(15.30 hodin)
(pokračuje Vilímec)
Pan ministr ve svém úvodním vystoupení poznamenal, že tento zákon byl hodně diskutován ve spojení s rozšířením pravomoci Nejvyššího kontrolního úřadu kontrolovat obce a kraje, ale věcně s ním úplně nesouvisí. Já s tím docela i souhlasím, ale je zajímavé, že v souvislosti s tímto zákonem se zítra opět projednává dvojice zákonů spojená s Nejvyšším kontrolním úřadem. V zásadě pokud si vybavíte tu debatu ve spojení s rozšířením či nerozšířením pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu, tak mnozí ministři, koneckonců i úředníci právě poukazovali na tento zákon, který takzvaně by měl odstranit ony duplicity, protože senátoři, aspoň tak jsem tomu porozuměl, odmítli rozšíření pravomocí NKÚ právě s poukazem na to, že se obávají dalších kontrol a dalších duplicit a multiplicit. Pokud tedy tento zákon měl ambici odstranit duplicity, tak je pro mě předložený návrh tedy návrhem nedostatečným, protože jak sám pan ministr uvedl, vcelku nějaké výrazné změny v kontrole poskytování dotací nepřináší.
Já se nechci na ten zákon dívat z pohledu vrchního auditu, z pohledu, řekněme, celého systému řízení a kontrol všech veřejných subjektů, podívám se na to z pohledu jednoho nebo dvou segmentů, a to z pohledu finančního řízení obcí a krajů, tedy územních samosprávních celků. Měl jsem obecně možnost sledovat vnější připomínkové řízení z pohledu jednoho připomínkového místa - Svazu měst a obcí. Vím, že to nebylo jednoduché, že se to různě vracelo, že tam byla snaha skutečně Ministerstva financí i vyjít vstříc některým, nebo mnohým požadavkům, ne všechny připomínky svazu byly však zapracovány. To je také třeba si uvědomit.
Především se v tomto zákoně mění kompletně stávající terminologie. Řekněme například příkazce operace, správce rozpočtu se nahrazuje novými termíny jako schvalující orgán, schvalující osoba, pověřená schvalující osoba, hodnotitel, ověřovatel a schvalovatel. Tato změna samozřejmě bude vyžadovat také třeba změnu příslušných formulářů, a tedy i určité náklady. Malé obce většinou skutečně výkon kontrolních institutů neprovádějí elektronickým způsobem.
Schvalující osoba, nechci to tak detailně rozebírat, by měla písemně pověřit schvalovatele, který původně měl být pouze zaměstnancem příslušného správce veřejného rozpočtu nebo veřejného subjektu. Na připomínku krajů a obcí, která tedy byla akceptována, to dále může být také zastupitel, protože v té první verzi zákona vlastně zastupitelé včetně i tzv. uvolněných zastupitelů vypadávali z úlohy odpovědné osoby, schvalující osoby.
Nakonec došlo k nějakému kompromisu i ohledně tzv. povinnosti mít vnitřní audit, protože původně koncepce zákona vycházela z toho, že i menší města a obce musí mít povinně útvar interního auditu. Ten kompromis je asi akceptovatelný, to zde nechci úplně rozebírat.
A kdybych ten návrh shrnul, tak co tedy přesně vyplývá z tohoto nového zákona? Na úrovni jednotlivých veřejných subjektů určitě zpřísnění systému vnitřní kontroly, to nepochybně, a prosazení principu kontroly čtyř obcí. Obcím a krajům, ale také, a to také musím doplnit, přinese nové povinnosti. Duplicity kontrol zákon neodstraňuje. Ty zřejmě zůstanou, protože vedení tzv. evidence kontrol, kterou bude spravovat Ministerstvo financí, samo o sobě duplicitám nezabrání.
Ten zákon skutečně, a v tomto souhlasím i s panem ministrem financí, není zákonem o odstranění duplicit. Je to především zákon skutečně o vnitřním finančním řízení a kontrole jednotlivých subjektů. Jen asi těžko mohl mít ambici odstranit ony duplicity, zabránit duplicitám, pouze se to nemělo vzkazovat před tím rokem, že to je zákon, který zabrání duplicitám, odstraní duplicity, a byl to takový Yetti, který ještě nebyl připraven, ale všichni o něm mluvili.
Zda tento zákon bude lepší než dosavadní zákon o finanční kontrole, to ukáže čas. Možná ano, ale myslím, že to prověří čas. Jen se bojím skutečně, že mnoho konkrétních pravidel v zákoně se bude naplňovat například v případě malých obcí nebo malých veřejných subjektů obecně velmi komplikovaně a nakonec to povede pouze k formálnímu naplňování tohoto zákona.
Na základě rozhodnutí organizačního výboru se garančním výborem stává výbor kontrolní. Já jsem možná očekával, že by to možná spíše mohl být výbor rozpočtový, ale vzhledem k tomu, že se tady jedná o kontrolu, přesto navrhuji, protože i ten návrh zákona zní: zákon, nebo návrh zákona o finanční kontrole a veřejných financích, tak navrhuji, aby rozpočtový výbor - vím, že toho má hodně - ale také navrhuji, aby to minimálně jako další výbor projednal. Myslím si, že ta změna je tak podstatná a tak významná, přináší prostě mnohé dopady, že rozpočtový výbor by měl být dalším výborem, který tento zákon projedná.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Dámy a pánové, pěkné odpoledne. Já vám děkuji, pane poslanče. Přečtu omluvu. Dnes prodlužuje svoji omluvu pan poslanec Benešík do 16 hodin.
Jako další v rozpravě vystoupí pan poslanec Ludvík Hovorka. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ludvík Hovorka: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěl bych říct, že tento zákon se na jedné straně jeví jako potřebný, ale na druhé straně vznikají značné pochybnosti o jeho dopadu na obce a malé organizace. Obecně když se tento zákon uvede do praxe a zpřesní se tak zákon o finanční kontrole ve veřejné správě, nebude už možné kontrolu dělat jenom formálně. Pokud to někdo zkusí, pak je jednoznačně dohledatelná osobní odpovědnost za propad rozpočtu apod., za případný podvod atd. Není kam se schovat a nebudou možné formální výmluvy na všeobecně používaný běžný systém vedení agend.
Úředník má za povinnost odmítnout provést operaci, která je mimo hranice zákona, a pokud trvá příkaz nadřízeného, je povinen si vyžádat tento příkaz písemně. Nahrazuje to částečně kontrolní řád a současně je to napsáno tak, že si každý může podle svých odborných schopností a vlastních potřeb nastavit interní audit podle sebe. Bude možné stejně jako u účetních auditorů si objednat a zaplatit externího metodika na zavedení systému kontroly a na kontrolu funkčnosti zavedených a pravidelně prováděných postupů. Když to bude fungovat, měl by se snížit počet kontrol, zavede se jakýsi přehled, nový informační systém, nová agenda registru kontrol u ministra financí o kontrolách. Zavádí se podobný mechanismus jako v případě závazného podvojného účetnictví. Každá účetní ví, jak její účetnictví má vypadat. V tomto případě to bude podobné. Metodik kontroly bude mít závazné postupy a nebude se moci vymlouvat na účetní osnovu, procesní detaily prováděných kontrol si nastaví podle složitosti kontrolované organizace a bude podroben kontrole, zda co nastavil, je skutečně účinný mechanismus. Stejně jako na účetní dojde i na kontrolora auditor a vydá výrok o věrohodnosti účetního obrazu a funkčnosti zavedených kontrolních postupů. Je to podle pravidel z velkých firem a pro velké firmy je to napsáno dobře. Větší organizace si metodiky nechají stejně udělat externě od dodavatelů a další budou to mít ze zákona jako povinnost zřídit si vlastní samostatné nezávislé oddělení s plnými pracovními úvazky. Ovšem problém v tomto systému jsou malé a střední obce, příspěvkové organizace zřízené krajem nebo obcí a také dobrovolné svazky obcí.
Návrh zákona není v této věci výkladově jasný. Hranice mezi malým, středním a velkým není zákonem přesně určena. Zákonodárce dává možnost sestavit si vlastní systém kontrol. Dalo by se říci, že pro malé stačí udělat vzory k metodickým postupům kontrol a ty pak dodržovat v aplikační praxi. Ovšem vyhláška, která je přílohou k tomuto zákonu, je nedostatečnou oporou pro vlastní sestavení uznatelné metodiky kontroly. Obsahuje hlavně výkazy a hlášení. Kontrolní systém bez odstupňovaných metodik podle velikosti je pro obce velmi problematický. ***