(15.10 hodin)
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážený pane předsedo, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás informoval o usnesení výboru pro sociální politiku ke sněmovnímu tisku 926, tedy k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
Výbor doporučil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s touto spíše, jak i zdůraznila paní ministryně, technickou novelou zákona, která tedy vede ke zjednodušení placení pojistných odvodů u osob samostatně výdělečně činných, zjednodušuje úpravy vracení přeplatků na pojistném či upravuje podmínky na dávku nemocenského pojištění a provádí další, vesměs technické změny.
Sociální výbor, nebo výbor pro sociální politiku však doporučuje zrušit v rámci části čtvrté článku 7 body 10, 14, 16, 20, 28 a 29. Jedná se o body spojené s novelou zákona o nemocenském pojištění, kterými se zavádí povinnost a zároveň oprávnění porodní asistentce vystavovat v souvislosti se žádostí o peněžitou pomoc v mateřství potvrzení o očekávaném dnu porodu či dalších zákonem vyžadovaných skutečnostech.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a prosím zpravodaje výboru pro zdravotnictví pana poslance Antonína, aby nás také informoval o průběhu projednávání.
Poslanec Pavel Antonín: Uvedený zákon jsme projednávali pouze v jednom jediném bodě, protože zdravotního výboru se týkal pouze ten bod, který se potkává, a to je ten bod o vystavování peněžité pomoci v mateřství, kdy se domníváme, že porodní asistentky by neměly mít právo tento dokument vystavovat, protože je vázaný na předchozí zdravotní vyšetření a diagnostikování, délku gravidity, kterou není porodní asistentka schopna provést bez ultrazvukových vyšetření a podrobných těhotenských vyšetření.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Mám zatím dvě přihlášky. Prosím paní poslankyni Hnykovou a pana poslance Běhounka.
Poslankyně Jana Hnyková: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně a kolegové, ráda bych vám představila pozměňovací návrh k vládnímu návrhu zákona číslo 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Tímto pozměňovacím návrhem chci docílit snazšího způsobu úhrady za pobyt v pobytových zařízeních sociálních služeb u osob s omezenou svéprávností, za něž otázku financí řeší opatrovník.
Sněmovní tisk 926 v části třetí, kde je obsažena změna zákona číslo 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, mění v novelizačním bodě 46 a 47 ustanovení § 116c tohoto zákona tak, že ho terminologicky upravuje, aby označení zařízení sociálních služeb poskytující pobytové sociální služby odpovídalo zákonu o sociálních službách. Dále upřesňuje způsob výplaty důchodu upravený tímto ustanovením pak nelze použít (?) v případech, kdy klient takového zařízení je omezen ve svéprávnosti a má ustanoveného opatrovníka. A v neposlední řadě stanoví povinnost takovým zařízením ve stanovených případech vracet přeplatky na důchodu plátci důchodu.
Pozměňující návrh jsem předložila na jednání výboru pro sociální politiku, kde byl sice zamítnut, ale následovalo jednání na Ministerstvu práce a sociálních věcí za účasti Ministerstva spravedlnosti a asociace poskytovatelů, kde se dohodli na pozměňovacím návrhu, který navrhuje pozměnit novelizační bod 47 a použít tak specifického způsobu výplaty důchodu do zařízení sociálních služeb i pro důchodce, kteří jsou omezeni ve svéprávnosti, pokud s tímto způsobem výplaty jejich opatrovník souhlasí. Vychází se přitom z toho, že zařízení sociálních služeb s opatrovníkem smluvně ošetří způsob nakládání s takto zaslanými finančními prostředky, což stávající znění zákona o sociálních službách umožňuje a v praxi se tak fakticky postupuje. Tento postup v praxi usnadní situaci jak zařízením sociálních služeb, tak opatrovníkům, zejména těm veřejným, kteří tuto funkci vykonávají ve vztahu k většímu počtu klientů omezených ve svéprávnosti.
Dlouhá léta se v praxi uplatňuje princip, kdy pobytová zařízení sociálních služeb obdrží hromadným poukazem výplatu důchodu pro většinu svých klientů a následně provedou na základě dohody s klientem či jeho opatrovníkem, která je součástí smlouvy o poskytování sociální služby, zúčtování úhrady za pobyt podle ujednání ve smlouvě a se zůstatkem důchodu nakládají ve prospěch klienta. Je použit na doplatky léků, nákup oblečení, případně dalších nákupů pro klienty. To vše pod kontrolou opatrovníka a opatrovnického soudu a pochopitelně na základě komunikace s klientem. To je nyní v pozměňovacím návrhu, který byl, jak už jsem řekla, připraven ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí, legálně upraveno. Ulehčíme tímto život našim hendikepovaným spoluobčanům i pracovníkům v pobytových zařízeních sociálních služeb a nebudeme je zatěžovat zbytečnou byrokracií. Stojí to pouze čas a peníze.
Já vám děkuji za pozornost a podporu mého pozměňovacího návrhu a v podrobné rozpravě se k němu a ještě k dalšímu přihlásím. Děkuji.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji, prosím pana poslance Běhounka a připraví se pan poslanec Zavadil.
Poslanec Jiří Běhounek: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, už to tady bylo citováno. Odůvodnění máte v komplexním materiálu, ale já velice krátce přednesu výtah z tohoto.
Tento pozměňovací návrh je novelizací zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, kde by v podstatě měla být zjednodušena možnost podávání tiskopisů o rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, potvrzení o nařízení karantény a tiskopisů na ně věcně navazujících v elektronické podobě. Cílem navrhované elektronizace neschopenek, v uvozovkách, je jednak zavést zcela novou a funkční formu tiskopisů používaných při posuzování dočasné pracovní neschopnosti, ve zkratce DPN, či potvrzování karantény jako plně elektronické cesty komunikace zúčastněných subjektů a jednak se zavedením elektronické neschopenky využít a optimalizovat komunikaci i při zachování možnosti nadále vydávat i příslušné tiskopisy papírovou formou, tzn. papírové neschopenky.
Základní návrhy přinesou především zjednodušení postupů a následného pohybu dokladů, protože v současné době máme pět dílů pracovní neschopnosti a jsou s tím obrovské problémy, protože se většina z nich, aspoň jeden, během té cesty ztratí. Snížení počtu dílů tiskopisu rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti z pěti na tři, odbourávání mnohých zbytných povinností lékařů, odbourávání zbytných povinností zaměstnavatelů, vedení údajů o všech dočasných pracovních neschopnostech pojištěnců, jejichž nemocenské pojištění provádí tentýž orgán v jedné evidenci, umožnění využívání údajů z evidence dočasné pracovní neschopnosti a zachování volby ošetřujícího lékaře, jakou formou budou tiskopisy o DPN vydávány. Závěrem z tohoto výtahu je vhodné říci, že je cílem zrychlení procesu a urychlení výplat nemocenského, snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů, ošetřujících lékařů i odboru sociálních věcí a poskytování elektronické komunikace zaměstnavatelům, předávat informace o pracovních neschopnostech jejich zaměstnanců. ***