(13.10 hodin)
Poslanec Pavel Kováčik: Děkuji za slovo, pane předsedající. Paní a pánové, dovolte i mně pár poznámek, ale doopravdy v tomto čase jenom pár velmi krátkých poznámek. Snad ani ne tak na konto té věcné podstaty, i když i té se částečně dotýkám, ale i na konto celkové situace celkových kontextů, ve kterých jsou podobné návrhy teď v této době předkládány. Musím říci, že je z toho znát, že jde o dobu vpravdě předvolební, a že tedy ty návrhy, které jsou víceméně výkřiky, které slibují v duchu hesla "nikdo vám nemůže více dát, než já vám mohu slíbit", se objevují čím dál tím častěji. Tento považuji za jeden z nich. A z jednoho jednoduchého důvodu. Pravda, proběhly sliby, tu snížení ochranných limitů na doplatky na léky pro děti a seniory, tu vytvoření investičního fondu při Ministerstvu zdravotnictví, ze kterého by se financovaly investice do nemocnic, které jsou dlouhodobě podfinancované, protože pouhé příjmy z veřejného zdravotního pojištění samozřejmě nestačí. Tu navýšení platů, mezd zdravotním sestrám. Anebo právě tento návrh, který pro rok 2018 navýší platby za státní pojištěnce a na další dva roky též pomocí zákona a který je předložen až teď. Otázka je, co bude po roce 2020. To se vrátíme znovu k podobné míře předvídatelnosti příjmů systému, jako máme dosud nyní? Já jen připomínám, že je, ať už to tady zaznělo, samozřejmé a jasné, že pouze pravidelná automatická valorizace plateb za státní pojištěnce, a my jsme to tady opakovaně navrhovali, a těch státních pojištěnců u nás máme šest milionů plus jeden milion lidí, kteří mají příjem pod 20 tis. korun měsíčně, je jedním z velmi mála skutečně účinných nástrojů, jak zabezpečit onu předvídatelnost příjmů a stabilizaci systému zdravotnictví jako veřejné služby a zároveň zajistit kvalitní potřebnou zdravotní péči pro všechny pacienty, tak jak je garantována Ústavou.
Současná vládní koalice tento návrh sice předložila, předložila ho sice až nyní, a já připomínám, že návrh KSČM, který zde je pod sněmovním tiskem 721, který jsme opakovaně navrhovali zařadit již v době, kdy, řekněme od 17. 2. loňského roku, tzn. rok je tady ten návrh, tak jste nikdy nezařadili, nikdy nebyl projednáván, a přitom ten systém je komplexní, je systémový a mohl fungovat už, řekněme při té příslovečné pomalosti legislativního procesu, minimálně půl roku už to mohlo být.
Takto musím říci, že mám obavu o to, jestli se legislativní proces dokončí v tomto případě. A i když návrh nese všechny ony mnou kritizované atributy, tak přesto, byť jde o velmi dílčí řešení, klub KSČM tento návrh podpoří.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Ptám se, jestli má ještě... s přednostním právem pan předseda Stanjura, pan poslanec Kaňkovský.
Poslanec Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Je taková smířlivá atmosféra těsně předtím, než skončíme dnešní jednání, tak dovolte, abych reagoval na slova svého ctěného kolegy pana poslance Hegera, jak je všeobecně přijímáno, že je to dobře - no tak to není tedy. Všeobecně přijímáno to není. A nejprve, a je to náhoda, přede mnou sedí kolegyně a kolegové z hnutí ANO, a tři a půl roku slyším z úst vašeho předsedy, jak se v tom zdravotnictví plýtvá, jak se nesmí zvednout peníze, že je třeba nejdřív najít ty vnitřní rezervy. Ne že bych s tím nesouhlasil. Ale pak přijde návrh sociální demokracie na zvýšení plateb za státní pojištěnce a každý rok to projde, teď se to dokonce uzákoňuje.
Takže jestli jsem ráno mluvil o tom, že zvyšujeme mandatorní výdaje státu zhruba o 800 mil. korun, tak tady zvyšujeme mandatorní výdaje státu mnohem více. Myslím, že neplatí úměra, že když je ekonomický růst, tak se automaticky mají zvyšovat platby za státní zaměstnance, protože tento návrh zákona nijak nereflektuje ekonomickou situaci státu. To bude platit stejně v období růstu jako v období recese. Jako v období recese. Takže zase před volbami zvyšujeme mandatorní výdaje státu a příští ministr financí, ať to bude kdokoliv, bude mít zase menší manévrovací prostor při přípravě státního rozpočtu, protože nejdřív bude muset spočítat to, co musí podle zákona dát do výdajů, a pak mu reálně, když vezmu mandatorní a pseudomandatorní výdaje, pak mu vyjde k tomu, co může skutečně politicky ovlivnit, částka nějakých 200, maximálně 300 mld. korun. Všechno ostatní je de facto dopředu dané.
Takže dneska nenavrhuji žádné zamítnutí, ale zvažte, zda je to ten správný návrh zákona. Jestli už ty rezervy jsou všechny odstraněny, jestli to plýtvání už všechno - a to cituji pana ministra Babiše, aby to nebylo, že tady opozice vystupuje s tímto návrhem. Fakt cituji z veřejných zdrojů pouze pana ministra financí.
Ale na druhé straně nějakou logiku ten návrh má. Zvýšíme platby za státní zaměstnance - pojištěnce, omlouvám se, opravdu moc se omlouvám, to je tím, co jsem chtěl říct na konci. Zvýšíme platby za státní pojištěnce, díky tomu bychom mohli zvýšit platy i lékařů a pan ministr a jeho strana přichází s návrhem: Hned je víc zdaníme! Opravdu, vy nejste členem sociální demokracie, pane ministře? Já myslím, že jste členem sociální demokracie. Nezaznamenal jsem vaše dramatické vyjádření, že nesouhlasíte s premiérem Sobotkou, který navrhuje zdanit lékaře až 32 procenty. Nezaznamenal! Možná jsem nedával pozor. Když tak můžete přijít na mikrofon, teď hned a říct: Jsem proti! Podporuji rovnou daň! Já vám zatleskám. Ale myslím, že se to nestane.
Takže ta zpráva pro střední třídu včetně lékařů od sociálních demokratů je taková: Zvýšíme vám platy, ale nedělejte si starosti, co s těmi penězi! My vám mnohem více sebereme na daních! No nekupte to, tak výhodnou nabídku!
Ale v téhle logice musíte zvýšit platbu za státní pojištěnce, abyste měl na to zvýšení platů, abyste z toho mohl více zdanit a pak říct: Podívejte se, jaké máme hezké daňové příjmy! Takže nějakou logiku tento návrh má. Je to logika, kterou my ovšem odmítáme. Takhle řekl bych falešně dávat někomu naději, že se mu zvýší plat, protože důležitý je čistý plat, co si budeme říkat. A výhoda toho, když roste ekonomika, tak jde automaticky víc peněz i do zdravotnictví. Máme víc zaměstnanců, máme víc plátců zdravotního pojištění, rostou platy, takže se zvyšuje objem zaplaceného pojištění. To je ta výhoda, když je konjunktura, i pro zdravotnictví, ale i pro sociální oblast a další oblasti.
Vy jste ovšem přikročili a přikročujete k tomu nejjednoduššímu řešení. Nehledáte efektivitu, nepřemýšlíte o tom, jak organizovat české zdravotnictví. Možná, že přemýšlíte, můj kolega Pavel Blažek říká, že to můj oblíbený (nesrozumitelné). Co dělá pan ministr? Přemýšlí! A pořád přemýšlí a pořád přemýšlí. A s čímpak přijde po tom přemýšlení? Zvýšení výdajů mandatorních ze zákona, jednoduché, k tomu se nemusí ani přemýšlet, na to stačí trojčlenka.
Tak abyste věděli, ne všichni s tímto návrhem zákona souhlasí, ne všichni souhlasí se zvyšováním mandatorních výdajů a určitě přijdeme s nějakými návrhy v rámci druhého čtení. Děkuji.
Místopředseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Leoš Heger. Máte slovo.
Poslanec Leoš Heger: Děkuju. Když je pátek odpoledne, jak jsem slyšel, tak budu velmi stručný. Samozřejmě jsem s panem kolegou Stanjurou na stejném pravicovém pólu našeho politického spektra, ale na rozdíl od něj tady často hovořím za zdravotnictví a v jeho prospěch. Takže je potřeba říct k té polovině, ve které on má zčásti pravdu, ještě tu druhou polovinu. Že ten systém byl u nás založen velmi atypicky. Že do něj přispívají ekonomicky výdělečné osoby, kterých je asi 40 %, zatímco státních pojištěnců je okolo 60 %, když to zjednoduším. To prosím platí od začátku 90. let, tenhle systém. A má-li ten systém být pro zdravotnictví udržitelný, tak se musí zvyšovat s požadavky na zdravotnictví nejenom ta částka, kterou přispívají ekonomičtí aktivní pojištěnci, ale i částka, kterou by měli platit ti ostatní pojištěnci. A protože se to tak rozhodlo, že důchodci u nás platit nebudou, to je zcela legitimní, vězni u nás platit nebudou, děti u nás platit nebudou, tak prostě to musí kompenzovat stát, jinak zdravotnictví kolísá a stále někdo říká, že je to černá díra a že jeho efektivitu je potřeba zvýšit. Ta se velmi výrazně zvýšila, ale není ji možno zvyšovat každoročně o 5 %. To on jako člověk, který je znalý v ekonomii, dobře ví, že to má svou setrvačnost. Takže má-li zdravotnictví dlouhodobě přežívat, musí se ta částka státu zvyšovat. Děkuji. ***