(10.10 hodin)
(pokračuje Kasal)
Co se týká nastavení systémových záležitostí, tak jde o to, aby děti v celé republice měly nastavenou stejnou možnost stejné léčby, to je jedna věc, proč navrhuji tyto pozměňující návrhy. A za další, ta metoda podle evidence based medicine má až ve 47 procentech potvrzené zlepšení stavu těchto pacientů. A vezměte si, že v současné době se hovoří, že se jedná až o 200 tisíc lidí. To znamená, že dalších 200 tisíc maminek nebo tatínků je musí doprovázet. Samozřejmě záleží na tíži stavu toho onemocnění. A v tomto případě, pokud by se pomohlo ne 47 procentům, ale 30 procentům lidí, tak jsou to obrovské úspory, které nemusíme dávat do sociálního systému a kdy můžeme ty lidi zařadit do zcela běžného života.
Proto vás prosím o podporu mých pozměňujících návrhů, které se týkají této oblasti, protože to je jenom střípek, který je v systémovém řešení celé otázky tohoto stavu v České republice. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Máte-li své legislativně technické úpravy v písemné formě, poprosil bych vás, abyste je dal paní zpravodajce. Mám za to, že jsou to přípustné úpravy, a hlasovali bychom o nich potom v rámci bodu 1 v rámci procedury. Paní zpravodajka si to poznačí.
Jako další vystoupí v rozpravě pan poslanec Rostislav Vyzula. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Rostislav Vyzula: Vážený pane předsedající, děkuji. Dobrý den, dámy a pánové. Dovolte mi rovněž několik slov k tomuto zákonu, který se blíží ke svému konci v projednávání ve Sněmovně.
Pan poslanec Svoboda zde řekl, že zákon je špatný. Já bych s tím zásadně nesouhlasil, protože jsme se této problematice věnovali velmi důkladně ve zdravotním výboru, doladili jsme to, co bylo potřeba, protože ten návrh, který přišel z Ministerstva zdravotnictví, nebyl zcela reálný. A myslím si, že se nám podařilo vlastně, pokud bude schválen, legislativu přiblížit praxi. Vždyť se jenom podívejme na to, co vlastně jako zákonodárci chceme. Chceme přece dělat zákony pro lidi, ne zákony pro zákony. A tady děláme zákony pro zdravotní sestry, pro nelékařská povolání. Můžeme mluvit o lex zdravotní sestra, třeba. A sociologické průzkumy ukazují, že většina zdravotních sester nechce vysokoškolské vzdělání. Ony chtějí prostě kvalitní středoškolské vzdělání a tento způsob 4 + 1 je jakousi přechodnou možností, jak toho dosáhnout. Není to samozřejmě úplně jednoduché. To, že schválíme tento zákon, neznamená, že to střední zdravotnické školství bude kvalitní. Proto bych apeloval na ministerstvo, aby jednalo, tak jak jsme apelovali už i na minulého ministra, aby jednalo intenzivně s Ministerstvem školství o změně osnov středních zdravotních škol, aby ty školy byly opravdu kvalitní. To je ale potřeba zařizovat ne průběžně, ale poměrně rychle.
Já mám z toho, co vzniklo a co vám teď předkládáme jako zdravotní výbor, jako garanční výbor, mám z toho dobrý pocit, dobrý dojem, jako i z jiných novel a zákonů, které zde zdravotní výbor předložil. Myslím si, že děláme hodně a podařilo se nám ve zdravotnictví napravit celou řadu věcí, které minulé režimy, nebo minulé vlády, co se jim podařilo ve zdravotnictví zničit.
Ještě poslední poznámku k té tradiční čínské medicíně. Myslím, že o tom bylo řečeno hodně, že jsem o tom taky celkem dost napsal a že jste si udělali svůj názor. A chci jenom zdůraznit jednu jedinou věc. My tady chceme v podstatě, aby došlo k ochraně našich lidí, aby došlo k ochraně spotřebitele proti šmejdům, kteří dnes a denně formou různého šarlatánství, léčitelství, pochybného léčitelství zneužívají důvěry zoufalých lidí, kteří za to platí potom nehorázné částky a vůbec nevědí, za co vlastně platí. Je to na jejich ochranu, aby měli zajištěnou aspoň určitou kvalitu i této péče. Já vím, že to není zrovna jednoduché téma. Je to dost kontroverzní, je náročné, a pokud tento návrh schválíme, tak je to průlomové, ale je to pro dobro zase našich lidí. Proto bych vás prosil i v tomto případě o podporu. A děkuji vám zatím za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Do rozpravy mám teď několik faktických poznámek. Jako první faktická poznámka pana poslance Leoše Hegera, po něm pan poslanec Vít Kaňkovský, poté pan poslanec Bohuslav Svoboda a Ludvík Hovorka. Takže první faktická poznámka, pan poslanec Leoš Heger. Máte své dvě minuty, pane poslanče.
Poslanec Leoš Heger: Děkuji za slovo. Už jsem se snažil, protože jsem chtěl mít poznámku k panu kolegovi Kasalovi a ABA terapii. Já jsem velký příznivec speciálního vzdělávání, kam celá ta problematika také patří, nejenom do psychoterapie a do zdravotnictví. Ale je dobře známo, že speciální výchovou můžete z dvouletého dítěte udělat špičkového artistu, můžete z něj udělat tenistu nebo přinejmenším zvýšíte pravděpodobnost, že z něj něco mimořádně špičkového bude. Říkám to ve velmi kladném slova smyslu, i v tom kontextu, že autismus je v posledních letech tím, že se jasně ta problematika pojmenovala, je svým způsobem zdánlivě na vzestupu. Pravděpodobně tito lidé byli mezi námi odjakživa, ale nyní se zdá, že jich je více, než jsme si mysleli, a že nějakým zásahem v dětství lze jejich život vylepšit.
Váhal jsem nad tím, jestli ten pozměňovací návrh podpořím, nebo ne. Rozhodl jsem se, že ho podpořím, a řekl bych jeden z důvodů, proč jsem ho nechtěl podpořit a proč je asi potom, pokud ten návrh projde, potřeba ještě s celým tím problémem dále pracovat. Je to asi jako u sester. Ony v zákoně nemají napsáno, že se mohou dále specializovat, ale řeší to podzákonná norma cestou vládního usnesení. A potom se z nich mohou stát různé specialistky na JIP a podobně. U psychoterapie nic takového nemáme, přestože tam také specialisté jsou, a tento návrh dělá z jedné specializace, té psychoterapie, jakousi výjimku. (Upozornění na čas.) Tak to je potřeba hlídat, aby to kvůli tomu třeba v Senátu nezaniklo.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Další faktická poznámka, pan poslanec Bohuslav Svoboda. A problikla mi tam na chvilku faktická poznámka pana kolegy Kaňkovského, ale byla to asi chyba v systému. Máte řádnou přihlášku, platí to? Takže pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dovolte, abych vaším prostřednictvím zareagoval na kolegu Vyzulu. On v první větě řekl, že já jsem prohlásil ten zákon za špatný. To je zcela nepochopení toho, co jsem říkal. Říkám, že ten zákon řeší krizovou situaci a že správné by bylo řešit to obráceně. Ne od toho, co má dělat absolventka zdravotní školy, to já chápu, že má dělat práci s pacientem v tom rozsahu, v jakém po řadu let dělala, ale že bychom se měli zabývat tím, abychom pracovní náplň pro vysokoškolsky vzdělané zdravotnice, bakalářky a magistry, abychom pro ně vytvořili pracovní náplň, která odpovídá jejich vzdělání. Čili to je podstata toho, co já říkám a proč ten návrh kritizuji. On řeší krizově něco, ale ten princip, proč to vzniklo, princip toho, že vysokoškolsky vzdělané ženy nemají pracovní náplň, která by odpovídala jejich kvalifikaci, ten neřešíme. ***