(15.30 hodin)
(pokračuje Fiedler)
Měl bych i dotaz na pana kolegu Kalouska. Je tady. Já neznám tyhle věci a jako bývalý ministr možná mi k tomu podáte vysvětlení. A měl bych dotaz i na pana Babiše, ten tu není, ale i na vás.
Tak první dotaz. Kdy vlastně vznikla možnost vydávat korunové dluhopisy? Dotaz konkrétně na vás prostřednictvím pana předsedajícího, pane kolego Kalousku, proč vy jste za vaší vlády již nepřistoupil k nějakým opatřením, která by toto řešila. Vy jste to vysvětloval ve svém projevu, že to není věc legislativy. Pan ministr Babiš to evidentně ve věci legislativy vidí, proto měl na včerejšek připraven pozměňovací návrh, ale já se ptám ještě - vidím, že pan Kolega Kalousek chce reagovat - , kdy vznikla ta možnost vydávat korunové dluhopisy. Tam se jedná o roky 2011, 2012. Ty jsou směrodatné. Rok 2013 to skončilo. A už tady bylo velmi správně řečeno, že k vydání korunových dluhopisů, které potom se týkají pana Babiše, došlo tři dny před koncem této možnosti. To mě osobně jen utvrzuje v tom, že kolega Rais měl pravdu. Byla to účelová daňová optimalizace.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Karlu Fiedlerovi. S přednostním právem se hlásí pan poslanec Miroslav Kalousek, tak mu udělím slovo. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji. Dovolte, abych odpověděl na dotaz pana poslance Fiedlera a pak vysvětlil ještě jednu technickou věc k zákonu o dani z příjmů.
Možnost vydávat korunové dluhopisy upravil zákon o dani z příjmů z roku 1993. Ta možnost tady byla. Ono se říká, že z korunových dluhopisů se neplatí daň. Přesná definice je, že výnosy do jedné koruny se zaokrouhlí směrem dolů. Když jsme se na základě dlouhodobého doporučení Národní ekonomické rady rozhodli vydávat korunové dluhopisy pro domácnosti - to znamená, každý, kdo chce, si je mohl koupit -, tak jsme přikročili k nominální hodnotě dluhopisů jedné koruny z jednoho jediného a prostého důvodu, protože jsme nabízeli reinvestiční dluhopisy. Pokud jsem měl panu Karlu Fiedlerovi nebo panu Faltýnkovi připsat 321 korun v dluhopisech, tak to prostě jinak než korunovou nominální hodnotou nebylo možné a zákon to umožňoval.
Samozřejmě tomu odpovídala i úroková míra. Úroková míra, kterou jsme nabízeli pro pětileté dluhopisy, tuším asi 3,2 %, počítala s tím, že ty dluhopisy nebudou zdaněny, že z nich nebude platit daň. Není to tak, že byly korunové dluhopisy proto, aby to bylo atraktivní. To nebyl problém. Kdyby byly daněny, tak byla o patnáct setin vyšší úroková míra. Úroková míra byla stanovena pevně Ministerstvem financí. Také není pravda, že jsme je vydávali proto, že jsme jinak nebyli schopni sehnat peníze na trhu. Peněz na trhu byla spousta. Byly normální úrokové míry a nebyl jediný důvod, proč na dluhové službě státu by měli vydělávat pouze finanční instituce, proč by to nemohl být slušný spořicí produkt pro střední třídu, která si koupí za sto, dvě stě tisíc korun dluhopisy. Také jsem rád, že medián dluhopisů byl, opravdu průměrná hodnota prodané emise byla tak asi sto tisíc korun, co si kupovala jedna domácnost. Tolik byl důvod státu.
Pochopitelně že dluhopisy, které vydávaly firmy zvlášť pro své vlastníky, to je úplně jiný vesmír. Ty mají s dluhopisy pro domácnosti společné jenom to, že se to jmenuje dluhopisy a že byly vydávány v nominální hodnotě jedné koruny ne proto, že bylo potřeba dělat reinvestice v korunách, ale proto, že jejich vlastníci nechtěli platit daně, a byla to skrytá výplata dividendy. My jsme vydali první emisi korunových dluhopisů pro domácnosti 11. 11. 2011. To si pamatuji dodnes, to bylo na den smíření.
Je pravda, že během prosince a ledna zachytila Finanční správa informace, že se z toho stane zřejmě optimalizační hit, že se toho chytne spousta šizuňků a začne dělat přesně to, co udělal Agrofert vůči svému majiteli. Vím, že daňoví poradci to radili i řadě jiných, kteří to nepoužili s tím, že to není etické, ať něco takového neudělají. My jsme zareagovali okamžitě. Okamžitě jsme zareagovali, dokonce jsme k tomu použili cestu poslanecké novely. Vzpomínám si, že hned v lednu 2012 jsem jako ministr financí prosil své kolegy z klubu TOP 09, ať předloží poslaneckou novelu. Týkalo se to poslanců Laudáta a Husáka a předložili okamžitě poslaneckou novelu, že i dluhopisy s výnosem do jedné koruny budou daněny sazbou 15 %. Poslanecká novela také byla předložena a ten zákon začal platit. Ale jak známo, zákon o dani z příjmů platí vždycky od 1. 1. následujícího roku, to znamená rok 2012 byl skutečně rokem mimořádného počtu emisí korunových dluhopisů, a nikdo z nás, opakuji, na Ministerstvu financí, nikdo z nás ani v tehdejším vedení Finanční správy nepochyboval, že ve všech těchto případech začátkem roku 2014 musí začít docházet k podrobnému prověřování případ od případu, protože v některých případech skutečně mohlo jít o zcela legální postup a skutečně se jednalo o vydání korunových dluhopisů, a v řadě jiných případů, to určitě nebyl jenom případ Agrofertu, se jednalo o skrytou výplatu dividendy, svou podstatou to tedy byla výplata dividendy a bude to dodaněno jako výplata dividendy.
Pochopitelně že takovýto zásah Finanční správy mívá velmi často dohru u správních soudů. Poplatník se brání. Jinými slovy, aby těch případů bylo co nejméně, aby soudních řízení bylo co nejméně, uplatnili jsme hned legislativní změnu. Ale o podrobných kontrolách a o tom, že v řadě případů dojde k dodanění, v některých případech možná i k předání orgánům činným v trestním řízení, o tom nikdo nepochyboval. Jenže v roce 2014 jeden z těchhle emitentů v tehdejší podobě předsedy představenstva a kupce v jedné osobě stal se ministrem financí, takže k tomu nedošlo. To je celé, co na to mohu odpovědět. Tam nedošlo k žádné prodlevě, tam skutečně ty kroky šly ráz na ráz a daňová správa si teď hraje na slepýše.
Nevím, zda je má odpověď vyčerpávající, když tak ji doplním.
Dovolte mi ještě jednu technickou připomínku. V písemném stanovisku pana ministra financí, které nám zaslal ze své veselice v jižních Čechách, které se účastní místo toho, aby zasedal v Poslanecké sněmovně, když Sněmovna zasedá, je také napsáno, že nemám pravdu vzhledem k tomu, že při nákupu akcií si nemůže snížit Agrofert daňový základ. A já mám zkušenost, rád bych to tedy vysvětlil, za poslední dva měsíce, že kdykoliv komunikujeme otázku daňových dluhopisů, zneužití práva v daňové legislativě a jednotlivých paragrafů daňového řádu, tak že to je pro velkou část veřejnosti nesmírně sofistikované téma a že je strašně složité to vysvětlit - nejenom veřejnosti, ale dokonce i novinářům, kteří se tomu věnují, takže se dopouštím zkratek. Pochopitelně za některou zkratku mě můžete chytit a říct takhle to není, je to jinak. Je to samozřejmě tak, že když si jako právnická osoba pořídíte akcie a pořídíte si je jako majetek, v tu chvíli, kdy si je pořizujete, si nemůžete snížit daňový základ, ale v okamžiku, kdy ten majetek prodáváte zase zpátky, Agrofert to zase kdykoliv zpátky může prodat svému vlastníkovi, v okamžiku, kdy ten majetek prodáváte, tak si do nákladů dáváte tu pořizovací cenu. A protože pořizovací cena byla nesmyslně vysoká, tak samozřejmě na té časové ose k tomu druhému daňovému úniku u právnické osoby dochází. Pokud se tady chceme navzájem trénovat ze zákona o dani z příjmů, já jsem samozřejmě připraven, můžeme na to udělat čtyřhodinový seminář.
To ale nic nemění na tom, že v té operaci prodeje akcií tří firem fyzickou osobou Agrofertu došlo k dvojímu daňovému podvodu, dokonce učebnicovému a primitivnímu. Mě hlavně šokovalo, jak primitivní podvod to byl, protože dnes se to dělá mnohem sofistikovaněji a hůře se to odhaluje. (Potlesk poslanců TOP 09, ODS a ČSSD.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Kalouskovi. Faktická poznámka pana poslance Fiedlera a potom pan kolega Votava. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.***