(15.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni školství, mládeže a tělovýchovy. Konstatuji, že návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu jako výboru garančnímu. Usnesení výboru vám byla doručena jako tisky 959/1 až 959/3. Prosím, aby nyní zpravodajka výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu poslankyně Vlasta Bohdalová nás o jednání na výboru informovala a případné pozměňovací návrhy z výboru odůvodnila. Paní zpravodajko, máte dostatečný klid, máte slovo.

 

Poslankyně Vlasta Bohdalová: Dobré odpoledne, vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, páni ministři. Chtěla bych říci, že jsem velice ráda, že právě tímto tiskem završujeme právě takový jakoby triumvirát změn, které jsme v tomto volebním období školám přinesli. První významná změna je, že bylo přidáno skutečně 13,5 miliardy do rozpočtu školství. Protože tyto peníze byly přidány, mohli jsme začít pracovat i na dalších legislativních změnách. Jednu už jsme schválili, která je teď v Senátu, a je to ta reforma financování regionálního školství. Další je před námi, máme ji zde ve druhém čtení.

Ale musím říci, že mezi prvním a druhým čtením, jak už tady zmínila paní ministryně, byl odpracován velký kus práce. Bylo, jak už tady bylo řečeno, společné jednání výboru senátního a výboru parlamentního. Kromě toho v regionech za účasti poslanců a paní ministryně proběhly kulaté stoly se zástupci učitelů a se zástupci asociací a se zástupci ředitelů škol. A co je podstatné, nebyli seznamováni s tím, co my jsme navrhli, co chceme schválit, ale nabírali jsme od nich informace o tom, co se jim nelíbí, co z praxe by se mohlo změnit. A proto také tyto změny byly zapracovány do některých pozměňovacích návrhů, které byly schváleny minulý týden 23. usnesením školského výboru. Kromě toho v systému máte ještě 11 pozměňovacích návrhů, které, jak vidím na tabuli, budou tady kolegové přednášet a budou je odůvodňovat. Jsem velice ráda, že tady proběhne podrobná debata, protože všichni, kteří tady budou mluvit, mají zkušenosti, které jim předal, jak my říkáme, terén a které chtějí pozitivně změnit navržený kariérní řád tak, aby mohl fungovat.

Na závěr bych chtěla pouze připomenout to, že tento kariérní řád je dokument, o kterém se tady mluví již téměř 15 let, a teprve nám v této Sněmovně a v této vládě se podařilo ho dovést do paragrafové podoby a předložit vám ho k projednání. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní zpravodajce Vlastě Bohdalové za její vystoupení. Otevírám obecnou rozpravu, do které mám velké množství přihlášek. První přihlášená a jako první dostane slovo paní poslankyně Anna Putnová a připraví se pan poslanec Kořenek. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Anna Putnová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, dámy a pánové, myslím, že dnešní den je skutečně významný pro regionální školství, protože se dostává na pořad jednání otázka kariérního řádu, což jak už bylo několikrát řečeno, byla poměrně klopotná cesta několika ministrů, kteří se pokoušeli kariérní řád prosadit. V tomto smyslu bych chtěla ocenit práci paní ministryně a poblahopřát jí, že se dostala tak daleko a dokázala prosadit vůbec v podobě, v jaké dnes kariérní řád máme, na jednání Sněmovny.

Zazněla tady slova chvály na kariérní řád. Myslím si, že je správné, abychom viděli nejenom pozitiva, která přináší a o kterých už tady byla řeč, ať už je to ta jednoznačná finanční garance, předvídatelnost a nějaká kontinuita v řízení školské politiky, tak je potřeba, abychom se podívali i na tu druhou stránku, protože samozřejmě ten kariérní řád není a nemůže být dokonalý a bude přinášet i určité - nechci říct problémy, ale bude to nepochybně přinášet v zaváděcí fázi některé náročné kroky.

Vidím problém především tohoto kariérního řádu v tom, že třístupňový model bude znamenat, že většina učitelů, ta stotisícová armáda, se ocitne ve druhém stupni, což nepochybně bude v budoucnosti vyžadovat, aby došlo k diferenciaci ještě další úrovně učitelů podle jejich kvalifikace a zkušenosti. Na druhou stranu chápu, že je obtížné v prvním a v jednom kroku zavést více stupňů, protože administrativně by to naše školy pravděpodobně nezvládly. A také je třeba, aby si veřejnost a především učitelé a ředitelé na tuto metodu zvykli. To všechno je fakt.

Nicméně si myslím, že by bylo správné, abychom si byli těchto negativ vědomi, abychom si byli vědomi toho, že jsme na začátku cesty, že je to podle mého soudu vykročení správným směrem, ale že to není cesta, která by byla jednoznačně prošlápnutá, ověřená u nás a po které bychom mohli úplně bez klopýtání pokračovat. Dá se předpokládat, že v budoucnosti bude nutné kariérní řád ještě znovu precizovat, upravovat pro naše podmínky a nepochybně nastavit ještě více stupňů.

V druhé části svého vystoupení bych se chtěla vyjádřit k pozměňovacímu návrhu, který je zaměřený na volno pro vzdělání pro učitele. Je to věc, kterou jsem se nechala inspirovat jednak ze zkušeností v zahraničí a jednak také vysokoškolským zákonem, který má v sobě zakomponovaný institut takzvaného sabatiklu. Jedná se o prostor, volno pro vzdělání učitelů, které nemá ovšem nahrazovat kontinuální vzdělávání, ale má být takovým dopingem a možností po určitě době, v tomto případě po 15 letech, doplnit si znalosti, které v tom oboru za tu dobu ten obor prodělal, a za další je to také jakási prevence před vyhořením. Můj návrh směřuje na střední generaci učitelů. To jsou čtyřicátníci, kteří už mají spoustu let odučených, o školství už toho vědí hodně, a myslím, že jsou zralí na to, aby si dali pauzu, aby se znovu vrátili do lavic a aby většinou si také odpočinuli nikoliv od školy, ale od toho, že sami učí, a stali se sami studenty.

Inspirace přišla také ze zahraničí. Namátkově vám přečtu několik okolních zemí, které upravují a mají pro svoje učitele pochopení a dávají jim pro vzdělání prostor.

Můžeme začít v Německu, kde je studijní volno v kompetenci jednotlivých spolkových zemí a podporuje se jak krátkodobé studijní volno, tak i sabatikl, který umožňuje zaměstnanci vzít si volno z práce po dobu tří až dvanácti měsíců.

V Polsku má učitel zaměstnaný na plný úvazek právo na placené volno spojené s profesním rozvojem. Detailní podmínky volna stanoví svým nařízením Ministerstvo školství.

V Rakousku existuje institut sabatikl, učitelé mohou být na žádost uvolnění na dobu šesti až dvanácti měsíců, pokud odpracovali více než pět let. Další speciální ustanovení se týká učitelů odborných učilišť a mistrů odborného výcviku, kteří mohou čerpat volno v době navštěvování univerzitních kurzů. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP