávislá a samostatná, tak nedosáhneme těch cílených efektů, které si tento zákon klade. Z mého pohledu jde o jakousi předvolební politickou vábničku socialistů, tedy sociální demokracie ve spojení s panem ministrem Pelikánem, protože jde skutečně o podporu jedné skupiny obyvatel vůči druhým, to znamená podporu dlužníků, ale z mého pohledu nejde ani o podporu dlužníků, protože oni se ze své dluhové pasti a ze svých problémů na základě tohoto zákona nedostanou. Naopak, vymahačské firmy, nelegální prostředky po tom, co uplynou ty lhůty, budou naopak mít daleko větší možnosti, jak vůči nim zasáhnout a já vůbec nechápu, že sem tento socialistický návrh přišel.
Ale nejde jenom o názory Nejvyššího soudu a krajských soudů. S novelou nesouhlasí ani Hospodářská komora, ani Svaz průmyslu, dokonce ani další ekonomické a hospodářské subjekty. Ministerstvo spravedlnosti se ve zprávě RIA odmítlo zabývat analýzou dopadů nulové hranice pro splácení dluhů na obce v České republice, a to přesto, že lidé jen na nájemném ve čtyřech největších městech České republiky dluží přes 1 mld. korun. Takže zde máme nesouhlasné stanovisko Nejvyššího soudu, krajských soudů, Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory a Svazu měst a obcí. Já jenom říkám, že to jsou poměrně silné a reprezentativní subjekty a jenom vás, milé kolegyně a vážení kolegové, chci na tato jejich stanoviska odkázat a neměli bychom je přehlížet, měli bychom je brát skutečně vážně.
To, jakým způsobem byla tato novela projednávána v Legislativní radě vlády, to už je samostatná kapitola. Já pamatuji doby, kdy bez projednání zásadních zákonů a zásadních novel zákonů v Legislativní radě vlády nemohl návrh zákona odejít na vládu ke schválení. Tady vidíme, že byla udělena výjimka z projednávání Legislativní rady vlády. Sešli se dva páni ministři, pan ministr Pelikán, pan ministr Chvojka; pan ministr Pelikán mu zřejmě řekl - no já nevím, jak v té Legislativní radě na tom plénu by tato novela dopadla, moc se tím nezdržujme a prosím, udělejte stanovisko předsedy Legislativní rady vlády. Pan ministr, předseda Legislativní rady vlády vyhověl a máme tady stanovisko předsedy Legislativní rady vlády. Ale i v tom stanovisku předsedy Legislativní rady vlády ministra Chvojky se uvádí, že zcela chybí hodnocení dopadů regulace na věřitele. O tom jsem tady v předchozím vystoupení hovořil, že ten negativní dopad na věřitele tady je, a to zejména na systémové věřitele a tzv. nedobrovolné věřitele, to znamená na banky, finanční instituce, pojišťovny a jiné poskytovatele půjček. To znamená ta RIA není úplná a chybí tam dopad na dotčené subjekty, když ten zákon do práv těchto dotčených subjektů výrazně zasahuje.
Je zřejmé, že proces oddlužování je již v současné době v České republice spíše nadužíván či případně je dokonce zneužíván, přičemž navržená novela tento trend ještě více prohloubí. V České republice je v přepočtu na počet obyvatel každoročně schvalováno oddlužení pro 2,2 a násobek osob než v Německu či Rakousku. Pro zmíněný nepoměr není možné hledat vysvětlení v sociálních rozdílech ve zmíněných zemích, neboť např. při srovnání zmíněných zemí podle míry ohrožení chudobou je na tom Česká republika - tady to ohrožení je přibližně desetiprocentní - dokonce lépe než Rakousko či Německo, kde je to přibližně 15 %. Takže i v tom srovnání s těmi zahraničními zeměmi, jak je nám tady říkáno, kde všude takto postupují, musíme také vycházet ze socioekonomické situace v té dané zemi a také musíme vycházet z toho, jak funguje soudní systém, jak funguje sociální systém apod. Není možné tyto věci vytahovat z kontextu a mně tady chybí skutečně přístup a postup jiných ministerstev a jiných úřadů.
Internetové reklamy lákající občany Slovenska na oddlužení v České republice naznačují, že stávající systém v České republice je již dnes výrazně benevolentní a asi i zajímavý pro cizince z okolních států. V neposlední řadě je téma oddlužení fyzických osob, zejména tedy podnikajících, předmětem rozhovorů na úrovni Evropské unie. Na ta jednání jezdí pan ministr Pelikán nebo jeho zástupci vyjednávat. V dohledné době je tak možné očekávat návrh směrnice, která může tuto oblast regulovat zcela jinak. A tady jsme zase u toho, jak se v České republice tvoří legislativa. Nedávno jsme schvalovali novelu insolvenčního zákona, která se tvářila, že byla údajně o něčem jiném než o oddlužení, teď se dostává tato novela a v budoucnu nás možná čeká po tom, co by vyšel nějaký předpis Evropské unie, další novela. To znamená novela střídá novelu a mně vadí to řešení pouze po těch krůčcích, po tom, zalíbit se určitým skupinám. ***