(15.50 hodin)
(pokračuje Votava)
Pan generální ředitel Janeček, a bylo to tady již zmiňováno, mi poslal dopis, já vám budu jenom citovat: "V bodě jedna usnesení rozpočtový výbor konstatuje, že existují doložitelná podezření, že při emisi takzvaných korunových dluhopisů v roce 2012 mohlo ze strany některých emitentů a jejich vlastníků docházet ke zneužití nebo obcházení zákonů v oblasti daní. Na jednání jsem byl přítomen, ale žádná konkrétní podezření a s nimi související důkazy nebyly diskutovány, přičemž závěry formulované v usnesení by měly vycházet z průběhu jednání. Z konstatování v bodě jedna usnesení zároveň vůbec nevyplývá, o jaká konkrétní podezření se jedná a jakým způsobem je rozpočtový výbor dokládá."
Dámy a pánové, já nevím, jestli jsem byl na tom rozpočtovém výboru, kde byl pan generální ředitel Janeček. Asi to vypadá, že jsme byli oba na nějakém jiném jednání, protože tam právě byla nejenom mnou ale i kolegy zmiňována řada, řada vážných podezření, proč opravdu docházelo k obcházení zákona a zneužívání práva.
Já si nesmírně vážím řadových pracovníků, nejenom těch řadových, ale i vedoucích pracovníků Finanční správy, kteří určitě i za peníze, jaké mají, a nejsou to žádné horentní peníze, často musí slyšet od poplatníků nehezká slova, za jaké peníze pracují. Já se tady ale musím ohradit vůči jejich šéfovi. To, co napsal v dopise, není pravda.
Já jenom řeknu zhruba podezření, která se frekventovala na tom rozpočtovém výboru.
Dluhopisy mohli koupit pouze vlastníci firem, které dluhopisy emitovaly. Není už toto podezření? Nezakládá to určité pochybnosti? Proč si to nemohli koupit i jiní? Proč to bylo jenom pro ty vlastníky? Zda měli sami vlastníci dostatek prostředků na nákup dluhopisů, či si nejednalo pouze o fiktivní obchod mezi vlastníkem a jeho firmou? I to zaznělo na rozpočtovém výboru. Proč ta krátká doba tří dnů? A to se zrovna týká bohužel pana ministra Babiše a jeho firmy Agrofert. Tři dny předtím, než byl konec možnosti vydávat, emitovat dluhopisy, tak proč Agrofert emitoval, vydával ty dluhopisy? Tři dny. Také o tom tady byla řeč.
Výše úrokové sazby nápadně odlišná od obvyklé úrokové sazby. Tam jsou dluhopisy s 18 % úrokové sazby. Dámy a pánové, 18 %! Agrofert má šest, to je pravda. Průměrné korunové dluhopisy se pohybovaly v rozmezí 2,05 až 3,28 %.
Doba splatnosti dluhopisů. Je pravda, že Agrofert má 10 let, ale dámy a pánové, jsou tam také dluhopisy, které mají splatnost do roku 2062! Umíte si to představit? To už my starší tady asi nebudeme, takže bychom z toho asi žádný užitek neměli. Na padesát let! Na padesát let. A zda byly ekonomické důvody firem pro vydání takovýchto dluhopisů, za které se platily, firmy za které platily a vyplácely ty úroky.
Já bych se možná jenom pro ozřejmení ještě trošku podrobněji vrátil, nebo rozvinul některé věci. Ano, je možné, že v některých případech ve skutečnosti šlo o simulované transakce. Jinými slovy, společnost sice korunové dluhopisy emitovala, ale společník při jejich vydání, to znamená nákupu, buď nezaplatil společnosti příslušnou cenu, nebo ty peníze vzal ze společnosti a převedl jí je zpátky, nebo něco podobného účelového. To je podezření. A zdroj právě těchto prostředků a okolnosti jejich převodu, pokud vůbec tedy nastaly při vydání dluhopisů společníkům, by tedy měla Finanční správa prověřovat.
Pokud nešlo o simulované transakce a společníci skutečně svým společnostem převedli při nákupu dluhopisů peníze, pak samozřejmě lze prověřovat, zda společnosti takto získané finanční prostředky také využily. Jinými slovy, zda měly nějaký reálný ekonomický důvod pro vydání dluhopisů, samozřejmě hrazení úroků z nich plynoucích. A tím důvodem mohly být například plánované investice, rozšiřování firmy, nákup jiných firem, dceřiných a podobně. Jednoduše řečeno, Finanční správa by měla právě prověřit, co s těmi penězi z prodaných dluhopisů společnosti udělaly a jestli byly schopné prokázat ekonomické důvody pro vydání dluhopisů, respektive pro načerpání takového objemu finančních prostředků, za které platily úroky.
Dále pokud by společnosti ekonomické důvody, to je potřebnost finanční injekce, neprokázaly, lze aplikovat koncept zneužití práva zmíněný v úvodu. V důsledku by došlo k doměření daně z příjmu právnických osob, neuznání úroků na straně společností, a pokud by společníci vyplacené úroky nevrátili, pak i daně z příjmů fyzických osob společníků částky vyplácených úroků. I to by samozřejmě měl zkoumat finanční úřad.
Zákon o daních z příjmů obsahuje ustanovení § 23 odst. 7, podle kterého se základ daně upraví o rozdíl, o který je cena sjednaná mezi spojenými osobami odlišná od takzvané ceny obvyklé, tedy ceny, která by byla za obdobných podmínek sjednaná mezi nezávislými stranami. Pokud není rozdíl uspokojivě doložen, cena, tedy úroková sazba, samozřejmě závisí na konkrétních podmínkách, ale podle veřejně dostupného přehledu emisí byla v některých případech velmi vysoká, říkal jsem kolem 18,5 %. I to by měla tedy Finanční správa, daňová správa zkoumat. Pokud tedy byly emitované dluhopisy nakoupeny spřízněnou osobou, společníkem, Finanční správa by měla takové úrokové sazby také prověřovat. Mluvil jsem tady i o době, nebo splatnosti, na kterou byly dluhopisy vydávány - 2062, 50 let.
Takže dámy a pánové, jednání rozpočtového výboru bylo zaměřeno na všechny, na všechny emitenty a jejich vlastníky. Nebylo omezeno pouze na současného ministra pana Babiše. Já si myslím, že je v jeho zájmu - a on dneska není řadový poplatník. On není řadový poplatník, on je ministr financí. A je ministrem financí, který si dal do vínku, a je to správné, boj s daňovými úniky, s naplňováním státní kasy, tak by ale k tomu také tak měl přistupovat. Pan ministr Babiš jakoukoliv kritiku obrací hned na druhé. A měl by to vysvětlit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z levé strany sálu.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Václavu Votavovi. A ještě než přeruším projednávání tohoto bodu na pevně zařazený bod v 16 hodin, oznámím další postup. Nyní ještě máme dvě minuty na faktickou poznámku pana poslance Karla Fiedlera a potom jsou přihlášeni pan poslanec Kořenek jako první přihlášený, potom pan poslanec František Laudát a pan poslanec Klaška. V tomto pořadí budeme potom pokračovat po bodu, který máme napevno zařazený na 16 hodin, kdy musím přerušit tento bod.
Pan poslanec Fiedler má slovo k faktické poznámce. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Karel Fiedler: Navážu na pana předřečníka, předsedu výboru Votavu. Děkuji kolegovi Holečkovi, že mě upozornil na některá data, která je možno veřejně dohledat. Já jsem na to nakoukl. To je přehled emitovaných dluhopisů za rok 2012. Nešlo mi to vytisknout, ale je to dlouhá sjetina, má jich být 525. A gros těch korunových dluhopisů je samozřejmě listopad a prosinec. Během roku jich moc vydáváno nebylo. Logicky když se blížil termín, kdy je možno tohle uplatnit, tak se to rychle vydávalo. Nejedná se pouze o agroholding, který tam je vidět 28. 12. Je tam řada jiných firem, nebudu jmenovat, určitě se v rozpočtovém výboru tímto budeme zabývat, nebo bude nás to zajímat, proč je tam takových dluhopisů v tak velkých částkách, některé jsou i vyšší, a bude zajímavé se ptát potom, kdo byl kupcem, jestli sama emitující firma, nebo osoby s ní spojené, nebo někdo jiný. Vřele vám to kolegové doporučuji, podívejte se na to a určitě v rozpočtovém výboru se tím budeme jistě dále zabývat. Není to kauza Babiš, je to kauza obecná, do které pan ministr Babiš spadá.
Děkuji. ***