(15.30 hodin)
(pokračuje Grospič)

Domnívám se, že ta úprava navržené změny ústavního zákona o bezpečnosti České republiky nepovede k tomu vytčenému cíli zabránit implementaci směrnice Evropské unie do českého právního řádu. Vede mě k tomu jeden prostý důvod, protože ten odstavec, jak je formulován v článku 3 - občané České republiky mají právo nabývat, držet a nosit zbraně a střelivo k naplňování úkolů uvedených v odst. 2 a toto právo může být zákonem omezeno a zákonem mohou být stanoveny další podmínky jeho výkonu, je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých a veřejného pořádku, bezpečnosti životů a zdraví nebo právo předcházení trestným činům - neřeší ono dilema, zda tento zákon, prováděcí zákon tohoto ústavního zákona, nakonec stejně nebude muset být v souladu právě s implementací Evropské unie. A to je ta podstata, kterou jsem tady chtěl vyjádřit.

Čili na jedné straně chci říci, že tvrdě nesouhlasím s tím, co nám předepisuje Evropská unie, byl bych rád, kdyby byl zachován současný právní řád a možnosti občanům, které poskytuje náš právní řád v České republice. Přesto mám pochybnosti o předloženém návrhu zákona. Nicméně budu pro něj hlasovat a podpořím jej.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Ještě dvě faktické poznámky. Pan poslanec Koskuba a pan poslanec Lank.

 

Poslanec Jiří Koskuba: Děkuji, pane předsedo. Dámy a pánové, poměrně vylidněný sále, poslouchám tuto diskusi a kolegům bych připomněl jenom jednu věc. Četli jsme v médiích, protože nikdo z nás se zřejmě toho zasedání Evropského parlamentu nezúčastňuje, jak projednávání této směrnice - a kolega Váňa krásně zdůraznil její název, je to o omezení legálního držení zbraní - jak to projednávání vypadalo. Bez ohledu na to, o čem si myslíme. Údajně tam nebyly ani připuštěny již pozměňující návrhy, prostě nic. Evropský parlament direktivně rozhodl a my všichni víme, že jestliže náš stát neuspěje u evropského soudu, tak tu směrnici budeme muset implementovat.

Dámy a pánové, Evropský parlament umí chrlit jednu regulační směrnici za druhou. Já se přiznám, že pro tento zákon ruku zvednu. Už proto, aby alespoň po mně eventuálně něco zde zůstalo, protože nikdy nevíme ani hodiny ani minuty, kdy se Evropský parlament sejde znovu a tuto směrnici ještě přitvrdí. A pak vymyslí, že zásobníky budou pro dlouhé zbraně na pět, pro krátké zbraně taky na pět, a budeme v úplně jiné situaci. Prosím vás, uvědomme si i tento fakt, že Evropa se někdy chová jako neřízená střela. Děkuji. (Potlesk z galerie pro veřejnost.)

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Lank.

 

Poslanec Martin Lank: Hezké odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já to tady poslouchám, hodně bych to zjednodušil. Rozumím tomu, že nemusí být každému po chuti třeba tu zbraň mít na 10, 20, 30 nábojů. Ale to je jednoduché: Tak si ji nekupujte! Ale nechte ostatním, kteří ji chtějí, z jakéhokoli důvodů, třeba ze sportovních, nechte jim to právo, aby si ji pořídit mohli.

A co se týče toho, jestli ta novela, nebo zákon, o kterém se tady teď bavíme, jestli je zbytečný, nebo není. Tak je tady riziko, že bez přijetí této novely se nám bude výrazně obtížněji bojovat proti euronesmyslům. To riziko tady evidentně je! A ublíží něčemu, když tuto jednoduchou novelu přijmeme? No neublíží. A nezlobte se na mě, ale už jsme tady schválili mnohem zbytečnější věci, než je toto.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Pan poslanec Grospič s faktickou poznámkou.

 

Poslanec Stanislav Grospič: O to tady právě jde. A proto jsem říkal, že novelu zákona podpořím, přestože jsem přesvědčený, že nijak nepřispěje k tomu, abychom mohli bojovat proti dalším nesmyslům plozeným Evropskou unií a směrnicemi Evropské unie, které nařizují jednotlivým členským státům upravit, tzv. implementovat, nařízení či směrnice do jejich právních národních řádů. Myslím si, že tento zákon totiž postrádá jeden základní (?) a ten možná v rámci projednávání bude možné odstranit, a to je to, že vlastně odkazuje na další prováděcí zákon. A ten bude muset být vázán právě tou směrnicí nebo prostě pokyny Evropské unie. A v tom je skryto to nebezpečí. Čili my tady sice proklamativně přijímáme nějaký doplněk k ústavnímu zákonu, s čímž já tedy souhlasím, ale myslím si, že neplní úplně ten cíl. Že bude potřeba ještě popracovat a popřemýšlet, jak by měl být vlastně formulován, aby v tom prováděcím předpisu, který potom bude muset být následkem toho novelizován, mohlo dojít k úpravě, která by nás nevázala povinností ve vztahu k Evropské unii.

 

Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. A pokud nejsou další faktické poznámky, tak prosím pana poslance Ondráčka a připraví se pan poslanec Lank.

 

Poslanec Zdeněk Ondráček: Děkuji, pane předsedo. Vážený pane ministře, jeden přítomný, kolegyně a kolegové. Nejprve mi dovolte, abych vám ještě jednou poděkoval za to, že jste vyslyšeli můj návrh a při pátečním hlasování jste podpořili dnešní projednávání tohoto bodu zde ve Sněmovně. Takže ještě jednou děkuji a pojďme teď k věci.

Položme si základní otázku: Potřebujeme změnu ústavního zákona o bezpečnosti České republiky? Otázka je jednoduchá. Ale než na ni odpovíme, asi bychom měli odpovědět na řadu argumentů, které jsou v prostoru proti takovému návrhu. Jeden z takových argumentů je, že změna ústavního zákona je pouze populistickým činem pana ministra Chovance na získání voličů pro Českou stranu sociálně demokratickou. Ano, to je sice možné, a odpovídal by tomu i dopolední, nebo odpolední brífink včetně toho, že se to tváří tak, jako kdyby to byl návrh pouze z dílny kolegů ze sociální demokracie. Zde bych chtěl podotknout, že tomu tak není. Protože společnými předkladateli jsou poslanci a poslankyně z klubu KSČM, ale také z klubu ODS a hnutí ANO.

V této, dovolím si říci, krizové situaci je občanům doufám úplně jedno, jaký ministr a z jaké strany toto navrhuje. Protože není důležité, kdo co navrhuje, ale kdo jak pro to bude hlasovat. Bez vás, kolegyně a kolegové, kterých bude muset být 120, to prostě nepůjde.

Musím upozornit, že občané dotčení směrnicí Evropské komise představují velkou a poměrně dobře organizovanou skupinu od Českomoravské myslivecké jednoty přes kluby vojenské nebo policejní historie až po sportovní střelce, kteří velmi bedlivě sledují chování politiků a zcela jistě budou v letošních parlamentních volbách rozhodovat i podle toho, jak se politici proti této směrnici Evropské komise postaví. Hovoříme cca o půl milionu lidí, kdy jen držitelů zbrojních průkazů je více než 300 tisíc.

Dalším z argumentů proti návrhu je otázka, zda zbraně mají v ústavě pouze ve Spojených státech amerických, a to už z doby jejich založení, kdy ještě neexistovala pravidelná armáda a policie. Dnes se jedná o nepotřebný přežitek. Takové a podobné výroky svědčí buď o neznalosti, nebo nepochopení historie Spojených států a neznalosti skutečných příčin různých excesů se zbraněmi, které se dějí v moderní historii Spojených států až do současnosti, a známe mnoho případů tzv. šílených střelců. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP