(14.50 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Janě Hnykové. Budeme pokračovat vystoupením paní poslankyně Marty Semelové, která bude zpravodajkou pro tento bod. Poté vystoupí paní ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Pak budeme dále pokračovat v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Marta Semelová: Děkuji. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, v prvé řadě bych chtěla poděkovat těm poslankyním a poslancům, kteří podpořili návrh kolegyně Hnykové na zařazení bodu, který se týká kritické situace v sociálních službách.
Sociální služby poskytují nepostradatelnou pomoc těm nejpotřebnějším skupinám občanů a dá se očekávat, že se počet těchto lidí bude v budoucích letech zvyšovat. Proto požadavek na jejich kvalitu a dostupnost a na řešení vážné situace, v níž se nacházejí, je naprosto logický a nanejvýš aktuální.
Očekávala jsem, že pro tento návrh automaticky zvednou ruku poslankyně a poslanci za sociální demokracii, která má daný resort ve své gesci. Bohužel, pro návrh hlasovali pouze čtyři sociální demokraté a stejně tomu bylo i u ANO, také pouze čtyři poslanci za toto hnutí, přičemž těm osmi za to děkuji. Návrh na zařazení do programu přesto prošel a já jsem tomu ráda. Ještě raději bych byla, kdyby se nám podařilo přijmout usnesení, jehož první verzi tady přečetla kolegyně poslankyně Hnyková, které zaváže vládu k přijetí takových opatření, jež povedou k vyřešení problémů, kterých je v této oblasti více než dost. Jejich společným jmenovatelem je dlouhodobé podfinancování.
Opakovaně jsme s kolegyní Hnykovou navrhovaly při projednávání státního rozpočtu zvýšení financí pro sociální služby s tím, že situace je zde kritická a nebýt každoročního dofinancovávání v průběhu roku, hrozil by mnohým zánik.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní poslankyně, já vás na chvilku přeruším a požádám kolegy a kolegyně o to, aby přivítali delegaci, která navštívila Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Je to delegace výboru pro kulturu Parlamentu Estonska, kterou vede předseda výboru pan Aadu Must. Vítáme vás. (Poslanci povstávají a vítají delegaci potleskem.)
Prosím, paní poslankyně, můžete pokračovat.
Poslankyně Marta Semelová: Na neúnosnou situaci každoročně poukazují také odbory, které oprávněně žádají zvýšení platů a mezd pro zaměstnance sociálních služeb, které jsou hluboko pod celorepublikovým průměrem. Pracovníci v přímé péči berou 12,5 tis. až 14 tis. měsíčně, a to včetně příplatků, přesčasů, sobot a nedělí, nočních. Mnohým z nich by se spíše vyplatilo zůstat doma a pobírat sociální dávky. Navíc se jejich nízký plat později odráží i ve velice nízkých důchodech, což vede k propadu do chudoby. Přitom, jak si asi všichni uvědomujeme, se jedná o velice potřebnou a náročnou práci, a to fyzicky i psychicky, na které jsou závislé osoby se zdravotním postižením, senioři a další skupiny obyvatel. Katastrofální platy zaměstnanců však vedou k tomu, že pracovníci sociálních služeb odcházejí a nemá je kdo nahradit, protože noví nepřicházejí.
Situace je velmi vypjatá a den ode dne se zhoršuje. Personální podstavy jsou na hranici možného. Není nic neobvyklého, že o padesát klientů pečují tři čtyři pracovníci v průběhu dvanáctihodinové směny a jeden na noční. Když jeden zaměstnanec dá výpověď, trvá to několik týdnů či měsíců, než někdo na jeho místo nastoupí. Poté co zjistí, co všechno tato práce obsahuje, jak je náročná, že se jedná o kompletní péči zdravotní, sociální, o hygienu, odchází buď po první směně, nebo končí s první výplatou. Dnes už odcházejí i zaměstnanci, kteří vždy brali svoji práci jako poslání a zasvětili jí celý život.
Pokud vláda nepřijme konkrétní kroky, hrozí snížení kvality a další omezení péče. Dá se očekávat v zařízeních, že nebudou přijímáni ti, kteří péči potřebují. Přitom zařízení sociálních služeb evidují velký počet žádostí o přijetí.
Situace v sociálních službách je velmi vážná na všech úsecích. Týká se i pozic sociálních pracovníků s vysokoškolským vzděláním, které vzhledem k nedostatku finančních prostředků není možno odpovídajícím způsobem zaplatit, takže je přetahují různé firmy. Stejný stav je u technicko-hospodářských míst, to znamená uklízečky, údržbáři, pradleny, kuchařky, také s velice nízkou mzdou, s velice nízkým platem, není možno v sociálních službách udržet.
Zdravotní úsek zajišťuje péči s vůbec nejnižším možným počtem lidí. Přitom zdravotní péče v sociálních službách je čím dál víc potřeba. Staří lidé v domovech seniorů či v domech s pečovatelskou službou, to nejsou babičky a dědečkové pobíhající po chodbách, v zahradách či v parcích. Jsou to ve velké většině lidé s třetím a čtvrtým stupněm závislosti, jsou to lidé s demencí, s Alzheimerovou chorobou, Parkinsonem, prostě ti, kteří mnohdy potřebují celodenní péči, odbornou péči po celých 24 hodin denně. Dnes je v mnohých pobytových zařízeních situace taková, že slouží zdravotní sestry během dne, ale na nočních službách nejsou, protože na ně nejsou peníze. Jejich péči nahrazuje rychlá záchranná služba. Asi je každému jasné, že tyto výjezdy jsou nakonec mnohem dražší, než kdyby se zaplatil zdravotnický personál.
Takže to dnes vypadá tak, že je tu početná skupina lidí, pro kterou je dostupnost potřebné kvalitní zdravotní péče víceméně nereálná. Ovšem zodpovědnost za to, co se stane v případě, když v zařízení není lékař či dostatek zdravotních sester, nese toto pobytové zařízení. To přece není normální. Je nutné s tím něco udělat.
Zdravotní a sociální odbory navrhují, a já tento návrh podporuji, aby vláda rozhodla, že sociální pracovníci a ti, kdo přímo pečují o klienty, byli přeřazeni do tabulek, kde jsou dnes zdravotní sestry. Zároveň je potřeba, aby si Ministerstvo práce a sociálních věcí a Ministerstvo zdravotnictví přestaly přehazovat jako horký brambor problém zdravotních sester v sociálních službách, a vzhledem k tomu, že se nedokážou domluvit, měla by stávající situaci řešit, tak jak to navrhuje výbor pro sociální politiku, vláda na svém zasedání.
Pokud stát chce, aby byla zajištěna kvalitní péče kvalifikovanými pracovníky, musí je také zaplatit. Jde o službu, na niž je odkázáno velké množství lidí. Možná jsou na ni odkázáni i členové rodin některých z vás. Možná na ni budeme jednou odkázáni i my. Potom je pravděpodobné, že se náš pohled změní, že si uvědomíme, jak důležitý je trpělivý přístup ochotných, přívětivých, nepřetěžovaných sociálních a zdravotních pracovníků a pracovnic, kteří dokážou poskytnout nejen odbornou péči, ale najdou si také čas na to, aby si s člověkem obyčejně lidsky popovídali, aby mu vyplnili čas a snažili se, aby neprožíval pocit osamění. Možná potom také mnohem zřetelněji uvidíme, v jakých podmínkách pracovníci v sociálních službách vykonávají svoji činnost. Jen mám obavy, aby potom už nebylo pozdě, aby tady nějaké sociální služby ještě vůbec fungovaly.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Martě Semelové. Nyní vystoupí s přednostním právem paní ministryně práce a sociálních věcí a poté v rozpravě s faktickou poznámkou paní kolegyně Hnyková. Připraví se paní kolegyně Válková. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Michaela Marksová Vážený pane místopředsedo, poslankyně a poslanci, já děkuji za tento bod. Musím říci, že v naprosté většině zcela souhlasím se svými předřečnicemi. Jediné, v čem nesouhlasím, je, že tato vláda snad tuto situaci ignoruje, nebo nedejbože že moje Ministerstvo práce a sociálních věcí tuto situaci ignoruje, protože to v žádném případě není pravda. Já bojuji za navýšení platů a mezd pro tyto lidi, kteří vykonávají tak náročnou a potřebnou práci, celou dobu svého vládního působení. Za poslední čtyři roky se platy pracovníků v sociálních službách zvýšily díky této vládě o 14,5 %, když to celé sečteme, ale samozřejmě když se podíváme na to, co to znamená v peněžence každého jednotlivého člověka, tak je to pro mě ještě stále málo. ***