(9.20 hodin)
(pokračuje Grospič)
Tady bych chtěl podotknout, že tento zákon o služebním vztahu zaměstnanců se výrazně nepovedl. Prošel řadou pozměňovacích návrhů, řada pozměňovacích návrhů čeká a vláda také v této souvislosti nešetří sliby, jak připraví komplexní úpravu, která narovná všechny tyto dílčí i možná zásadní nedostatky tohoto návrhu. Čili se ukazuje, jak špatné je přijímat určité zákony pod tlakem, zejména politickým, když je to spojeno třeba s podmínkou, že pokud takový zákon nebude, a nebude připraven vládou, ale musí být připraven skupinou poslanců, což u služebního zákona je samo o sobě paradoxem, tak potom ta vláda nebude jmenována. Sklízíme hořké ovoce toho, co jsme tehdy, nebo co tehdy Poslanecká sněmovna, alespoň ti, kteří pro to hlasovali, způsobili ve vztahu k služebnímu zákonu.
Jsem rád, že u služebního zákona, který se týká zahraniční služby, tomu tak není. Mrzí mě z hlediska člověka, který se často pohybuje i na té odborové půdě, že dnes v České republice máme už několik specifických úprav, to znamená zákon o služebním poměru zaměstnanců územně samosprávných celků, máme dnes zákon o služebním vztahu jako takovém státních zaměstnanců, budeme tady mít zákon o zahraniční službě a stále se zužuje o ten okruh zaměstnanců, kteří potom spadají pod zákoník práce. A sami víte, možná ti z vás, kteří se aktivněji účastní jednání výboru pro sociální věci, byť nedošlo včera na projednávání zákoníku práce, jakým způsobem nabývá a nabobtnává ta Pandořina skřínka, která byla vytvořena zákoníkem práce. To znamená, že to nepřispěje nijak ke stabilizaci sociálního smíru v České republice, nepřispěje to nijak k ochraně zaměstnanců a nepřispěje to ani k stabilizaci profesionalizace a odbornosti výkonu veřejné správy, a já se bohužel domnívám v této souvislosti, i zahraniční služby. Chtěl bych se mýlit, chtěl bych být přesvědčen v budoucnu, že tomu tak nebude, že tomu bude jinak, že to naopak tento zákon zdokonalí, že přispěje ke stabilizaci a dobrému renomé České republiky v zahraniční službě, ale také říkám, že to není odvislé jenom od tohoto zákona. Je to odvislé od činění vlády České republiky, od jejích zámyslů, od zahraniční politiky a od toho, kam tato politika směřuje své priority. My jsme tady mnohokrát slyšeli v různých diskusích například, že máme v určitých destinacích málo, anebo velký nedostatek vhodných pracovníků, kteří se příliš nehrnou na tato diplomatická místa a zastoupení, a přitom jde o místa, která nejsou nijak z hlediska bezpečnostního exponovaná nebo napjatá, nebo by tam hrozila nějaká vážná újma na zdraví, ale prostě nevidí je z tohoto pohledu jako lukrativní.
Chtěl bych tedy vyjádřit přesvědčení, že zákonem o zahraniční službě dojde k narovnání těchto nerovností, že dojde k celkovému zlepšení profesionality zahraniční služby, ale koneckonců že to neovlivní vládní politiku v tom smyslu, že nakonec to budou zaměstnanci, kteří budou spadat pod tento zákon, kdo budou určovat, jakým směrem se bude ubírat zahraniční politika České republiky. Mám trochu trvalý pocit, že služební zákon, tak jak byl tvořen, tak jak byl přijat, způsobil pravý opak. Z lidí, kteří spadají pod služební zákon, zejména z lidí vysoce postavených, kteří odpovídají v praxi za jeho provádění, včetně náměstka, se stávají osoby, které ve skutečnosti určují tvář a výkon pravomocí vládní moci v této zemi, a to rozhodně není správná cesta a před tímto bych chtěl důrazně varovat.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu poslanci Grospičovi. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Jana Fischerová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jana Fischerová: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážení páni ministři, dámy a pánové, já jsem k návrhu tohoto vládního zákona víceméně mluvila hlavně už v prvním čtení a pak jsem ještě velmi ráda o tom diskutovala, když byl teď naposled poslední garanční výbor, zahraniční výbor, kde jsme diskutovali o jednotlivých pozměňovacích návrzích k tomuto vládnímu zákonu. Stalo se mezitím to, co už zde pan ministr ve své úvodní řeči dnes řekl, že mezitím proběhlo třetí čtení, bylo to 22. února, senátního návrhu o státní službě. A tam mezitím, jak probíhaly i jednotlivé pozměňovací návrhy z naší strany, řeknu, byl zde také už jmenován pozměňovací návrh pana poslance Zbyňka Stanjury, tak došlo k tomu, že sice v jiné verzi, ale v podobné, věcné, byl načten, jak jste říkal, pane ministře, pozměňovací návrh na téma, jak postupovat, když potřebujeme v době kratší obsadit místo, kde je nutně toto potřeba. Konkrétně bych mohla říci třeba, nám se to poslední dobou ukázalo na Ukrajině, kde bylo potřeba rychleji nabírat víza a podobně, doplnit pracovníky. Tam směřoval ten věcný návrh a vstřícný návrh ze strany pana Zbyňka Stanjury.
Mluvili jste o tom, že by to mohlo být komplikované, ale přesto to není úplně identické, tam jak jsou ty doby, termíny, jak dlouho ta doba může být, jestli šest měsíců, nebo osmnáct. A proto zde řeknu, jsou to pozměňovací návrhy pod písm. D1, D2, D3. Tak to ponecháme prohlasovat, i když chápeme, že věcně je to téměř identické, ale ne zcela. To bylo k tomu.
Jinak tak jak jezdívám, mám možnost se setkávat s diplomaty, kteří nás zastupují ve světě. Jsme rádi, že nás zastupují, a diskutujeme při svých služebních cestách s nimi o tom, tak podporu si nachází tento zákon o zahraniční službě, neboť kdo nás prezentuje, reprezentuje v zahraničí, tak si toho vážíme, a mají to být lidi, opravdu ti nej, a ty podmínky, které k tomu mají mít, tak si zaslouží i v rámci sladění rodinného života, jak vlastně tento zákon napomáhá nově, tak toto podporujeme.
Jenom chci říci, že v tomto případě trváme na tom prohlasování těchto pozměňovacích návrhů, řeknu, z úst Zbyňka Stanjury. A tím, že jsme už jedni z mála zemí v rámci Evropy, kromě Irska, Malty, Švédska, tak tu podporu vyjadřujeme, ale chceme, aby to opravdu bylo co nejkvalitnější.
Služební zákon, ještě řeknu, historicky se vrátím, když probíhal zde ve Sněmovně, tak byl prohlasován tak, že samozřejmě úplně nepokrýval všechno to, co jsme si přáli, ale byl odsouhlasen, ale nyní je potřeba toto doplňovat, zejména pro ty zahraniční služby. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Fischerové. Další řádně přihlášenou je paní poslankyně Dana Váhalová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Dana Váhalová: Pane předsedající, děkuji za slovo. Vážený pane ministře, páni ministři, vážené kolegyně a kolegové, hned úvodem bych chtěla poděkovat všem, kteří se na tvorbě tohoto zákona podíleli, protože Česká republika je jedna z mála zemí, která podobný zákon nemá. Možná jenom pár argumentů na jeho podporu.
Zákon o zahraniční službě je speciálním k zákonu o státní službě, který neřeší specifika zahraniční služby. Do tohoto zákona se promítá unijní směrnice, která byla přijata, o konzulární pomoci zemím nezastoupených států, která říká, že v případě, kdy některý stát Evropské unie nemá v nějaké zemi zastoupení, může využít konzulárních služeb jiného unijního státu. Vymezuje také základní pojmy, zásady výkonu zahraniční služby, definuje v několika paragrafech zastupitelský úřad, definuje výkon zahraniční služby a například také diplomatické a konzulární hodnosti. Řeší odškodnění za následky vzniklé při výkonu zahraniční služby a velmi důležitou problematiku zdravotního a sociálního pojištění.
Dámy a pánové, děkuji za pozornost i za podporu tohoto zákona, důležitého pro všechny ty, kteří Českou republiku zastupují, reprezentují a hájí její dobré jméno ve světě. Děkuji.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Váhalové. S přednostním právem - Nevadí. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Pan zpravodaj až po vás. ***