Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2013 – 2017

 

(pokračuje Radek Vondráček)

36.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí
České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 930/ - prvé čtení

Z pověření vlády předložený návrh uvede přítomný ministr životního prostředí pan Richard Brabec. Prosím, pane ministře, ujměte se slova.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Tak, potřetí děkuji za slovo, vážený pane předsedající, a je možné, že dnes už naposled.

Návrh této novely v sobě obsahuje několik bodů. Především napravuje nedostatečnou implementaci rámcové směrnice o vodách, konkrétně odst. 4.7, tím, že zakotvuje způsob udělování výjimek vodoprávním úřadem v případě, že realizací záměru dojde ke zhoršení stavu vodního útvaru povrchové nebo podzemní vody. Návrh tak umožňuje dotčeným vodoprávním úřadům dvoufázově zhodnotit, zda posuzovaným záměrem nedojde ke zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru.

Dále předloženým návrhem dochází též k naplnění některých požadavků plynoucích z tzv. ekoauditu, tedy z usnesení vlády č. 72 ze dne 30. ledna 2013. Tady konkrétně dochází k významnému omezení administrativy v oblasti poplatků, kdy je v návrhu novelu upuštěno od povinnosti podávat poplatková hlášení u obou typů poplatků, tzv. zrušení záloh. Rovněž byla omezena povinnost ohlašování údajů přes elektronický systém plnění ohlašovacích povinností, tzv. ISPOP, až na zdroje s povoleným vypouštěním větším než 6 000 m3 odpadních vod za kalendářní rok, což se zásadním způsobem projeví na snížení administrativy u desítek tisíc malých zdrojů znečištění, což jsou většinou obce pod sto obyvatel a malé domovní čistírny odpadních vod.

Jednou z dalších změn, kterou návrh přináší, je také přenos správy poplatků za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových z České inspekce životního prostředí na Státní fond životního prostředí České republiky a změna systému administrace ze správního na daňový řád. Fond se tak stává správcem poplatků ve smyslu daňového řádu. Mimo zjednodušení systému, které plyne z aplikace daňového řádu namísto dosavadního správního řádu a z centralizace celého procesu, je pozitivem také snížení administrativní zátěže České inspekce životního prostředí, která je a měla by být primárně orgánem kontrolním.

A konečně, dále se také navrhuje novelizace ustanovení týkajících se odpadních vod, především upřesnění definice pojmu odpadní voda a způsobů likvidace odpadních vod podle vodního zákona, včetně vyjasnění způsobu likvidace odpadních vod akumulovaných v tzv. bezodtokých jímkách. Toto vymezení je nezbytnou reakcí na poslední novelu zákona o odpadech, která na základě požadavku Evropské komise zavádí zbytkovou kompetenci tohoto zákona na nakládání s odpadní vodou, jež není upraveno jinými složkovými zákony.

Dále dochází ke změně ustanovení týkající se geologických prací spojených se zásahem do pozemku. Navrhovaná úprava dává vodoprávním úřadům možnost posoudit nebezpečí případného ovlivnění poměrů dříve, než dojde k realizaci geologických prací spojených se zásahem do pozemku. Také dochází ke změně ustanovení týkajících se ochrany před povodněmi a záplavových území. V zájmu ochrany před povodněmi se do znění vodního zákona navrhuje vložit ustanovení, které v odůvodněných případech zabrání opětovnému nebo novému zastavění záplavových území, případně zvýší informovanost občanů a podnikatelských subjektů o míře povodňového nebezpečí. Rovněž se upravují některá sankční ustanovení a záležitosti týkající se vodoprávního dozoru.

I zde vzhledem k tomu, že 11. ledna 2017 zahájila Evropská komise tzv. EU Pilot, který se týká provedení směrnice do českého právního řádu, bych si vás dovolil požádat o zkrácení projednání ve výborech na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane ministře, a prosím, aby se slova ujal pan zpravodaj pro prvé čtení poslanec Karel Tureček. Máte slovo.

 

Poslanec Karel Tureček: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně a kolegové, myslím, že pan ministr popsal účel navrhované novely vodního zákona. Zdůrazňuji, že nejdůležitějším asi účelem této novely je právě přenos správy poplatků za odebrané množství podzemní vody a poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových.

Dále chci zdůraznit, že organizační výbor navrhl jako garančním výborem výbor pro životní prostředí. Já si pak dovolím navrhnout také k projednání výbor zemědělský, protože vodní zákon spadá do kompetence i Ministerstva zemědělství.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Otevírám obecnou rozpravu, do které se jako první přihlásil pan poslanec Jan Zahradník. Eviduji přihlášku z pléna pana poslance Kučery. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, toto je zákon, který před nějakou dobou vzbuzoval poměrně značné emoce, protože měl jednu z pasáží právě zvýšení poplatků za odběr podzemní vody. Ale tato pasáž byla z návrhu nakonec vypuštěna, takže tím pádem tady na galerii, jak jsem si všiml, nesedí nikdo. Jinak by tam asi byla daleko větší účast, protože to byla poměrně kontroverzní věc.

Nicméně nám tady zbývá ještě celá řada věcí, o kterých bych chtěl tady promluvit. Pan ministr mluvil o souhlasu vodoprávního úřadu mj. také s pracemi, které mohou ovlivnit třeba vodní poměry, geologické práce spojené se zásahem do pozemku a následné využití průzkumného díla na stavbu a jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu. Tady je potřeba říct, že celá řada osob využívá průzkumné vrty k tomu, že pak buďto si zřídí na jejich místě studny nebo tepelná čerpadla. Tento paragraf podle mého názoru sjednotí ten systém, lidé, kteří to dosud používají nelegálně nebo bez nějakého povolení, tak budou mít své věci v pořádku. Pravdou je, že může dojít k zdražení realizací vrtů, odhadnuto nějak v jednotkách tisíc korun.

Co je další věc, je to tzv. posouzení možnosti zhoršení stavu záměrem dotčených vodních útvarů. Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu posoudí možnost zhoršení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru. Pan ministr tady použil slovo ekoaudit. Do povolování staveb tak nově bude vstupovat vodoprávní úřad. Teď si říkám, jestli jsme náhodou před chvílí, dopoledne, neschválili po poměrně dramatickém projednávání a hlasování o asi 300 pozměňovacích návrzích stavební zákon - a teď tady najednou zavádíme další instituci vstupující do povolování staveb. Nebylo možné tohleto zohlednit už v tom stavebním zákonu a projednat to v celém kontextu tohoto složitého materiálu, který zaměstnal celou řadu připomínkových míst a který vyvolal takový tlak na pozměňovací návrhy? Čili zvyšuje se tím jednak administrativní zátěž vodoprávních úřadů a samozřejmě také i vznikají problémy pro realizátory staveb. A navíc každá nová pravomoc úředníka týkající se povolování stavby v sobě tak či onak skrývá určitý korupční potenciál. Čili podle mne jsme neměli problematiku povolování staveb řešit takto odděleně, ale měli jsme to nějakým způsobem zahrnout do komplexní novely stavebního zákona, kterou jsme dopoledne tady projednali.

Pak je zde § 38, který mluví o akumulaci odpadní vody v bezodtokových jímkách, povinnosti zajistit zneškodňování odvozem na čistírnu a na výzvu vodoprávního úřadu nebo inspekce předložit doklady o odvozu odpadních vod za poslední dva kalendářní roky. Tohle je podle mého názoru nejproblematičtější bod novely. Je zrušena výjimka, že se za odpadní vody nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů. Otázka je, zdali máme dostatečnou kapacitu čističek na to, abychom všechny odpadní vody byli schopni vyčistit. Zejména pro menší obce, které nemají vlastní kanalizaci a kde je sociální postavení občanů nižší, může samozřejmě zvýšení cen za likvidaci odpadních vod znamenat negativní ovlivnění jejich sociální situace.

A poslední moje připomínka se týká právě změny poplatkového místa. Doposud byla správcem poplatku za vypouštění odpadních vod Česká inspekce životního prostředí, nyní se to převádí na Státní fond životního prostředí. Pan ministr argumentuje tím, že je zde zatěžující agenda pro Českou inspekci životního prostředí, nakonec ty peníze stejně skončí u Státního fondu životního prostředí. Ale není také možno hledat pravdu v tom, že Státní fond životního prostředí, který má poměrně náročnou agendu, jsou veliké provozní náklady fondu, tak hledá nějaké zdroje příjmů? Protože je možné, že po roce 2020, případně 2022 s novým programovým obdobím se výrazně sníží příjmy pro Státní fond životního prostředí z evropských zdrojů, což by mohlo znamenat, že zde bude jakási pochybnost o oprávněnosti existence tohoto fondu. Takže i zde je třeba se nad tímto zamyslet a hledat tady nějaké další důvody, proč děláme celkem na první pohled ne úplně smysluplný krok, převádění správce poplatků z České inspekce na Státní fond životního prostředí. Já opět doporučuji svým kolegům, abychom nebránili propustit tento zákon do druhého čtení, ale spíš pak budu hledat možnosti, jak některé tyto moje připomínky zohlednit při podání pozměňovacího návrhu ve druhém čtení.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. A nyní s přednostním právem předseda klubu TOP 09 pan poslanec Michal Kučera, který má jako předseda u mě premiéru, tak se mu omlouvám, že jsem mu nedal slovo hned před chvilkou.

 

Poslanec Michal Kučera: Děkuji za slovo. Myslím, že jsem si velice rád vyslechl slova svého předřečníka pana poslance Zahradníka. Neměl jsem ambici ho nějakým způsobem předbíhat, zvlášť když jsme vystoupili jenom dva.

Dámy a pánové, před námi je novela vodního zákona, který na tabuli svítí s označením Vodní zákon - EU. Ona to není tak úplně pravda, protože tam se nejedná o pouhou transpozici evropské normy, ale samozřejmě je tam celá řada změn, které si tam přidáváme tzv. národní cestou. Nicméně to je jenom taková poznámka k tomu, abychom si uvědomili, že rozsah změn, které jsou ve vodním zákoně, bude pravděpodobně větší. Já s jednou takovou přicházím. Upřímně se přiznávám, že se budu snažit pro ni najít širší podporu, pokud taková bude, tak ji potom ztělesním do nějakého pozměňovacího návrhu, který věřím, že bude ku prospěchu našim obcím.

Jedná se o § 67, který hovoří o omezení v záplavových územích. Jedná se mi o to - a ti z nás, kteří jsou i komunálními zastupiteli v obcích, si pamatují, a zejména ti, kteří jsou na březích řek, si pamatují, že v posledních letech došlo k přepočtu tzv. aktivních záplavových zón. Stalo se to, že aktivní záplavové zóny začaly najednou zasahovat do území města, tam, kde dříve nebyly. Řeknu konkrétní příklad z našeho města, tzn. z města Louny, kde nám nyní aktivní záplavová zóna sahá až do městského parku. A de facto ta voda samozřejmě se rozlévá stále stejně a lidé u nás jsou s ní zvyklí žít a vědí, jak ta voda tam působí, jak tam teče. Nic dramatického se nezměnilo. Změnilo se pouze to, že úředník samozřejmě dle nějakých pokynů či předpisů přepočetl aktivní záplavovou zónu a ta mu vyšla jinak než ta předchozí. Aktivní záplavová zóna se rozšířila až do městského parku. Jaký je dnes stav? V tom paragrafu se hovoří, že v aktivní zóně záplavových území se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby. Víceméně v tuto chvíli my v našem městském parku nejsme schopni postavit ani dětské hřiště, které tam mimochodem dříve bylo a ničemu nevadilo. Navíc ta voda tam je spodní, tzn. ona stoupá, vrací se někde z bočního koryta, není na té proudnici, tedy ničemu výrazně nevadí. Když jsme na to téma jako městští zastupitelé hovořili s povodím, jedná se tam samozřejmě o Povodí Ohře, tak tam samozřejmě z jejich strany je to správný postup, to znamená, oni řeknou, tak tam se nesmí stavět podle zákona, podle § 67 vodního zákona. My vám sice rozumíme, ten váš požadavek je velmi rozumný a z takového pohledu obecného nám to nevadí, ale bohužel se musíme držet tohoto paragrafu a nemůžeme vám to dětské hřiště tam povolit.

Když se podíváme na situaci v povodích na různých místech, tak samozřejmě ono se k tomu přistupuje různě. Já bych třeba připomenul tady náplavky v Praze, například. Když se podíváte na náplavku, což bych řekl, že náplavka je přímo území, které je určeno k aktivnímu rozlití řeky při záplavě, tak na té náplavce je celá řada aktivit, které jsou podstatně výraznější, než je jedno dětské hřiště, na které ovšem samozřejmě potřebujeme nějaké stavební povolení.

Kam tím směřuji? Budu se snažit předložit takový pozměňovací návrh, který by umožnil, samozřejmě po velmi přísném posouzení vodoprávního úřadu, povolit stavbu, která by byla řekněme občanskou infrastrukturou. Samozřejmě jednalo by se o to, že by to bylo v nějakých případech opodstatněných, odůvodněných a nebyly by to případy běžné, tedy spíše případy výjimečné. Samozřejmě si uvědomuji to, že tam vnášíme jisté riziko, protože všichni si pamatujeme, co se stalo, když se stavěly stavby v bývalých korytech řek, ve starých korytech řek, co se stávalo při povodních. To znamená se vším respektem a pokorou k tomuto.

Možná jenom pro zajímavost bych zmínil, že v tomto § 67 je povolena, automaticky povolena bez jakéhokoliv dalšího postoje vodoprávního úřadu, výstavba chmelnic. To se víceméně také týká konkrétně města Louny. Takže my na jedné straně můžeme stavět chmelnice místo dětského hřiště, to nám nikdo nezakáže, takže my si tam můžeme postavit chmelnici, a když si představíte chmelniční sloupy a dětskou prolézačku, tak si myslím, že ta chmelnice vychází podstatně hůř, co se týká změny podmínek pro odtokové poměry.

Takže já mám tuto ambici. Troufnu si oslovit všechny poslanecké kluby a požádat o podporu nějakého pozměňovacího návrhu, který bude samozřejmě respektovat připomínky ze všech stran. Věřím, že mi vyjde vstříc i Ministerstvo životního prostředí, protože pokud vím, tak diskuse probíhaly i ze strany hejtmana Ústeckého kraje, právě zejména co se týká povodí Ohře. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Hezké dobré odpoledne. Děkuji panu předsedovi Kučerovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Bendl. (Ne.) Není zájem o faktickou poznámku. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. (Posl. Bendl.) S řádnou? Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Já nebudu dlouhý, ale pozorně jsem poslouchal pana kolegu Zahradníka, když zmiňoval zrušení výjimky zákonem, že se odpadní vody nebo srážková voda už bude muset odchytávat a čistit v čistírnách odpadních vod. Znamená to zjednodušeně pro obce, které mají normální kanalizaci na odpadní vody, existuje jejich čistírna odpadních vod, ale často mají obce pouze kanalizaci na srážkovou vodu, která se spíše vypouští přímo do potoka atd. A jestliže se tato výjimka zruší a zavede se povinnost tuto vodu čistit, což zákon pravděpodobně říká, a řekněte mi, jestli to tak tedy není, protože o tom tady mluvil pan kolega Zahradník, že se ruší výjimka, že se za odpadní vody nepovažují srážkové vody z dešťových oddělovačů, tak co to tedy v praxi v ČR bude znamenat? Jestli víme, koho všeho se to bude týkat? Jestli já budu povinen dešťovou vodu svádět do čistírny odpadních vod nebo do čistírny, pak tedy co to tedy v praxi udělá? Zajímalo by mě, jaké jsou tam sankce, když to někdo nemá, protože něco takového zajistit, to nebude jednoduchá záležitost a pro řadu obcí v řádu měsíců určitě nerealizovatelné, spíš v řádu let, možná dokonce desítek let. Kdo to zaplatí? Jaké budou podmínky, nebo zdali má vytvořen stát vůbec nějaké podmínky, jak tohle začít řešit? Protože to je podle mě vážná věc, o které je potřeba znát víc dat.

Velmi podporuji stanovisko pana zpravodaje, který říkal, že bude dávat návrh na to, aby projednal tento návrh zákona i zemědělský výbor, neboť kompetence Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí, co se vody týká, se velmi doplňují, když to řeknu v pozitivním smyslu slova, povodně řeší převážně a odpovědnost má převážně Ministerstvo zemědělství, nikoliv Ministerstvo životního prostředí, ale jsou tam ty kompetence velmi často propojeny. Prosím o odpověď na tuhle otázku, zdali tedy tomu rozumím správně, že srážkové vody je potřeba čistit, a pokud ano, jestli k tomu máme nějakou informaci, jakého území se to týká a co to v praxi bude znamenat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Bendlovi. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže se nikdo nehlásí, končím obecnou rozpravu... Pan poslanec Plzák, pardon. Pardon, beru zpět to ukončení obecné rozpravy, neviděl jsem pana poslance Plzáka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji. Já jsem to zmáčkl téměř současně, když jste ukončoval rozpravu, takže se omlouvám. A to, co tady říkal kolega Bendl, je opravdu zajímavý dotaz, protože mám takový dojem, že v rámci zadržování vody jsme chtěli jít cestou nějakých retenčních nádrží na dešťovou vodu, a to by mě tedy také zajímalo, jestli i tato voda bude muset být nějakým způsobem čištěna. To opravdu je zajímavá otázka a jsem zvědav, jak pan ministr na ni odpoví. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pan zpravodaj se hlásí o slovo. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Karel Tureček: Já si jenom dovolím, pane předsedající, připojit k návrhu pana ministra na zkrácení lhůty k projednání ve výborech na 30 dnů.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Určitě. Pan poslanec Jan Zahradník se hlásí do obecné rozpravy dál. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Zahradník: Jednak chci říci, pane místopředsedo, s dovolením, že se mi zdá, že to s tím zkrácením lhůt významně přeháníte. Tady jsme řekli poměrně významně, že v tom zákoně se najdou věci, které vyžadují podrobnější studium, projednání ve výborech, případně je bude nutné změnit pozměňovacími návrhy. Chcete-li mít na všechno 30denní lhůtu, tak to pro ty poslance, kteří si toho všimli, toho, čeho jste si vy nevšimli, kteří vidí problém, protože mají styk s občany a s obcemi, které vy nevidíte, prostě to významně ztěžujete. Třicet dní je málo. Vyzývám Sněmovnu, aby pro zkrácení nehlasovala.

Je to problém samozřejmě. Pan ministr na jednu stranu mluví o, jak on tomu říkal, modrá úsporám, ale to se mu nepovedlo použít, to má někdo jiný chráněno, to jsou ty nádrže na splachování toalet z dešťové vody. Stejně tak dobře bude-li muset být veškerá odpadová voda, i ta, co mají občané v jímkách, čištěna v čističkách, musí být k tomu dostatečná kapacita. Vím, že obce mají problém s tím, zdali by kapacita čističek byla po schválení tohoto zákona dostatečná. Čili nás by zajímalo, jestli jste si tuhle analýzu dělali a jestli víte, zdali je jak pro dešťové vody, tak pak i pro všechny vody odpadní z odpadových jímek dostatečná kapacita na jejich čištění.

Čili znova se přimlouvám za to, rozmyslete si to, stáhněte ten návrh.

Pane místopředsedo, požádejte pana ministra, aby stáhl ten návrh - a pana zpravodaje - na 30denní projednání a nechal tomu delší dobu, ať je možné tyhle věci promyslet a případné pozměňovací návrhy podat.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Zahradníkovi. Pan předseda Kučera. Prosím, pane předsedo, máte slovo.

 

Poslanec Michal Kučera: Já se tady připojuji ke slovům pana poslance Zahradníka. Vodní zákon není jednoduchý zákon, není to zákon, který je pouhou transpozicí evropské směrnice, u které by se dalo předpokládat, že to může proběhnout v nějakém zrychleném čtení nebo v kratší době. Chci upozornit, že do Sněmovny se tato novela dostala 5. 10. 2016. To znamená, už je tady poměrně delší dobu a to, že se dostala na pořad projednávání až dnes, není vinou nějakých obstrukcí či nějakých jednání opozice, ale je to pouze na základě toho, že byla zařazena tak, jak byla zařazena. To znamená, že důvod toho neprojednání není důvod nějaký obstrukční. To, že se dostává až půl roku poté, co byla předložena Sněmovně, je podle mne záležitostí možná ne úplně soustavného či soustředěného tlaku na projednání ze strany koalice.

Takže bych se přimlouval skutečně k tomu, aby u tohoto zákona lhůta nebyla zkracována.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Ptám se, kdo další se hlásí do obecné rozpravy. Jestliže nikdo takový není, a teď opravdu není - a, ještě je. Pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji za slovo. Já vidím, že panu ministrovi se nechce odpovídat v řádné rozpravě, čeká na závěrečné slovo, aby už se nedalo reagovat. Tak já ještě přidám jeden argument.

Česká republika má obrovské problémy se spodní vodou. Jsme střechou Evropy, k nám žádná řeka nepřitéká, všechny odtékají. Měli bychom dělat všechno pro to, abychom vodu zadržovali. Jedním z obrovských problémů, jak jsme si sami přidělali problém dobrou aktivitou, nebo pozitivní, že nutíme města a obce k tomu, aby své odpadní vody čistily přes čistírny odpadních vod na rozdíl od toho, jak to bylo dříve, kdy splašky tekly po náměstích apod. Nicméně když tekly splašky po náměstích, voda se vsakovala do země, to odporné zůstávalo nahoře, voda se postupně vsakovala, dole se vyčistila a měli jsme nějakou spodní vodu. Nechytejte mě za slovo, říkám to spíš jenom jako princip.

Tím, že jsme odkanalizovali významnou část České republiky, tak jsme zároveň zamezili tomu vsakování se vody v daném území, stáhli jsme vodu do čistíren odpadních vod, přes čističku do potoka, do řeky, do moře. Tím jsme se jí tady odtud rychle zbavili a zbavujeme. V okamžiku, kdy tohle uděláme i s dešťovou vodou, to znamená, stáhneme do čističky, do potoka, do řeky, co to udělá s těmi vodními poměry tady u nás? My bychom se spíš měli bavit o tom, aby se za každou čistírnou odpadních vod ta voda víceméně rozlévala v krajině, a nezbavovali se jí rychle tím, že odteče potoky a řekami z České republiky co možná nejdříve pryč.

Já tento problém považuji za vážnou věc. A jestli to tak je, pane ministře, pak opravdu 30 dní na projednání takovéhoto návrhu zákona je tedy obludně málo. To se dotkne významné části obcí, a nejenom obcí, ale samozřejmě soukromých objektů, lidí, firem atd., protože ti pouštějí většinu dešťové vody buďto do dešťové kanalizace a do potoka, anebo jenom na pozemek někam, kde ta voda neškodí, protože ji nikdo nepovažuje za potřebnou k tomu, aby procházela čistírnou odpadních vod.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Pokud se již opravdu nikdo nehlásí do obecné rozpravy, končím obecnou rozpravu. Ptám se na závěrečné slovo pana ministra. Prosím, pane ministře, máte slovo.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Děkuji za ty připomínky. No napřed k té obecné připomínce. Máte pravdu, já jsem z toho taky radost neměl a nemám radost z toho, že se dostáváme na řadu až teď. Ale bohužel párkrát jsem byl přeskočen, řeknu to na rovinu, jinými body. Dokonce tento bod už byl dokonce dvakrát pevně načten a nedostalo se na něj. Takže ač jsme se snažili tento zákon dostat na program, tak se nám to opakovaně nepovedlo. Takže dnes tam jsme už maličko ve zdržení vzhledem k tomu Pilotu a vzhledem k tomu, že zrovna ten bod 47, to je vodní směrnice, který bychom potřebovali v rámci směrnice o vodách odst. 47, tak bychom potřebovali co nejdřív vlastně začít aplikovat, protože se tím už dnes dostáváme do problémů s některými projekty.

Teď dávám na zváženou několik věcí, nebo odpovídám tím na několik námětů. Můžu uklidnit určitě pana kolegu Zahradníka, ale to byla možná spíš taková obava, ale já ji mohu vyvrátit, že tím převodem správy poplatků bychom se dostali do situace, že si vlastně vytváříme jakýsi umělý program pro Státní fond životního prostředí. Tak to rozhodně není. Mohu vás ujistit, že my už máme dneska konkrétní harmonogram snižování počtu zaměstnanců státního fondu, protože většina z nich je na dobu určitou a jsou najati právě na to, jak budou postupně ubývat projekty v rámci nového operačního programu. Ale víte, že Státní fond životního prostředí také dělá novou zelenou úsporám a nově bude dělat i program Dešťovka, to je ta bývalá modrá úsporám, který budeme brzy startovat, vlastně už tento měsíc pro fyzické osoby neboli pro občany. Je to koncepční řešení, kdy státní fond bude spravovat všechny poplatky jak z odpadů, tak i z ovzduší, tak i z vod. Takže by měl odbřemenit Českou inspekci životního prostředí, která by se měla zaměřit pouze na kontrolní činnost. Státní fond určitě s menším počtem zaměstnanců bude postupně vykonávat i tuto činnost.

Záležitost, kterou tady zmínil pan poslanec Kučera - záplavová území. Určitě, budeme se o tom bavit ve výborech. Jsme připraveni na konkrétní debatu, jakým způsobem to ještě případně modifikovat.

Pokud se týká odpadních vod, tak bych chtěl ujistit, pane kolego Bendle, vaším prostřednictvím, pane předsedající, že tu záležitost si uvědomujeme strašně dobře. Troufám si říci, že si ji uvědomujeme jakoby první vláda po revoluci, protože kdyby to tak nebylo, tak boj se suchem už začala daleko víc intenzita předtím. A mimo jiné pokud by byl zájem bojovat se suchem, tak nebyly v minulém operačním programu podporovány jednotné kanalizace, ale oddílné kanalizace. My jsme zrušili podporu jednotných kanalizací a podporujeme oddílné kanalizace, tak abychom oddělili splaškovou vodu od té dešťové nebo srážkové. Protože ano, máte plnou pravdu, že hlavním problémem je, že Česká republika tak intenzivně odváděla vodu - ona se odváděla voda ještě za Rakouska-Uherska a pak z Československa, takže jsme to dokázali tak dobře, až jsme ji opravdu odvedli, a teď nám schází. Určitě jde o to nahradit ten velký cyklus vodní tím malým vodním cyklem, tedy snažit se tu vodu udržet v krajině.

Ale to, o čem se tady bavíme, je především zneškodňování odpadních vod z jímek, které se někdy také standardně vozily na pole a obsahovaly i znečištění, které rozhodně na poli nemělo co dělat. A tahle ta povinnost sice vypadá, že je nová, to, co tam zavádí § 38 odst. 8, ale ona už je dnes ta povinnost ve stávajícím vodním zákoně v § 38 odst. 6. Pouze je ji třeba lépe precizovat.

To znamená, my jsme určitě připraveni se o tom bavit. Dělali jsme si samozřejmě i průzkumy, resp. plus i RIA dopadovou, co by to reálně obnášelo. Určitě je to zvládnutelné na čistírnách odpadních vod, ale obecným trendem by mělo být spíš rušení jímek, a my k tomu máme připravenou celou řadu našich dotačních programů, kdy mimo jiné třeba pro ty menší obce, podporujeme domácí čistírny odpadních vod. Tedy likvidaci tak, aby ta voda zůstávala opravdu v krajině a aby neodtékala na čistírny odpadních vod. Jsme připraveni předložit samozřejmě konkrétní projekty a konkrétně se o tom bavit ve výborech.

Vzhledem k tomu termínu, vím, že vás tím plně neuspokojím, ale právě vzhledem k nějakým dalším termínům následujících schůzí Poslanecké sněmovny bych dal návrh, zda by bylo možno zkrátit o 20 dní projednávání, tedy na 40 dní jako kompromisní návrh. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Pane ministře, omlouvám se, takže platí tento váš poslední návrh. (Ano.) O 20 dnů. Dobře, děkuji. To bylo závěrečné slovo pana ministra. Pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo? Nemá.

Budeme se tedy zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání. Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro životní prostředí jako garančnímu. Navrhuje přikázání jinému garančnímu výboru někdo? Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Karel Tureček: Zemědělský výbor.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Jako garanční? (Ne.) Aha, já jsem se ptal na garanční. Dobře, respektuji. Takže garanční výbor zatím výbor pro životní prostředí a nikdo nemá jiný návrh.

 

Budeme tedy hlasovat o přikázání výboru pro životní prostředí jako výboru garančnímu.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 138, přihlášeno je 143 poslankyň a poslanců, pro 113, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že návrh byl přikázán výboru pro životní prostředí jako garančnímu. Pan zpravodaj navrhl další výbor k projednání, zemědělský výbor. Ptám se, jestli ještě někdo jiný navrhuje další výbor k projednání tohoto návrhu zákona. Pan poslanec Bendl. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji. Já bych chtěl ještě navrhnout výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Jenom to krátce zdůvodním. Mě odpověď pana ministra absolutně neuspokojila. Jsem přesvědčen o tom, že se to jen jímek netýká, že to povede k vyvolání dalších nemalých významných nákladů a nátlak na obecní rozpočty, ale nejenom na obecní rozpočty, ale obecně se to dotkne rozvoje venkova, malých farem, firem a podobně, a je nutné, aby pan ministr nebo Ministerstvo životního prostředí zdůvodnilo tento materiál i před výborem pro veřejnou správu a řeklo případné dopady a náklady, a zdali má jasno v tom, koho všeho se to bude vlastně týkat. Jaké jsou tam sankce, na to jsem odpověď také nedostal. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji. Jestli se nikdo další nehlásí, budeme hlasovat o přikázání nejprve zemědělskému výboru.

Zahajuji hlasování o přikázání zemědělskému výboru. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 139, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro 117, proti žádný. Návrh tedy byl přikázán zemědělskému výboru.

 

Poslední výbor je výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj.

Zahajuji hlasování o přikázání výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 140, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro 47, proti 35. Návrh nebyl přijat.

 

Konstatuji, že návrh byl přikázán výboru pro životní prostředí jako garančnímu a dále zemědělskému výboru.

 

Poslední hlasování by mělo být o zkrácení lhůty o 20 dnů, jak to navrhuje pan ministr.

Zahajuji hlasování o zkrácení lhůty o 20 dnů. Kdo je pro, nechť zvedne ruku a zmáčkne tlačítko. Kdo je proti?

Je to hlasování 141, přihlášeno je 144 poslankyň a poslanců, pro 41, proti 51. Návrh nebyl přijat, lhůta tedy nebyla zkrácena.

 

Děkuji panu ministrovi i panu zpravodaji a končím prvé čtení tohoto návrhu zákona.

 

Dalším bodem našeho jednání je bod

Aktualizováno 31. 10. 2017 v 18:00.