(12.20 hodin)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče. Nyní je s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Svoboda. Prosím, máte slovo.
Poslanec Bohuslav Svoboda: Děkuji za slovo. Hezké poledne. K mé poznámce mě přiměl projev kolegy Opálka, který teď velmi zajímavým způsobem říkal, jaký bude vývoj generační a věkový, a hovořil o otázkách prodlužování života. Dovolte, abych z toho medicínského pohledu vložil do všech vašich úvah jednu věc, která je skutečný dynamit.
Podle současných vědomostí víme, že životnost buňky se pohybuje někde na úrovni 120, 130 let. Je to tedy horní hranice, do které svým věkem můžeme dospět, a znamená to tedy, že takto se nám bude prodlužovat průměrný věk života stále dále. Při dnešních zkušenostech s transplantacemi a s náhradou buněk to může znamenat, že ani tato hranice není konečná. Dokonce to může znamenat, že lidé v tom věku budou významně fyzicky a psychicky schopni být zaměstnanci a vydělávat.
To všechno jsou úvahy, které by už dneska měly být do všeho toho našeho myšlení začleněné. Prostě proto, že hranice pro odchod do důchodu je zatím vypočítávána statisticky, ale vůbec se neopírá o to, jak se bude akcelerovat medicína, jak se bude akcelerovat vývoj té společnosti. A určitě se bude akcelerovat tak, že průměrný věk a schopnost života ve vysokém věku se bude zásadním způsobem měnit. Nakonec jsme země, která je toho příkladem, protože rychlost nárůstu průměrného věku dožití v naší zemi nemá nikde v historii obdoby, to, co se tady stalo od roku 1989 do dneška.
Čili prosím, ve všech těch úvahách o tom, jak budeme zajišťovat důchod a jak budeme zajišťovat živobytí (upozornění na čas) pro ty staré lidi, musí vycházet i z medicínských vědomostí.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Než udělím slovo, přečtu omluvy. Dnes od 12.30 do 15 hodin z důvodu jednání se omlouvá paní poslankyně Jana Hnyková, dnes od 14.30 do konce jednacího dne z osobních důvodů se omlouvá pan poslanec František Petrtýl a dnes od 13 hodin do konce jednání ze zdravotních důvodů se omlouvá pan poslanec Zdeněk Soukup.
Jako další vystoupí v rozpravě řádně přihlášený pan poslanec Vilímec. Ještě jedna omluva. Dnes od 12.30 se omlouvá pan místopředseda Vondráček. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, pane místopředsedo. Tak nejdřív řeknu, že si vážím, že při této debatě je tady pan předseda vlády. Je to myslím třeba vyzvednout. Na druhé straně jsou zde vznášeny pozměňovací návrhy, které výrazně dopadají do státního rozpočtu nejen příštího, ale dalších let. A zeptám se, kde je ministr financí? Mě by zajímalo stanovisko ministra financí k návrhu pana Sklenáka, resp. výborovému, nebo dokonce k návrhu na úpravu rozpočtových pravidel. Myslím, že bez ministra financí těžko např. k návrhu na úpravu rozpočtových pravidel můžeme zaujmout nějaké stanovisko.
Kvituji, že je tady pan předseda vlády, že se zapojil do diskuse. Nevím, jestli šťastně, nebo nešťastně. On zde uvedl, že vlastně jedinou zemí, která nemá zafixovaný věk odchodu do důchodu, je Česká republika. Tak já jsem si, pane předsedo vlády prostřednictvím pana předsedajícího, nalistoval závěrečnou zprávu z regulace, takzvaná tedy RIA, a chvilku jsem zvažoval, jestli nemám tady předčítat jednotlivé důchodové systémy. A kdybych to předčítal, tak určitě se dneska k hlasování nedobéřeme, a to, podotýkám, není mou ambicí ani cílem. Ale když jste tady mluvil např. o Slovensku, což je náš nejbližší sousední stát, tak přece jenom něco uvedu, aby bylo evidentní, že to není tak, že by nikde nebyla nějaká postupná valorizace, nebo postupné navyšování odchodu do důchodu. (V sále je velmi rušno.)
Odcituji z té závěrečné zprávy o dopadu regulace o slovenském systému. V roce 2012 - cituji - byl přijat zákon, který od roku 2017 zavádí mechanismus automatické úpravy důchodového věku.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já se omlouvám, pane poslanče, ale zjednám trochu pořádek v sále, zvlášť v levé části poprosím, aby se kolegové ztišili. Prosím, pokračujte.
Poslanec Vladislav Vilímec: Textace právní úpravy je poměrně složitá, nicméně základem je srovnání dvou pětiletých, bezprostředně po sobě jdoucích klouzavých průměrů střední délky života a vypočítání reálného posunu naděje dožití v počtu dnů. Základním parametrem je střední délka života vykázaná statistickým úřadem společná pro muže a ženy. Předběžné kalkulace a odhady ukazují růst důchodového věku každoročně o přibližně 50 dnů. Konzervativnější očekávají růst okolo 35 dnů. Důchodový věk - a teď pozor - možná, že by bylo dobré, kdyby pan předseda vlády se nerozptyloval jistě zajímavou debatou s panem předsedou výboru pro sociální politiku. A teď pozor, cituji: Důchodový věk tak není určen, ale je každoročně k 31. říjnu oznámen posun důchodového věku o příslušný vypočtený počet dnů. Orientačně tak lze odhadnout, že důchodový věk pro člověka narozeného v roce 1970 bude 62 let plus 800 dnů, což je 64 let a cca 2 měsíce. Člověk narozený v roce 2004 by měl odcházet dle tohoto mechanismu přibližně v 70 letech věku.
Já nepléduju za systém na Slovensku. Pouze ilustruji, že nejsme jedinou zemí, která měla odvahu v minulém volebním období zrušit tu fixaci pevného věku odchodu do důchodu. Myslím, že samotná fixace a zavedení opětovné fixace odchodu do důchodu je skutečně spíše zástupným problémem, a ta opětovná fixace v navrhované podobě podle mého názoru naopak znesnadní jakoukoliv debatu o případné revizi věku odchodu do důchodu. Navíc řešíme věc, která stejně nastane až v roce 2030. Tady bude několik vlád, a jak to bude v roce 2030, nikdo neví. Takže žádná jistota tímto zákonem ani nevzniká.
Kdo doplatí na obecně oddalování nutných změn v důchodovém systému, je evidentní. To jsou mladé ročníky. Na to já už nedoplatím, protože já už se snad toho dožiji, aby stát z toho prvního pilíře na něco přispěl. Náš důchodový systém, a vy jste to řekl jasně, my spoléháme pouze na první průběžný pilíř plus dejme tomu nějaké dobrovolné připojištění. Dobře víme, jaké úložky tam jsou a že to nezajišťuje adekvátní prostředky pro zabezpečení důchodců. Ten náš systém je mimořádně rovnostářský, a pokud nemají penzisté naspořeny další prostředky, tak to v mnoha případech skutečně znamená výrazný příjmový propad. Nebudu mluvit o tom, že vláda v zásadě předvedla jediné, až na ty parametrické změny, a to zrušit tu důchodovou reformu, ten druhý důchodový pilíř. Nic vlastně dalšího nepředvedla. Nic dalšího nepředložila.
Pokud se týká těch pozměňovacích návrhů, tak opět se opakuje skutečně scénář, který známe z jiných zákonů v sociální oblasti, kdy předseda klubu sociální demokracie načítá na výboru, resp. ve druhém čtení návrh, který jde evidentně za rámec toho, na čem byla ochotna se koalice domluvit. Je to skutečně významná změna, a proto bych požádal o to, jaký názor na tuto změnu má pan ministr financí. Myslím, že jako předseda vlády - i když tady už pan předseda vlády není. Je tam. Tak já se omlouvám. Tak by neměl být klidný z toho, že neznáme stanovisko strážce státní pokladny, pana ministra financí, pana ministra Babiše. ***