(15.00 hodin)
(pokračuje Černochová)
Vy víte, že americká administrativa po volbách, které proběhly na konci loňského roku, dala jasně najevo, že bude tvrdě po členských státech Severoatlantické aliance vyžadovat, aby byl tento závazek plněn. Jistě vaší pozornosti neuniklo ani to, že na poslední návštěvě ministra obrany Mattise zazněl jasný úkol pro příslušné vlády zemí Severoatlantické aliance, a to že tyto vlády mají do konce roku 2017 předložit plán, jakým zvednou své výdaje na obranu, aby nebyly nadále černými pasažéry. Nevím, jestli mě pan premiér nebo ministr obrany, příp. jiný ministr ubezpečí, že se něco takového děje, ale poctivě čtu tisky vlády, sleduji program vlády České republiky a nic takového jsem tam zatím neviděla. Naopak, jak říkám, četla jsem ten včerejší rozhovor s panem vicepremiérem Bělobrádkem a myslím si, že pokud jedna strana z této vládní koalice má stejný názor, jako je prezentován v tomto návrhu, že by se měla pokusit o to přimět ostatní členy této koalice, aby skutečně pro obranu naší země něco udělali a abychom dosáhli v budoucnu svých závazků.
Z tohoto důvodu navrhuji tento bod číslo 184, sněmovní tisk 1041, projednat - v případě, že projde ten můj návrh na zařazení bodu týkajícího se Ústavy, abych to panu předsedovi Sněmovny zjednodušila, jako bod druhý po tom mém návrhu ve všech těch termínech, které jsem uvedla před malou chvílí při prezentaci odůvodnění bodu číslo 179.
A moje poslední prosba na vás, kolegyně a kolegové, je požadavek, prosba o pevné zařazení bodu číslo 164, sněmovní tisk 956, návrh poslanců Jany Černochové, Ivana Gabala, Jana Hamáčka, Davida Kádnera, Martina Stropnického a Marka Ženíška na vydání ústavního zákona, kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů. Opět, pane předsedo Poslanecké sněmovny, si dovoluji tento bod navrhnout v případě, že projdou ty mé body předchozí, jako bod číslo tři v těch termínech, které jsem tady odprezentovala.
Chtěla bych vás v závěru opravdu všechny požádat - jednak navrhuji, aby se o těch bodech hlasovalo jednotlivě, takže pokud někteří z vás máte problém třeba s tím mým posledním bodem, s bodem 164, s vysíláním vojáků, rozumím tomu, je to váš politický názor. Koukám zejména na kolegy po mé levici. Ale to nic nemění na tom, že Česká republika by se měla snažit umožnit v rámci naší Ústavy rychlejší vysílání, rychlejší nasazení našich vojáků i na záchranné operace. A prosím tedy, aby zástupci Komunistické strany Čech a Moravy projednání tohoto tisku dále neblokovali.
Doufám, pane předsedo Poslanecké sněmovny, že jsem snad ty návrhy předložila tak, že se v tom orientujete. V případě, že ne, tak ještě doplním.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano. Já se v tom orientuji, pouze si musíme ujasnit jednu věc. Pokud neprojde ten váš první návrh, platí, že ten další bude hlasován jako první bod. A pokud neprojde, tak ten další také jako první bod.
Poslankyně Jana Černochová: Přesně tak to platí, pane předsedo.
Předseda PSP Jan Hamáček: Takže jediné upřesnění. Doufám, že tomu všichni rozumí. A upozorňuji, že jenom tento návrh je patnáct hlasování.
Poslankyně Jana Černochová: Já se omlouvám. Ale myslím, že všichni chápete, nebo cítíte nebo většina z vás to cítí podobně jako já, že tyto návrhy jsou pro Českou republiku velmi důležité. Ať už jsou to zbraně, nebo zákon o zajišťování obrany České republiky, nebo i novela ústavního zákona na rychlejší vysílání vojáků. Víte, já nemám ve zvyku Sněmovnu častokrát tady žádat o přednostní zařazení nějakých bodů, ale skutečně tyto normy potřebujeme, a pokud je neprojednáme v těchto termínech, tak je nám všem jasné, že bohužel v tomto volebním období padnou pod stůl a to si myslím, že si z hlediska bezpečnosti naší země nemůžeme dovolit.
Předseda PSP Jan Hamáček: Ano, děkuji. A prosím paní poslankyni Havlovou, připraví se pan poslanec Vilímec.
Poslankyně Olga Havlová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážené dámy, vážení pánové, navrhuji na pořad této schůze zařadit nový bod s názvem Informace ministra průmyslu a obchodu o ochraně spotřebitele v energetickém zákoně. Chtěla bych ho zařadit po pevně zařazených bodech ve středu odpoledne 5. 4.
V úvodu je nutné zmínit, že kromě obecných norem, jako je zákon o ochraně spotřebitele a občanský zákoník, chrání spotřebitele v energetických odvětvích energetický zákon. Novela energetického zákona, která procházela legislativním procesem v roce 2015 a proti které jsme zde mohutně protestovali, měla kromě technických úprav zahrnout také konkrétní úpravy posilující ochranu spotřebitele. Nicméně nestalo se. Některé paragrafy jsou stále upraveny tak, že umožňují dvojí výklad, nebo jsou dokonce pro spotřebitele negativní.
Prvním zásadním nedostatkem je fakt, že se nepodařilo do novely energetického zákona dostat ustanovení, které by umožňovalo uzavírání smluv o sdružených službách dodávky elektřiny nebo plynu písemnou formou. Občané spotřebitelé tak dennodenně zažívají telefonáty nepoctivých obchodníků, kteří je např. do telefonického souhlasu se smlouvu manipulují. Díky psychologickým taktikám a zmatení spotřebitelů se jim pak daří mít dokonce nahrávky takových telefonátů jako důkaz o uzavření smlouvy, které je posléze problematické napadnout. To, že se tzv. šmejdi zaměřují na seniory, ani nemusím zmiňovat.
V souvislosti se změnou dodavatele je pak problematická také platnost plné moci. Zde mělo dojít na omezení platnosti na šest měsíců. Ani to se nepodařilo a někteří obchodníci, opět samozřejmě ti nepoctiví, této situace mohou nadále zneužívat, a to dokonce neomezeně, pokud takové omezení samotné plné moci chybí.
Problematické jsou i paragrafy energetického zákona týkající se práva na informace o uzavřené smlouvě. Snaha upřesnit toto ustanovení včetně sdělení, o jaký typ smlouvy se jedná, zda na dobu určitou, či neurčitou a kdy je možné smluvní vztah ukončit, byla v tzv. vyhlášce o vyúčtování shozena ze stolu Legislativní radou vlády jako jdoucí nad rámec zákona. Spotřebitelé tak často musí hledat ve smlouvách, které léta neviděli, konkrétní údaje o konci smlouvy. Ani to však není výhra, protože pro ukončení smluvního vztahu často platí nesmyslné podmínky, např. časové ohraničení lhůty, ve které musí spotřebitel sdělit svůj úmysl nepokračovat nadále ve smluvním vztahu. Spotřebitelé jsou doslova v zajetí některých neférových obchodníků. Buď dojde k automatické prolongaci, nebo odstoupí od smlouvy po lhůtě a hrozí jim sankce.
V neposlední řadě se měl na základě dohody Ministerstva průmyslu a obchodu zakotvit v novele energetického zákona ombudsman pro energetická odvětví. Původně tento institut, který by měl zajišťovat mimosoudní řešení sporů, měl být zakotven v zákoně o ochraně spotřebitele. Ministerstvo průmyslu a obchodu si však tuto variantu nepřálo a energetický ombudsman měl být přesunut do zákona energetického. Nestalo se tak.
Dámy a pánové, mandát této vlády bude pomalu končit, ale v oblasti ochrany spotřebitele v energetickém zákoně neudělala nic. Já bych chtěla využít toho, že máme nového ministra průmyslu a obchodu, a chtěla bych, aby otevřeně sdělil občanům, jak hodlá v této věci zjednat nápravu.
Děkuji za pozornost a věřím, že v rámci ochrany našich občanů spotřebitelů podpoříte zařazení tohoto bodu na jednání Sněmovny.
Předseda PSP Jan Hamáček: Děkuji. Prosím pana poslance Vilímce, po něm pan poslanec Okamura. ***