(9.10 hodin)
Ministr zahraničních věcí ČR Lubomír Zaorálek Děkuji. Dámy a pánové, kolegové, vážený pane předsedající, přeji vám dobré ráno. Tak se ocitáme ve třetím čtení vládního návrhu zákona o zahraniční službě. Nemusím vám asi říkat, že pevně doufám v jeho úspěšné schválení dnes v této fázi, protože jsem stále přesvědčen, i po rozpravě, kterou jsme tady provedli, že ten zákon je velmi potřebný pro efektivní fungování české zahraniční služby.
V rámci projednávání návrhů ve druhém čtení jsme se seznámili s pozměňovacími návrhy. Ty projednal garanční výbor, za což bych mu docela poděkoval, jak to tam proběhlo. Já musím říci, tedy bohužel, že většinu návrhů, které byly předloženy, je nutné z mé strany odmítnout. Například § 34 je v návrhu koncipován tak, že by nebylo ani možné, jak jsme zjistili, to profesní grémium, které se tam navrhuje místo personální rady, sestavit, protože žádný zaměstnanec nesplňuje ta kritéria, která jsou tam předepsaná. Upozorňuji, když se na to podíváte, zjistíte, že to opravdu nikdo dneska na ministerstvu nesplní, takže by problém nastal velice rychle při navrhování osob na místa velvyslanců.
To rozhodnutí garančního výboru je podle mě také dobrým vodítkem pro dnešní hlasování a já si k rozhodnutí garančního zahraničního výboru dovolím jenom dvě poznámky. Za prvé jediný návrh, který zůstal po jednání garančního výboru bez stanoviska, se týká § 12. Ten návrh věcně ustanovení nemění, z pohledu legislativní čistoty je odkaz na zásady obsažené ale v § 3 podle nás nadbytečný a matoucí. Takže z toho důvodu já preferuji pořád tu původní verzi, tak jak jsem ji původně sem přinesl.
A druhá věc. Garanční výbor přijal souhlasné stanovisko k jednomu ze dvou pozměňovacích návrhů poslance Zbyňka Stanjury, kterým se má umožnit obsazení služebního místa osobou v pracovním poměru v situaci dlouhodobého služebního volna. Já věcně s návrhem pana poslance Stanjury souhlasím, jenom tady musím připomenout, že minulý týden jsme ve třetím čtení přijali senátní návrh novely zákona o státní službě a ten tu uvedenou situaci pokrývá, takže v případě přijetí pozměňovacího návrhu Zbyňka Stanjury by mohlo dojít ke kolizi schválené novely a toho návrhu. Oba návrhy totiž tu situaci řeší jiným způsobem. Ne stejným, ale jiným způsobem. Já bych proto chtěl doporučit pozměňovací návrh pana Stanjury pokládat za překonaný a nehlasovat pro jeho přijetí. Opakuji, není to proto, že bych s ním věcně nesouhlasil, ale protože si myslím, že je to v této chvíli pokryto tou novelou zákona o státní službě, kterou tady už projednáváme.
Takže já věřím, že hlasováním o pozměňovacích návrzích dnes tady úspěšně proplujeme. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo. Otevírám rozpravu, do které se jako první přihlásila paní poslankyně Jitka Chalánková. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Jitka Chalánková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane ministře, vážené dámy, vážení pánové, dovolte, abych vás ještě jednou zkusila požádat o podporu pro svůj pozměňovací návrh, který máte v systému pod číslem 5838. Skládá se ze dvou částí.
První, v § 1 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: "Poskytování diplomatické ochrany upravuje zvláštní zákon."
K tomuto bych chtěla říci, že samozřejmě mám k dispozici také stanovisko Ministerstva zahraničních věcí, které bylo projednáváno na garančním výboru, nicméně je pravda, že je mi jasné, že nechci žádným způsobem narušit hladké přijetí tohoto zákona o zahraniční službě. Chtěla bych říci, že určitě nemám zájem, aby tento zákon spadl pod stůl. Nemám také zájem chystat nebo připravovat nějaké rozsáhlé přepracování tohoto návrhu, to už ani možné není. Protože představitelům Ministerstva zahraničních věcí i zaměstnancům Ministerstva zahraničních věcí na urychleném přijetí zákona o zahraniční službě mimořádně záleží, navrhuji pouze doplnit v § 1 zákona navrženým způsobem tak, aby byla diplomatická ochrana v zákoně alespoň zmíněna jako součást zahraniční služby. Zmínka o zákonu o diplomatické ochraně tak fakticky nejen zaváže vládu, aby zákon o diplomatické ochraně v krátké době připravila a předložila parlamentu k projednání, ale především se stane dočasně jedinou zákonnou oporou pro poskytování diplomatické ochrany v českém právním řádu. Četla jsem stanovisko garančního výboru, nicméně přesto, zvláště v dnešní době, kdy se řeší únosy českých občanů v zahraničí, by bylo podle mě vhodné mít jasně potvrzená práva a povinnosti českých občanů v zahraničí vůči státu. Je mi jasné, že takovýto odkaz, pokud v zákoně bude, tak přece jenom alespoň ukáže na vypracování potřebného zákona o diplomatické ochraně, o tom, jak skutečně vypadat má. Na druhou stranu ministerstvo může vypracovat takový zákon i bez tohoto odkazu, nicméně bylo by vhodné, aby tam tento odkaz byl. Tento odkaz v žádném případě nenarušuje hladké přijetí zákona o zahraniční službě, který samozřejmě pro fungování zahraniční služby je potřebný a dobře připravený.
Jako část další, v § 4 odstavec 3: "Zastupitelské úřady zřizuje a ruší na návrh ministra zahraničních věcí České republiky (dále jen ministr) vláda České republiky (dále jen vláda). Před zřízením nebo zrušením zastupitelského úřadu podle odst. 2 písm. a), b) a e) informuje vláda zahraniční výbory obou komor Parlamentu České republiky."
Podle vládního návrhu má být zřizování a rušení zastupitelských úřadů plně v kompetenci ministra zahraničních věcí, který by měl pouze povinnost informovat o tom předem vládu. Rušení a zřizování velvyslanectví není jen administrativní, resp. finanční rozhodnutí, ale do značné míry i otázka politická. Návrh směřuje k tomu, aby o zřizování a rušení zastupitelských úřadů nerozhodoval jedinec, ale vláda jako kolektivní orgán výkonné moci. Současně návrh zavazuje vládu, aby o zřízení nebo o zrušení zahraničního úřadu předem informovala zahraniční výbory Poslanecké sněmovny a Senátu.
Ještě jednou se vracím k té diplomatické ochraně. Diplomatická ochrana občanů v zahraničí je, anebo by měla být nedílnou součástí zahraniční služby a diplomatická ochrana je klasickým institutem mezinárodního práva, dosud se opírající výhradně o mezinárodní obyčej. Zde bych skutečně polemizovala se stanoviskem Ministerstva zahraničních věcí, že lze tuto věc řešit pouze smlouvou.
Dámy a pánové, dovolte, abych vás ještě jednou požádala o zvážení podpory mého pozměňovacího návrhu, který máte k dispozici pod číslem 5838. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Petr Gazdík: Děkuji paní poslankyni Chalánkové. Ještě omluva - pan poslanec Jiří Štětina prosí o omluvu z jednání Sněmovny dnes od 13 hodin z osobních důvodů.
Dalším řádně přihlášeným do obecné rozpravy je pan poslanec Grospič. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, já tady nebudu obhajovat žádný pozměňovací návrh, ale dovolím si říci určité stanovisko, které mě k tomu vede a které jsem tady už tlumočil při projednávání tohoto návrhu zákona, když se dostal na pořad dne do Poslanecké sněmovny v prvém čtení. Tehdy jsem vyjádřil určité pochybnosti a zároveň jsem se tady zavázal, že nebudu stát v cestě přijetí služebního zákona o zahraniční službě a že vítám, že byl předložen do Poslanecké sněmovny po tak dlouhé době a rovněž že vyjádřím své přesvědčení, že měl možná z praktického pohledu předcházet služební zákon jako takový. Protože když si vezmu celou tuto anabázi, tak nejprve se upravovaly služební vztahy k zaměstnancům územně samosprávných celků, pak se neustále odkládal služební zákon jako takový a posouvala se doba jeho účinnosti, až se z toho nakonec stala podmínka jmenování této vlády ze strany pana prezidenta. ***