(9.50 hodin)
(pokračuje Soukup)
Prostě my musíme být důslední.
V souvislosti s tím, o čem jsem tady mluvil, o těch 21 tisících, dostávám desítky, možná stovky mailů. Skutečně jsem si nadrobil. A mezi lidmi je obrovská zloba. Obrovská zloba, protože ti lidé už nechtějí dále snášet to, že se vyhazují prostředky, které by mohly sloužit na zvýšení jejich důchodů, na zlepšení jejich podmínek - mám na mysli lidi, kteří pracují. Děkuji za pozornost. (Tleská jeden poslanec z ANO a jeden poslanec z KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Soukupovi. Nyní pan poslanec Karel Fiedler v rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Fiedler: Já s kolegou Zdeňkem Soukupem absolutně souhlasím, že bychom se měli ptát po efektivitě vynaložených peněz. Ale neodpustím si tady připomenout to, že my jsme to v petičním výboru, kam spadá rozpočtová kapitola Úřadu vlády, již řešili. Dožadovali jsme se, aby byl předložen nějaký výkaz efektivity vynaložení toho, jak ty neziskové organizace pracují. Já jsem na základě toho v loňském roce podal pozměňovací návrh ve formě dodatku ke státnímu rozpočtu, kde jsem u neziskových organizací, které se zabývají integrací romské komunity - to jejich slavné téma a existuje jich třicet čtyřicet, výsledky jsou nulové, protože se nic nezměnilo - podmiňoval, nikoli chtěl odejmout, ale podmiňoval to, aby polovina prostředků, které dostávají, byla po doložení výsledků jejich činnosti. Tento pozměňovací návrh neprošel. A neprošel samozřejmě hlasy vládní koalice, čili i poslaneckého klubu ANO. Bohužel.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. Ptám se, jestli se někdo hlásí do rozpravy. (Vlevo se hlásí poslanec Ondráček.) Paní kolegyně Hnyková, která byla přihlášena v první fázi, a potom pan poslanec Zdeněk Ondráček. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Přeji všem krásné dopoledne. Chtěla bych se vrátit k těm neziskovým organizacím. Ano, už to tady dneska zaznělo. Jsou neziskové organizace, dovolila bych si je rozdělit na dvě skupiny - ty, které jsou pro tuhle společnost potřebné, které jsou variabilní, které pomáhají v sociální oblasti, v zájmové činnosti, a těch lidí, kteří pracují v těchto organizacích, si já velmi vážím, protože opravdu dělají velmi prospěšnou věc. Ovšem na druhé straně neziskové organizace, které mají nejasný cíl, nejasnou vizi.
My jsme se opakovaně v našem podvýboru pro nepojistné dávkové systémy zabývali organizacemi, které působí v začleňování atd. atd. Chtěli jsme vědět výsledek toho jejich dění, to, co vlastně je jejím výsledkem. Ve výboru pro sociální politiku jsme se zabývali organizacemi doprovázejícími pěstounské rodiny. Chtěli jsme po nich, aby byly jasně nastaveny jejich standardy. Jsou to také neziskové organizace. A víme, že je mezi nimi jaksi velký rozdíl.
Proto si myslím, nemá cenu dnes na konci volebního období obviňovat kohokoli navzájem. Chci říci, že jsme možná udělali chybu všichni, že jsme od začátku tohoto volebního období netlačili na to, aby tady vznikla jasná pravidla pro fungování neziskových organizací, přesně tak jako to tady zaznělo, jako je Člověk v tísni, Rekonstrukce státu. Ta už mi naštěstí dala pokoj, protože jsem jí řekla, že je netransparentní, tak už se neozvala, takže já už od ní mám pokoj.
Ale chci říci, že v tomhle tom, a vážení kolegové, kdo tady budeme, nebo nebudeme v příštím volebním období, myslím si, že bychom si měli právě v téhle oblasti měli vytyčit jako prvotní cíl, že by měla být nastavena pravidla pro fungování neziskových organizací, aby jejich činnost byla transparentní, aby probíhala podle pravidel, aby byla doložitelná. A od toho bychom neměli upustit. Myslím si, že to je velmi důležité pro budoucnost, pro vynakládání finančních prostředků.
Včera jsme tady projednávali bod o navýšení peněz pro pracovníky v sociálních službách. Možná kdyby do té oblasti kdyby se z této oblasti přelilo, bylo by tam více peněz. Doufám, že to přijaté usnesení bude ku prospěchu věci a že vláda urychleně najde peníze na navýšení platů pracovníků v sociálních službách.
Takže chci jenom říci, nelíbí se nám tato situace, v poslaneckém klubu Úsvit - Národní koalice na to neustále poukazujeme, ale víme, že teď už je velmi krátká doba na to, abychom v této oblasti cokoli změnili. Je to výzva do budoucnosti. A myslím si, že je to odpovědností nás všech.
A ještě se vrátím k té zdravotní péči. Když jsem chtěla původně vystoupit v tom svém prvním příspěvku, velmi mě nadzvedlo ze židle, když jsme projednávali ve výboru pro zdravotnictví sněmovní tisk 1017, kdy se snižuje hranice, kdy se vrací lidem, seniorům a rodinám, které mají děti do 18 let, příspěvek za léky. To je všechno v pořádku. Ale neříká se už veřejnosti, že to je pouze za jeden lék v dané skupině. Chtěla jsem po panu ministrovi, ať v každé ordinaci visí ty doplatky za léky, které lidé dostanou, ať to ti lidé vědí, ať je to transparentní. Protože musíme si přece říci, že pro každého člověka je lékař něco posvátného, někdo, ke komu se obracejí o pomoc. A když jim ten lékař řekne, že tento lék je nejlepší, tak nikdo neřekne, ne, pane doktore, já to nechci. Ti lidé nevědí. Proto jsem chtěla po panu ministrovi, a chci to i po vás, pane předsedo vlády, aby ti lidé byli o těchto lécích informováni, aby v ordinacích u každého lékaře viselo, na co mají tito lidé nárok. Nic jiného bych si nepřála, jen aby lidé byli informováni o svých možnostech. A to, že vy tvrdíte, že dostanou ty doplatky zpátky, ono to zní navenek velmi hezky, ale není to za všechny léky. Je to pouze za jeden lék v dané skupině.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk několika poslanců ANO a KSČM.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Nyní pan poslanec Zdeněk Ondráček v rozpravě.
Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, úplně v úvodu bych asi reagoval na paní kolegyni Hnykovou, která říkala, že my jsme za poslední roky pro to nic neudělali, pro tu transparentnost, a zjištění, jak fungují některé neziskové organizace, tak ona to úplně tak pravda není. Některé věci jsme dělali a já vám třeba můžu ukázat interpelace, které jsem dával panu premiérovi, popřípadě panu ministrovi vnitra, ohledně jedné konkrétní neziskové organizace, kterou už zmínil pan kolega, pan kolega... (Nápověda z lavic: Zdeněk Soukup.) Zdeněk Soukup, ano, děkuji. Nemůžu mu přijít na jméno, kamarádovi. (Smích v sále.)
V květnu 2016 jsem interpeloval pana premiéra a zároveň pana ministra vnitra kolem neziskové organizace HateFree Culture, která působí zde a na svých webových stránkách má napsáno: HateFree Culture je iniciativou lidí, kteří usilují o život bez násilí a nenávisti. Protože jsme si vědomi složitosti vzájemného soužití, respektu a tolerance, jsme přesvědčeni o existenci rozumných, kreativních a inovativních cest, jak je zlepšit. Život ve strachu a nenávisti nic pozitivního nepřináší. HateFree Culture vám nabízí možnost nahlížet na věci z různých úhlů pohledu, hledat řešení s ostatními a především tvořit a sdílet to, na čem záleží. Na webových stránkách dále najdete, že HateFree se chlubí tím, že má silné zázemí na Úřadu vlády a odbornost agentury pro sociální začleňování.
Já jsem se pana premiéra v květnu 2016 na tento projekt a na tuto spolupráci Úřadu vlády s touto organizací dotázal. ***