(15.10 hodin)
(pokračuje Vondráček)
Kdo souhlasí s tím, aby byla zkrácena lhůta pro projednání na 30 dnů? Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?
Jedná se o hlasování číslo 133. Přihlášeno 117 poslanců, pro 88, proti 7. Tento návrh byl přijat.
Tím jsme vyčerpali tento bod, který tímto uzavírám, a budeme pokračovat dalším bodem, kterým je
34.
Vládní návrh zákona o podmínkách využívání
genetických zdrojů podle Nagojského protokolu
/sněmovní tisk 847/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr životního prostředí Richard Brabec. Pane ministře, ujměte se slova. A poprosím o klid v sále.
Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak optimistický bych nebyl, pane předsedající. Ale dobře.
Dámy a pánové, děkuji za slovo. Budu velmi stručný. Předkládáme Poslanecké sněmovně návrh zákona o podmínkách využívání genetických zdrojů podle takzvaného Nagojského protokolu.
Důvody předložení. Především návrh zákona byl zpracován za účelem zajištění adaptace právního řádu České republiky na přímo použitelnou legislativu Evropské unie, která se týká mezinárodních pravidel o přístupu k takzvaným genetickým zdrojům a jejich využívání. Konkrétně se jedná o nařízení Evropského parlamentu a Rady 511/2014 a k němu vydané prováděcí nařízení Komise. Je to tedy opravdu pojato jako čistě adaptační právní předpis a tomu také odpovídá jeho také relativně omezený obsah, tedy formou, ne obsahem.
Návrhem zákona se upřesňuje způsob, jakým mají tuzemští držitelé sbírek genetických zdrojů a uživatelé genetických zdrojů plnit povinnosti, které jim v souvislosti se zařazením sbírky do registru Evropské unie, respektive s využíváním genetických zdrojů, ukládá nařízení, a také stanoví kompetence jak Ministerstva životního prostředí, tak i České inspekce životního prostředí v oblasti dodržování podmínek pro využívání genetických zdrojů, přístupu k nim a sdílení přínosů vyplývající z jejich využívání. Cílem je tedy především regulace využívání genetických zdrojů a přístupu k nim jako celek s tím, že tato má přispět k ochraně a zachování těchto zdrojů takzvaně in situ, tedy v místech jejich přirozeného výskytu, a přínosy, které z využívání genetických zdrojů jejich uživatelům plynou, mohou být potom spravedlivě a rovnocenně sdíleny s místními společenstvy, která v ochraně a využívání genetických zdrojů zastávají klíčovou úlohu.
To je asi vše. Já vás požádám o propuštění tohoto návrhu zákona do dalšího projednávání. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře, a poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Michal Kučera. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Michal Kučera: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, dámy a pánové, pan ministr životního prostředí Brabec už poměrně podrobně vysvětlil, o čem je tato novela. Já možná jen pár slovy zmíním to, čeho se ten Nagojský protokol skutečně týká, protože pod tím jménem si myslím nemnozí umějí přesně představit, co je skryto.
Takže čeho se konkrétně Nagojský protokol týká? Definice genetických zdrojů vychází z terminologie přijaté už v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti. Je to jakýkoliv materiál rostlinného, živočišného nebo mikrobiálního původu, který obsahuje funkční jednotky dědičnosti a má pro člověka význam z hlediska dalšího využití. Nagojský protokol dále rozšiřuje svou působnost také na takzvané deriváty genetických zdrojů, to znamená přirozeně se vyskytující biochemické sloučeniny, které jsou výsledkem činnosti genů nebo metabolismu biologických či genetických zdrojů, a to i pokud neobsahují funkční jednotky dědičnosti. Protokol se rovněž týká takzvaných tradičních znalostí domorodých a místních komunit, které souvisí s genetickými zdroji.
Genetické zdroje a biochemické sloučeniny, které jsou ve smyslu protokolu definovány poměrně široce, nacházejí uplatnění v nejrůznějších oblastech lidské činnosti od zemědělského výzkumu a šlechtění, potravinářství a moderních technologií až po farmacii, veterinární lékařství nebo kosmetický průmysl. Působnost protokolu je nicméně také do určité míry omezena a nevztahuje se na genetické zdroje, které jsou v působnosti jiných mezinárodních úmluv, například mezinárodní smlouvy o rostlinných genetických zdrojích, lidské genetické zdroje nebo genetické zdroje nacházející se v zeměpisných oblastech mimo národní jurisdikce států.
Tolik jenom na vysvětlenou, o čem dnes jednáme a čeho se vlastně Nagojský protokol týká. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane zpravodaji. Otevírám obecnou rozpravu a táži se, zda má někdo zájem vystoupit v obecné rozpravě. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Robin Böhnisch: Děkuji, pane místopředsedo. Já bych chtěl jenom požádat, protože jde o normu velmi technickou a nekontroverzní, o zkrácení lhůty na projednávání ve výborech na 30 dnů. Jsme připraveni na zasedání výboru 19. dubna tuto věc projednat. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Ano, evidují žádost o zkrácení lhůty k projednání. Ještě někdo má zájem o vystoupení? Jestliže ne, končím obecnou rozpravu... (Hlasy zprava.) Pardon, pan poslanec Zahradník. Máte slovo.
Poslanec Jan Zahradník: Děkuji, pane místopředsedo. Kdybyste mne náhodou nezahlédl, ono by to zase taková škoda nebyla. Já jenom chci říci, že sice pan ministr i pan zpravodaj velmi zasvěceně a s vysoce odbornou dikcí mluvili o tom zákonu, akorát úplně přesně možná netušíme, nevíme, co to přesně takové ty genetické zdroje jsou. Jsou to nějaké sbírky semen uchovávané v nějakých bankách pod přísným dohledem, nebo jsou to nějaké sazenice obnovované v sadech, nebo třeba jsou to náhodně se vyskytující rostliny divoce rostoucí na těch místech, která jste říkali, že to... To možná je třeba připomenout, že se o tohleto jedná.
Otázka zní, jestli některé ty genetické zdroje nejsou ze své podstaty třeba pro lidstvo nebezpečné, zdali náhodou bychom neměli - a to si myslím, že ono to v tom zákoně totiž je, jak se tyhlety věci mají chránit. Zdali bychom také neměli věnovat pozornost tomu, že vstupujeme do kontaktu s nějakými třeba i nebezpečnými látkami.***